Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Vypadalo to že se spolu ve sprše dobře baví. Uklidila jsem po sobě nádobí a odešla nahoru do pokoje.

Natsuki

Ty jeden perverzáku, už tě mám dost. Rozesmála jsem se . Opět jsem ho poslala k zemi a sedla si na něj. Yunoooooo pojď si toho šmíráka vyzvednout, zavolala jsem do chodby.

Dochází ti že jsi mokrá a sedíš na mě? Jedinej perverz jsi tady ty. Vyplázl jsem na ní jazyk.

Natsuki
Já , kterej šmírák mi vlez do koupelny a pak mě zmáchal? A teď to tu budu ještě uklízet. Nechala jsem ho vztát. Padej za Yunou, ať si něco nemyslí. Vyplázla jsem na něj jazyk.

Vrátila jsem se dolů, protože jsem se chtěla Nat na něco zeptat. Dveře byly pořád otevřené tak jsem vešla. To co jsem tam spatřila mi vyrazilo dech. Zatla jsem ruce v pěst a třásla se vzteky. Pomalu jsem k těm dvoum došla. Chytla jsem Akia za oblečení a postavila ho na nohy. Můžeš mi říct co tu děláš?! Třásl se mi hlas a vlepila mu pořádnou facku. Pak jsem se otočila a odešla zpět do pokoje kde jsem za sebou hlasitě zabouchla dveře.

A sakra... Yuna přišla právě ve chvíli kde jsem chtěl jít radši za ní... V tu chvíli jsem zkoprněl... To co viděla se jí nedalo jen tak nějak vysvětlit. Vlepila mi pořádnou facku. Klekl jsem si na zem a se svěšenou hlavou pod náporem bezmoci. Po chvilce jsem si umyl vlasy a běžel se převléct. Pomalu jsem se přiližoval k jejím dveřím a snažil se vymyslet něco na svoji obhajobu. Zaklepal jsem a rovnou vešel, ani bych nečekal že mě pustí. Přiblížil jsem se k ní Vím jak to vypadal a taky vím že mi jen tak nebudeš věřit, když ti řeknu že to byla jen sranda... Takže máš mě tu a oplat mi to jak chceš... Jen ne prosím psychicky....

Natsuki

Nejradši bych to šla Yuně vysvětlit, ale už tam běžel Akio a já se nechtěla mezi ně plést. Stejně, ale pěkně sedla, Yuna je dost žárlivá a majetnická, pousmála jsem se. Zmkla jsme dveře, uklidila koupelnu a v klidu se osprchovala. Pak jsem si oblíkla čisté věci a šla si dělat oběd. Nachystala jsem si přísady a začala vařit rámen.

Postavila jsem se když tak drze vešel bez vyzvání, ale tentokrát jsem předním necouvala stála jsem na místě a vyslechla si ho. Neřekla jsem ani slovo, jen ho probodávala pohledem. Pak jsem k němu přišla rozmáchla se a ... nic. Nechala jsem svou ruku bezvládně spadnou do původní pozice. Věřím ti. Řekla jsem po chvíli když jsem si všimla jeho odhodlaného pohledu a dala si dohromady všechny souvislosti.

Když napřáhla ruku jen jsem se díval a čekal co se stane, nemrkal nic. Dívala se na mě takovým pohledem, že vůbec nevěděla co dělat. Věřím ti? to je vše? Jak mi můžeš jen tak věřit?

Natsuki

Oběd jsem měla hotový. vyšla jsem do obýváku, a zavolala na schodiště. Oběěěěěěěěěěěěd. Tak hlasitě, aby mě slyšeli, ať už tam dělali cokoliv. Vrátila jsme se do kuchyně a jednu porci šoupla před Nami. Pak jsem nachystala těm dvěma i sobě sedla si ke stolu a čekala s jídlem až přijdou.

A co mám říct? Zeptala jsem se trochu nevrle, ale pak jsem se zarazila. Trochu jsem to přehnala, omlouvám se nevím co to do mě vjelo nechtěla jsem tě uhodit. Bezradně jsem se sesunula na postel. Ani jsem se na něj nepodívala nešlo to. Mluvíš pravdu vidím ti to na očích. Řekla jsem velmi tiše. Když na nás Nat zavolala šla jsem pomalu za ní dolů u dveří jsem se ještě na Akia ohlédla a pak sešla dolů kde jsem si sedla ke stolu a čekala až příjde.

Jen jsem se na ní díval a jen jí odpověděl Ale nic si nepřehnala... Vypadalo vážně blbě zasmál jsem se abych odlehčil situaci. A na jednu stranu i zasloužil... Chtěl jsem si přisednout k ní na postel a odtrhla ode mě oči. A pověděla mi o tom, že mi to vidí na očích... No možné to je, řiká se Oči jsou oknem do duše člověka". Nakonec mi utekla, jen na mě zezadu pohlédla a běžela na jídlo. Neměl jsem na výběr než jít taky. Přišel jsem dolu ke stolu, sedl si vedle ní a chytil za ruku.

Chytil mě za ruku. Podívala jsem se na něj trochu rozostřeným pohledem a otočila se na Nat. Díky za jídlo Nat. Dobrou chuť. Pustila jsem se do jídla a mačkala Akiovi ruku.

Podívala se na mě a já sem jen upřímě zasmál. Nat? Taky děkuju. Itadakimáááás. Dělal jsem kraviny aby se aspoň trochu zasmála. A přestala na to myslet. Mimochodem, Natsuki-chan? Máš to moc dobrý.

Natsuki

Jsem dívka mnoha talentů, zasmála jsem se. Za odměnu za podlézání, můžeš umýt nádobí, zašklebila jsem se na něj. Už oba vypadali, že jsou zase v pohodě.

Naníííííí??? Vyhrkl jsme tak rychle že mě málem rámen vylétl i z pusy. Podlézání? To byla náhodou lichotka Zasyčel jsem. No... jak chceš no... tvůj dům... tvoje pravidla.... Mimochodem? Kdy bude ten pokoj? A nezapomeň na ten měsíc a na oplátku jsem se začal smát já.

Natsuki

Jelikož Katsuro zdrhnul aniž by řekl že je trénink, tak po obědě začnu s Yunim, .....počkat stejně spíte spolu, tak udělám jeden, dole tygři v trávě nahoře netopíří a měsíc. Vyplázla jsem na něj jazyk.

Málem jsem se udusila rámenem. C cože? Chci říct .. mě to nevadí záleží na Akiovi. řekla jsem a trochu se přitom začervenala.

Etooo.... No já myslel, že už se rovnou nastěhuju, takže já jsem pro. Opravdu jsem s tím počítal, takže mě to ani v nejmenším nevytrhlo z míry. Jenom... Natsuki? Nemáš větší postel?

A tak mě napadá neměli by jsme jít za Ookami-sensei aby nám sehnal konečně nějakou misi?

Natsuki

Jo počmárám vám pokoj s letištěm, co bych pro vás neudělala. Nevím, asi ne, stejně bysme mohly tak sbírat odpadky.

Díky Nat. s úsměvem jsem se na ni otočila. Když všichni dojedli posbírala jsem nádobí a šla ho umýt.

Natsuki

Ach jo, už se chováš jako jeho manželka, rozesmála jsme se. Zachvíli mu budeš i zavazovat boty ne? dostala jsme záchvat smíchu.

Dojídal jsem a otočil se na Nat. Natsuki?! Nerejpej laskavě jo? Dojedl jsem a šel na Yunou ke nádobí, stoupl si za ní, misku položil na stůl, chytil ji za ruce a položil je svisle podle jejího těla, od dlaní jsem jí jel až nahoru. Když jsem došel ke krku jemně jsme jí pootočil hlavu a políbil na rty. ,, Já to udělám" zašeptal jsem jí do ucha a poodtrčil jí. Pustil jsem se do umývání a následně si potichu pomalu vyndal tu 3. vanilkovou co jsem si schoval do tašky mezi věci na rámen a poté pečlivě schoval. A vydal se znovu obsadit gauč a schoval se za tu zadní opěrku.

Co jsem s ním měla dělat? Nechala jsem ho a jen se nad tím usmívala. Když si odběhl se zmrzkou pryč utřela jsem nádobí a vyšla ven na zahradu kde jsem trénovala údery katanou.

Dojedl jsem konečně svou vysněnou zmrzlinu a ohlédl jsem se a Yuna nikde. Šel jsem do jejího pokoje, ale tam taky nebyla.... Pak mě napadlo že by mohla jít ven, pošel jsem zahradou a našel jí trénovat s katanou. zaběhl jsem si pro Wakizashi a pomalu se přiblížil k ní, náznakem jsem zaútočil a čekal na její reakci.