Kancelář Otokageho

First topic message reminder :

Shodai Otokage: Orochimaru
Nidaime Otokage: Tsukiko Tooya
Sandaime Otokage: Reina Kana

"Ano?"

Vešel jsem dovnitř a přejel si pohledem přítomné.''No..Jak jsem si všiml tak nemáš čas..A tak jsem usoudil že se zatím budu učit sám..Tak tě chci poprosit o dva svitky s technikami..A to Shoton:Omiwatari no Jutsu a Suisho Bunshin no jutsu.''Zamrkal jsem prosebně a čekal na odpověď.

"no počkej .... jak prosíš o svitky? Ještě jsem ti nedala souhlas že tě budu trénvoat co z toho budu mít já? Jsi z Konohy, takže to proti mě nebo mím lidem budeš používat. To se mi nelíbí."

''jsem z Konohy..Myslíš že jsem stále z konohy,když jsem utekl?To že jsem se tam nastěhoval..Nebyl kvůli tomu že jsem na dobré straně..A mohlo ti být jasné že někdy přijdu,jelikož ty jsi jediná,u koho můžu své kekkei Genkai zlepšovat..''Řekl jsem a překřížil ruce.

"Dokaž to." uděla a jsem to samé co on

Faito

Narodil ses v Konoze, zůstaneš ninjou z Konohy. Svitky si musíš zasloužit a jen to, že utečeš z vesnice, ti nepomůže. řekl jsem ostře.

''Heh..Ráda si s lidmi hraješ jak vidím..A co bych tak měl udělat?''Řekl jsem a opřel se o zeď za mnou,toho druhého jsem úplně ignoroval.

"chci všechny informace o Konoze, všechny co víš o počtu v Hyuga klanech o vedení a obrany Konohy...všechno, písemně mi to sepiš a já ti pak dám svitky."

''Hmm..Tím si podepíšu konečný rozsudek s Konohou..Podle toho co vidím chcceš zaútočit na Konohu?Jestli ano nech mě tam před útokem jít..je tam někdo do koho jsem se asi zamiloval a nenechám ji umřít..A co se týče toho sepsání..Večer se stavím,tak si připrav svitky'',řekl jsem polohlasně a otočil se vzad,počemž jsem prošel dveřmi a zamířil ke mě do pokoje.(přesun)

zastavila jsem ho rukou na rameni
"Nevrátíš se do Konohy, ne potom co si viděl mě, mou vesnici a lidi v ní. Je to nebezpečné, měl si tušit že něco takového přijde, když si genin vyrazí z Konohy a myslí si že v tomhle světě sám přežije a ještě spoléhat na to že jsme rodina. Celou jsem jí vyvraždila a nebude pro mě problém jí dovraždit." blýsklo se mi v očích.

Faito

Podíval jsem se na Reinu, opřený pěstmi o stůl. Tohle se ti šeredně vymstí, uvidíš. Každému dáváš to, co chce. Kolik ANBU máš v Konoze, že jseš si tak jistá, že to neprozradí nebo hůř, že si nevymyslí informace samotné? řekl jsem takovým hlasem, který u mě ještě nikdy neslyšela, skoro jsem šeptal, ale přesto se má slova vrývala dojejí hlavy. Pouštíš sem každého, co když to byl špicl? Myslíš, že když jsou slabí, nejsou nebezpeční? Nejsem všude, abych za tebe umíral. Přemýšlej, držíš kolosa na cínových nohách... Nehodlal jsem ustoupit a čekal jsem jakoukoli odpověď, klidně i facku, ale za svými slovy jsem si stál.

Podívala jsem se na Faita a pak na Takera
"Tak vidíš máš smůlu myslí si to víc lidí než já. Bohužel zlato, dnešní doba je zlá." vzala jsem ho za ruce a zkrystalizovala jsem mu je kurai shotonem, takže se z toho neměl jak dostat.
"Nakráčet si do Otogakure a oznámit mi že chceš abych tě trénovala skutečně nemám nic jinýho na práci."

''Hmm..Zajímavé..Teď mě zabiješ?Slyšel jsem o tobě lepší věci..Ale to že jsi pod koberečkem..Že jsi necháš radit od ostatních..Jde vidět že jsi se opravdu změnila..Ano jsem naivní genin..Ale né až tak,zvážil jsem vše,co se mohlo stát ale to že dopadně takhle..''Řekl jsem a podíval se na mé ruce.''A nic jiného na práci..ANo v tomhle jsem se spletl..Čekal jsem že budeš mít minimální podobnost povahy s tou mou...Ale jak vidím není to pravda'',usmál jsem se a ignoroval okolnosti.

Faito

Podíval jsem se na Reinu s výrazem "Já to udělám", otočil jsem se a hřebtem ruky jsem vrazil tomu geninovi facku. Podíval jsem se na něj a sykl mu do obličeje: Co si o sobě sakra myslíš? Myslíš si, že každej floutek z konohy, kterej přijde a začne si otvírat hubu, bude přijatý do Otogakure? Tady se oceňuje disciplína a tu ty rozhodně nemáš. Možná si Lady Kana nechá radit od ostatních, ale od tebe rozhodně ne. Zajímalo by mě, jak ses dostal přes ANBU, když mají každého u brány zabít, špicle? Podle mého si nezasloužíš nic než zemřít. sebral jsem tanto ze stolu. Mluvil jsem pomalu, ale tak, aby si to zapamatoval. Kolik jutsu umíš? Tři? Čtyři? Za svůj krátký život jsi toho moc neudělal. Jistě jsi chtěl být nejlepší ninja, ale to bys nejprv musel mít rozum. Obešel jsem ho a špičkou tanta se dotkl jeho krku. Máš před sebou nejhledanější kunoichi na světě. Jen ona má teď nadvládu nad tvým životem. Rozmysli si dobře, co řekneš dál, protože každé slovo má váhu.

Ignoroval jsem facku a zůstal s pootočenou hlavou.''Co já vím?ANBU mě dovedli do vesnice..''Řekl jsem ignorativně a otočil hlavu rovně,abych viděl dobře na Reinu.''A..Ano..Chci se k tobě připojit,jelikož ty jediná znáš techniky našeho klanu..Taky stále spoléhám na to,že ty víš jak silné je naše Kekkei Genkai.Takže jsem víceméně spoléhal na to že budeš chtít mou sílu využít pro své účely..jsem připraven zabíjet na tvé rozkazy.A to že nejsem špicl..Reina ví nejlépe že většina z náš má stejnou povahu,muselo jí být jasné že,pokud neumřu najdu si jí abych zesílil.''Mluvil jsem pomalu a srozumitelně,přičemž jsem mluvil na Reinu a snažil se odpovídat i tomu druhému.''Byl jsem v Konohagure rok..Jaký myslíš že mám vztahy vůči té 'vesnici?'.Znám tam jen pár lidí a většinu z nich bych nejraději povraždil...Můžeš mě poslat na jakýkoliv úkol,s doprovodem tvých jednotek abych ti dokázal že nejsem žádný 'špicl' z listové.Navíc se mi zamlouvá být po boku někomu,kdo bude brzo vládnout světu,přičemž doufám že alespoň uzná mé schopnosti a oddanost..Ale na nic jsem si nikdy nehrál a nikdy hrát nebudu.Nejsem ten co sklopí ocas při každém zařvání,avšak tomu kdo se o mě stará a možná mě má i trochu rád..Se odměním svou oddaností'',řekl jsem polohlasně a sklopil pohled do země.

Faito

To už bylo lepší... okomentoval jsem jeho proslov a podíval se na Reinu, špičku tanta stála opírajíc o Takeshiho krk.

krystal na jeho rukách zmizel.
"Budeš patřit do týmu Ken'ichiho." podala jsem mu jeho fotografii.
"Nevyjdeš z vesnice, všude jsou hlídky, budeš pod dozorem jakmile opustíš vesnici bez mého svolení, zabiju tě zapamatuj si to. FAito pusť ho prosím." řekla jsem trochu naštvaně dala jsem mu jeden svitek (omiwatari) "přesně za tři dny mi ukážeš jak si na tom. Za tři dny. Teď jdi."

Faito

Na vteřinu jsem zavřel oči a zamyyslel se nad tímto krokem. Pak má ruka povolila a tanto zajelo zpět do pouzdra. Hai. sklonil jsem hlavu a ustoupil, aby mohl projít.

''Hmm..Arigato'',řekl jsem a přijal fotku se svitkem.Raději jsem myšlenky nechal jen v hlavě,nerad bych přišel o svou hlavu.Prohlédl jsem si znovu přítomné a hned na to zmizel.(přesun)

v tu chvíli jsem úplně viděla, jak to Faita zamrzelo, i já sklopila hlavu a pak se podívala z okna ajen se opřela o stůl a založila si ruce na prsou

Faito

Přišel jsem k Reině zezadu a zůstal tak krok, možná půl kroku od ní. Nesmíš se nechat ukecat. Vem si, že každý, koho jsi sem do vesnice pustila, může být potencionální zrádce. Buď opatrnější, vesnice by nepřežila, kdybychom o tebe přišli. řekl jsem s takovým otcovským tónem a díval se, jak přemýšlí. Vím,ž e je to krev tvé krve, a i když má právo tě nenávidět, nebudu o něm pochybovat. Ale ti ostatní. Musíš jim dát najevo, že tu nejsi ty pro ně, ale oni pro tebe. Proč myslíš, že je Madara tak obávaný? Manipuluje s námi. Každý někdy hraje divadlo, aby si zachránil svou vlastní kůži. Spousta z těch, o kterých právě přemýšlíš, se tu schovává přad svými průšvihy a proto ti "přísahá věrnost". Jakmile padneš, rozutečnou se jak zajíci.

"přidají se k tomu silnějšímu... což já už teď nejsem." řekla jsem trochu smutněji. Jak na mě mluvil, připadala jsem si jak hloupá holka která si usmyslela ovládnout svět a vůbec tomu nerozumněla a když jsem and tím přemýšlela, nebyla jsem daleko od pravdy. Objala jsem se a víc sklopila hlavu, vlasy mi spadaly přes ramena.
"Ten Kijoto ze Sněžné měl pravdu, změnila jsem se a jsem....nejsem nejmladší. Možná je čas na změnu." pak jsem se znovu podívala z okna na Otogakure.
"bůh ví kolik lidí tam venku mě má skutečně rádo, jsou tu jen proto, že bych jim mohla pomoct zesílit."

"CO ti na tohle mám říct? Možná jsem si už zvykla." povzdychla jsem si

Faito

Pak se ale nediv, že ti někdo vrazí kudlu do zad... řekl jsem a odešel na tréninkový plac. Věci jsem si vzal ssebou