Kancelář Otokageho

First topic message reminder :

Shodai Otokage: Orochimaru
Nidaime Otokage: Tsukiko Tooya
Sandaime Otokage: Reina Kana

"Hm....zajímavé že jí v toom nepomáháš." řekla sem zase chladně a došla si sednout do křesla.

Faito

Myslím si, že moje techniky jsou natolik silné, abych jí připravil malé pohoštění a zároveň byl tady. řekl jsem se samolibým úsměvem.

"No jistě....stalo se něco když jsem....ehm spala?"

Faito

Ne. Vše v pořádku...teda...půjčil jsem si křeslo. pousmál jsem se koutkem úst a pak se otočil na Tatsua. Tak co chceš?

"no o tom si ještě promluvíme." pousmála jsem se a podívala se na papíry
"Ne dneska ne......dneska se budu flákat." opřela jsem se

Došel jsem před kancelář a zaklepal.
Kde by mohl být?

"no tak nebudu...dále?"

Vstoupil jsem dále.
Rozhlédl jsem se po ístnosti a spatřil i Tatsua, ihned jsem se ale otočil a uklonil Otokage.
"Přeji pěkný den Otokafe-sama. Tatsuo je tu zrovna toho sháním."
Poté jsem se narovnal.

"no skvěle." rozzářili se mi oči
"Můžu se zase flákat.....teda Memphisto kde si byl než jsme odešli do Suny?"

Otočil jsem se na Reinu.
O ano za to se vám omlouvám Otokage-sama, když jsme se vraceli z mise tak už skoro u vesnice jsem z lesa zaslechl volání o pomoc jelikož jsme se držel v pozadí za ostatníma nejspíš to přeslechly. Mě to nedalo a vydal jsem se za hlasem, kde jsem našel několik vesničanů z Oto a několik farmářů z okolních polí které ohrožovali nějací banditi. Jakmile mě spatřili rozběhly se na mě tak mi nedali na výběr.
Pousmál jsem se.
Alespoň jsem měl možnost otestovat svoje schopnosti plně v praxi. Farmáři mě požádali jestli bych je nedoprovodil k jejich farmám, protože těch banditů mělo být víc.
Naštěstí jsme další nepotkali, pouze asi 2 medvědy.
Poté jsem se uklonil a do země jsem promluvil.
Ještě jednou se vám za to zdržení omlouvám.

"v pořádku.....jsem ráda, že ti na vesničanech záleží to mii připomíná, že budu muset jít na obchůzku vesnice." vytáhnu ze skříňky sáček s penězi a podám mu ho
"odměna."

"já ti to řeknu úplně jasně." postavila jsem se před něj
"žádný....jsouurčitě rádi, že maj chvíli volno." usmála jsem se

Podíval jsem se na sáček.
"Děkuji, ale to nemohu přijmout proto jsem to nedělal, jen jsem plnil svoji povinnost chránit vesnici a obyvatele v ni.
Páni dneska jsem nějakej výřečnej.

Otočím se na Memphista.. "To je odměna za misi ne za pomoc. Budu ráda, když si to vezmeš poslední dobou mi ninjové vracejí odměny za mise, jestli mě nechceš naštvat tak si to vem." otočila jsem se k Faiovi
"Tak je půjdeme zkontrolvoat a ty si dáš smenou pak jeden cvičný souboj co ty na to?" culila jsem se na něj

Faito

No...bude to sice souboj kuřete s řezníkem...Ale i kuře umí rychle utíkat. Takže klidně. usmál jsem se a vyrazili jsme.

Beze slov jsem si odměnu vzal a uklonil.
"Děkuji"

"Nemáš zač, žádný voloviny." ukázala jsem na ty dva a odešla za Faitem (přeusn)

Otočil jsem se na Tatsua.
"Zdravím Tatsuo, slyšel jsem, že máš být můj sensei. To je, ale milé překvapení."

Podíval jsem se na Memphista."Ano mám být tvůj Sensei ale jedna členka nám zatím chybí a to by měla být Jin.No každopádně na ni nebudeme čekat a pustíme se do trénovaní co ty na to?"

"Tak teda vyrazíme do haly kterou máme na trénink.Pojď zamnou."mrkl jsem na něj a šel jsem pryč.(Přesun)

(Přesun)

Pomalým krokom som prišiel pred budovu. Môj pohľad zamieril na dlhé schody ktoré vedú ku kancelárií Otokage. Zrejme ma čaká namáhavá cesta hore povedal som ironicky.

Po mojich slovách som sa vydal lenivým krokom hore schodmi. A je to konečne povedal som ked som prišiel pred dvere kancelárie. Zaklopal som a čakal som na výzvu.