Kancelář Otokageho

First topic message reminder :

Shodai Otokage: Orochimaru
Nidaime Otokage: Tsukiko Tooya
Sandaime Otokage: Reina Kana

Faito

Mám ho vyprovodit? zeptal jsem se Reiny a díval se při tom na Tobiho.

silně jsem stiskla jho ruku a podívala jsem se na něj naštvaně
"Tak si ho hlídej." pustila jsem ho naštvaně a poodešla k Faitovi, jen jsem kývla "Za dveře, tohle je soukromá konverzace."

,, Keď Tobiho ruky obalil čierny kryštál začal hystericky kričať, nadávať a nariekať " Áááaaa Madara-senpai pozrite čo mi urobila ta B-ééčková holka... ,, Tobi sa zamyslel " teda A-čkovááá aha čo mi urobila BAKA jedna hnusná, Madara-senpai prosím zbavte ma toho, cítim ako mi umierajú ruky... prosím Madara-senpai... ,, Tobi videl, že u Madari moc nepochodí tak sa otočil na Reinu " ,, Tobi si kľakol k Reine na kolená a začal ju prosiť z veľkým nárekom " Prosím kráska daj mi to dole lebo zomriem... a ja som posol a učeň Madari-senpai.. Prosím ,, Tobi bol pri zemi a zospodu sa pozrel na Reinu a jej prsia " pániiii zo spodu vyzerajú ešte krajšie, hádam tam má ešte mlieko preto sú také napučané.... ,, Tobi začal zasa hovoriť a bolo vidieť, že hovorí priamo k Reine " toooo táá smotana, že? Vďaka smotane máš také balóniky? Myslíš, že aj ja keď začnem piť smotanu budem mať také? Musím to skúsiť ,, Tobi natešene vrtel telom " Madara-senpai ste nejak potichu, pridáte sa ku mne s pitím smotany možno aj Vám narastú ako tejto slečne? Ehmmmmmm? Ako sa to voláte slečna?

dojdu k Tobimu a vrazím mu pořádnou pěstí.
"A dostaneš ještě jednu jestli to řekneš ještě jednou a dostávat jich budeš kadou chvíli pokud budeš takhle o mě mluvit!!!!!!" zakřičela jsem na něj

Faito

Kývl jsem, pousmál jsem se nad Reininým řešením situace a tysil jsem wakizashi. Jdeme, Tobi. Ven... došel jsem tak, aby stál mezi mnou a dveřmi a počkal jsem, až vypadne.

Rozhodol som sa Tobiho slová jednoducho ignorovať.
"Nezaručujem ti, že si ho budem schopný udržať na vodítku, no aby sa nepovedalo, že som voči tebe neférový, máš povolenie trestať ho v plnom rozsahu," oboznámil som ju s jej právomocami. Následne som zasa raz svoj pohľad namieril von z okna a situáciu v kancelárii nijak zvlášť neriešil.

Faito

Pousmál jsem se takovým velmi spokojeným úsměvem a Reina určitě tušila, co přijde, když bude Tobi zlobit. T mi vyhovuje...

"aspoň něco pozitivního." řekla jsem naštvaně a šla jsem si znova nalít smetanu klidňovalo mě to. "Prej béčková...." mumlala jsem si naštvaně pro sebe.

,, Tobi iba počúval čo sa tu rozpráva, tak sa rýchlo ospravedlnil a skrčil sa až k nohám Madari, pričom sa Faitovi a Reine otrčil zadkom a začal triasť " P----ppp-pPProsím Madara-senpai nech mi neubližuje ja už budem dobrý, chcel som iba vedieť niečo viac o tej kosti ,, Tobi si uvedomil svoje slová " tedaa pardón o tejto krásnej dáme... ,, Tobi chytil Madaru za šaty a nariekal " Madara-senpai poďme preč títo ľudia mi naháňajú hrôzu, vyzerajú ako keby ma chceli zožrať, a ja mám ešte pre Vás darček, ktorý Vám chcem dať keď budeme spolu sami... ,, Tobiho slová vyzneli veľmi zvláštne, no každý si to vyložil inak " Tak čo Madara-senpai ideme???? Ja sa ich vážne bojííímmmmm.

Bolo viac než jasné, že sa mi čo najnenápadnejšie snažil naznačiť, že so mnou chce hovoriť. Ako náhle sa ma však dotkol, schladil som ho dostatočne ostrým pohľadom, aby prebudil i mŕtveho.
"Daj zo mňa tie paprče dole," vyslovil som čo najzastrašujúcejšie, postavil sa zo svojho miesta a chystal odísť.

Faito

Proboha! pomyslel jsem si a vzal Tobiho docela silně za rameno. Hele, nerad bych ti ubližoval. Chvíli počkáš venku a pak půjdete. Teď pojď. docela silně jsem ho otočil na dveře a postrčil ho směrem k nim.

"no Madaro, moc sis ho nevychoval tvoje schopnosti učitele jsou na bodě mrazu. Jak vidím tu opici je s ní hodně práce." promnula jsem si spánky unaveně

Dobre poďme Madara-senpai... poďme ,, Tobi sa snažil nasledovať Madaru v čom ho niekto chytil za rameno a ťahal ku dverám... " ááá čo robíš ty hlupák ja som veľký učeň Madari-senpai to sa ani nebojíš, že ťa zato potrestá? ,, Keď Faito držal Tobiho za rameno tak z ničoho nič Faitova ruka prešla cez Tobiho rameno a okamžik sekundy bola v jeho tele, aby cítili hocijaký dotyk, pričom sa Tobi hneď odtiahol od faita a ukázal mu známe gesto nech sa dá vypchať " Tááák môžeme už ísť od týchto otrasných ľudí Madara-senpai.... aj tak už potrebujemmm... nooo tam... vy viete... ,, Čurpauza "

PRESUN

"Tá opica je konkrétne na mňa pomerne slušná, to, že v ňom nevzbudzuješ dostatok autority, aby ti nekomentoval prsia, je tvoja chyba," zmrazil som Reinu úprimnou reakciou na jej poznámku.
"Vrátim sa ráno, priprav pohostenie. Odchádzame," prehovoril som nebojácne a i s Tobim definitívne opustil kanceláriu.

"No to jistě......prej moje chyba." opřela jsem se o stůl "sotva člověk přijede z dovolený už jí zase potřebuje." odfrkla jsem si unaveně a složila si hlavu do dlaní. v tu chvíli přišla do kanceláře Eudora.


"Mylady, cítila jsem vaší zlost......celá vesnice jí cítila....chtěla jsem se přesvědčit, že jste v pořádku a dát vám tohle." ukázala na malý pytlíček a přešla ke stolku a z pytlíčku nasypala do hrníčku suché byliny a zalila teplou vodou apak mi ho podala a ukázala na křeslo u stěny
"Je to dobré na hlavu a doré spaní, Eudora ví o čem mluví Mylady." podívala jsem se na lehce fialovou tekutinu a pak na Eudora
"Prosím Mylady....věřte mi." kývla na mě s úsměvem. Věřila jsem Eudoře, tak jsem se šla posadit do křesla a vypila to. Vzala mi hrníček a šla pro deku a přikryla mě. Nevím jak to udělala, ale po chvíli na mě šel spánek a já ani ne do pěti minut usnula. Ona se pak otočila na Faita
"Dejte na ní pozor, měla by teď tak 15 hodin spát nerušeně beze snu.....prospěje jí to. Jen se musí hlídat." usmála se na Faita příjemně a pak tiše jako když přišla tak odešla

Faito

Aha...takže příště zabít. pomyslel jsem si, když odešli a vzal Reinu do náručí. Odnesl jsem ji do postele a raději ji nepřevlékal (kdoví, co by si myslela). Pak jsem se vrátil do kanclu a sedl jsem si na křeslo, kdyby někdo něco potřeboval.

Procházela jsem po Oto a následně zabloudila ke kanceláři.
Snad by tu mohla být..
Měla jsem smutné oči, už jsem byla bez domova příliš dlouho. Jako bez života.
Povzdechla jsem a jemně zaťukala.

Faito

Někdo zaklepal. Dál... řekl jsem a podíval se ke dveřím, zbraně položené na stole. Vešla Ikaros. DOufám, že si nejdeš stěžovat na mě. pousmál jsem se a dodal: Reina si šla zdřímnout, ale za pár minut dorazí. Co potřebuješ?

Prohrábla jsem si blankytné vlasy.
"Domů," odvětila jsem prostě a nervózně jsem se pousmála.
"Zvykla jsem si tu, ale pokud vám mám pomáhat... Nesmí mě má země prohlásit nukeninem. Zvlášť ne jsem-li ještě Genin a to jsem. Chtěla bych se zase podívat do Kumo. Pokud existuje možnost, abyste mi dali nějakou pečeť, přes kterou nebudu smět vyzradit informace jako bývají ty v Rootu, pak mi tu pečeť dejte. Prosím vás o to. Na své loajalitě k Oto trvám, avšak nemohu navždy opustit Oblačnou, na to pro mě znamená příliš. Odešla bych jen přibližně na týden. Zůstal by tu jeden z mých přivolaných tygrů a kdyby bylo třeba, zavolal by mě. Během patnácti minut bych dorazila. Kumogakure má tu výhodu, že se z ní dá nepozorovaně dostat. Do ní je to horší, ale znám cesty přes hory.

Faito

Přemýšlel jsem a díval se při tom na ni. Musela to být minuta, možná dvě minuty ticha. Pak jsem vstal a narovnal se. Za týden budeš zpět. Žádnou pečeť ti nedáme. To bude zkouška tvé loajality k nám. Pokud něco prozradíš nebo pokud se objeví komando z Kumo před našimi branami, budeš prohlášena za velezrádce a já osobně tě budu mučit. spoléhal jsem na to, že si vzpomee na mučení. Jdi. Řeknu to Reině.

"Beru vás za slovo," okamžitě jako kdybych ožila.
Chvíli jsem měla chuť ho jednoduše obejmout, ale raději jsem si to vymluvila a jen jsem se uklonila.
"Za týden budu zpět."
Vyběhla jsem z kanceláře a okamžitě jsem se vydala k bráně.

(Přesun)

vrátila jsem se do kanceláře před ní jsem si akorát trochu povytáhla korzet a kalhoty a pak vešla dovnitř a zůstala jsem stát mezi dveřmi usmála jsem se a opřela se futra
"Ale ale pane Otokage-dono.....nějak vám to na té židli sluší."

Reininu chakru jsem cítil v Kanceláři jak jsem k ní napochodoval uviděl jsem Reinu stát ve dveřích."Stalo se něco když jsem tu nebyl?"řekl jsem a směrem k ní a čekal jsem jestli se otočí na tváři jsem měl obří úsměv.

mírně jsem natočila hlavu
"JO stalo se toho hodně." usmála jsem se i já

Faito

Když Reina vešla, zvážněl jsem, ale jakmile mi řekla Otokage-dono, myslel jsem, že červenější už bejt nemůžu. Velmi rychle jsem vstal a samozřejmě jsem si před Tatsuem zachoval vážnou tvář. Ikaros Tenmitsu bude teď týden na tréninku posilujícím její vůli a psychiku. řekl jsem neutrálně a podržel Reině židli, aby se mohla posadit.