Pokoj Tatsua v jížní části Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Pokoj Tatsua je velmi prostorný.Skládá se z dvou místností.První místnost slouží k spánku a jsou v ní místa na posazení hostů.Druhá místnost slouží k tréninku a je dobře schovaná a ví o ní pouze Tatsuo,Reina a Ruki.

V pokoji je po celou dobu Miwa , kdyby náhodou někdo přišel.

"Děkuji." hlesla jsem a měla tendenci usnout, ale tušila jsem že nemůžu,
"Nedávej...svoje emoce..tak najevo...halvně ne...před ním....využije toho....věř mi....vím...o čem ...mluvím.....já byla....jinchuuriky."

"Cože?"To co řekla mě překvapilo jelikož mi tohle nikdo předtím neřekl."Jestli chceš tak neodpovídej a spi.Když bude něco potřeba udělat zařídím to."

Kashike


Přiskočím k oknu a nakouknu dovnitř. Pak zaklepu na okení rám.

Podíval jsem se k oknu a pak šel k němu bylo zavřené takže jsem jej mírně pootevřel."Co potřebuješ?"

"Dobrá pojď dovnitř ale opatrně je unavená."víc jsem mu to vysvětlovat nechtěl otevřel jsem okno a šel jsem si zase sednout do křesla naproti posteli.

Kashike


Děkuji. Potichu seskočím dolů z parapetu a dojdu k Reině. Kleknu na jedno koleno. Madam, Kashike Kaguya se dostavil na váš rozkaz.

otevřela jsem zase oči a mírně na něj natočila obličej
"Jaká .....byla....mise?" a svěsila jsem ruku z čela a položil asijí na břicho

"Jsem .... přesvědčená, že to ...zatím neřekne...dokud se mu to...nebude hodit." mdloby ustoupili úplně ale pořád jsem chtěla usnout. "FAito odešel na misi. Hlídejte vesnici než se z toho dostanu a Tatsuo ty si dávej bacha, příště už bych ten nápor chakry nemusela vydržet."

"Dobrá budu.Promin."řekl jsem se sklopeným pohledem.Kdyby tak věděla proč se to stalo.znova jsem si vzpomenul na ten polibek a zase mírně zčervenal.

"Zvládne to věřím mu, teď máte povinnosti, já si budu muset sdřímnout, pokud bude nějaký problém okamžitě mě buďte." řekla jsem tišeji a unaveněji

Kashike


Provedu. Otočím se k oknu a proskočím ven. Najdu si nějáký dobrý bod nad vesnicí a tam se usadím na stráž.

Přišel jsem k Reině a trochu jsem ji přikryl."Odpočiň si."usmál jsem se a potom jsem odešel pryč.(Přesun)

usnula jsem

později odpoledne jsem se probrala už odpočatá, divila jsem se, že mě k ničemu nepotřebovali pomalu jsem vstala a přešla do své ložnice tam se převlékla a šla do kanceláře, Tatsuovi jsem nechala vzkaz, že jsem tam. (přesun)

Došel jsem sem a konečně jsem si lehl do postele byl jsme celý rozlámaný takže tohle pro mě byla hrozná úleva.

Vzbudil jsem se a byl jsem docela odpočatý."Měl bych najít Everesta mám docela strach co by s ním mohlo být."(Přesun)

Dorazil jsem sem a vešel jsem do tajné místnosti kde jsem uložil svitky mého klanu a jeho historii.Potom jsem si šel lehnout a spát.

Probral jsem se a porozhlídl jsem se po místnosti."Konečně klidné ráno."mírně jsem se usmál a pomalu jsem šel pro jeden ze svitků."Tak co začnu trénovat prvně?."prohlížel jsem si svitky až mě jeden zaujal."Tohle by šlo."Vzal jsem si svitek a chtěl jsem začít trénovat ale v tom jsem ho upustil na zem jak na mě přišli křeče.
"Doufám že jsi na mě nezapomněl."Ozvalo se v mé hlavě s chraplavým smíchem."Zase ty myslel jsem že už to máme za sebou."Najednou jsem se zase objevil v aréně a naproti mě stála obrovská vlčice pokrytá blesky."Tohle je naše poslední střetnutí před tím než ovládnu tvoje tělo.Vyčkávala jsme v klidu abych si zjistila všechny tvoje slabosti a poznala tě blíže.Nejsi tak silný a necitlivý jak ukazuješ.Jsi slaboch a tímhle to chceš zakrýt."Jak domluvila mírně se zachvěla a s ní i celá aréna."To není pravda já jsem silný a použiji svoji sílu k tomu abych pomstil svůj klan a ochránil ty co mám rád."Vykřikl jsme v návalu vzteku."Ale ale nebuď si tak jistý myslíš si že v 16 letech dokážeš porazit shinobiho který je Kage?Jsi patetický jestli ano.Podívej se na sebe kvůli tobě je Ruki pryč Reina má náhradu protože si myslí že nejsi dostatečně silný aby jsi ji ochránil a nikdo tě nebere vážně dokonce ani tví studenti.JSI SLABOCH. "Poslední slova se rozezněla po celé místnosti a bylo to jak kdyby je na mě někdo křičel ze všech stran."Ne ne ne ne ne.Tak to není a já ti to dokážu zkrotím si tě a přivážu tě na vodítko na které patříš JÁ jsem totiž pánem všech vlků a stanu se taky pánem všech elementů počínaje tebou ty mrcho."Vlčice se celá naježila a s výkřikem."TY SPRATKU."se na mě rozběhla.Já jsem stál na místě a jen jsem vyčkával až byla těsně u mě použil jsem bleskový krok abych ji uhnul.Objevil jsme se kousek od ní a ona s mohutným zaduněním narazila do ohraničení arény které se pod její váhou rozdrolilo.Toho jsme využil protože se zdála být mírně zmatená a s ostnem který mi vyjel z ruky jsem se rozběhl proti ní.Jenomže jsem se mýlil nebyla vůbec zmatená ona na tohle čekala.Švihla po mě mohutným ocasem a já odletěl přes celou arénu a zastavil jsem se ohraničení na druhé straně.Blesky probíjeli mým tělem a já se nemohl pohnout jak jsem byl paralyzovaný.Ona došla až ke mě a přes vyceněné zuby procedila."Jsi slaboch a já tě teď pozřu."Potom otevřela tlamu a chystala se mě sežrat.Jenomže v tom okamžiku jsem vynaložil všechnu sílu na to abych bodec který mi trčel z ruky prodloužil a namířil jí ho přímo na oko.Tím to jen projelo a vlčice sebou začala švihat a kňučet."Nepodceňuj mě."řekl jsem tiše a nějak jsem se dostal na nohy ale těžce jsem oddychoval přece jen to byla obrovská rána nejspíš jsem měl i polámaná žebra takže jsem si nemohl moc hýbat."ZA TOHLE MI ZAPLATÍŠ ROZTRHÁM TĚ NA KOUSKY A S TĚMI SI PAK BUDU HRÁT NEŽ TĚ SNÍM..Podíval jsme se na ni."Copak tě neučili že se s jídlem nehraje?Mě ano a proto to ukončím."Rozběhl jsem se k ní a jak sebou mrskala vyskočil jsem na ni a i přes bolest kterou mi působily blesky jsem nechal z těla vyjet asi tři ostny které se do ní zabodli a udrželi mě tak na ní a já jsem přes ně začal vstřebávat její chakru."Co co co to děláš?To nesmíš.Moje síla mizí."já jsem jen pociťoval ten nával moci který do mě plynul a snažil jsem se ho v sobě udržet.Vlčice se pomalu zmenšovala než pode mnou bylo jen malé štěně."Takže tohle je tvoje síla?"Oklepal jsem se a celým mým tělem projela vlna blesků která byla viditelná."To je nádhera."potom jsem se podíval dolů na to vlče."Vrať mi ji.Vrať mi moji sílu prosím."usmál jsem se a řekl."Takže teď mě prosíš?Před chvílí jsi mě chtěla sežrat a převzít moje tělo ale mám takový nápad.Jak si mohla poznat nejsem takový slaboch za jakého jsi mě měla takže se můžeme dohodnout.Já ti vrátím sílu ale ty mi slíbíš věrnost a to že mi budeš sloužit a dávat mi sílu pokaždé když ji budu potřebovat po dobu co budu naživu co ty na to?"vlče se postavilo na nohy."No dobrá moc mě to netěší ale nemám teď moc na výběr budu ti sloužit po sobu co budeš naživu za oplátku že mě necháš žít a vrátíš mi moji sílu.Tak slibuji."Přiložil jsme na ni ruku a začal jsem odevzdávat chakru kterou jsem si předtím vzal."Doufám že máš hrdost a nepodrazíš mě."Když byla vlčice ve velikosti jako předtím čekal jsem co udělá.Nečekaně se přiblížila až ke mě a vycenila na mě zuby už jsem se lekl že mě sežere ale ona se jakoby uklonila a vycedila skrze zuby."Můj pane."Usmál jsme si a oddechl jsem si."Ozvu se ti až tě budu potřebovat."Potom jsem se probral a vstal jsem ze země v pokoji byl jsem celý spocený a tak jsem si šel dát sprchu ale cítil jsem se nějak jinak.

Po sprše jsem se převlíkl a šel jsem za Reinou říct ji o tom co se stalo.(Přesun)

Dorazili jsme nepozorovaně přes rezidenci až do mého pokoje."Tak jsme tady udělej si pohodlí."jakmile se posadila na chvíli jsem odešel z pokoje a vrátil jsem se s dvěma talíři na kterých bylo různé jídlo.A ještě dvěma menšími na které jsme si to jídlo mohli dávat.Položil jsem je na stolek před židle."Ještě zajdu pro pití."jakmile jsem to dořekl zase jsem se vytratil a po chvíli se zase vrátil s dvěma skleničkami a flaškou vína."Tak a tady je naše večeře."Zasmál jsem se sedl jsem si a nalil do skleniček.

Rozhlížela jsem se po pokoji a než donesl jídlo dala jsem si vlasy tak aby zakryly pásku.
Když donesl víno usmála jsem se a vzala jsem si skleničku.
"Děkuju...máš to tu hezký"

"No snažil jsem se si to tady udělat útulné."usmál jsem se na ni a pozvedl skleničku."Tak tedy na úspěch."