Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

"Takže si sa rozhodla až do konca života skákať tak ako Kagami zapíska? Skutočne plánuješ stáť na strane porazených? Obávam sa, že ťa v takomto prípade budem musieť zbaviť tvojho nastávajúceho utrpenia jednoduchým procesom," priblížil som sa rýchlejšie so zakrvavenou katanou. Tesne pred zásahom som však zastavil.
"Možno na to nevyzerám, ale pomerne rád sa zabávam. Rozhodol som sa teda takto, čo hovoríš na to usporiadať takúto hru? Dištancuj sa jak odo mňa, tak od Kagamiho a vyčkaj na súboj, ktorý nás dvoch čaká, súboj na život a na smrť v Údolí Konca. Ako náhle jeden z nás umrie, postavíš sa na stranu víťaza. Čo hovoríš, ako sa ti táto myšlienka pozdáva?"

"budu o tom uvažovat." pocítila jsem okamžité vibrace jakmile se ke mě přiblížil a cítila jsem jak krystaly ve stěnách připravovali na možnou obranu.
"Co ode mě pak budeš očekávat, když........když bych byla po tvém boku?" podívala jsem se mu do očí, věděla jsem že se s rineganou do jeho genjutsu nechytím

Trocha som sa na Reinu zamračila.. kludne by som použila moje telo ako štít keby že ma nestiahne za sebou.. Aj tak som sa vśak preistotu pripravila.. keď to vyzeralo že zaútočí, tak sa mi pri hlave vytvorila minidračia hlava z Yin-Yang podstaty (hlava čínskeho draka).. Keď však svoj útok zastavil tak som sa len mierne uvoľnila a zatvorila som oči.. cítila som neho silného shinobi.. proste to z neho vyžarovalo. Bola som rada že s ním aspoň pre tento krát nemusím bojovať.

"Ach? Rozumiem, skoro som zabudol, Kagami ťa komanduje. Nemaj obavy, hoci si to o mne mnohí myslia, ja nie som natoľko panovačný ako on. Máš predsa svoju vlastnú hlavu, naša spolupráca bude jednoduchá. Proste iba obyčajné, no silné spojenectvo, so vzájomným vypomáhaním si. Žiadne rozkazy, len požiadavky," vydal som zo seba celkom pokojne. Môj pohľad a hlas sa však rázom zmenil na dostatočne strašidelný na to, aby som zaskočil každú povahu.
"Odpoveď ale potrebujem počuť teraz. Podľa toho s tebou totiž budem jednať buď ako so spojencom, alebo nepriateľom. Zaviaž sa mi, že sa od našich záležitostí dištancuješ a pridáš sa až na stranu víťazov, v opačnom prípade mi bude výhodnejšie zbaviť sa ťa tu a teraz," bolo poznať, že to myslím smrteľne vážne.

"mě jen tak nezabiješ." řekla jsem stejně takovým tónem hlasu jako on. "Nemysli si, zas tak slabá nejsem, mám své cíle a nehodlám se od nich jen tak odklonit pro tvůj úspěch. Nemám sice sharingan ale jsem z klanu Uchiha podobná povaha. Pamatuj si to." pustila jsem se křesla nějak mi to dodalo odvahu.
"Jak jsem ti řekla budu o tom uvažovat."

"Tak teda dobre, prišiel čas niečo ti ukázať," zo svojho brnenia som vytiahol zvitok s názvom "hebi", ktorý som si tak starostlivo pripravil. V obláčiku dymu sa z ničoho nič objavilo niečo nečakané. Nebolo to nič iné než pravá Orochimarova hlava, presne ako vyzerala pred jeho smrťou.
"Dôvod, kvôli ktorému by som mohol prakticky v momente zabiť akokoľvek silného shinobiho," túto myšlienku som už ďalej nerozvádzal. Očakával som totiž, že jej dojde, ako ju plánujem využiť. 10 minútové izanagi bez straty čo i len jediného oka, 10 minútová absolútna nesmrteľnosť.
"Staň sa vládkyňou sveta po boku skutočného boha. Priradím ti polovicu z vybojovaných území, ktoré budú len a len pod tvojou samosprávou. Všetky šaty, šperky i korisť, tak isto ako aj milióny poddaných. Otroci, ktorí pre tvoje dobro urobia čokoľvek na svete. Buď to, alebo okamžitá smrť, i s pochovaním celej Otogakure. Naposledy ti hovorím, odpovedaj na moju ponuku," prehovoril som naposledy a začal odpočítavať.

"na ty šaty a šperky si mě ukecal přidej k tomu i schůzky můžu ti zaručit své ano...jen nechci žádné rozkazy ohledně zpravování vesnic to je moje věc ." odvětila jsem chladně

Na 6 som sa zastavil a po chvíli chladného premerávania pohľadov súhlasne prikývol.
"Budiš, ak je to všetko, čo tvoje srdce žiada, nemám s tým žiadny problém. Týmto oficiálne ukončujem naše spoločné jednanie, odchádzame," poznamenal som a zmizol i s hlavou, ktorá opakovane zmizla vo zvitku.

"Atsuko....o všem co si tu slyšela budeš mlčet jasné?" řekla jsem stále se dívajíc na místo kde stál
"A ty zdi mu vyúčtuju." zazvonila jsem na komornou ta pokorně přiběhla "Dejte to zpravit a okamžitě astřelbitě chci slyšet zprávy od mé hlavní jednotky."
"jistě madam." odcupitala pryč a já se svalila do křesla

Keď zmizol tak som sa pootočila k Reine, prikývla som no.. aj tak som mala niečo na srdci. Onee-chan.. prečo si ma stiahla za teba?.. spýtala som sa takým mierne posmutnelým hlasom. Som Jashinistka.. nesmrteľná.. kľudne by som sa použila ako živý štít keby sa ti malo niečo stať.. slúbila som ti to predsa.. keď sme sa prvý krát stretli.. dodala som v podstate rovnakým hlasom.. Prišlo mi to tak že mi.. no nedôveruje.

"Atsuko......" podívala jsem se na ní trochu ztrápeně a pohladila jsem jí po tváři
"Poznám, na člověku jak je silný, tady by ani jashin nepomohl kdyby si na sebe vzala útok patřící mě. Navíc u těhle typů lidí je nejlepší jednat, o tom jsem se už naučila své."

Ae aj tak.. zamumlala som no následne som sa len pousmiala keď ma pohladila po tvári. Sadla som si na jej kolená či už chcela alebo nie a zamyslela som sa. Uuuhm.. a ako naložíš zo svojou polkou ? huum?.. postavíš mi niekde taký pekný temný zámoček z čierneho obsidiánu? zaškerila som sa nadšene, mohlo jej dojsť že by to bolo pekne drahé páč obsidián sa neuveriteľne ťažko spracovával.

"Sama víš že to nejde, ale z černého mramoru by šel ne?" objala jsem jí dlouho jsem nikoho neobjala a docela mi to chybělo

Haaai.. čierny mramor je fajn.. broukla som a vycerila som zúbky v takom spokojnom úsmeve. Tiež som ruky obmotala okolo jej chrbta a poriadne som ju vyobjímala. Už to bola celkom doba, čo sme sa takto rozprávali.. teda skôr som rozprávala ja xD..

"Atsuko..." pustila jsem jí jen jsemjí držel za ruce "Slyšela jsem na tebe stážnosti od kapitána Faita., co mi k tomu řekneš?"

Pozerala som sa na ňu takými veľkými očami plnými nevinnosti a hviezdičiek. Proste klasický ľútostný pohľad alá Atsuka ! Uuhm.. poviem k tomu to že je Feito obyčajný Baka ktorý si myslí že donúti dámu fyzicky sa namáhať pfff !! a ešte som k tomu mala také rozkošné šaty.. on po mne chcel aby som behalaaa !!.. sťažovala som sa pri čom som bola hlboko presvedčená o mojej nevine a o tom že bolo moje správanie absolútne pochopiteľné a odpustiteľné.

"Atsuko, al eměla bys mít trochu disciplíny já Faitovi věřím, znám ho velmi dlouho, ví co dělá. A chce pro tebe i ostatní jen dobro. J8 se ti nemůžu věnovat jako sensei mám toho hodně sama si viděla že sem chodí jak se jim zlíbí." jemně jsem jí posteklila za uchem

Na chilinku som sa zamyslela, oči som obrátila niekam dole a nahodila som taký naozaj premýšľajúci pohľad. Keď ma pošteklila za uchom tak som len zavrtela hlavou a veselo som sa zachichotala. Gomeeeene Onee-chan.. ae.. uuhm.. no.. chcela som sa rýchlo na niečo vyhovoriť. Nakoniec som si však len povzdychla a rezignovane som prikývla hlavou. Nie je to so mnou žiadna sláva.. síce som silná uuhm.. genjutsu a tak.. ale.. moje telo je slabé.. mikla som ramenom, vyzeralo to tak že ma to trápi, aj trápilo. bolo pre mňa tabu naučiť sa taijutsu na úrovni obyčajného shinobiho.. alebo som si to aspoň myslela. Pohľad mi pri tých slovách skĺzol niekam dole a ústa sa mi skrivili do takej vlnovky.

"víš co uděláme? ty se pěkně omlouvíš kapitánovi FAitovi, že jsi na něj byla hrubá a já ho poprosím aby tě nenutil do jednotky, ale naučil tě nějak vyvičit taijutsu zcela nezávazně ano?"

Po jej slovách som len obrátila zrak niekam do steny po našej pravej strane, zdalo sa že som niečo zamrmlala no.. asi bolo lepšie že to bolo tak potichu že som to nepočula ani ja sama.. no bolo to niečo v štýle "tomu bakovi sa ospravedlňovať nebudem".. po chvíľke ktorú som strávila úspešným odvracaním pohľadu od Onee-chan som však nakoniec povolila .. vlastne ma ani nemusela nijak uhovárať, úplne stačilo že sa na mňa pozerala. Yaaaah okeej okeej ospravedlním sa !.. vyhlásila som nakoniec nahlas a na tvári sa mi objavil taký mierne odutý úsmev.. odutý ale úsmev !

"To je moje holka." objala jsem jí znovu s mírným úsměvem i když mi do něj zrovna nebylo

Faito

Došel jsem a krvavou rukou umazal dveře. Ještě pořád jsem se usmíval. Neseme hlášení, madam... řekl jsem a nechával za sebou stopy krve na podlaze. V centru byl Hashirama a nějaká jeho žákyně. S týmem jsme zasáhli bleskově a bez chyby. Ovládal ale dobře Mokuton. Zpacifikovali jsme tu holčinu a pak nás ze souboje vytrhl Madara. Říkal, že spolu máte dohodu, aže mu nemáme vraždit členy. Nebo tak něco. pak jsem se uklnil. Takumi a Kashike si vedli velmi dobře. Obstáli skvěle proti takovému nebezpečnému nukeninovi. Mají můj respekt a měli by mít vaši pochvalu, Otokage. opět jsem se narovnal.

Keď ma znova objala tak som sa len tak úprimne usmiala, Znova som ruky omotala okolo jej ramien a hlavu som si položila k tej jej. Možno sa mi to len zdalo ale, stále bola troška smutná alebo tak.. no.. len som ju pohladila po chrbte. Uuhm.. bude to v poriadku Onee-chan.. síce neviem čo ale.. bude !!.. zahlásila som s takou tou mojou nehranou úprimnosťou. Potom tam prišiel Faito no mne sa stále nejak nechcelo odtrhnúť od Onee-chan.

postavila jsem Atsuku na nohy a já se postavila taky.
"Výborně skvělá práce pánové, jaké jsou ztráty?" dojdu k Faitovi a uchopím ho za ruku a dívám se na něj a přitom lu jí léčím

Faito

Nesnáším, když tohle dělá. Má hrozně jemné ruce... pomyslel jsem si. DVa civilisté kvůli Kawarimi no jutsu. jeden chuunin, o dalších nevíme. odpověděl jsem.