Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

cítila jse přítomnost někoho dalšího, už jem se cítila trochu trapně, když jsem měla návštěvu a do ní mi přijde milion dalších lidí. Dala jsem Kisukemu do rukou svitek se zadáním mise

mise:

"ber nebo nech být, po misi se bude trénovat. dřív čas nemám." řekla jsem chladně a odvrátila se od něj a přešla k Faitovi
"Faito?"

Faito

Madam... uklonil jsem se. Ač nerad, musím podat stížnost na Atsuku. Její chování je silně pod přijatelným, a ať je jak chce silná, její nedisciplinovanost, schizofrenie a psychická labilita mi nedává jinou možnost, než ji vyloučit z týmu. Předevčírem málem zabila mé žáky a to se mi vůbec nelíbilo. Víš, jak jednám s takovými lidmi, Reino. Nechci ji mít na svědomí jen proto, že ji budu muset zabít kvůli její neomalenosti. Pokud na tom však trváš, ještě ji mohu zkusit nějak usměrnit. Jestli chceš ale elitní tým, nemůže ho brzdit tahle talentovaná holčička. od doby, co jsem jí začal tykat, jsem ztišil hlas, aby nás nikdo neslyšel.

"Atsuka je hodně emotivní člověk, ale tu disciplínu ona potřebuje, musí se na ní s citem, dobře já si s ní promluvím. Jak dlouho budete ještě trénovat?"

Faito

Snažím se jim dávat kapky, jak často to jen jde. Teď jsme v terénu v horách. Zkoušíme extrémní podmínky a pohyb v těžších podmínkách. Včera jsme trénovali techniky a předevčírem boj nablízko. Hádám, že za týden bychom mohli být připraveni dokonale. Za tři dny toho uděláme ještě dost. Takumi a Kashike mi děljí velkou radost. řeknu a usmívám se. Reina ví, že tenhle úsměv značí úspěch sebejistotu.

mlčela jsem, přemýšlela jsem nad všemi možnosti potřebovala jsem mít tu misi hodně rychle za sebou. NA chvíli jsem se natočila na bok a podívala se na Kisukeho, Yatsuha a pak zpět na Faita.
Měla bych dát vědět Kagamimu a začít jednat... proč to všechno musí být tak složité.... pak jsem mírně zavrtěla hlavou abych zahnala ty myšlenky, které mě stejně dřív nebo později doženou, vykouzlila jsem mírný úsměv "Pokračujte dál až budu mít čas přijdu se na vás podívat pokud vás tedy dřív nebudu potřebovat."

Faito

Hai, madam! řekl jsem, spražil pohledem ty dva a vypadl jsem tak rychle, jak to jen bylo možné. Budete mě ještě potřebovat? Skupina má svou práci, takže mohu být chvíli tady.

"Asi ne.... zvládnu to." pokusím se o úsměv a raději se od něj odvrátím,protože jsem si byla jistá že bych řekla ano.

Faito

Dobře. Krystal mám... řeknu, jako by to nevěděla a naznačím jí, že jsem kdykoli připraven se vrátit. Pak odejdu směr lesy a hory. (přesun)

zhluboka jsem se nadechla a promnula si spánky
"Kisuke odejdi vyjídřila jsem se dost jasně. Yatsuho budete mě muset omluvit, potřebuju si udělat pořádek." řekla jsem chladně a odešla jsem z jídelny a šla přímo do salonku, tak jsem se posadila do křesla u krbu opřela si hlavu o opěradlo a přemýšlela nad událostmi pak jsem si všimla velké aktivity draků na obloze přesla jsem k oknu a dívala se na ně zamračila jsem se

dračí hlídky
přiletěli k rezidenci a podívali se do okna
"Mylady jsou tu vetřelci zabili jednotky u brány. jsou tři, nějaká malá holka, pak nějaký mutat asi hodně podobný tomu zelenýmu a ten vyšší měl kápi, dejte si na ně pozor, asi půjdou za vámi budeme lítat nad rezidencí, dkyby náhodou.

"Ano děkuji, běžte varovat jednotku nasazení." jeden drak kývl a odletěl a já si šla zase sednout do křesla
"Můžu já mít někdy aspoň jedene den volno?!" křiknu naštvaně a promnu si spánky

Pomaly som docupkala k rezidencii Reiny.. našla som ju vďaka ostatným ktorý ma úspešne navigovali až k nej do kanclu.. Keď som vstúpila tak, no hneď som spoznala že je niečo zle, nevyzerala tri krát nadšene, aj keď sa mi zdalo že poslednú dobu je nejaká zlovestná.. v podstate nonstop.. ani sa neusmiala odkedy som sa vrátila.

služebná přišla do salonku a přivedla Atsuku
"Mylady přišla za vámi Atsuka." ani jsem se neotočila zůstala jsem sedět na křesle
"Pusť jí dovnitř." řekla jsem chladně.

Preskákal som ulicami čo najrýchlejšie, aby som sa vyhol prípadným predčasným súbojom.
"Hashi, ochraňuj Niji-chan a upútaj pozornosť v centre Oto, ja budem pokračovať za Otokage. Vrátim sa po vás," znel rozkaz, ktorý som mu dal ešte než som konečne prerazil stenami rezidencie a chystal sa násilne vstúpiť. Stalo sa.
"Dobrý večer," neodpustil som si patričný pozdrav, smerujúc svoj ostrý pohľad spod kapucne Reine.

Uhm.. Onee-san.. zamumlala som potichu, moje obviklé -chan som radšej vynechala páč tu boli nejaký ľudia.. a páč to vyzeralo že je nahnevaná .. Nechcela som ju ešte viac dráždiť. Len som s takou sklopenou hlavou postúpila bližšie ku kreslu v ktorom sedela. V tom tam niekto trhol.. tak spýtavo som sa na neho zahľadela.. možno až tak nepriateľsky.

líně jsem se podívala na stěnu a na toho kdo v ní stál a začala mi tepat žilka na spánku
Moje rezidence..... proběhlo mi ufňukaně hlavou ale zamračila jsem se ještě víc a postavila se
"Madara že?"

"Bingo," konečne som si vyhrnul kapucňu, keďže už viac nemalo zmysel skrývať svoju totožnosť.
"Úprimne, nech si už o mne v tomto momente myslíš, čo chceš, neprišiel som sem s nepriateľským zámerom. Potrebujem s tebou prehodiť reč, to že sa mi tí nešťastníci postavili do cesty nie je moja vina."

"Ale je tvoje vina to že jsi mi zbořil zdi rezidence, už to je pro mě známka nepřátelství. mohl si přijít dveřmi." vybuchla jsem naštvaně

Troška som odstúpila od toho týpka smerom k Reine.. vlastne som sa mu teraz otočila čelom, aby som na neho mohla stále vidieť. Pozerala som sa mu do priamo do očí a no.. čakala som na nejakú druhú zámienku, ktorá by mi postačila na spravenie pekného divadielka.

při jeho slovech jsem si vzpomněla na babičku.
"Babička byla hezčí než já." řekla jsem pevně "Ale o tom si se nechtěl se mnou bavit ne?"

"To máš pravdu. I ona ma považovala za mŕtveho, tak ako všetci ostatní. To, o čom som však prišiel hovoriť, je to takzvané "proroctvo"," z môjho hlasu bolo poznať výsmech.
"Áno, tvojej babičke sa skutočne pár dní pred tvojim oživením sníval sen. V skutočnosti ale nešlo o nič viac, než len dôsledok môjho genjutsu," prehovoril som s neočakávaným miernym pousmiatím.

"Chceš říct, že její proroctví byla lež?" chytla jsem se opěradla křesla vedle kterého jsem stála

"Presne tak. Lož, prostredníctvom ktorej som tvoju starú mamu nepriamo donútil, aby ti vrátila život. Všetko je to už od začiatku totiž súčasťou môjho rozsiahleho plánu," neubránil som sa nejakému tomu úsmevu.
"Mala si povstať z mŕtvych a presvedčiť Kagamiho k tomu, aby neohrozovaný spustil akciu. Už od začiatku ste robili prakticky všetko, čo som od vás chcel, patrne teda až doteraz. Čo sa však toho týka, to proroctvo sa naplniť môže," rozhodol som sa k Reine podísť bližšie a odhaliť svoju tvár viac na svetle.
"Skutočne sa môžeš stať kráľovnou tohoto sveta a naplniť prázdne slová tvojej babičky. Nie však po boku Kagamiho, ale po boku mojom, jediného skutočného a nefalšovaného boha, ktorý svojou nadľudskou silou pokoril smrť i samotný čas."

Keď postúpil o niečo bližšie tak som sa len postavila kúsok pred Reinou.. proste aby som bola v ceste.. nepáčilo sa mi ako k nej ide blízko, bohvie čo by ho mohlo napadnúť a ja som nechcela nič riskovať.

ustoupila jsem o stejný krok dozadu až narazila do boku křesla, stále se ho držíc a Atsuku šapla za rameno a stáhla jí za mě.
"Tohle mi už jednou někdo nabízel a já stejně jako jemu i tobě odpověděla ne." řekla jsem pevným hlasem