Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

Jasne proc ne... hrejive jsem se usmal... Kdyz mi domyl zada, rekl jsem mu... Taky ti umyju zada... Umyl jsem mu zada a spolecne jsem vylezli ven a vzali si kazdy jedno kimono ze skrine... Kdyz budes chtit, tak ti rad pomuzu s treningem uziti, tech novych skrytych zbrani... mile jsem se usmal

Jen jsem se pousmál."Jasně...když tak ti řeknu..." Potom jsem se jen znovu protáhl a dlouze zívl. Posadil jsem se na chvíli na lavičku a zadíval se na oblohu. Dneska jsem byl už absolutně vyřízený. Jen jsem se tak opřel a snažil se pořád vnímat Taschera. Nakonec mi jen spadla hlava a já do pár sekund usnul. Hlavní příčinou bylo asi to předělání spojů. Jen jsem si ze spaní přitáhl k sobě víc kolena a takhle skrčený spal.

Kdyz jsem uvidel, ze Fu usnul, nechal jsem ho lehce vzletnout a odnesl ho tak do jeho pokoje... Potom jsem si sel sam lehnout do sveho pokoje...

Ráno jsem se probudil opravdu pozdě. Byl jsem celý rozlámaný a zpocený. Bolela mě strašně hlava a začínal jsem se i dusit. Bylo mi opravdu hrozně. Absolutně jsem se přehříval. Měl jsem aspoň 40 horečku. Nevěděl jsem, co to mohla způsobit, ale asi ten včerejšek a jak jsem byl chvíli bez oblečení. Snažil jsem se vstát, protože jsem musel připravit jídlo a pouklízet, ale moje tělo mi připadalo jakoby z ocele, tak nehorázně těžké.

Probudil jsem se... Pani to jsem se, ale vyborne vyspal... Vstal jsem z posltele a trochu se protahl... Vysel jsem na chodbu a sel k Fujinovu pokoji... Zaklepal jsem a vesel... Dobre rano, tak jak se po tom vcerejsku citis Fu??? mile jsem se na neho usmival jako slunce...

Jen jsem se na něj podíval s pokusem o nějaký úsměv a znovu se pokusil postavit, ale marně."D-docela dobře...h-hned budu v-vstávat..." Celý jsem jen hořel a ta hlavu už byla k nevydržení.

Dobre, vzdyt jsi cely spoceny a evidentne mas vysokou horecku... Ty nebudes vstavat ani nahodu... Zustan lezet... Dojdu ti udelat nejake leky na horecku a vsechny ji provazene priznaky... Odesel jsem, nez neco stacil rict a asi behem 20 minut jsem se vratil zpet s lekem a horkym cajem s medem a citronem... Tohle si zapij tim cajem... podal jsem mu lek a caj... Po tomhle ti bude skoro hned lepe... rekl jsem s usmevem

"D-dobře..." Jen jsme si zase lehl a počkal, až mi to donese. Potom jsem si vzal čaj a zapil ty léky."D-děkuji...opravdu d-dobrý čaj... Ta teplota byla nebezpečná. Kdyby překročila 41, orgány se začnou přehřívat a to by nebylo dobře. Jen jsem doufal, že to brzo zabere.

Pokýval jsem hlavou. Byl jsem jakoby mě někdo přejel parním válcem. Cítil jsem, že se to pomalu zlepšuje, ale pořád to ještě nebyla žádná sláva."Neměl bych takhle ležet...nedáváš mi peníze za ležení...opravdu se omlouvám...půjdu něco udělat..." Začal jsem zase vstávat, i když to spíše vypadalo jako bych se snažil někoho shodit.

Ano, nedavam ti penize za lezeni, ale tohle ber treba, jako zdravotni volno a je to Mel by sis odpocinout, zdravi je neco, co nelze nahradit... mile jsem se usmal

Stejně jsem se, alespoň na posteli posadil."Tak jo...ale akorát vám přidělávám starosti, místo toho, abych vám pomáhal..." Bylo mi už líp, ale stále ještě to nebylo ono.

Proste si odpocin, pomoci mi muzes i v budoucnosti, tak proc na moment nevypnout... Ja jsem nikdy vypnout nemohl, protoze muj klan byl zcala vyvrazden a ja se nejednou musel sam vyporadat se vsi tou odpovednosti co na me spadla jako lavina... Skratka jsem se musel naucit plavat mezi zraloky... No asi jsem to zvlad, jinak bych tu pred tebou nemohl stat se vztycenou hlavou, jak tu stojim prave ted... mile jsem se usmival a zamyslene hledel z okna ven...

Konečně jsem se taky pořádně usmál."Tak jo...vím, jak se cítíš...starosti se na tebe můžou přivalit jako přílivová vlna a ty se ocitneš sám uprostřed toho oceánu života, který tě pomalu pohlcuje...není to snadný, ale musíme si najít to, co nás drží při životě a co nás nutí jít dál...já už jsem to skoro vzdal, než si se objevil ty...ty si ten záchraný člun, který mě drží na vodou. Ty si to světlo, co mi svítí temnoutou...a já ti slibuji, že vždycky pro tebe udělám první i poslední...díky...Taschere-kun..." Přitom jsem mu hleděl do očí a v záři světla se moje zelené oči jen leskly.

Eh ted jsi me trochu zaskocil, ale arigato, ze o me takhle smyslis... Jsem rad, ze jsem ti mohl znovu ukazat cestu po ktere muzes kracet v mich slepejich... No doufam, ze ti bude brzo lepe... mile jsem se na nej usmal a pak dal zahloubane koukal z okna

Jen jsem se pousmál a také se podíval z okna a pak zase chvíli sledoval Taschera."Co je s tebou? Vypadáš hodně zamyšleně..."

Vazne ??? No promitam si vzpominky z minulosti a premyslim o dalsich krocich do budoucna, mam proste plnou hlavu... usmal jsem se trochu smutne

"Aha..." Přikývl jsem a jen si zase lehl a zachumlal se trochu do peřiny. Pomalu se mi zase zavírali oči."Omlouvám se, ale asi bych si zase trochu odpočinul, i když celý den ležím...jsem opravdu unavený...gomen..." Šeptl jsem už tak nějak z polospánku. Potřeboval jsem se z toho všeho vyspat.

Dosel jsem do sveho pokoje a lehl si na postel... Jeste asi hodinu jsem premyslel a pak jsem usnul...

Vstával jsem docela pozdě. Už mi opravdu bylo lépe, ale byl jsem trochu rozlámaný. Pomalu jsem vylezl a hodil na sebe pár věcí. Myslel jsem na nedaleké zkoušky. Stále jsem neměl doporučení a musel jsem to brzo nějak vyřídit. Rozhodl jsem se, že pak zajdu za Yoko a taky se ještě na něco mrknu v knihovně. Zatím jsem se, ale vydal do kuchyně připravit nějaké to jídlo.

Probudil jsem se dele nez normalne... Oblekl jsem se a dosel do kuchyne, abych si udelal snidani, ale tam jsem potkal Fujina... Dobre rano... Jsem rad, ze se uz citis lepe... mile jsem se usmal...

Jen jsem se otočil a taky usmál."Jo...je mi mnohem líp...díky..." Zrovna jsem dodělal vaječnou omeletu a slaninu. Na to jsem nastrouhal tvrdý sýr a dál ještě trochu ohřát, aby se roztekl."Promiň...dneska bude snídaně taková jednoduchá...musím zajít na tržiště a nakoupit nějaké jídlo a suroviny...už všechno dochází..." Znovu jsem se usmál a vše přichystal na stůl. Ještě nějaké pečivo, příbory a nějaký ten juice na pití a bylo vše připraveno. Já ještě narychlo uklidil po sobě nepořádek."Tak dobrou chuť... Řekl jsem ještě při umývání nádobí.

Arigato za jidlo... Potom s tebou klidne pujdu na ten nakup, stejne si potrebuju neco zaridit s Yoko... rychle jsem to snedl a nadobi mu odnesl... Bylo to opravdu dobre arigato... usmal jsem se na nej...

Vzal jsem zbytek nádobí od Taschera a umyl ho."Není zač...a jsem rád, že ti to chutnalo..." Utřel jsem se a do uklízel. Já hlad moc neměl."Jestli chceš...můžeš jít se mnou...taky si pár věcí musím vyřídit a z Yoko taky..." Usmál jsem se a už připravený došel ke dveřím od kuchyně. V ruce jsem držel kabelu a nějaký seznam (Asi nákupu).."Takže...jdeme?" Otočil jsem se na Taschera.

Hai, tak jdeme... rekl jsem se usmevem... Opustili jsme dum... (presun)