Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

Probudil jsem se trochu později, než jsem chtěl. Rychle jsem vylezl z postele a naházel na sebe věci. Odebral jsem se do kuchyně nachysta nějaké jídlo.

Probudil jsem se a oblekl se... Dosel jsem do kuchine.. Snedli jsme s Fujinem snidani... Dnes pujdem na vilet... do Kiri... Priprav se na to, at si to tam uzijem... usmal jsem se

Jen jsem se na něj tak otočil."Do Kiri? A co tam? Já...já ještě nikdy takhle venku z vesnice nebyl..." Podíval jsem se na něj trochu nechápavě a pak sdydlivě a smutně.

Já tam taky ještě nebyl v Kiri, ale mám tam nějaký majetek... A jako výlet to muže být zajímavé... Tak proč se tam nezaletět podívat... Navíc to pro tebe bude dobrá zkušenost a někam se taky podíváš... usmál jsem se na něj...

Jen jsem se na něj taky usmál."Tak jo..." Řekl jsem docela nadšeně. Potom jsem rychle vše douklízel a zaběhl si do svého pokoje zabalit. Naházel jsem na sebe také veškerou ninja výbavu a pak se vrátil k Tascherovi."Už jsem připravený..." Zazubil jsem se na něj.

Jen jsem přikývl a projistotu si vše ještě zkontroloval."Tak můžeme..." Znovu jsem se zazubil.

Odešli jsme ze sídla směrem ke Kiri... (přesun)

Už dlouhou dobu byly oba pryč. Ani nenechali vzkaz, kam odešli, nebo jsem ho aspoň nenašel. Za tu dobu jsem stačil přečíst celou knihovnu a ještě mi zbylo dost času přečíst jí po druhé. Byl jsem v obchodě si koupit nějaké jehlice a obrovský svitek, na který jsem nakreslil pečeť čistoty a přidělal jsem si ho na záda. Taky jsem začal cvičit kreslení přivolávací pečeťě. Chyběla mi ale volnost, z lesa i z života, který jsem žil v předešlých letech jsem byl zvyklý na v podstatě neomezenou volnost. Nakonec, po dvou dnech sebezapírání, když se stále nevraceli, jsem nechal na stole vzkaz, že za všechno děkuju, ale že vyrážím do světa a někdy se určitě zase stavím. Pak jsem se sebral a znovu vyrazil vstříc svobodě.
(přesun)

Nechal jsem všechny projít skrz barieru a vedl je k impozantnímu, sídlu které bylo pod jasným nočním nebem krásně vidět. Došli jsme dovnitř a i přes pozdní čas našeho příchodu se seběhlo veškeré služebnictvo a šlo pozdravit pána domu. Komorníci vzali naše zavazadla (batohy a nevím co ještě ) a nesli je do luxusně vybaveného křídla domu, kde byli pokoje pro rodinu. Tam roznesli kufry do jednotlivých pokojů a my již utahaní dlouhou cestou (někteří i z jiných věcí ) Řekli hromadně dobrou noc a vydali se spát do luxusně leč moderně vybavených pokojů... (Ne, že se mi hned rozprchnete, když tady nebudu. Bariera by vás stejně nepustila bez mého svolení ven. S trochou štěstí tu budu po 7mé hodině raní a když ne, tak určitě okolo 2hé hodiny odpolední Jo a dámské návštěvy jsou v Tascherově pokoji vítány )

Bylo brzo ráno. Ležela jsem v nějakém luxusně vybaveném pokoji a koukala do stropu. Nakonec jsem se rozhodla, že se pokusím najít kuchyň. Vstala jsem a vydala se do toho bludiště chodeb. Po nějaké době jsem byla úspěšná a mohla jsem si v kuchyni do skleničky, jejíž hledání zabralo rozhodně míň času, než hledání kuchyně, natočit vodu. Po chvíli jsem se rozhodla, že se půjdu podívat za Tasherem. Vlastně jsem hodlala trošku provokovat a zatím, co bude spát mu udělat culíčky. Pokoj, ve kterém Tasher spal jsem našla o hodně rychleji, než kuchyň. Velký podíl na tom mělo i to, že kuchyň neměla čakru, kterou by Samehada mohla vycítit. Potichu jsem vešla dovnitř. Spal na posteli a vypadal tak ... roztomile! Při pohledu na to, jak spí jsem si to s těmi culíčky rozmyslela. Jenom jsem si sedla na kraj postele a s úsměvem jsem ho pozorovala.

Měl jsem hodně krásný sen o Roce, ve kterém přišla do mého pokoje a ... (čím to asi bude.) Ve spánku jsem ucítil blízko sebe silnou chakru a to mě začínalo ze sna probouzet... Zamžoural jsem očima a protáhl se jako malé kotě... Když jsem zaostřil všiml jsem si Roky sedící na mé posteli a sladce jsem se na ni usmál... Dobré ráno není nad to začít den pohledem na takovou krásku... Napůl jsem vylezl z deky a po čtyřech se k ní přiblížil. Můj obličej byl asi na 10 od jejího...

Ležel jsem ve svém pokoji a hleděl do stropu. Nad něčím jsem asi přemýšlel, protože můj výraz byl dost zamyšlený. Za tu dobu, co jsem tu z Tascherem-kun žil, jsem si na všechno to prostředí, chodby a rozlehlé placy zvykl. Bylo to velmi divný, že jsem to teď nazýval svým domovem a trochu i blbé, ale věděl jsem, že tu mám aspoň nějakou práci, kterou si to můžu odpracovat. I když si mezitím Tascher zařídil služebnictvo, stále jsem chtěl svou práci vykonávat a boha tomu, kdo by mě v tom chtěl zabránit. Pak mi myšlenky zase zabloudili k otci. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem ho dlouho nenavštívil a taky, že určitě už nemá z čeho žít. Sakra...úplně jsem na něj zapomněl...jak jsem mohl... Pomalu jsem se vyhrabal z postele a naházel na sebe oblečení. Hůl jsem si jako obvykle připnul na záda. Potom jsem si to jen zamířil do kuchyně, kde už lítali kuchaři a nějaké pomocnice.
"Máte teď chvíli volno. Já se o to postarám ano?" Všichni se jen trochu podivili."Ale Fujin-san...nemusíte se starat...my jsem za to placení..." Jen jsem se pousmál."Ale já taky...a prosím, neříkejte mi Fujin-san...vždyť jsem rozhodně mladší, než každý tady...prostě jenom Fu, ano? A jestli tu chcete zůstat, můžete mi pomoc, já budu jenom rád.." Pěkně jsem se na všechny usmál. Všichni jen z hlasitým "Hai" se dali do práce. Já mezitím z kuchařem začal připravovat nějakou tu snídani.
Po pár minutách skvělé spolupráce jsme byli hotovi. Na stůl jsme naservírovali 2 porce Sushi a Sashimi.

"Vy si nedáte, Fuji...teda, ty si nedáš, Fu?" Řekla trochu nejistým hlasem. Hlavně, když mě začala tykat."Ne...teď si nedám a vidíš jak ti to jde." Pěkně jsem se na ni usmál a jí se do tváře nalilo trochu červeně. Jen jsem ještě dal pozor na to, aby přichystali i nějaké pití, ubrousky a ostatní věci. "Tááák...myslím, že je všechno nachystané, takže až se vzbudí nebo vylezou z postele, nebudou se muset o nic starat. Hlavně pak Tascherovi-kun a Roce-chan vzkažte, že jsem si musel jít něco vyřídit a nejpozději za 2 hodiny budu zpátky, ano?" Všichni jen přikývl, že chápou a rozumí a já se vydal z kuchyně a pak velkými dveřmi ven. Jelikož jsem tu už bydlel, tak jsem mě bariéra propustila. Po chvíli už jsem mizel za rohem jedné ulice.
(přesun)

Trošku jsem zrůžověla a usmála se na něj. Nebylo úplně v mém plánu, aby zjistil, že jsem tu byla, ale když už se probudil.
Chtěla jsem tě vidět, tak jsem přišla, přiblížila jsem se k němu tak, že jsme se o sebe opírali čely. Culíčky jsem z toho radši vynechala.

Jen jsem se usmál jak dítě při prvním štědrém večeru... Tak tahle tvoje myšlenka, se mi opravdu líbí... Dal jsem ji sladký polibek... Nechceš si ke mě na chvilku lehnout do postele??? Ještě je krásně vyhřátá, a určitě by jí bylo smutno, kdybychom ji hned opustily... Jemně jsem ji stáhl k sobě do postele... (představte si, že to vypadá jako na tom obrázku, jen leží na posteli )

No, tak to by jsme jí rozhodně nemohli udělat, nechala jsem se jím stáhnout dolů. Ležala jsem u něj a hlavu jsem mu lehce zabořila do vlasů. Pěkně voněli. Zavřela jsem oči a nasála tu vůni.

Začal jsem ji něžně líbat po šíji a moje ruka jí zlehka lechtala po lopatce...

Líbilo se mi to. Užívala jsem si jeho hlazení a polibky, zatím co jsem mu jednou rukou jemně prohrábla vlasy. Druhou rukou jsem ho mezitím hladila po krku.

Moje polibky sjely níž po dekoltu, ale ještě ne na prsa... Cítil jsem mravenčení po celém těle a neuvěřitelně se mi líbilo, jak mě hladila po krku...

Cítila jsem, že postupuje níž, ale nijak mi to nevadilo, naopak. Byla jsem ale v takové pozici, že jsem nemohla nic moc dělat. Dál jsem ho hladila po krku a druhou ruku jsem mu mezitím položila na záda.

Cítila jsem, že postupuje níž, ale nijak mi to nevadilo, naopak. Byla jsem ale v takové pozici, že jsem nemohla nic moc dělat. Dál jsem ho hladila po krku a druhou ruku jsem mu mezitím položila na záda.

Zvedl jsem k ní hlavu a začal ji vášnivě líbat na ústa (francouzák ) Jedna moje ruka ji sjela na na zadeček a druhá jí jemně vjela do vlasů...

Opětovala jsem mu polibek a rukou, kterou jsem ho předtím hladila po krku jsem mu zajela do vlasů, zatím co tou druhou jsem se přesunula na krk. Přestala jsem úplně mysldt na to, jestli dělám správnou věc, už jsem myslela jen na něj.

Dál jsem ji vášnivě líbal a začal jí pomalu sundávat tílko...

Nechala jsem ho, ať mi tílko sundá a dál jsem ho líbala. Mezitím jsem se jednou rukou přesunula pod jeho triko. Začala jsem prsty jemně objíždět rysy jeho vypracovaného břicha. Druhou rukou jsem se zatím dál věnovala jeho krku.