Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

Dodělal jsem pečetě a najedl jsem se. Právě jsem mířil do kuchyně odnést talíř, když jsem zaslechl proslov toho chlapíka. Přišel jsem sem a naklonil jsem nad tou sešlostí hlavu.
Co to tu slyším? Venku je hezky
a tady zatím lítají blesky.

Otočil jsem se na toho kluka."Ale to nic...jen si tu tak povídáme, jestli ještě něco potřebuješ řekni...já to hned udělám..." Usmál jsem se na něj a pak se zpátky otočil na toho muže.

Usmál jsem se na něj.
Nic nepotřebuji, jen mě zajímalo, kdo tu má dost kuráže,
někoho koho nezná okamžitě urážet. Pokrčil jsem rameny, tenhle kluk mi zachránil život a nehodlal jsem ho nechat urážet. Rána mě do teď dost bolela, aby mi to připomínala, ale pohyboval jsem se naprosto normálně, takže to na mě nebylo poznat.

Znovu jsem se na něj otočil. Řekl jen svůj názor, který jsem chtěl slyšet..." Znovu jsem se pousmál."Už je ti lépe? Tady ta slečna vedle mě se jmenuje Aimi. Je to určitě vynikající medik, tak jestli chceš a jestli bude souhlasit, může se na tebe ještě podívat. Přeci jen nejsem cvičený doktor..." Podíval jsem se na tu ženu.

Trochu zavrcel, ale po pohledu na Taschera rezignoval... Nehadejte se tu jako male deti, jak Fu rekl, sam jsem mu nabydl, ze se o tu zalezitost s kocetinami postaram... Navic je to muj dobry kamarad a nijak me to neobtezuje... rekl Tascher, aby uvolnil atmosferu... Tak dobre, dam se do toho, ale delam to pro Taschera ne pro tebe... Vzal si ty dva svitky a zacal je rychle studovat... Behem chvilky rekl... No vidim tam par chyb v ohybech a prekrizeni chakrovych vlaken, ktere by se mohli negativne projevit, pri manipulaci s chakrou... Potom bych, ale zavedl radu vylepseni... bylo videt, ze sve praci opravdu rozumi a zacal byt i milejsi na sve okoli, kdyz se zabral do prace... Aimi se jen zasmala, aby pomohla uvolnit atmosferu Tascherovi... Potom se otocila na Fujina... Takze bych udelala prohlidku tveho soucasneho stavu a zjistila, zda jsi ze zdravotniho hlediska spusobyli zakroku... opet ji usmev zacal zaril jako slunce...

Jen jsem přikývl na Ryuovi poznámky a pak se jen vděčně podíval na Taschera. Nakonec jsem se otočil na Aimi."Tak jo, ale nemohla by jste před ním se mrknout tady na přítele. Sice jsem ho ošetřil, ale vážně nejsem cvičený medik, takže by bylo lepší, kdyby se na něj podíval někdo, kdo se v tom vyzná mnohem lépe, než já..." Usmál jsem se a moje oči se teď na ni dívali, takovým psím pohledem, ale to nebylo záměrně. prostě jsem tak všeobecně vypadal.

Slyšel jsem co říká Fujin a trochu jsem se zamračil.
To je v pohodě, kluku,
jsou nejdřív ať vyřídí tu tvojí nohu a ruku,

Potom to nebude jiste problem, nejdriv bych te, ale rada vysetrila... rekla s usmevem a pohladila ho po hlave... Taschere, potreboval bych jit nekam do klidu pracovat na tom novem spoji... Jiste, muzes jit treba do dilny co je v zadni casti domu... podal jsem mu mapu a ukazal, kde se dilna nachazi... Potom spesne odesel... Tascher se znovu otcil na Aimi a Fujina... Jiste, ze ho potom Aimi zkontroluje, uz jsem o tom Exovi, dokonce rikal a ten s tim souhlasil... rekl jsem s usmevem

To pohlazení mě trochu překvapilo, ale jen jsem se tak ostýchavě usmál."No...ehm...tak jo..." Znovu jsem se usmál a pak se otočil na Exe."Díky teda...myslím, že nebude vadit, když se tu posadíš a počkáš, ale jestli někam chceš jít..." Taky jsem se na něj usmál a potom se posadil na lavičku a táct dal bokem. Pomalu jsem si sundal triko a kraťase, abych mohl odpojit končetiny. Na pravé noze mi to navazovalo kousek za polovinou stehna směrem na vrch a na levé ruce kousek pod ramenem. Jen jsem si je opatrně odpojil a tak ukázal ještě staré spoje. Položil jsem obě končetiny na zem."Dál už to navazuje na nervy a čakrový obvod. To bych už radši nechal na vás..." Potom jsem si všechny prohlédl."Jestli něco budete chtít, tak si tady můžete cokoliv vzít..." Ukázal jsem zdravou rukou na tác.

Meli vychom ted odejit Exi a nechat jim soukromi, at maji klid na praci... Odesli jsme z mistnosti...

Podivala se za odchazejicim Tascherem a pak se usmala na Fujina... Dobre zacnem, budu co nejopatrnejsi... Opatrne odpojila nervovou a pohybovou soustavu (tkan a spoje ) a taky chakrove privody... Zkontoloval, zda je vse v poradku... Vse vypada skvele... a usmala se na Fujina.... Muzeme zacit treba hned... V tom do mistnosti vbehl bez ohlaseni Ryu... Mam uz hotove ty spoje, ale ty koncetiny, jeste nejaky cas zaberou... Nebudu delat zadnou fuserinu... Ty spoje jsou univerzalni a da se na ne napojit v podstate cokoli... Treba i mixer... zasklebil se a polozil spoje na stolek a zase zmizel stejne necekane jak se objevil...

Jen jsem zatnul ruku v pěst, stiskl silně zuby a kývl na ni. Moc dobře jsem věděl, co bude následovat. Když to začala odpojovat, cítil jsem neskutečnou bolest. Právě mi šahala na nervový tkáně, který jsou přívodem veškeré bolesti do mozku a bylo to neskutečný. Moje tělo se jen napínalo a já stiskl víčka k sobě, ale nevydal jsem ani hlásku. Jen jsem dál držel. Když skončila jen jsem to z hluboka rozdýchával a byl jsem celý zpocený. Potom došel ten muž a donesl jiné spoje. Jen jsem se na Aimi trochu vyčerpaně podíval."O-opravdu t-to u-umíte...b-byla jste v-velmi o-opatrná...m-minule to b-bylo h-horší..." Vykoktal jsem ze sebe, i když minule to bylo možná kvůli mému věku, ale i tak cítil tu jemnost v každém jejím pohybu, i když to nehorázně bolelo.

Dekuji, si mili... Muzem uz prejit do dalsi faze, nebo si muzes odpocinout... Je to jen na tobe... mile se na nej usmala a mluvila s nim skoro az materskym tonem hlasu...

Jen jsem se na ni otočil a i přes to všechno se usmál."Jste t-taky milá...m-můžeme pokračovat...a-ať už to mám z-za sebou..." Ještě jsem to stále pořádně nerozdýchal, ale kdybych čekal děle, bylo by to pak ještě horší...

Vzala ze stolu nove spoje a opatrne na ne pripojila chakrova vlakna, potom spojila nervovou a pohybovou soustavu... A cele to opatrne pripevnila k telu... Hotovo... To nejhorsi uz mas za sebou... usmala se a zacala z neho otirat pot... Chtel bys nejake prasky na bolest ???

Jen jsem dál seděl a znovu zatnul ruku v pěst a stiskl zuby k sobě. Hned na to zase začala. Tentokrát to bylo ještě horší, protože to musela napojovat a taky to trvalo déle. Někdy mi uniklo tiché zasténání. Když skončila, vyděl jsem trochu rozmazaně a vážně jsem byl hodně zpocený a zničený. Dost mě to vysílilo a já se to jen snažil pořád rozdýchávat. Mlhavě jsem se podíval na Aimi.D-děkuji...a n-nechci...p-pak se š-špatně r-rozhýbávají k-končetiny...j-je to v p-pohodě..." Byl jsem teď trochu bezvládný. Nechal jsem ze sebe otírat pot a ani se nesnažil bránit, že si nemusí dělat starost. Potřeboval jsem to teď rozdýchat.

Aimi vysla z pokoje... Nechame ho trochu odpocinout, je zcela vysilen z bolesti... Takze Ex, ze??? podivala se na chlapce stojiciho vedle Taschera... Chces abych se podivala na to tve zraneni??? mile se usmala...

Podíval jsem se na ní a usmál se. Rána mě sice pořád dost bolela, ale choval jsem se tak, jako bych jí přikládal asi tak stejnou důležitost, jako fleku na triku.
Hmm, moje zranění?
Byl bych rád, kdyby jste se na něj koukla,
myslím, že je v pořádku, ale možná je to jen mé domění.

Jen jsem se pořádně opřel o studenou zeď. Cítil jsem, že mám z toho i horečku a nějak jsem se potřeboval s chladit. Na chvíli jsem zavřel oči a pořád rychleji dýchal a čekal až se to úplně uklidní, což jsem věděl, že ještě chvíli potrvá.

Dobre, tak se na to podivame... Nechala ho vyhrnout triko a nacerpala chakru do dlane a ta zacala modre zarit... Parkrat prejela misto, kde byla rana... No, vypada to, na dobre odvedenou praci... Hned budes jako novy... Chakra v dlani sezelenala po chvyli zcela zmizela... Jsem hotova... Pokus se s rukou zapohybovat, ale nemelo by tam byt ani znamky po zraneni... Dokonce ani jizva nezustane... mile se usmala ne Exe... Mimochodem to je taky tvuj kamarad??? zeptala se Taschera...

Ano, ja ho za kamarada beru... usmal jsem se na oba... Je tedy Fu uz mimi nebezpeci??? rekl jsem a v hlase bylo citit starost...

Ano, mel by byt jiz vporadku... usmala se... Pujdu se podivat za Ryem... odesle...

Pomalu jsem pootevřel oči a normálně se posadil. Pořád to docela bolelo, ale já musel začít zkoušet aspoň chodit. Proto jsem si připojil ty provizorní končetiny a pomalu se zkusil postavit. Ze začátku se mi to nepovedlo, ale nakonec přeci. Bylo to pořád dosti bolestivé, ale postupně si tělo zase začínalo zvykat. Ruku jsem cvičil tak, že jsem někdy s ní opřel o zem a zkusil udělat klik. Postupně s to začínalo zlepšovat.

Bolest ustala. Na její výzvu jsem začal hýbat rukou, šlo to lehce.
Díky, hned je mi líp na světě,
stačil jsem jí říct, nežli odešla.
Jen doufám, že už můžu dělat pečetě,
zamumlala jsem si pro sebe.

Vesel jsem do pokoje, protoze jsem tam slysel pohyb... Jak se citis Fu??? rekl jsem s usmevem a povzbudivym tonem hlasu...