Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

Tohle je opravdu skvele jidlo, ktere Fu pripravil podle receptu sve matky. Musela to byt skvela kucharka... Luskl jsem prsty a priletela lahev cerveneho vina dobreho rocniku a dve sklenky... Vino se samo odspuntovalo a nalilo do sklenek... Tohle je velmi dobry rocnik s nasladlou chuti a vuni kvetinove louky... rekl jsem znalecky a naznacil ji s usmevem, aby take ochutnala...

Pousmála jsem se. "No.. Díky.." Zamumlala jsem, moc jsem alkohol nepila, ale jednou za čas neuškodí. Možná jsem se měla uvolnit, i když pravda, neměla jsem to vůbec v úmyslu.

Rychle jsem douklízel a pečlivě uklidil. Potom jsem jen došel za nimi."Děkuji moc Yoko...jsem rád, že ti to chutná...já vás teď nechám osamotě...vidím, že snad už nic nepotřebujete, tak si zajdu do těch lázních, jestli to nevadí...nechte všechno tak jak je...já to pak uklidím..." Pousmál jsem se a následně zmizel ve dveřích. Pomalu jsem se tady začal orientovat, ale stále to nebyla žádná sláva. Nakonec jsem lázně našel. Vstoupil jsem dovnitř a rychle se sflékl. Pomalu jsem vlezl do vody a užíval si ten nádherný pocit. Zavřel jsem oči a nechal se tím unášet.

Ne uz nic nebudem potrbovat Fu, takze jeste jednou diky za vse a uzij si lazen... kdyz Fu odesel, usmal jsem se na Yoko... Vim, ze se to ted nehodi, abych to rikal, ale mela by ses trochu uvolnit... Tahle doba je opravdu zla a clovek nevi co bude zitra, proto by ses mela alespon trochu uvolnit a zit pro okamzik... Nehlede na to, ze premira stresu a napeti, nici zdravi a to je jedna z nejvzacnejsich veci, jake clovek v zivote ma...

Přikývla jsem na slova Fujnia a otočila se na Taschera. Položila jsem příbory a odsunula talíř stranou. "Umm, máš zřejmě pravdu. Jenže to prostě tak jednoduše nejde.." Podotkla jsem.

"Jsem ráda, že se mi snažíš pomoci a děkuji ti, ale jsou to jen mé problémy..." Odmlčela jsem se a povzdechla si. "Nejde o to, že k sobě nechci nikoho pustit, jde o to, že jsem se ve spoustě lidí zklamala, proto je lepší si někdy lidi držet dál od těla.." Podotkla jsem.

Prave o tom mluvim... Je sice pohodlne k sobe nikoho nepustit a neryskovat, ze se spalis, nikdy pak nedas sanci lidem, kteri svou pomoc mysli uprimne... To je sice pravda, ze jsou to tve problemy a nikdo ti to nebere, ale vsechno se zda snazsi, kdyz se o sve trapeni podelis s osobou, ktere muzes duverovat... Chapu, ze me jako takovou osobu neberesm ac bych za to byl rad, protoze se zname jen kratky cas, ale nekdy mi prijde jako bych te znal cele roky... usmal jsem se na ni a pronikave na ni pohledl z oci do oci...

Pousmála jsem se. "Už jednou jsem ti říkala, že ti věřím. Jsi přeci můj student. Nechci svými problémy zatěžovat ostatní, každý jich má spoustu.." Dořekla jsem a pomalu vstala.
"Díky za hezky strávený večer Taschere, poděkuj také Fuovi za dobré jídlo, ale už půjdu. Mějte se.." Dodala jsem, pokusila se o úsměv a uhnula pohledem. Žádné závazky, žádná bolest, žádné problémy. Ano, kéž by. Ušklíbla jsem se, pomalu se otočila a odešla.
(Přesun)

Rozloucil jsem se s Yoko a sel do lazni za Fujim...

Jen jsem tam ležel a užíval si toho úžasného pocitu uvolnění. Pomalu jsem se dostal do takového polospánku. Zároveň jako bych snil a naopak i vnímal. Bylo to super...

Jen jsem pootevřal jedno oko a pak ho zase zavřel."Mám představu, jak by to mělo vypadat a dovolím si i říct, že návrh hlavě vypracovaný taky, ale schází mi pár drobností...to už je ale detail..." Přitáhl jsem se ke kraji a pořádně se ve vodě posadil. Otevřel jsem oči a podíval se na Taschera."Klidně se na to můžeme zítra vrhnout pokud chceš...a..." Jen jsem se tak porozhlédl."No...a...Yoko už odešla? Nechtěla tu zůstat na lázeň?..." Zeptal jsem se tak trochu překvapeně...

"Děkuji teda..." Potom jsem se jen zamyslel."No trochu mi dělá problém rozmístění čakrových vláken, abych mohl využívat i v druhé ruce čakru. Napojení na můj čakrový oběh je docela lehký, teda, jde to udělat, ale k tomu druhému bych potřeboval záznym z výrobi mých předešlých končetin, což to bude trochu problém, protože to zařizoval otec, ale možná bych to mohl zkusit sám..."

Procházel jsem kolem nějakého obrovského sídla a díval jsem se po případných znacích. Najednou jsem ucítil přítomnost nějaké bariéry. Na mé tváři se objevil nadšený výraz.
Žůžo! Tuhle bariéru jsem ještě určitě neviděl!
Začal jsem obíhat kolem sídla, úplně v těsné blízkosti bariéry a nadšeně jí obhlížet.

Poškrábal jsem se na hlavě."Ano...to by šel, ale zase budu muset napokit končetiny na nervovou a čakrovou soustavu, čímž je jasný, že se bude muset ruka znovu otevřít..." Při té představě se mi udělala husí kůže, protože jsem moc dobře věděl, co to obnáší."Bude to, ale asi nejlepší...bude muset být, ale hodně opatrný a buď mít sebou zdravotníka nebo aspoň, aby o tom něco věděl, protože je to zásah i do těla. A jestli se bude tvořit úplně nový vláknový čakrový oběh, tak to zabere o hodně víc času a taky se to nemusí povést, ale asi nám nic jiného nebude zbývat..." Zvedl jsem ruku i z náhradní končetinou a pořádně si ji prohlédl. Nemyslel jsem si, že bych to mohl znovu podstoupit...

Ja te do toho nikterak nenutim, to jsi spatne pochopil, jen konstatuji... trochu jsem sebou trhl... Nekdo je na hranicich bariery a nezda se mi, ze by byl ze Suny...

"Já vím..." Zahleděl jsem se někam do vody. potom jsem zpozorněl."Jo?...ehm...mám se tam jít podívat, kdo to je?" Zeptal jsem se Taschera.

Nejsem si jisty... pockej.. Spojim se s nim telepaticky... hodne jsem se soustredil... Kdo jsi a co tu hledas??? pronesl jsem primo do mysli neznameho...

Jen jsem kývl a vyčkával.

Najednou mi někdo začal mluvit do mysli, mírně jsem sebou trhl.
Sakra, to je věc.
To dělá ta bariéra,
nebo jsem jen pitomec?
Zůstal jsem stát na místě a přemýšlel jsem, jestli mi hrabe.

Ulevilo se mi.
Takže telepatie, hmm?
Jsem Ex Libris, odborník přes pečetě, bariéry a znaky.
Tak, představil jsem se a teď by ses měl představit taky.