Ohromná rezidence klanu Osferatu

First topic message reminder :

Velká rezidence klanu Osfertu kde zije uz jen Tascher Osferatu jako jediny dedic majetku klanu Osferatu a zaroven taky prezivsi... Komplex se sklada z velke celorocne zelene zahrady a velkeho domu. Vse je chraneno specialni barierou, ktera cely pozemek chrani proti neautorizovanym osobam. Tedy lidem kterym nedal primy souhlas Tascher Osferatu. Dale pak take vytvari vlastni okolni atmosferu diky ktere, je v celem komplexu prijemna teplota i vlhkost...

V současné době dům trvale obývá Tascher Osferatu, Fujin Surashi a početné služebnictvo (zahradníci, kuchaři, opraváři, služky, komorníci a ochranka (úroveň Chunnin až Jounin) mnoho dalších k provozu potřebných povolání )

No mozna je to absolutni obrana, ale ve tvem stavu uz moc dlouho nevydrzis... Pojdme to radsi ukoncit, nez bude tvuj stav, jeste vice vazny... Muzem pokracovat, ale nejsi tady jediny s absolutni obranou a ja jsem v podstate nezranen, takze timhle tempem mi tu leda vykrvacis a zemres... Nikdy uz nebudes moc poznat dalsi pecete, znaky a bariery... Opravdu je tohle to co chces??? rekl jsem naprosto klydnym a troskou chladnym hlasem...

Zasmál jsem se a zároveň s tím jsem vykašlal krev.
A co s tím asi hodláš dělat? Myslíš že mě tady v Suně ošetří? Shinobi bez vesnice, myslíš, že mám nějaké právo? Denně mě podezřívají, že jsem nukenin.
V duchu jsem řval bolestí, ale navenek se to projevovalo maximálně tak ztrátou barvi a silným pocením.

Kdo rikal, ze te vezmu do nemocni... Muzu te osetrit primo tady v dome... Mam tu na to vybaveni a velky sklenik plny tech nejvzacnejsich rostlin a ktere produkuji ta nejsilnejsi leciva, ale i jedy... A jeste jedna vec slysim tvou vntrni bolest, tak se netvar, ze se nic nedeje... Navic pro me nejsi NUKENIN, ale zraneny kamarad... Dale nikdo ze Suny nema kdyz chci prehled co se na mem pozemku deje... Dalsi skvela vlastnost teto bariery a jeste jedna vec... Ta tva bariera je mozna za normalnich okolnosti absolutni obrana, ale tady jsme na mem pisecku a v ramci me vlastni bariery, muzu zcela ignorovat jeji schopnosti... Divej... Pecet prestala zarit...

Odfrkl jsem si, když se pokusil zrušit mou bariéru, protože to na ní nemělo žádný vliv.
Ty jsi asi ještě nepochopil, proč se tomu říká pečeť čistoty, uvnitř téhle pečetě je úplně čisté prostředí, vyruší téměř jakékoliv techniky včetně tvé bariéry.
Sotva jsem mluvil a za každým druhým slovem jsem vykašlával krev, nehodlal jsem ale nechat urážet mistrovské dílo mého klanu.

Ok, to nechme byt, ale to co jsem rikal predtim je pravda, takze jak se rozhodnes ??? rekl jsem zcela klidnym hlasem bez znamek emoci...

Vše jsem dodělal a jídlo bylo připravené i pro nového návštěvníka. Pomalu jsem se přesunul do tréninkové haly. Okamžitě jsem si všiml probíhajícího boje a taky toho zraněného kluka."Bože...co jste zase dělali..." Pomalu jsem došel až k tomu hochovi. Měl kolem sebe nějakou barieru a tak jsem radši nešel blíže."Ahoj...já jsem Fujin...mohl by si mě pustit? Podíval bych se ti na to...mám s tím nějaké zkušenosti...pracoval jsem jako pomocník doktora...omlouvám se za Taschera...bere to někdy moc vážně..." A velmi příjemně jsem se na Exe usmál.

Máš pravdu, nehodlám umřít, dokud toho nedosáhnu... pokusil jsem se posadit, to mělo však za následek jen další, tentokrát ještě větší vykašlávání krve. Chytl jsem se za ránu.
Urgh! Zatraceně, mám pocit, jako by mi hořeli plíce!
Zaregistroval jsem toho nového kluka. Jen jsem se svalil zpátky na zem a deaktivoval jsem pečeť.

Rychle jsem se přesunul k němu. Pořádně jsem ho narovnal, aby ležel na zádech a tričkem, které jsem si sundal, jsem mu podepřel hlavu."To bude dobrý...on to nemyslel zle...a pokud jsem dobře viděl...taky si do toho šel tvrdě...jste prostě oba jelita..." Usmál jsem se a zatím mu přiložil ruku na ránu."Mohli by si prosím tě přinést lékárničku Taschere?" Otočil jsem se na něj.

Priletel jsem bliz k tem dvoum a nechal exe vzletnout ve stabilni pozici na zadech... Jak jsem si myslel, tekze co budem delat Fu??? Do nemocnice ho vzit nemuzeme, neni ze Suny... Je to ve tvych rukach, protoze me znalosti mediciny jsou jen na antomicke urovni... Tedy vim kam co vrazit, abych docilil chteneho efektu... Jeste jednou GOMENASAI Exi... Tim, ze jsi me odpalil tu pecet na zadech jsem presel do obraneho reflexu... nez jsem domluvil objevila se mi lekaznicka v ruce Tady to mas...

Přivřel jsem oči.
Špatná strategie
a člověk dlouho nepřežije.
Snažil jsem se trochu odlehčit situaci, ale vzhledem k tomu, že každý můj pokus o mluvení vyvolával téměř soustavné vykašlávání krve, se to trochu minulo účinkem.

Jen jsem si převzal lékárničku a položil ji vedle sebe. Potom jsem ji otevřel a vytáhl zdravotnický nožík, ale mnohem menší, než skalpel. Píchl jsem ho kousek nad klíční kostí na krku. Vyteklo trochu krve, ale najednou mohl cítit, že tím místem jde dýchat. Ještě jsem mu, ale přiložil na hruď 2 prsty a koncentroval do nich Fuuton čakru. Mohl cítit jak mu proudí plícemi a tak mu zlepšuje dýchání a taky tlačí krev zpátky. Potom jsem jen druhou rukou vzal injekční stříkačku. Pusou jsem otevřel malou lahvičku a injekcí nasál trochu toho obsahu. Potom jsem mu to píchl kousek nad srdcem."Toto ti za chvíli umrtví hrudní nervy, čímž to pak budu moct bezbolestně vydělat...musíš, ale chvíli vydržet...potom mi řekni až už nic neucítíš..."

Sledoval jsem se zajmem vsechny ukony a kazdy krok si ukladal do pamneti... Kdyz budes chtit s necim pomoct, tak rekni...

Potom, co všechno udělal se mi o dost líp dýchalo a od doby, co do mě píchl tu injekci to bolelo čím dál míň. Potom to přestalo bolet úplně. Usmál jsem se.
Už to necítím.
Že jsi tu ty, to mám fakt štěstí,
jinak by Tasher nedodržel ani mou definici přátelství.

No tak promin no proste to byla nehoda a ty jsi mi sel po krku jako prvni... Ja to bral jen jako pratelske utkani, ale ty jsi se to poukusil zmenit na opravdovou bytvu... Kdybych nebylo me kekkei genkai a toho, ze jsem genius tak jsem dopadl hur nez ty ted... Ale nechme toho, oba jsem proste ujely... Tak gome... pokusil jsem se o omluvny usmev

Jen jsem se usmál."To je v pohodě...on je dobrý přítel. Bez něho bych neměl ani kde bydlet." Potom jsem se otočil na Taschera."Zatím ne...chtěl jsem tě poprosit, jestli by si to nezkusil vytáhnout, ale nebudu riskovat poranění srdce..." Potom jsem z lékárničky vytáhl dezinfekci. Vzal jsem vatičku a nalil to na ni. Potom jsem tomu klukovi opatrně sundal vršek oblečení, abych měl lepší přístup. Potřel jsem mu hruď blízko u srdce. Potom jsem do té vodičky namočil i nožík. Na to jsem od rány až po srdce udělal příčný řez. Potom jsem si nasadil rukavice a opatrně to kleštičkami rozevřel. Kamínek byl fakt blízko a já musel být hodně opatrný. Vzal jsem pinzentu a držel ji, co nejpevněji a taky se soustředil na to, aby se mi nezačali třepat ruce. Velmi opatrně jsem ho uchopil a následně vytáhl ven. Hodil jsem ho někam na zem. Vzal jsem si do ruky jehlu a chirurgickou nit. Pomalu jsem začal ránu zašívat. Nešlo to tak rychle a musel jsem to udělat aspoň na 3x."Jo...a pěkně rýmuješ..." Znovu jsem se usmál.

Přidušeně jsem se zasmál.
To byl vtip, ty náš genie.Taky se omlouvám, bolest jsem sice necítil, ale že by mi bylo nějak úžasně, to se říct nedalo. I proto jsem chvílemi přestával rýmovat. Obrátil jsem se na Fujina.
Tobě každopádně děkuji
a těší mě, že si myslíš, že dobře rýmuji.

Konečně jsem ránu došil a taky zacelil plíce. Potřel jsem to ještě mastí a takovou hnědou vodičkou. potom jsem vytáhl obvaz a kompletně mu obvázal celou hruď. Pak jsem ještě zašil tu ránu na krku ode mě, kterou jsem pak přelepil náplastí."Není zač...takže...ten kamínek ti prošel plícemi a taky svaly dál, kde se zarazil o lopatku těsně pod srdcem. Tam je nejvíc spojů z páteří, vazů a lehce poškoditelných svalů. Měl si štěstí. Určitě teď alespoň den nesmíš využívat své techniky, protože by se stehy mohli potrhat a to by byl problém. Hlavně ti doporučuji si jít teď lehnou a vyspat se z toho, protože až se to probudí, budeš cítit tu bolest, kterou by si cítil při řezání, vytahování a zašívání, takže je lepší, když usneš a prospíš to..jo?" Znovu jsem se usmál a začal to uklízet. Otočil jsem se na Taschera."Ještě jednou takhle zablbneš, tak na hubu dostaneš..." Ušklíbl jsem se na něj."Nemohl jsem si to odpustit...to byl vtip..." Zasmál jsem se.

Ja to chapu Fu... Proste se nam to oboum tak trochu vymklo z ruky, ale nemuzu rict, ze by ten boj mel jen nagativni stranky... Byla to pro me velka zkusenost a jiste se mi bude hodit na chunninskych zkouskach za 2 tydny... rekl jsem s hrejivym usmevem, jako by se nic nestalo...

Zývl jsem.
Máš pravdu, teď hlavně potřebuju spát,
to jídlo si můžu pro mě za mě pozděj dát.
Snažil jsem se zaměřit pohledem na ty dva, ale nějak mi to nešlo. Zdálo se mi, že mám nějak podezřele těžká víčka. Na konec jsem je ani nezvedl. Ve vzduchu se spalo vážně dobře.

Usmál jsem se na Taschera a pak i na Exe, který asi nejspíš usnul."Měl by si ho odnést do postele ať si pořádně odpočine. Já to zatím tady uklidím. Na stole máš jídlo v jídelně a má tam i tady ten kluk. Tomu to pak schovám. Za chvíli se dojdu taky najíst..." Jen jsem se znovu pousmál a začal vše uklízet.

Hai, zanesu ho do jeho pokoje... Potom se sejdem v jidelne, mam s tebou jeste neco na probrani... Sel jsem chodbou a Ex se vznasel vedle me... Dosel jsem s nim do jednoho z mnoha luxusne vybavenych pokoju a rozestlal mu postel... Potom co jsem ho ulozil jsem dosel ke dverim pokoje a jeste jednou se ohledl, zda je vse v poradku... rekl jsem polohlasne: Proc porad vsechny moje boje, konci bud tezkym zranenim a nebo blizko smrti meho soupere... Zhasl jsem svetlo a zavrel dvere do pokoje... Dosel jsem do jidelny, kde jsem si sedl a cekal na Fujina...

Pomalu jsem pouklízel věci do lékarničky a pak začal uklízet nepořádek po boji. Písek , trosky, kunaie. Všiml jsem si podlahy. Takže mám zítra co na práci... Povzdechl jsem si a dodělal to. Potom jsem si to jen zamířil do jídelny. Když jsem tam dorazil, posadil jsem se na proti Tascherovi."Proč si nezačal jíst už? Nemusel si čekat...dneska máme Tempuru..." Příjemně jsem se na něj usmál.

Vypada to moc pekne... oplatil jsem jeho usmev... Jist sam je ponekud nuda navic s tebou potrebuji probrat, jak to bude s tema tvyma koncetinama... Uz jsem se spojil se svymi kontakty... Meli by tu byt zitra, prijde jak mistr loutkar, tak i jeden elitni ninja zdravotnik, oba mi jsou zcela loajalni... Mohl by se podivat i na Exe kdyz uz tu bude...

Znova jsem se jen usmál."Tak to je super!...a Ex už bude v pořádku...rána je zašitá i dezinfikovaná...jediné, co by mohl udělat je převaz a to už také zvládnu sám...hlavní je, že mě dokážou pomoci...to mě velmi těší..." Jen jsem ukázal na talíř ať začne jíst. Byla to slušnost počkat, než začne on jako majitel toho to panství.