Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Pousmála jsem se. "Dobré... jste rychlá..." ušklíbla jsem se a vstala. Moje tělo se začalo pomalu měnit. Celá jsem se změnila na blesk. Co řekneš na tohle...?
Objevila jsem se za ní s napřaženou pěstí.

Pousmála jsem se, když jsem si všimla Alliiho.
,,Takže jsi tu taky?" namířila jsem tornádo na něj a to bylo naposledy, co jsem ho držela. Ještě však nezmizelo, čekala jsem, až Alliiho zasáhne.

Ohromný medveď sa rútil od brány do ulíc Konohy, údermi ozrutnou sekerou ničil v podstate všetko čo mu prišlo do cesty. Nechcela som ani pomyslieť koľko som už zabila ľudí.. koľko som zabila nevinných ľudí.. no ignorovala som to, dokonca sa mi na tvári zjavil taký.. nepríjemný, chladný a bezcitný úsmev..

Jen jsem se pousmála. V duchu jsem děkovala bohu za své zorné pole.
"Hakke Hasangeki." namířila jsem na ni s otočkou svůj útok.

Zmizela jsem a zase se objevila. "Rychlost blesku má drahá!" ušklíbla jsem se a nahnula se k ní. Stačilo chytit ji za ruku a proud, kterým jsem nyní byla ji celou obalil. Pouštěla jsem do ní pěkných pár woltíků a docela slušně se u toho bavila...

Pocit který mě zaplavil bych nenazvala zrovna příjemným. Elektřina do mě proudila a svaly mě neposlouchaly. Jediné co mi zbývalo tedy bylo ovládání čakry. Přiblížit se k Hyuugovi tak blízko je docela hloupost. Vyslala jsem tedy ze své ruky Juuken a vedla jej přes její paži s úmyslem dostat se až na srdce.

Po chvilce zaostřování jsem se mi podařilo rozpoznat mně známý obličej. Mizukage?
"Heh, to bych od vás nečekal, madam. Po tom všem, co pro vás Konoha udělala..." řekl jsem s posměšným tónem v hlase.
Jakmile se na mě obrátilo tornádo a začalo ke mně směřovat, zkoncentroval jsem chakru a během chvilky se na mém těle objevilo chakrové brnění. Ryuu no Hifu


V tornádu jsem pak chvíli postával s usměvavým výrazem na tváři. "Tohle je mnou vyvinutá technika, promiň, ale s tímhle si na mě nepřijdeš. Momentálně dokážu zmírnit, nebo úplně zblokovat každý útok tohoto typu."
Složil jsem pečetě.

Nechala jsem ji. Nechala jsem ji, aby se dotkla mého srdce... jenže se nic nestalo. Začala jsem se smát jako šílená. "Víš má milá... já ovládám krev! Srdce je jen pumpou v našem těle, co koluje krev... ale já ji ovládám, žádné srdce nepotřebuji!!" zasmála jsem se jako blázen a dala jí ránu, podobnou drátům vysokého napětí. Potom jsem ji vzala a velkou silou odhodila na protější dům.
Potom jsem se znovu rozesmála a mé tělo se z blesku změnilo na vodu. Z mého těla se vznesla vlna vody a začala zplavovat ulice jako tsunami. Potom jsem si nechala narůst křídla. Vznesla jsme se do vzduchu a zamířila jinam.

,,Dovolila jsem ti, abys mi mohl tykat?" zamrkala jsem a složila jsem pečetě. Chakrové brnění?..Zajímavé..
,,Kirigakure no Jutsu." všude po rozbořených ulicích se objevila mlha, která nás zahalila. Nebylo vidět ani na krok, což mi vyhovovalo. Pousmála jsem se a složila znovu pečetě.

Objeivl jsem se v ulici. Musel jsem se zorientovat, najít aspoń jednu známou tvář a... "Hitomi!" vykřikl jsem. Na nic jsem nečekal, složil pečetě a poslal na Uzumakiho vodní vlnu.

Voda.. da? pousmiala som sa pri čom som spravila jednoduchú pečať, ďakujem Arathon.. pozdravuj odo mňa náčelníka.. povedala som, on len prikývol a v momente zmizol v oblaku dymu. Ja som dopadla na strechu jedného domu a zaviazala som si oči čiernou, nepreniknuteľnou šatkou, nepotrebovala som zrak. Znova som sa pousmiala a zmyslami som zamerala každého jedného shinobi na ulici. Zabijem vás všetkých.. zašepkala som a zložila som pečať. Kirigakure no jutsu! šepla som a v momente sa celým priestorom, niekoľko stoviek metrov na všetky strany rozprestrela hmla, vedela som že Himi vadiť nebude ale mne osobne sa v tomto prostredí bojovalo lepšie.

Jak jsem letěla ztlumila jsem náraz vrstvou čakry, kterou jsem se stihla obalit.



Poté jsem se s potížemi postavila a namířila na Tsukiko Prázdnou dlaní. Můj cíl byl jasný. Rozsekat ji na kousky a k nepoznání promíchat s troskami domů.

"S tebou budu mluvit, jak chci. Nezasloužíš si ani trošky respektu, potom, jak ses dokázala zachovat!"
Vodní vlnu zblokovala moje technika. Uchechtl jsem se tomu ubohému útoku.
Kousl jsem se do prstu a vyvolal Katsuyu. Díky Katsuyu jsem měl větší přehled o tom, co se kde děje.
Jen doufám, že je Mikomi v pořádku.

Mikomi-san.. ozvalo sa kúsok za hlavou Mikomi no vďaka Byakuganu mohla spozorovať že to bolo vytvorené pomocou chakry, teda nikto tam nestál, chcela som na ňu len upútať pozornosť páč bola Tsukiko preč, a ja som nechcela aby musela Himi bojovať sama. Stále som len tak kľudne stála, asi tridsať metrov od nej a upierala som na ňu svoj pohľad, teda upierala by som ale oči som mala pod páskou.

Sakra, Daii, vypadni odtud!
,,Alé...Rosteš, Allii..." pousmála jsem se. ,,Suiton: Suishouha!" mlha, kterou jsme utvořily s Lizzy byla skvělá! Já na Alliiho poslala obrovskou vodní vlnu, se kterou jsem měla plán. A zároveŇ jsem doufala, že Lizzy s Daiem se jí nějak vyhnou.

Poskládala jsem pečetě na kuchiyose a přivolala pět obrovských orlů. Ti se pomalu vznesli nad mlhu, takže jim nedělala vůbec problém. Já jsem byla v pohodě díky byakuganu, i když jsem viděla o něco hůř. Znovu jsem zkoncentrovala čakru a zamířila rovnou na Lizzy.



Allii... drž se. Znáš můj styl boje. Využij to!

Mířila na mě vlna, o které jsem věděl díky vnímání Katsuyu, ostatně i největší blbec by poznal, že na něj míří vodní vlna už jen podle sluchu. Naskočil jsem na jednoho z Mikomi orlů a vznesl se s ním do vzduchu. "Dobrý pokus!" křikl jsem a následně se mile ušklíbl.
Katsuyu se rozložila na několik malých slimáčků, z nichž jeden přistál Mikomi na rameni a přicucl se.
Já pak zkřížil prsty. "Tajuu Kage Bunshin no Jutsu!" z nebe začaly padat stovky Alíků.

Kteří se pomalu začali v mlze orientovat a jakmile si všimli jejich cíle, Hitomi a jejich poskoků. Zaútočili na ně s plnou parádou a ze všech stran.
Katsuyu jsem po chvilce nechal vypařit až na malého slimáčka.

Hm.. nemyslela som si že budem musieť bojovať .. zrovna proti tebe.. dúfam že je Shijin mimo Konohy.. zamumlala som no mohla to počuť nastavila som ruku proti jej technike a v momente sa celé moje okolie rozvlnilo, dokonca aj budova podo mnou sa začala boriť no ja som sa ešte chvíľu udržala vo vzduchu, jej technika napálila priamo do mňa no mnou to ani nepohlo. Lepšiu obranu, mala už len Raikage, aj to vďaka čiernemu blesku. Prebehlo mi hlavou po čom som poskladala zopár pečatí, nemala by si sa prepínať, keď ťa ovládne pečať, nevieš kto je nepriateľ a priateľ.. zaškerila som sa takým núteným spôsobom pri čom sa mi dokonca podarilo do môjho hlasu pridať zákerný podtón. Všimla som si aj klonov, tí ma však vidieť nemohli, aspoň nie tak dobre ako ja ich, predsa len nebola by to Kirigakure no jutsu keby sa to dalo takto ľahko oklamať. Aj tak keď sa ku mne priblížil nejaký z nich, na vzdialenosť 10 cm tak sa rozpadol pod náporom zvučných vibrácii ktoré som zo svojho tela vydávala.

"Nestarej se o mě. Hleď si radši sebe ano?" ušklíbla jsem se a byakuganem sledovala jak fungují její jutsu. Zvuk je nepříjemný, to ano... ale...
"Zkus si zastavit toto." pravila jsem a použila ten stejný útok, ovšem s tím rozdílem, že byl mnohem silnější, neboť jsem čakru uvolnila z obou rukou. S technika jí zaměstná lépe.



Hned v závěsu za mým útokem letěl jeden z orlů a svými pařáty ji odhodil přímo do trosek jednoho z domu.

,,Skvělá technika Uzumakiů?..Pěkné." pousmála jsem se a využila vodní vlny. Kousla jsem se do rtu pusy mi stekl pramínek krve. Namočila jsem si v ní prst a přejela po ruce s pečetěmi. ,,Kuchiyose no jutsu!" vyvolala jsem Krále lastur.
,,Dobrý den, Kami-sama, potřebovala bych trochu pomoci." vyskočila jsem si na něj.
,,Dobře." odpověděl a použil Ninpou:Raibasou. Z jeho krunýře vyletělo plno ostnatých bodců a mířily na klony.

Shouhasou.. no Yoroi.. zamumlala som takmer nečujne, v momente sa okolo mňa vytvorilo pole kde Kirigakure no jutsu nefungovalo, proste tá intenzita doslova odo mňa odmrštovala a rozsekávala všetko v mojej blízkosti. Vedia ma zastaviť len techniky jedného spôsobu. a taijutsu, či techniky na kvázi chakry na spôsob Hyuuga klanu .. to nie sú.. zamumlala som jej malú nápovedu, aj tak som nevedela či nejakú techniku "toho" typu pozná. Ja som sa začala vo vzduchu mihotať, bol to následok ohromných vysokovibračných a vysokofrekvenčných vĺn ktoré fungovali na bázi Raiton no Yoroi. Dokonca ani jej terajšia technika na mňa nemala žiadny účinok, nedostala sa cez Shouhasou no Yoroi, ten orol, bol asi jediné čoho mi prišlo trocha ľúto, nastavila som oproti nemu jednu ruku a v momente keď sa jeho drápy dostali do mojej blízkosti tak sa o Shouhasou no Yoroi rozsekali, keby pokračoval ďalej tak bolo možné že zostane na kašu.

"Nepodceňuj můj klan. To co říkáš jsou jen slova. Na to ale nehraju, mě zajímají činy." pokynula jsem rukou a čtyři z orlů se vznesli nad Lizzy. V drápech svírali čtyři balvany a pouštěli je na ni v různých intervalech. Jen jsem stála a dívala se, jak si s tím poradí.

Chm, ty zvukové vlny jsou vážně otravné... Mezitím co se soustředila na kamení, jsem na tři kunaie připevnila výbušné lístky a hodila jí je pod nohy.

Díky klonům už se mi podařilo zmapovat oblast i přes všechnu mlhu. Tudíž mi bylo jasné, kde se momentálně Hitomi nachází. Seskočil jsem z orla přesně před ní a její Kuchyiose. Nejdřív jsem složil pár pečetí a okolo nás se začala objevovat bariéra z chakrových řetězů. Chakura Kisari no Kekkai

Následně jsem spoutal do těchto řetězů i Krále lastur, že nebyl schopný sebemenšího pohybu.
"Odsuď se nedostaneš, nepodkopeš se.. nevyletíš ani se nerozplyneš. Je mi líto, zlato. Tady končíš."
Okolo rukou mi začala planout chakra jako oheň. Prokřupal jsem krkem a klouby na rukou.

Šetríš chakrou? spýtala som sa jej pobavene pri čom som tam len stála, našťastie nás nikto nemohol vidieť, naozaj ma mohla vidieť len Mikomi a tí orly + členovia Kirigakure kvôli technike Kirigakure no jutsu a prehustenej dvojitej hmle odo mňa a od Himi. Tento krát som ani nenastavila ruku, balvany sa roztrieštili po tom čo mi dopadly na hlavu, teda, nedotkli sa jej páč neprenikli cez Shouhasou no Yoroi. Ani výbuchy, nie sú tou odpoveďou.. dodala som ešte pri čom všetky moje slová Mikomi počula. Choď preč, konohu nezachrániš, ostanú z nej iba trosky.. nechcem aby si zomrela aj ty. Dodala som dosť nahlas a stále som tam stála, vôbec som neútočila, len som pozorne zameriavala polohu všetkých spojencov pomocou zvuku ktorý bol teraz zmnoho násobený.. bolo až zvláštne aké je všetko lahšie, keď človek ovládne pečať.. a to ju ani nemusí aktivovať.

Během chvíle jsem byla svázaná. ,,Neříkej mi, zlato..Tohle smí jen jediný muž!" usmála jsem se a aktivovala pečeť. Během chvilky se mi rozlezla po celém těle a následně zmizela. Kůže zbledla a ze zad vyrostla křídla. Proudila mnou čakra, velké množství čakry. Psychopaticky jsem se usmála. Vzrostla ve mě síla ma maximum. Přetrhala jsem s ní čakrové řetězy. Mávla jsem křídly a s kosou mířila na Alliiho. Král mezitím zmizel.