Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

" Mám otázku...nemáte náhodou nějaký kus papíru , a pero??Chtěl bych si to napsat...protože tohle jde asi říct jenom v téhle chvíli... " a při mluvení jsem hlavu zvedl , abych se jí díval do očí.V mých očích už teď šlo něco vidět.Byla to kombinace smutku a vzteku.

"Jej, tužku a papír u sebe fakt nenosím." šátrala jsem po kapsách.
"Je to tak důležité? Vsadím se, že to nezapomeneš. Určitě máš lepší paměť než já."

Běžel jsem ulicí a hledal Mikomi. Vrážel jsem do každého obchodu a rozhlížel se kolem. Jako jeden z posledních obchodů jsem vrazil do Danga obchodu. Uviděl jsem Mikomi s nějakým klukem a přiběhl jsem k nim. ,,Ehm zdravím. Mikomi promiň, že vám kazím rande, ale máme problém." Přiblížil jsem se k ní, jen aby to slyšela jen ona. ,,Jde o bratra. Už se skoro celý změnil. Máme kontaktovat všechny jouniny a zastavit jeho druhé já."

" Ano...je to velmi vážné"
odpověděl jsem a pak tam vrazil nějaký kluk.*Rande??On je blázen!* pomyslel jsem si."Dobrej...." řekl jsem mu a pak jsem čekal co se bude dít.

"Dobře, dobře..." rozesmála jsem se.
"Tak uklízet nebudeme, ale když ti to nebude vadit.. Máš pohodlnou postel."

NANDE?
"To snad ne..." dodala jsem šeptem, i když se mi chtělo křičet.
"Katashi-kun, nezlob se ale... tohle je naléhavé. Jestli to dnes v noci zvoráme, poznají to všichni." pravila jsem a pospíchala pryč z obchodu.
"Díky za informaci Seito."

Přesun.

''a nejraději na ní spím sám'' zašklebil jsem se

Vyběhl jsem taky z obchodu. Běžel jsem za Mikomi.

* Já věděl že to takhle bude...no nic...nemůžu s tím nic dělat * pomyslel jsem si smutně.
" Hai...jen běžte...a pokud je to naléhavé a poznali bychom to všichni tak běžte...běžte zachránit vesnici " řekl jsem.Pak když odešli , tak jsem nechal zabalit Dango do krabice , zaplatil jsem a odešel jsem domů.

Přesun.

Běžela jsem ulicí a najednou zahlédla ty dvě povědomé postavy.
"Azuma-san... Ehm, nemůžeš jít na chvíli stranou? Potřebuju ti něco oznámit."

přikývl jsem ''dobře'' zajímalo mě co chce, zřejmě něco se Shijin, šel jsem tedy za ní

"To já právě naopak." jen jsem hýřila úsměvy, ale při spatření Mikomina výrazu mi zmrzly na rtech.
Děje se něco, co nesmím vědět? Automaticky jsem ustoupila o pár kroků dozadu.
Oznámení, pokud jsou jen Jouninů, jsou problematické...

Nevěděla jsem ani jak začít, sama jsem tu situaci nemohla strávit.
"Jde o to že... Hokage-sama... jeho choroba už ho kompletně proměnila. Máme přikaz ho v případě nebezpečí okamžitě zastavit. Je jen otázkou času kdy ztratí svou vlastní vůli. Ale bude to brzy. Naším úkolem je informovat každého jounina ve vesnici." vydechla jsem. Já to cítila v kostech že se něco pokazí.

''hm'' řekl jsem a dlaní jsem si přejel přes bradu ''chápu'' viděl jsem jí na očích že je z toho trochu vynervovaná položil jsem jí ruku na rameno ''zvládneme to a on také'' řekl jsem jí utěšujícím hlasem a následně jsem se rozeběhl pryč ''hodně štěstí''
- přesun

Stál jsem vedle nich a jen přikývl. ,,A jo Mikomi máme pak být u brány a hlídat."

Přikývla jsem. Musíme to zvládnout. Jiná možnost není.
"Dobře Seito. Ještě proběhnu ulice, koho potkám informuju a přijdu k bráně."
Přesun.

Jen jsem přikývl. Musíme to zvládnout. Musíme. Vyběhl jsem pryč ještě někoho hledat a pak k bráně.(přesun)

Všichni zmizeli a já zůstala zničehonic na ulici sama.
Zničeně jsem povzdechla.
Jde to čím dál lépe...
Zavrtěla jsem hlavou a pomalu šla dál doufajíc, že mi někdo vysvětlí, co se děje.
Snad poprvé jsem zalitovala, že nemůžu vědět, co se děje.

Přišel jsem směrem od mého domu a můj pohled směřoval do země.*Kso...zajímá mě...co se takového děje že v ulicích nikdo není* pomyslel jsem si.Neviděl jsem nikoho , ale po chvíli mé chůze jsem narazil do nějaké dívky." Oh...Gomenasai...Moje chyba že jsem vás neviděl" omluvil jsem se Shijin a šel jsem zase dál bloudit ulicemi Konohy.

Pohodila jsem vlasy.
"Eh, v pořádku." pokusila jsem se o mírný úsměv, i když zamyšlený pohled jsem nesetřásla.
"Ty jsi student mé sestry, je to tak?" mírně jsem pozvedla obočí.

Zastavil jsem se.
" Pokud je vaše sestra Mikomi-sensei pak ano" odpověděl jsem jí , ale na mé tváři nebyl žádný úsměv.Byl to spíše výraz zamyšlení a smutku.Svitek jsem schoval co nejhlouběji to šlo a pak jsem vyndal ruce." Mám otázku...nevíte co se tady sakra děje že svolali všechny Jouniny z vesnice?" zeptal jsem se jí.

"To jsem. Hyuuga Shijin. těší mne."
V odpověď jsem jen zavrtěla hlavou.
"Jsem Chuunin, ne Jounin, takže netuším."

" Katashi Aokawa...taky mě těší "
a mírně jsem se uklonil.
" Ten muž co přišel za Mikom-sensei říkal něco o jeho bratrovi...a že má za úkol informovat všechny Jouniny...to je vše co jsem slyšel....a můžu vás o něco poprosit...pokud by se nedejbože Mikomi-sensei něco stalo...řekněte mi to prosím "
A znova jsem se smutně zadíval do země.

"Já se s vámi loučím...jdu si udělat procházku při měsíčku " řekl jsem jí a usmál jsem se i když uvnitř jsem se cítil mizerně.*To napětí ze vzduchu....zmizelo....že by už byl konec té pohromy?* pomyslel jsem si a vydechl jsem.*Yosh...musím najít Mikomi-sensei!* pomyslel jsem si a začal jsem prohledávat všechny místa kde by mohla být.Prošel jsem snad celou Konohu kromě cizích domů a uliček protože tam by se určitě nezdržela.Už mě napadalo jediné místo a to nejhorší místo.Nemocnice.*Doufám že se jí nic nestalo...* pomyslel jsem si a vyběhl jsem směrem na nemocnici.

Přesun.

Procházela jsem se sama ulicí a šíleně se nudila. Nejspíš jsem měla namířeno domů.. Za Miyou, ale ještě se mi tam nechtělo. Snad jí Gihoshi hlídá dobře.. Pomyslela jsem si a dál se procházela.