Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Zastrihal som ušami a pozeral som smerom kade zmizla .
Zavrtel som potom hlavou a potom som si olizol pery .
Toto špatné nieje ... počkať vlastne je !
Tss a ja že sa chcem niekomu vyhýbať ... no určite to bolo len kvôli tomu o čom sme sa bavili .
Tak to dúfaj lebo keď ma naštveš ovládnem ťa ja a zdrhnem za teba .
Drápmi som si prešiel po stehne .
Ešte z toho budem mať v hlave guláš ... už aby som si vybavil nejakú misiu aj ja .
Vyskočil som na nohy v tom som ucítil bolesť u ocáska ako vždy Rongu a ja som ho už hnal .
"Len počkaj !!"
Aspoň že Rongu ma vie takto rozptíliť.
Hlavne teraz to je dobré ...
Čo budeš ako teraz robiť budeš sa jej vyhýbať ?
Ale ... proste je to moja kamarátka a nemal by som budem sa s ňou snažiť stýkať sa menej ale nebudem sa jej vyhýbať .
Hlave nie aby to zašlo niekam ďalej .
Neboj ,neboj ... nehovoril som že mi to nejde a nemám to v pláne ?
Ale hovoril si že to necháš na náhodu a kto vie čo sa prihodíí
Neodpovedal som len som už hnal po ulici Rongua .

Keď som dobehol Rongua zmenil som trasu .
(presun.)

Probíhávala jsem ulicemi.
Nemohla jsem se zastavit, tušila jsem ale, že dříve či později do někoho vrazím. Jako obvykle. Ztracená ve svých myšlenkách. Potřebovala jsem pryč. Zapomenout na fiasko při misi a na vše ostatní. Třásla jsem se.

Z tréningových priestorov som prišiel do ulíc ja som mal docela dobrú náladu .
No ako som zavetril Shijin tak som ju nakoniec hneď vyhľadal zdala sa mi zamyslená a akási nesvoja preto som ju radšej oslovil .
"Umm Ahoj Shijin .... "
Zvolal som k nej .

Prudce jsem se otočila.
"Ryuuji?" zorničky se mi rozšířili.
Před chvílí jsem myslela na obětí, on byl vhodná oběť. Prostě jsem mu obtočila ruce kolem krku a zůstala tak. Bylo to uklidňující. Hlavu jsem si opřela o jeho hruď a zavřela oči.

"Čo t.... ehm ."
Ja som stíchol a radšej som nič nepovedal len som ako vždy zastrihal ušami dosť ma to prekvapilo vôbec som nevedel ako či prečo .
Nakoniec som jej priložil ruky okolo chrbáta , teda som ju tak trocha objal aj keď trocha nesvojo lebo ma naozaj zaskočila .
Niečo sa musela stať ....
Myslíš ?
Určite !

Odtáhla jsem se, přitáhla ho stejně nečekaně jako předtím k sobě a políbila.
Tentokrát to bylo jiné než minule. Vášnivější. Cítila jsem se jinak, potřebovala jsem cítit, že někdo stojí o mou přítomnost.Na přemýšlení nebo stydlivost nezbyl čas. Odtáhla jsem se, až když jsem se nutně musela nadechnout.

Z časti som jej ho opetoval .
Lebo zas takú skúsenosť som nemal no akosi to šlo samo ale aj tak ma to dosť vykoľajilo .
"Shijin ... čože sa deje ?
Takto nečakane ?"
Moje srce búšilo ako splašené no trochu mi vadilo že ma to takto dostalo .

"Líbej mě." stála jsem na špičkách, abych byla přesně v jeho úrovni a viděla mu přímo do očí.
"Nic jiného než to se nestalo... A doufám, že ani nestane." mluvila jsem rychle, jako kdybych ani nebyla při smyslech. V očích mi párkrát nebezpečně blesklo. Pocit méněcennosti jsem prostě potřebovala rychle něčím přebít.

Držal som ju u seba aj keď možno nechcela ja som cítil že sa asi niečo stalo .
"Umm ... ale neviem či to je správne ."
Povedal som docela vážne no nechcel som jej tým nejako odporovať či jej zhoršovať náladu preto som sa k nej tvárou viac prisunul a spojil som naše pery a začal som ju pomaly bozkávať .
Na niečo takéto sa dalo kupodivu docela rýchlo zvyknúť .

Tělem jako kdyby mi projel blesk, uklidňovalo mě to, ale zároveň to ve mě probouzelo zvláštní pocit. Na chvíli jsem se neubránila otázce, jestli nemá pravdu, jestli to není špatně, ale pak jsem se na chvíli odtáhla od úst a rty přejížděla po jeho krku, hledala na něm citlivá místa.
"Je to správně." šeptla jsem přesvědčeně a znovu se přiblížila ke rtům.

"Lenže ... ty si moja kamarátka .. môže sa stať že to niečo pokazí ."
Povedal som potichu akosi som to stihol a teraz len tak letmo som sa venoval jej bozkom až po chvíli som sa zapojil viac .
[Berieš dievča z ktorým sa bozkávaš za kamarátku a nie niečo viac tý si divný ...
Ale je to tak... nemôžem len tak .. si s ňou začať ... veď som chcel odísť !
Mal by si sa na to vykašľať a hrabať skúsenosti potom si odíť .
Ty si blbec ...

"Může... Ale nemusí..." jakmile jsem ucítila, že se zapojuje o něco víc, přitiskla jsem se k němu jak nejblíže to šlo. Jednou rukou jsem ho jemně vískala ve vlasech, druhou jsem měla pořád obtočenou kolem jeho krku. Na chvíli jsem přerušila svou činnost a jen se mu dívala do očí.
"Líbí se ti to?" nezmohla jsem se na víc než na přímé otázky a jednoduchá slova.

"Áno .... veľmi ."
Povedal som zasa zo stíšeným hlasom .
Nemohol som povedať žeby sa mi to nepáčilo lebo by som klamal .
No nechcel som sa nechať nejako nechať uniesť žeby som stratil hlavu .
Nemyslel som tým žeby som zachádzal ako ďalej .
Aj tak pri pohľade do jej očí to bolo trochu iné .
Ťažšie takto o tom rozmýšľať .
Chcel som zasa okúsiť ten sladký bozk no zdržoval som sa od toho pre tentoraz .

"To jsem... Ráda..." pohodila jsem vlasy a zvláštně, trochu nervózně jsem se na něj usmívala. Pozorně jsem sledovala jeho výraz, chování, gesta... Srdce mi bilo jako kdyby se každým okamžikem chystalo vyskočit z hrudi a mne to kupodivu ani nevadilo, i když zrovna tenhle pocit jsem v plánu neměla.
"A co..." zarazila jsem se. Potřebovala jsem si otázku ještě srovnat v hlavě než ji vyslovím. "A co bys chtěl dál?" Sama jsem nechápala, jak to myslím, ale neuměla jsem to formulovat jinak.

Aj som chápal na čo tým naráža no ja som nevedel ako odpovedať .
Ja som bol stále zastánca normálne toho sa ešte popravde nijako ani trochu neviazať .
No teraz to bolo stále také úplné iné než som očakával .
Ani som nevedel ako sám normálne by som reagoval aj tak slov bolo teraz akosi málo.
"Vieš ... pravdu povediať ja neviem,"

"Sugoii." andělsky jsem se pousmála.
"Pak je všechno v pořádku." jen jsem znovu pohodila vlasy a posadila jsem se na jednu z laviček. Jako vždy svým stylem - Tedy na její opěradlo. Přitom jsem po něm vrhla další vábivý pohled a svůdně zamrkala.

Ja som zastrihal ušami a sadol som si vedľa nej .
Môj pohľad bol najprv teraz trochu u zemi no potom som jej pohliadol do tváre .
Moje otázky čo som na ňu mal sa akosi samé zodpovedali ohľadne misií a podobné nechcel som to sem ťahať tak som to pustil z hlavy .
"Dnes ... som akosi okúsil niečo čo som dlho zapovedával , no ale asi som možno robil chybu ."
No v mojom prípade ani sám neviem .
Teraz musím súhlasiť s tým že nevieš lebo neviem ani ja .

"Ale ty jsi nic neudělal..." Zářivě jsem se pousmála a naklonila jsem se k němu.
Moje vlasy mu spadávaly na hruď, ale pochybovala jsem, že si toho všiml.
Zastavila jsem se kousek před jeho obličejem, jako kdybych ho chtěla políbit, ale nic takového jsem zatím neudělala.
"...To já tě políbila."

"Hej ... ja viem preto som povedal "akosi " ."
Povedal som teraz normálne aj keď bola tak blízko .
"Tak ale zasa môžem napraviť ."
Možno to znelo trochu napeto aj keď nebolo ,
No po tomto som ale nič nepovedal len som teraz zasa ja spojil naše pery a vykúzlil som z toho menší bozk .

Nadechla jsem se.
"Můžeš to zkoušet častěji." přimhouřila jsem oči, ale šibalsky jsem se u toho usmívala.
"Na to, že se teprve učíš líbáš vážně dobře."
Ale já mu říkala, že nemá nechávat dívku, aby udělala první krok...

"Umm ... ďakujem , ale aj tak mám asi dobrú učiteľku možno preto ."
Po chvíli som aj tak ale dodal .
"No a ako vieš že to nebude na teba príliš často ?
Kto vie možno ma to chytne ešte viac než teraz ."
Bolo mi divnéé že nepocitujem nervozitu no na Shijin som bol v podstate naozaj dosť zvyknutý aj keď o niektorých veciach ako bola táto som sa s ňou nerád bavil teraz to akosi prešlo .
Aj keď som povedal čo som povedal , neženiem sa do ničoho pohlave akýsi som podozrievavý a to neviem prečo .

"Tak dobrá učitelka zase nejsem." pousmála jsem se.
"A jsou věci, které mě nikdy neomrzí..."
A mezi ty věci patří líbaní i on.
"A mezi ty patří polibky i ty." zopakovala jsem nahlas, jen jsem si své myšlenky trochu poupravila. Jako vždy jsem to řekla úplně jinak, než jsem chtěla, ale co se dá dělat.

Prisunul som sa trošku bližšie k nej no nič som nerobil len som sa usmial .
"Vieš že sa toto ale prihodilo trošku divne nie ?
Učila si ma v podstate ako zbaliť nejaké dievča a v tomto prípade aj keď sa mi nezdá žeby som ťa zbalil tak .. sa prihodilo toto ."
Akosi som aj ja sám nevedel čo som tým chcel povedať .

Rozesmála jsem se.
"Nu... Seznam tvých dobrých vlastností snad psát nemusím, takže se asi budeš muset smířit s tím, že... Se mi líbí... " trochu nervózně jsem skousla spodní ret.
"Tohle." v té chvíli jsem mu zase kočičím ocáskem, který jsem si Henge doslova "přikouzlila" trochu rozcuchala vlasy.