Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Dobře, pokus se mě sbalit." zůstala jsem sedět a hypnotizovala ho bílýma očima.
"A nevymlouvej se, chceš obnovit klan."

Sadol som si naspäť .
"Ehm ale vieš pokúšať sa zabliť kamarátku ... to mi akosi nejde a ešte keď to k tomu neviem ... čo nejaké rady ?"

"Zatím ne, chci vědět, jestli to zvládneš. Máš povoleno všechno, tak zkoušej." vyplázla jsem na něj jazyk a dívala se na něj tím nejnevinnějším a nejsladším pohledem, jaký jsem zvládla.

"Vieš ale že je divné len tak začať žvatlať o proste no o tom ?
A ... ach dobre nejako to už skúsim ."
Rezignoval som nakoniec lebo som vedel že stále odporovať asi už nemá cenu .
Pozrel som jej zasa do očí teraz ten pohľad jej mi akosi nevadil .
Leže slová sa mi vôbec akosi nedrali .
Iba som jej pozeral do očí .
Čo také mám ako povedať ?
Iba sa strápnim .
Jedéééš !
Aha ja som zabudol ty čakáš len na to .
Ako som sa započúval do okolia bolo tu ticho .
Všimol som si to až teraz nebol tu rozruch takže nakoniec atmosféra by tam mohla byť bol som tam len ja a ona ale mne stále slová schádzali lenže už by som niečo asi povedať mal a nie sa jej len pozerať do očí .
"Vieš že som si ani nevšimol aký tý máš krásny úsmev ?
Stačí keď sa ešte pozriem do tvojích očí a už sa v nich strácam ."
Veľa pozeráš televíziu .
A ČO INÉ MÁM POVEDAŤ ? !

Pozvedla jsem obočí.
"Aby ses neztratil... Telenovela ne, život." přiblížila jsem se k němu a přemýšlela.
"Nikdy bys neměl nechat dívku dělat první krok. To by totiž pokud by měla povahu trochu jako já nemusela pokročit ani o krůček. A hezký úsměv... Nu dobře, bod pro tebe."

"Chyba:" pozvedla jsem obočí.
"Znovu a... Ehmm... Když už jsme u toho..." povzdechla jsem.
Tahle otázka se mu nebude líbit...
"Líbal jsi už nějakou dívku?"
Nebo chlapce... XD

"Nie .... "
Odpovedal som potichu .
Ešte takéto otázky ... nóó vidím to tak že sa za chvíľu vyparím .

Jsem nějak napřed...
"Dobře... Takže na víc se ptát ani nemá cenu..." odevzdaně jsem povzdechla.
"Henge!" proměnila jsem se ve zlatovlasou, modrookou slečnu a svůdně zamrkala.
"Takhle už to půjde?" snažila jsem se o menší změnu hlasu.

"Kupříkladu?" zvědavě jsem se k němu naklonila ještě blíž a čekala na odpověď XD
"A Byakuganu neutečeš."

"Nepoznáš ... "
Odpovedal som a lišiacky som sa usmial pritom som zasa zastrihal ušami .
"Veľa vyzvedáš o tom čo by si vedieť nemala ."

"Ale no tak..." zamrkala jsem.
"Henge." změnila jsem se v sebe s tím rozdílem, že jsem měla jeho ouška i ocásek. Šibalsky jsem s ním mávala a pak napodobila jeho zastříhání ušima.

"Tak ale toto roztomilé je ... "
Uznal som a usmial som sa
"No ale aj tak ti to nepoviem .
Predsa len sa to nehovorí nie ?"

Znovu jsem zastříhala kočičíma ušima a rozhodla se, že v tomhle Henge chvíli zůstanu. Ocáskem jsem mu rozcuchala vlasy XD
"Nejlepší kamarádce ano."

Ja som si ho svojím upravil a zastrihal som ušami ja .
"Lepšie to aj tak nevieš ale ide ti to ."
Odpoviem a prezerám si ju .
"Je ale docela pekné vidieť niekoho ďalšieho kto má niečo ako ja aj keď je tu umelé že?"
Mojím ocáskom som polapil ten jej XD .

Nechala jsem se, trochu jsem zčervenala, protože mi ten pohyb připadal mírně intimní.
"A víš co?" naprázdno jsem polkla a trochu zvláštně jsem se usmála.
"Na tohle bys mě i sbalil."

Zastrihal som ušami .
"Tak to ja vážne ničomu už nechápem ... "
Dodal som no potom som si ju prezrel .
"No ale dobré znamenie je keď sa dievča červená ako rajčátko že ?"
Potichu som sa zasmial .

"Hai, to je dobré znamení." pohledem jsem pořád přejížděla k propleteným ocáskům a proti své vůli červenala čím dál víc. U toho jsem se začala přiblble usmívat, což neznačilo nic dobrého.

Prešiel som mojím ocáskom po jej bolo to také iné ,dobré cítiť niečo podobné .
"No teraz je to naozaj veľa dobrých znamení v tom prípade ."
Poznamenal som potichu a pozrel som smerom k jej uškám .

procházela jsem ulicí a hledala Naomi-san když jsem uviděla Shijin a kočíčáka pomalu jsem k nim přišla "Nerada ruším ale Shijin-chan neviděla jsi někde Naomi-san ?"

Zachvěla jsem se.
"Člověk by neřekl... Že to bude tak..." jemně jsem se dotkla svých kočičích oušek, ale na mysli jsem měla ocásky.
"Příjemný pocit."
Otočila jsem se k Líze a trhla hlavou, abych se vrátila do reality.
"Ne, neviděla."

"aha...tak promiňte...nechtěla jsem rušit" uhla jsem poheldem a šla hledat dál

"Tak .. to teda je ... "
No ale toto vážne vyzerá ako románik ... pozri ako to vyzerá
Ále zasa prehánaš ...
Tak skús sa na to pozrieť z iného uhlu .
Ako som pozeral tak som pozeral nakoniec mi to ale doklaplo .
Možno by som aj teraz trochu aj zčervenal lenže tam prišla Líza tak ma to akosi prešlo .

"Hai.. Ehmm... Musím na misi." postavila jsem se, švihla ocáskem a vyprostila ho z jeho sevření. Bůh ví proč jsem se k němu naklonila a jemně ho políbila. Jakmile jsem si uvědomila, co jsem provedla, zalapala jsem po dechu a rychle se rozběhla směrem k bráně.

(Přesun)