Obytná časť Otogakure

First topic message reminder :

"Prosím vás řekne mi někdo už konečně co se to tady vlastně stalo?"
Vyhrkl jsem

Mě to zajímá taky,ale potřebuju si něco zařídit"Podíval jsem se na Reinu"Nevím kdy se vrátím,ale dlouho to nebude,takže semnou na večeři nepočítej"Ukázal jsem že odchážím a naskočil jsem na Phoenixe.

Nelíbilo se mi co se tu teď stalo Rukimu jsem kývla a zadívala se na trosk obytné části. Jen jsem doufala , že nebude příliš mrtvých.
"Prohledejte trosky a nechejte nově opravit, zraněné do nemocnice, mrtvé do Orochimarovi skrýše budou se hodit." řekla jsem prostě a odešla do své kanceláře, přemítala jsem kdo to je a proč napadl vesnici jeho techniky jsem neznala a na základě pozorvání mi ten styl boje byl přece jenom povědomí. V pracovně v Tsuki by měli být tajné spisy všech zločinců vím, že se mi o nich Kabuto zmiňoval.
"Já...já si udělám menší výlet do Tsukigakure. Přijdu večer." pronesla jsem trochu zamyšleně vyvolala Daga naskočila na něj a odletěla (přesun)

"Tss všichni se vypařili a co mám teď dělat já."podíval jsem se na Mephista."Co mám s tebou dělat než se vrátí Reina?."řekl jsem si tak pro sebe."No každopádně o to co se tady stalo se teď nestarej než se vrátí Reina tak si tě trochu otestuji co ty na to?"mrkl jsem na něj.

"Může bejt"
"Co po mě budeš chtít?" odpověděl jsem.
Čekal jsem a v hlavě mi probíhalo Co tak asi po mě může chtít?

Pojď zamnou.(Přesun Jezero oto.)

(Přesun Jezero oto)

Dostal som sa až do týchto miest a prehľadával som tu veci sem tam som niečo zničil alebo podpálil keď som sa tam nemohol dostať .
Tak trocha som to teraz nebol ja .
Nechal som hľadať za mňa kameň

objevila jsem se nedaleko něj
"Ten kámen už nenajdeš."

Všimol som si jej a pozrel som k nej .
"No a to prečo ?
Si ho niekomu dala ?"

"Spíš jsem ho velmi dobře ukryla a nikdo ho už nenajdeš."

"O kámen nebojuju. Nedám ho nikomu." řekla jsem pevně

"Nemám potřebu ho používat ty kameny jen otravují život stejně jako bijuu."

Dorazil som do obytnej časti kde som uvidel Reinu...
Zdalo sa že diskutuje s neznámym ninjom.

"Myslím že už je v zlých rukách když jsem nukennin první třídy nemyslíš?" povytáhla jsem obočí a jak jsem s nim vášnově diskutvala nemyslela jsem na rýmu kterou jsem měla
"POkud zemřu kámen zemře se mnou."

Na horizonru se začala pomalu objevovat jakási tečka, která se postupem času zvětšovala. Nakonec se z toho vyklubaly 2 osoby, které jen tak pluly vzduchem a zamířili si to přímo do Oto.
Pomocí Sharinganu jsem si našel Reinu, její chakra se nedala zaměnit. Byla v ulici.
Pomalu jsme se spolus Hidanem snesli na zem pár metrů od Reiny.
"Tak jsme tady, Otokage-sama"
Letmo jsem mávnul.

Pomalu jsem dopadl na zem a bylo mi na zvracení.
"Do prde*e, to mi už víckrát nedělej srá*i. Připomíná mi to, jak mi ty blbé kravky fakt zauzlovaly střeva, taková prdel to fakt nebyla.
Hele! Co tu chce ta flundra?!"
Ukázal jsem kosou na Reinu.
"To jsme jako přiletěli za ní? Ti nedala nebo co? Jsem mohl zůstat a válet se na posteli, kur*afix, stejně tady žádná krev nepoteče...
A Jashin-sama už ode mě nedostal dlouho dáreček...
Třeba nějakého zmr*a najít a rozkuchat jako kuře. MUhahaaaaa!!!!"
Začal jsem se maniakálně smát.

Podívala jsem se na ty dva a jen jsemprotočila oči
"Mám hosty omluv mě." a šl ajsem k těm dvěma
"No....potěšení vás vidět." podívala jsem se trochu nejistě i na Hidana

"Trošku slušné přetvářky by neuškodilo, ale co už.
Hidan je poněkud zvláštní stvoření, že..."
Trošku jsem se zasmál.
"Každopádně jsme dostali vzkaz, že nás chceš vidět. Proto se tedy ptám,
co se děje? Opravdu jse mnepočítal s tím, že pošleš ty pro mě..."

"Zvláštní že? Taky si to užívám." ale hned na to jsem začala pšikat až jsem se musela otočit aby to přestalo
"Asi jsem na něj alergická." pronesla jsem směrem k Hidanovi
"POtřebovala bych tvou pomoc nejsem zrovna ve stavu plné síle protože jsem podle všech nemocná. Ale chci zjistit co se děje v Amegakure poslali sem zvěda ale zabil mi mé lidi. Jelikož Ame patří pod alianci našich zemí chci tě požádat o doprovod."

Ostal som stáť na mieste...
To je Kagami!

Meč som zovrel v ruke nemám toľko síl sakra