Nemocnice v Kirigakure

First topic message reminder :

Nemocnice

Na chvilku jsem zavřela oči. "Akatsuki... mohli tě zabít!" zamumlala jsem. "Neměla jsem tě pouštět nikam samotného!" podívala jsem se mu do očí. "Jak-jak ti je?" zkusila jsem se pousmát.

"jo je mi dobře...a...ještě něco nespíš sbírají špehy chtěli po mě abych tě zradil a podával jim informace o suňe nejspíš se pokusí najít někoho jiného"

Zvážněla jsem. "Je to... špatné.." zamračila jsem se. "Děkuji... málem tě kvůli mě a vesnici zabili..."

"Ne neopustím tě ať se děje co se děje...jsi můj nejlepší přítel" usmál jsem se

Usmála jsem se. "Jsi jako můj bráška!" naklonila jsem se k němu a políbila ho na čelo. "Teď spi... jsem ráda, že jsi... no.. relativně v pořádku!" pousmála jsem se a načechrala mu polštář. "Sladké sny!"

"Ne...spát se mi nechce....a děkuji ségro" usmál jsem se

Konečne som sa postavil z postele.
Cítim sa dobre. Chcelo to sa iba poriadne vyspať.

Probudila jsem se a dost se lekla. Spala jsem pod širým nebem na střeše nemocnice?! Proboha -.-" ... Posadila jsem se a podívala na Sasukeho. Ještě spal. Odebrala jsem se tedy zpět do pokoje, kde se probouzel Kaito.
,,Dobré ráno." pousmála jsem se.

"Dobré."
Až teraz som začal uvažovať nad dôsledkami svojho konania.
"Zoslal som na Kiri hotovú katastrofu, urobil som horšiu vec ako ty. Teraz si po Sasukeho prídu a vedia, že som za tým ja."

Posadla jsem se vedle něj. ,,Je mi jasné, že to nenechají jen tak..Nějak..Nějak to už zvládneme.." pokusila jsem se o úsměv.

Objala jsem ho kolem ramen a položila si hlavu na jeho rameno. ,,Teď už nám stejně nic jinýho nezbývá, Kaito.." šeptla jsem polohlasně.

Pozrel som sa do zeme.
"To asi nie."

,,V tom případě si nic nevyčítej..Spíš se musíme zaměřit, jak to vše zvládnout. Jak čelit Akatsuki i s mou nemocí." pousmála jsem se. ,,Zvládneme to..Dotáhneme to do konce."

,,Stalo se, co se stalo..Měli bychom to přijmout a postavit se proti tomu, ne?" drcla jsem do něj a nechala hlavu položenou na jeho rameně. ,,Teď vás všechny potřebuji ještě víc. Nechci, abyste se mi hroutili. Potřebujeme posbírat sílu." usmála jsem se.

O úsmev som sa pokusil aj ja.
"Tak teda dobre, aj tak už niet cesty späť."

,,Hai sou desu." přikývla jsem.

probudil jsem se na střeše...něco jsem si uvědomil seskočil jsem dolu a rozeběhl se neznámo kam (přesun)

Procházel jsem chodbami nemocnice a díval se různě kolem sebe. Hm,hm nějací lidi tu jsou.

Vyšla jsem z pokoje na chodbu a vydala se do pokoje vlastního. Byla jsem už celkem v pořádku a tak jsem si vyžádala své oblečení a převlékla se. Potom jsem si v nemocničním automatu udělala kafe a postavila se s ním ke zdi xD.

Přišli jsme společně s Shizune k recepci.
"Dobrý den, jsme tu, abychom konečně vyléčili vaši Mizukage, jsem Tsunade a tohle je moje studentka Shizune." ukázala jsem na ni.
"Dejte mi její záznamy, rozbory krve a řekněte mi, kde ji najdeme." s usměvem jsem požádala sestřičku
- Sestřička-
"Zdravím vás, Tsunade-sama, Shizune-san..Tady máte veškeré podklady." podala jsem ji kartotéku.
"Mizukage-sama je na pokoji číslo 14. Leží tam s Kazekage-sama." usmála jsem se a odešla do skladu.
Tsunade xD
"Děkujeme." vydala jsem se do zmíněného pokoje a zaklepala na dveře.

Tady je nějak moc holek. Podívám se kdo tu všechno prochází. Když vidím, že je až moc velký rozruch u jedných dveřích jdu k nim blíže, abych tak něco zaslechl.

Seděla jsem u okna a dívala se ven. ,,Dózó!" křikla jsem, aniž bych odvrátila pohled od okna.

Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř.
"Zdravím, Mizukage." usmála jsem se na starou známou.
"Poslal mě sem, abych ti pomohla."