Nemocnice v Kirigakure

First topic message reminder :

Nemocnice

Porozhlížela jsem se po nemocnici a pak vešla do místnosti hned za Tsunade.
Podívala jsme se na Mizukage. Viděla jsem ji poprvé, takže mě její věk trochu zaskočil. Tak mladá..
Pomyslela jsem si a hned slušně pozdravila. "Dobrý den Mizukage-sama"

Otočila jsem se. ,,Tsunade-sama, ráda Vás vidím." usmála jsem se na ni. Poté jsem se zaměřila na černovlasou dívku sotjící vedle Tsunade. ,,Zdravím též." usmála jsem se i na ni.
,,Assasin Vás sem poslal kvůli té nemoci?" sklonila jsem hlavu.

"Tohle je Shizune, moje první studentka." ukázala jsem prstem na Shizune.
"Ano, jsem ta nejlepší v oboru. Společně se Shizune něco vymyslíme. Teď mi řekni něco víc, o té nemoci." složila jsem si ruce na hrudi a otočila s úsměvem na Shizune.
"Dávej teď dobrý pozor Shizune."

Počkat zaslechl jsem Tsunade. Hm kde ta se tu bere. V hlavě se mi honí myšlenky o všem co slyším. Mizukage a nějaká nemoc. To asi nevypadá dobře. Snad se z toho dostane. Pomyslím si a dál poslouchám.

"Dobrá.." Přikývla jsem a malinko se pousmála. Pak jsem se zaměřila na Mizukage a čekala.

Dopila jsem kafčo a vlezla do pokoje. Zakuckala jsem se hned za dveřmi. "Tsu-nade-sama?" vyvalila jsem na ni oči. "Kde vy se tu berete?" Pak jsem ale viděla, jak soustředěně hledí na Hitomi. "Etto.. asi ruším.."

Zahlédl jsem dívku co vešla do pokoje. Suna ah ta mě taky ještě čeká. Ach jo to je mise. Pomyslím si pro sebe. A pak mi to docvakne. Jej to byla Kazekage. Moc kagů tu na mě je. Usměju se a dál poslouchám.

Kousla jsem se do rtu. ,,Nikdo o téhle nemoci moc neví. Má matka ji dostala poprvé, když jí bylo 5 let. Měla vysoké horečky, byla oslabená, nemohla skoro chodit, jíst, stále jen spala. Horečky trvaly asi tři měsíce, než ustoupily. Každé dva tři roky se nemoc vracela. Při jejím těhotenství jí doktoři řekli, že je možné, že porod nezvládne a pokud ano, tak je tu možnost, že se nemoc přenese i na détě...Když jsem se narodila, měla matka na mále. Bylo štěstí, že porod zvládla. Obávali se ale mých pátých narozenin. Avšak nemoc se nedostavila, ani léta poté. Mysleli si, že jsem toho byla ušetřena. V mých 14 letech maminka té nemoci podlehla. Stálé vysoké horečky oslabil její organismus na tolik, že nebyla schopná ničeho a horečky ji pomalu zabily.." zavřela jsem na chvíli oči. Když jsem je otevřela, pokračovala jsem. ,,U mě se nemoc dostavila teď, když je mi 20 let. Ze začátku to vypadalo jako chřipka, ale horečky tomu neodpovídaly. Ničí to a oslabuje organismus. Čím déle tyhle intenzivní horečky trvají, tím rychleji tělo ztrácí schopnost přijímat potravu i tekutiny. Přestanou ho pomalu poslouchat svaly, nebude se moci hýbat. Člověku se chce jen spát, cítí se strašně unavený. Navíc jsou u toho bolesti. Například hlavy, čas od času přijde nával bolesti, jako když vám někdo zapichuje střepy do hlavy, vše se s vámi začne motat. A bolí i celé tělo, tak jako u chřipky. Díky horečkám slábne i čakra..Obyčejné léčení mediků nezabírá, zkoušelo to několik odborníků u mamky, a nezachránili ji..Nikdo na ni nenašel lék. Horečky se nedají snížit a právě ty horečky člověka zabíjí..." vzdychla jsem a podívala se Tsunade do očí.

"Hm, tak o tohle jde. Je možné, že je to genetická vada. Nebo zmutovaný vzácný virus, který napadá čakru. Znám lékařskou úroveň vašich vesnic, tak se ani nedivím, že s tím nikdo nic neudělal. Lehni si, prohlédnu tě." dala jsem ji ruku na čelo.
"Hmm. Otevři ústa." dotkla jsem se jemně špičky jazyka a prohlédla si sliny zblízka.
"Nejedná se o jed? Shizune, co myslíš?" podívala jsem se na svou studentku.
"Co tep?" uchopila jsem její ruku a zkontrolovala tep.
"Shizune, vezmi ji vzorek krve."

"Kazekage, zdravím, jsem ráda, že tě zase vidím. Ne nerušíš, jsem tu kvůli té nemoci." podívala jsem se s úsměvem na černovlasou kage.

,,Jed to určitě není." zavrtěla jsem hlavou, nicméně jsem si krev nechala odebrat.
,,A nevím. Pokud jde o genetickou vadu, řekla bych, naši medikové by to zvládli taky..Měla to jen mamka. Nikdo dřív ne..Pokoušeli se na to přijít i medikové z okolních vesnic, ale nevím z jakých. Vím jen o Yukigakure, ve které má naše rodina původ."

"Horečka je zrádná věc a je většinou způsobena bakteriemi a viry v našem těle s nimiž se tělo nemůže vpořádat jinak, než tím, že člověka zasahují silné horečky.." Řeknu zamyšleně a při zmíňce o jedu překvapeně vzhlédnu. "Jed?" Přistoupím k Mizukage blíže. "Nemyslím, pokud by to byl jed, projevil by se už dříve, ale pokud by to byl jed, jehož účinky na člověka působí déle. No mohu zatím jen spekulovat. Nemám žádné pádné důkazy. Zatím si vezmeme vzorek slin Tsunade-sama, abychom vyloučili podezření z otravy.." Řeknu a pak z brašničky vytáhnu malou injekcci. Vyhledám Mizukage žílu a pak rychle bezbolestně naberu krev a na malou ranku přiložím vatičku. Prohlížím si vzorek krve a přemýšlím. "Potřebuji tuto krev co nejdřív poslat na analýzu do Konohy, společně se slinami. Budeme zajisté vědět více, až po důkladném vyšetření."

Skloním hlavu a přivřu oči. Nechtěla jsem působit starosti!! Neměl jsi je posílat, Assasine!...

"Ano, venku jsem viděla Hokageho bratra, ten by to mohl zanést, myslím, že by bylo dobré, kdyby oživil i Sakuru. Mě napadlo, že je to možná jed, který byl podán nedávno. Možná vytvořený z radioaktivních látek. Hmm, tohle bude docela těžký případ, ale jsem si jistá že tohle vyřešíme. Taky, by bylo dobré, kdyby ji prohlédl Hyuuga čakru."promnula jsem si bradu.

,,Je možné, že by mé matce podal někdo v 5 letech jed, ten v ní přetrval a přenesl se tak na mě?" těkala jsem očima z Tsunade na Shizune.

"Ne, myslela jsem to tak, že můžete mít v Kiri zrádce. Nejdřív podal ten jed matce, a teď i tobě. Kdysi dávno, Kirigakure zabíjela všechny lidi s Kekkei Genkai, považovali je za stvůry. Proto tvůj klan odešel do Yukigakure. TOmuhle učinila přítrž až Pátá Mizukage." prohrábla jsem si vlasy.

"Ale..I to je možné." zahloubám se do svých myšlenek.

,,Slyšela jsem o tom..." přivřela jsem oči. ,,Náš klan musel své schopnosti dlouho ukrývat, alespoň tedy co mi říkal dědeček, Haku Yamada." Po Tsunadině další odpovědi jsem si skouskla ret. Stále působím jen problémy. Měla jsem si vše nechat pro sebe! Kso!

Přistoupila jsem k Hitomi a stiskla jí ruku. "Budeš v pořádku, vím to, určitě se vyléčíš!" usmála jsem se povzbudivě. "Jsem si jista, že Tsunade-sama a lidé z Konohy ti pomohou!"

"Ano, jak říkám, vše je možné. Potřebujeme jen mít tyto spekulace něčím podložené. Proto potřebujeme ty výsledky co nejdříve to bude možné.." Promnula jsem si spánky. "Ano mátě pravdu Tsunade-sama. Hyuuga by mohl prověřit tok chakry a říct nám o jakékoliv změně. Jinak Mizukage-sama, pokud si všimnete na sobě něčeho jiného, neobvyklého, přitíží se vám nebo cokoliv, hned nám to řekněte. Bude se nám hodit vše, ale myslíím, že to zvládneme vyřešit. Nikdy jsem se s takovými příznaky nesetkala, ale tady je možné cokoliv.." Zakroutila jsem hlavou a usmála se.

Držela jsem PiliKKu za ruku a křečovitě svírala. ,,Hai.." šeptla jsem a přikývla na Shizuninu prosbu.

"Uvidíme, nevylučuji jed, čakrový vírus nebo genetickou vadu. Pošleme vzorky slin a krve do Konohy, a počkáme s dovolením tady na výsledky a růžovo vlasou posilu." usmála jsem se na Hitomi.
"Neboj se."

Hm zajímavé. Růžovo vlasou? V hlavě si představuju lidi, kteří mají růžové vlasy v Konoze.

Otevřela jsem dveře a zakřičela.
"Senju, vylez a pojď sem!"

Mlčky jsem přikývla. NEměla jsem k tomu co říct, jen jsem sledovala Tsunadinu a Shizuninu práci, zatímco jsem se držela PiliKKa, jako malá holčička.