Nemocnice v Kirigakure

First topic message reminder :

Nemocnice

,,Chceš být Anbu?" zaklonila jsem hlavu.

"ne....chcy být vrah...chci zapomenou na cit jménem láska.....protože láska je synonimum ke slovu bolest"

Vlasy mi spadaly do obličeje a já si je odhodila pryč. ,,Možná..." vzdychla jsem si. ,,Je to tvá volba, Sasuke..Ale city ze srdce jen tak nevymažeš, víš to sám moc dobře.." pootočila jsem hlavu na něj.

"řekni mi k čemu to je ?...láska je jen blbost....najdeš ji a pak stratíš nic víc nic míň" vztal jsem a šel pomalu pryč

,,Ne každý, Sasuke..." sklonila jsem hlavu. Jeho slova mě bolela, věděla jsem o čem mluví.

"vždy je to tak.....láska je jako genjutsu...záleží na tobě jestly se z něho dostaneš"

Postavila jsem se a šla k němu. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne, srdce si vybírá a určuje samo..Bohužel, bohudík.."

"srdce je jen sval...pracuje jen tak jak to pracuje tady" ukázal jsem jí na hlavu

,,Správně.." souhlasila jsem. ,,A mozek taky registruje to, co sám chce. Spracovává denně tolik informací, ale nikdy si je nezapamatuje všechny, Sasuke. On si vybírá, tak jako srdce."

"hm" lehl jsem si u prostřed střechy a koukal na hvězdy které byly krásně vidět

,,S tebou je to těžký, Sasuke..." vzdychla jsem si. ,,Už nevím, jak ti mám poradit."

"poradila jsi mi už dost.....díky"

Přešla jsem k němu a sedla si vedle něj. Objala jsem si kolena přemýšlela.

jen jsem se koukal na hvězdy a jen tak z nudy hledal souhvězdí

Chtěla jsem něco íct, ale nechala jsem pusu zase zavřít. Prostě jsem sledovala hvězdy a přemýšlela. Začínala se mě zmocňovat nostalgie, smutek. Přesto jsem se ale při pohledu na hvězdy trochu usmívala.

"jsou hezký co ?"

,,Hai.." šeptla jsem a lehla si. ,,Tak blízko a přesto tak daleko." Natáhla jsem ruku, jako bych si jednu chtěla vzít.

Zvedla jsem se z postele. Pokoj byl prázdný a to mi přišlo divné. Oblékla jsem si nemocniční župan a bílé pantofle a vyšla na chodbu. Cítila jsem několik typů chaker, které jsem si uměla zařadit, což mě překvapovala. Měla jsem zlé tušení. Doťapkala jsem k recepci a opřela se o vyleštěný pultík.
"Dobrý den, není... není tu náhodou evidovaný Kisuke Uchiha?" podívala jsem se na slečnu za ním a doufala, že řekne ne, ovšem zklamala mou naději...
Recepční:
"Ano, leží na čtyřce.." odpověděla ledabyle.
Hrklo ve mě. "A... co-co se mu stalo?!" vykoktala jsem spěšně.
Recepční:
"Nikdo neví, našli ho před nemocnicí v kritickém stavu."
"D-děkuji.." zamumlala jsem a rozeběhla se k pokoji.

ležel jsem v posteli celý obvázaný a koukal do stropu

Zaklepala jsem, ale stejně nečekala až odpoví a co možná nejtišeji vešla.

nic jsem neslyšel jen koukal do stropu

Opatrně jsem nakoukla do místnosti. "Kisu...? Spíš....?" došla jsem k němu a sedla si na okraj postele.

"Ne" pomalu jsem se posadil

"Lež!" zavrtěla jsem hlavou. "Co jsi to prováděl?" vzdychla jsem nešťastně.

"byly tady Akatsuki.....jeden z nich vyznavač Jashina....dostal mě nestačil jsem na něj"