Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

Shi si jenom olízla tlamu a vyslala Hitomi myšlenku. Můžeme dál? Ve stejnou chvíli ji zaplavila vlna překvapení, jak se na ní přenesly Hitominy pocity, když jí ,vlezla' do hlavy.

Ještě stále vyjukaně jsem přikývla a odstoupila ode dveří, aby kočičky mohly vstoupit. Já jsem snad Daiovi hulila trávu...Ale je to roztomilý..

Shi s Tenshim vešli dovnitř a posadili se a čekali, až si sedne také Mizukage. Mezitím se rozlíželi po pracovně.

Vrátila jsem se zpět za svůj stůl a posadila se. Opřela jsem se loktama o stůl a spojila prsty,, které jsem si dala pod bradu.
,,Umm tak, o co jde?" rozhodla jsem se začít mluvit, i když...stále mi to přišlo neuvěřitelný. Nyahaa, já si povídám s kočkama! ^^

Vážená Mizukage. Jsem Shirayuki-hime, tygří princezna a dědička druhu. A tohle je Tenshi...ehm...leopard. Ukázala na svého společníka. Ten přední část těla sklonil k zemi, čímž se jakoby uklonil a tygřie pokračovala. Jsme zde kvůli mírové smlově s Tsukigakure. Doufám, že nejdeme nevhod. Jestli ano, omlouváme se, ale nikam nepůjdeme, dokud to nevyřešíme. Přidala si do formální řeči kousek sebe.

Zamrkala jsem. Byla jsem v sedmém nebi, nikdy se mi o tomhle nesnilo a že jsem mluvila s podivnějšíma věcma, například ty otravné a ukecané mušle a škeble.
Usmála jsem se. ,,Velmi mě těší." kývla jsem hlavou, což mělo být poklonění se princezně, ale i Tenshimu. ,,Takže vás posílá Tsukikage. V pořádku, vyřídíme to teď." přikývla jsem. ,,Má Tsukikage nějaké přání či nějaké nápady, co se smlouvy týče?" optala jsem se, zatímco jsem se dala do sepisování.

Více-méně to nechala na nás a Vás. V očích se jí ďábelsky zablesklo. Hlasuji pro, aby ve všech rámenech dávali více syrového masa. Znovu se mlsně olízla. Vtom Tenshi tiše zavčel. Ano a tady pan chytrý říkal něco o vzájemné pomoci a sdílení informací ve vážných, především vojenských situacích. Dodala už méně nadšeně.

Když jsem došel před kancelář, všiml jsem si, že Himi na někoho mluví, tak jsem se posadil na lavičku.

Opřela jsem se vedle dveří o stěnu přesně tak, jak jsem si to navykla s Narutem.
Vau, tohle jsem fakt hodně dlouho nedělala.

Překvapeně jsem zamrkala a cukaly mi koutky, abych se nerozesmála nahlas. ,,Dobře, Tenshiho nápad vítám a o tvém popřemýšlím." usmála jsem se a znovu dál sepisovala.
,,Tak, zde to je." začala jsem číst nahlas.

Smlouva o spojenectví:

Podívala jsem se na obě kočky a čekala jestli k tomu něco řeknou. Mezitím jsem jim ještě podala kopii té smlouvy, aby ji mohly předat Ayame. (to znamená, že jsem napsala dvě ty smlouvy xD)

chitil jsme se za rameno....bolest se zase dostavila

Shi chvíli bezeslova švihala ocasem a vypadala řádně uraženě, že se její návrh moc neujal. Pak nad ní převládla kotěcí hravost, - už více než 16 let není kotě xD - oběhla stůl, hravě drkla do Hitomi a pak se k ní přitulila, hlavu naklonila na stranu, upřela na ni své pomněnkové oči a zatvářila se nanejvíš roztomile a nevinně jako andílek.

Zasmála jsem se a podrbala Shi za uchem. Milovala jsem zvířátka a i když tohle zrovna nebylo maličké, jak jsem byla zvyklá, bylo maximálně roztomilé.
,,Neboj se, kdykoliv zavítáš do Kiri, to masíčko dostaneš, to slibuji jako Mizukage." zvedla jsem do výše dva prsty, jako to dělávají skauti xD. Zvedla jsem se obešla stůl, abych pohladila i Tenshiho.
,,Snad Tsukikage-sama bude spokojená. Pokud by měla nějaké připomínky nebo npady, tak ať dá vědět, společně pak smlouvu můžeme upravit." usmála jsem se.

Samozřejmě. Vydala se ke dveřím. Děkujeme Mizukage-sama... Pak se zarazila. Roka-chaan! Vyjekla nadšeně na celou budovu do myslí všech přítomných.

pomalu se ze mě začala uvolňovat fialová chakra a pečeť se začala pomalu rozlézat po mém těle já padl na kolena a zakřičel bolesti

Trhla jsem sebou.
Shi! Kdepak jsi a co tady děláš?!
Rozhlížela jsem se kolem.

Když jsem viděl skrz otevřené dveře fialovou auru kolem Kisukeho, vyběhl jsem k němu a okamžitě ho spoutal vodním vězením.

Kancelář. Tentokrát se zaměřila jenom na dívku přede dveřma. Pak zastříhala ušima. Uslyšela výkřik. Okamžitě se k rozeběhla ke Kisukemu.

Všimla jsem si, kam Daisuke-sensei vystartoval a slyšela výkřik. Doběhla jsem za ním a viděla tam i Shi. Koukala jsem se na Kisukeho.
Co ten tu dělá? A co se to s ním zatraceně děje?

Když jsem uslyšela výkřik, vyběhla jsem z kanceláře. ,,Co se to...To snad ne.." zkoprněla jsem. Byla i v Suně?! Přiběhla jsem ke Kisukemu.
,,Daisuke, vždyť se utopí." vykřikla jsem zděšeně a sledovala ho.

"nemůže se utopit, ovládá ho pečeť" podotkl jsem a pořád posiloval novou chakrou vodní vězení

,,Já vím...Pusť ho, poradím si, věř mi." poprosila jsem ho a Kisukeho nespouštěla z očí. On ji má taky..zatracená Tsukiko!

Vytřeštila jsem oči.
To je zase tam ta pečeť?
Ksó, co ta pečeť vůbec dělá? Vypadá to dost hnusně.

"nepustím ho, přejde ho to až se začne topit" stále jsem ho držel
"nehodlam koukat jak někoho zabije"

,,Nezabije...Proč by to dělal?" zavrtěla jsem hlavou. ,,Já jsem taky nikoho nezabila, Daisuke. Je to obrovská bolest, topením to zhoršíš. Dneska jsem zastavila Lizzinu pečeť, zvládnu i Kisukeho." snažila jsem se ho přemluvit.