Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

Uhm.. Hai.. myslím.. zakřenila som sa a len som na neho znova jemne vyplazila jazyk.. bozk som mu opätovala no pre dnešok som sa nechcela púšťať do ničoho väčšieho.. bola som momentálne v "práci" a tak som dúfala že to nejak pochopí..

Věděl jsem, že toho má ještě dost na práci a nemůže se mnou jen tak lelkovat, tak jsem se nakonec odtáhl a postavil se na proti ní. Usmál jsem se a vzal jednu stoličku, která stála poblíž. Dal jsem si ji ke stolu a přisedl k Lizz. Pohladil jsem ji po tváři a vzal si jednu hromadu z papíry a začal je třídit, vyplňovat, potvrzovat a jiné další věci.

Pracovali sme dlho, ja som bola hore no keď Akihiro zaspal tak som sa len pousmiala.. nechala som všetky papiere a napísala som mu vzkaz.

Spoiler:

Po tom som len zobrala Kiby a takým tichým pomalším krokom som sa vydala von z kanclu..

Dlouho jsem pracovali, než jsem nakonec únavou usnul. Z jedné krabice papírů jsem si udělal plyšáka a celou dobu ji objímal.
Když jsem se pak probudil, lekl jsem se a všechny papíry na sebe vysypal."Áááááá.....co to...????" Bolestivě jsem se zvedl. Byl jsem celý rozlámaný a zničený. Stůl není zrovna nejpohodlnější postel.... Pomalu jsem začal sbírat papíry a vracet je do krabice. Potom jsem ji položil na stůl a posadil se na místo, kde původně byla Lizz. Vzal jsem se do ruky vzkaz a přečetl si ho. No výborně... Povzdechl jsem si. Zašel jsem se do vedlejší místnosti udělat čaj. Potom jsem se vrátil a hned se pustil do dodělávání zbylých dokumentů. Už toho moc nezbývalo a já to chtěl mít za sebou.

Aomi Setaka (Člen týmu pro vyvíjení nových technik pro Kirigakure no sato)

Pomalu došla ke dveřím kanceláře. Z hluboka se nadechl, zaklepal a vstoupila."Konnichiwa, Akihiro-san. Řekli mi, že vás tady najdu. Neruším?" Tváře měli trochu červenou barvu a chovala se tak ostýchavě.

Zvedl jsem hlavu od papírů a pěkně se na nově příchozí usmál."Ohayou Aomi...ne, ne, vůbec nerušíš. Jen dodělám poslední papír a je to." Vzal do ruky list a v rychlosti ho přečetl. potom na něj dal razítko a vložil do jedné z mnoha krabic a tu hned uzavřel. Položil ji pak na zem k ostatním."Tááákkk a je to...tak co potřebuješ?" Znova jsem se usmála dlouze protáhl. To papírování bylo unavující."Jo a už kolikrát jsem ti říkal, že mě máš tykat. Nejsem žádný San, tak starý snad nejsem ne? A taky jsem níže postavený, než ty..."

Aomi Setaka (Člen týmu pro vyvíjení nových technik pro Kirigakure no sato)

Kývla a čekala až to dodělá. Potom se na ni znova usmál a řekl, že mu má tykat. Dostala ji trochu do rozpaků a její tváře nabrali ještě více červené barvy."Gomen...Akihiro....ehm...-kun..." Řekla zdráhavě a nejistě se na něj podívala.Je tak kawai...na co zas myslíš Aomi, nech toho!!!! Pořád stála na tom stejném místě a střídavě se dívala na zem a na Akihira."Já...no...víte...už dlouho jsem vás neviděla a od té doby co...co jsme dodělali tu vaši poslední techniku jste nedošel....no a ještě jsem chtěla vědět, jestli je Mizukage-sama schválila...." Špičkou boty šourala po zemi.

Usmál jsem se a vstal."Nemusíš se omlouvat..." Pomalu jsem došel k ní a chytil ji rameno."Omlouvám se, ale chtěl jsem být chvíli z Lizz-chan....posaď se..." Odvedl jsem ji na jedno z křesel. Potom jsem vzal jeden hrnek a nalil do něj z konvice čaj. Ten jsem ji hned podal."Na...dej si...je pomerančový...můj oblíbený..." Znova jsem se pěkně usmál."Ten papír s těmi technikami jsem tu někde viděl...hned to bude..." Otočil jsem se a sklonil se k jedné z krabic. Začal jsem se v ní přehrabovat.

Aomi Setaka (Člen týmu pro vyvíjení nových technik pro Kirigakure no sato)

Srdce se jí rozbušilo, když se k ní začal přibližovat. Za celou dobu, co s ním pracovala si nezvykl na jeho přítomnost. Vždy byla z toho úplně mimo. Když se jí dotkl zrudla jako rajče a málem omdlela. Nechala se odvést ke křeslu, kde se velmi ráda posadila, protože věděla, že kdyby ještě chvíli stála, asi by to s ní seklo. Závidím Lizz-san...musí to být nádhera... Potom se od něj převzala s takovým plachým úsměvem čaj."H-hai..." Odpověděla jenom na odpověď ohledně těch technik. Když se Akihiro sklonil oči ji zajeli na jeho zadek. To volné tričko a kraťase mu sluší...je tak sexy....ááááá....co to děláš!!!.... Rychle odvrátila zrak někam jinam. Kdyby mě Lizz-san viděla...zabila by mě...ale, když já si nemůžu pomoct.... Poočku ho pořád sledovala.

Chvíli se ještě prohraboval, než našel to, co potřeboval."Tak tady to je...no a je to schválený, takže...můžeme se radovat." Otočil jsem se na Aomi a pěkně se usmál. Potom jsem si uvědomil, že je nějak v rozpacích. Dal jsem papír zpátky a došel k ní blíž. Nahnul jsem se nad ní."Je ti něco...vypadáš nějak divně...nemáš třeba teplotu?" položil jsem jí ruku na čelo.

Aomi Setaka (Člen týmu pro vyvíjení nových technik pro Kirigakure no sato)

Ani si neuvědomila, že se dostal až k ní. Když pak uslyšela jeho hlas tak blízko a ona se otočila málem dostala infarkt. Nádklaněl se nad ní a jeho obličej byl jen kousek od jejího. Cítila jeho horký dech a jemnou malinovou vůni, kterou byl jedinečný. Byla úplně omamená a nezmohla se ani na jedinou hlásku. Potom se jeho ruka dotkla jejího těla. Začli na ni přicházet mdloby. Nakonec to nějak ustála, ale už se neudržela. Teď nebo nikdy... Skočila po něm jako dravý pes po mase. Její váha povalila překvapeného Akihira na zem. Její rty se přitiskli na ty jeho a ona ho dlouze políbyla. Když si pak uvědomila, co dělá, rychle se odpojila a slezla z něho. Nevěřila tomu, co udělala."G-g-gomennasai..." Vypískla jenom a rychle utekla z místnosti. Byla z toho úplně vedle, ale pořád myslela na ty jeho hebké rty, které chutnaly po pomeranči. To si budu navždy pamatovat...

Když po mě skočila, vůbec jsem to nečekal. Byl jsem úplně vyvedený z míry. Dala mi velice dlouhý polibek, při kterém jsem se nebránil, protože jsem byl stále mimo. Nakonec se ode mě odtáhla a rychle slezla. Šlo vidět, že nevěřila tomu, co udělala. Jen se vyvýsknutím omluvila a rychle utekla. Stále jsem se z nechápavým pohledem díval na místo, kde zmizela. Až po docela dlouhé chvíli jsem se zvedl a pomalu došel ke stolu, kde jsem se posadil na židli. Vzal jsem si do ruky čaj a začal ho pomalu usrkávat. Přemýšlel jsem nad tím, co se stalo a v hlavě jsem to měl, jak na kolotoči. Tak to jsem opravdu nečekal...

Dopil jsem čaj a hrnek položil na stůl. Měl jsem strašně divný pocit. Nemohl jsem si pomoct. Už předtím jsem viděl na nebi mraky a blesky a jediný koho jsem znal, kdo to dělal byla Lizz-chan. Neděl jsem si s tím starost, protože jsem věděl, že jde cvičit, ale teď. Cítil jsem, že se něco stalo a měl jsem tíživí poct, že je Lizz v nebezpečí nebo, že je vážně zraněná. Nevěděl jsem proč a taky ho nemohl odehnat. Po chvíli jsem vstal, rychle napsal vzkaz, kdyby se vrátila Mizukage a vyběhl jsem z kanceláře najít Lizzy.

Vzkaz:

Chvíli to trvalo, ale dostal jsem se nakonec tam, kam jsem chtěl. Na stole jsem sebral papír z výpisem událostí a věcí, co se tu stalo mezitím, co Hitomi-san byla pryč. Posadil jsem se a v rychlosti tam připsal události předminulé noci. Potom jsem ho vzal a vydal se k Mizukage domů.
(přesun)

Celá zamyšlená jsem došla do kanceláře. Byla odemčená, což se mi nelíbilo, ale nechala jsem to tak. Otevřela jsem okno a zasedla ke stolu a smolila vzkazy. Vytvořila jsem několik ledových holubic a rozeslala jsem je do vesnic. Poté jsem si hlavu podepřela rukou a přemýšlela nad tím vším, co se včera stalo. Nechtěla a nemohla jsem tomu uvěřit. Povzdychla jsem si.

V kaneláři se objevily lístky irisu. Na stole se seskládaly ve vzkaz.

Spoiler:

Všimla jsem si lístkového vzkazu. Milé jutsu..A ještě milejší vzkaz.. Opět jsem utvořiila ledovou holubici, která Ayame odnesla odpověď. Jestlie uzavřeme mírovou smlouvu my, měla by i Suna..Uvidíme, jak na to zareaguje PiliKKa. Pak jí dám vědět..Tentokrát tě dostaneme, Reino..Na trvalo!

pomalu jsem přišel po příchodu do vesnice k budově a zaklepal na dveře kanceláře...potřeboval jsem její pomoct..byla jediná kterou jsem znal

,,Dále!" křikla jsem a upřela pohled na dveře kanceláře. Že by už šel Daisuke? To už skončili s tréninkem?..

vešel jsem dovnitř "dobrý den Mizukage-sama"

Překvapeně jsem si Kisukeho prohlížela. ,,Ahoj, Kisuke. Posílá tě PiliKKa?" naklonila jsem hlavu na stranu. ,,Mimochodem, co to vykání, hmm?" pozvedla jsem pravé obočí.

"Ne...přišel jsem sám" uklonil jsem se "potřebuju pomoct Mizukage-sama"

Za dveřmi se posadili Shi i Tenshi, kteří právě přiběhli. Tygřice hlasitě zadrápala na dveře a zanechala v nich několik hlubokých rýh po svých drápech.

,,Potřebuješ pomoc?" v tom jsem ale zaslechla jakési drápání na dveře. Zvedla jsem se, prošla kolem Kisukeho a otevřela dveře, abych se vykuleně dívala na dvě kočičí šelmy.

"já počkám Mizukage-sama" pomaul sjem vyšel před kancelář