Kancelář Mizukage

First topic message reminder :

Shichidaime Mizukage - Hitomi Yamada

NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!

• Při mém odchodu z kanceláře je místnost pohlcená mlhou, prosycenou z chladným vzduchem, ve kterém je má čakra, která mě upozorní, že do kanceláře někdo vstoupil.

• V každém rohu a po místnosti jsou rozmístěny otrávené ty nejslabší, tudíž špatně viditelné jehlice, které jsou propojené slabounkým drátem, který není skoro vidět. Když nepovolaný vstoupí, drát se napne a jehlice se na nepovolaného vymrští, přičemž ho zraní nejen jehlice, ale i drát.

• Okno je zajištěné stejným způsobem.

• Zásuvky a poličky též, navíc jsou zapečetěné mou čakrou, kterou dokáži odblokovat pouze já, tudíž se dovnitř nikdo nedostane.

Pasti jsou deaktivovány pouze mým příchodem, který zaregistruje mlha a po mém příchodu se rozplyne!

,,Přesně tak." položila jsem si lokty na stůl a hlavu si podepřela rukou. ,,Ale to se bohužel nezvládne ochránit vše. Myslím, že Kirigakure a obyvatelé nebudou mít nic proti, že se tyto dvě vesnice stanou mírovými. Přesto se vždy někdo najde...Je potřeba stanovit pravidla, pokud by se stalo, že se nalezne zrádce.." usadila jsem se pohodlněji v křesle.

"Bolo by dobré vypracovať dohodu, ktorá by sa potom podpísala. Ale ja na zostavovanie zmlúv nie som." Zasmial som sa.

,,Ummm." poškrábala jsem se na zátylku a rozpačitě se usmála. Jak by řekl Dai...Malá a blbá Hitomi..
,,Tak v tomto také nejsem zrovna dobrá. Vlastně jsem to ještě nedělala, ale..Sepsat se něco pokusím tedy.." znovu rozpačitý úsměv. Tak tohle dopadne, Hitomi..Tvoje reputace, jestli nějaká někdy byla, bude na mínus nule!

"Budem vám vďačný." Tykanie mi nejako nejde. Milo som sa usmial.

,,Tykání!" napomenula jsem ho s úsměvem. Poté jsem vytáhla papír, podobný svitku a pustila se do sepisování.

Smlouva o spojenectví:

Narovnala jsem se a podívala se na Midotsuchiho.
,,Teď se jen podepište." usmála jsem se. ,,Pokud k tomu chcete ještě něco přidat, řekněte." podala jsem mu smlouvu, aby si ji mohl přečíst.

"Nie. Všetko je tak, ako má byť." Podpísal som papier. "Myslím, že už nemám nič na prejednanie. Snáď iba..." Podal som jej fotku.

"Nepoznáte ho?"

Usmála jsem se. Když mi podal fotku, hrklo ve mě.
,,Hai, znám ho. Proč?"

Polkla jsem. ,,Jmenuje se Nawaki Uchiha. Pochází z Konohy. Párkrát se objevil i zde, ale více o něm nevím." zavrtěla jsem hlavou.

"Nawaki Uchiha? Budem ho musieť uviesť do Bingo knihy. Snáď mi o ňom Konoha povie viac. A vám, teda tebe ďakujem za spoluprácu." Postavil som sa a bol som na odchode.

,,Není za co, Tsuchikage-sama." usmála jsem se a vyprovázela jsem ho očima.

Po Tsuchikageho odchodu jsem svitek se smlouvou zapečetila a uklidila do skříňky, kterou jsem následně zamkla. Poté jsem se začala přehrabovat v nejrůznějších dokumentech. Hledala jsem informace o listových klanech.
,,A, b, c, č, d...H!" pousmála jsem se a vytáhla složku s informacemi o Hyuugách. Vzala jsem si ji a odešla z kanceláře, kterou jsem uzamkla svou čakrou a i s inromacemi jsem odcházela domů.

Keď sme tam aj s Yuuki a tým jej čoklom dorazili tak som z neho zosadla a napravila som si ramienko motériek ktoré mi počas jazdy skĺzlo po ramene. Bola som celá mokrá od vody do ktorej ma Yuuki hodila a v hlave sa mi už rozvíjal plán ako jej to raz vrátiť, teraz som sa však netvárila zrovna najšťastnejšie a ani som nič nehovorila.. len som čakala kedy si to Yuuki s Mizukage vybaví aj keď som z Yuuki nespúšťala oči v ktorých som mala taký ostražitý výraz.

Zaklopala som a čakala som.

Pře budovou jsem pomocí Kuchiyose vyvolala Kitsu. Otřela se mi o nohy. Přisedla jsem si k ní, pohladila ji a vzala si ji do rukou, poté jsem se vydala ke kanceláři.
Vystoupala jsem točité schody nahoru a už na posledním schodu jsem se zarazila, protože jsem zacítila čakru známou i neznámou. Kitsu zavrčela.
,,Ššš..klid.." tišila jsem ji a dala se do chůze. Zaostřila jsem a..
,,Yuuki.." usmála jsem se. ,,Ráda tě vidím."

Čakala som na mieste keď Yuuki zaklopala, po chvíľke som pocítila frekvenciu ktorú by normálny človek asi nezachytil z chôdze ktorú vydávala Mizukage, v momente som mala ruku na katane ktorú som trocha povitasila no keď som si všimla že je to Mizukage tak som ruku znova zložila z rúčky katany po boku tela a mierne som si odfúkla .. teda skôr som sa tým snažila odbúrať stres, nevedela som pre čo ale poslednú dobu som bývala v okolí Yuuki viac a viac ostražitejšia než je u mňa obvyklé.. to tiež znamenalo že som reagovala na veci ktoré by mi volakedy boli ľahostajné.

Prohlédla jsem si blondýnku vedle Yuuki. Hmm...zvláštní, nikdy jsem ji tu neviděla..naklonila jsem hlavu na stranu. Kitsu jemně zavrčela a já ji pohlladila.
,,Klid, zlatíčko." šeptala jsem na ni mile, i když nervozní měla být proč. Yuukiina Yui naháněla strach i mě a to jsem milovník čtyřnohých tvorečků.
,,Copak potřebujete, děvčata?" zeptala jsem se obou a přidala i milý úsměv. Otevřela jsem kancelář a nechala dveře otevřené, aby mohly obě vstoupit. Opřela jsem se o stůl a Kitsu naň položila. Oči jsem upřela na Yuuki a střídala to s Lizzy.

Mizukage-sama!naštvane som tresla rukami po jej stole.Mohly by ste prosím odpečatiť Rokubiho?nemôžem trénovať zavadzia mi vaša pečať!štekla som naštvane.Yui ktorá bola vedľa mňa tiež vrčala na znamenie aby sa mali čo báť všetci prítomný tak ako Mizukage tak aj Lizzy a tá kočka.Hlavne mi prosím nehovorte že to neviete inak ma vážne naštvete... znova som uderila do stola.

Vošla som dovnútra a na slová Yuuki mi potemnela tvár a pohľad som oprela niekde mimo tie dve.. pravú ruku som mala vo vrecku stisknutú v päsť a mala som sto chutí jednu Yuuki vraziť. Keby si nemyslela len na seba.. blbka.. zamumlala som pri čom som si dávala pozor aby ma ani jedna z nich nemohla počuť. Bolo proste vidieť že sa mi jej rozhodnutie nepáči ale nijak som to nekomentovala.

Zamračila jsem se. ,,Vyprošuji si tvůj tón, Yuuki. Sice jsem kamarádská, ale nenechám na sebe křičet od studentů, to opravdu ne. Až se dostaneš na vyšší rank, potom to bude o něčem jiném, zatím si to dovolit nemůžeš." ušklíbla jsem se. ,,A co se týče pečetě..Nejradši bych to nechala zapečetěné, jsi strašně zbrklá." svraštila jsem čelo a potom si povzdychla. ,,Přijď večer ke mně domů. Trefila jsi se přesně, neumím to,nemám s jinchuuriki zkušenosti, jsi můj první, a doufám i poslední, jinchuuriki. Přečtu si nějaké svitky, večer to odpečetím..A Yuuki? Zamysli se nad svým chováním." pokárala jsem ji a pousmála se.

Zaklopala som na dvere pracovne Mizukage a čakala až mi otvorí

,,Dále!" křikla jsem a čekala, kdo vejde.

Otvorila som dvere nakúkla som cez ne a pozrela si či je to ozaj tá Mizukage
"Dobrý ďen Mizukage sama možem vstúpiť?"

(Musím off niekedy inokedy)