Zetsuov úkryt

First topic message reminder :

...

Povzdechl jsem si."Mám informace o všech zemích a jejich částech i vesnicích. Za poslední 2 roky se toho, ale hodně mohlo změnit. Dokážu díky svému dřívějšímu učiteli, který je zároveň můj summon, dostat se nehmotně na ty místa a zjisti slabiny a všechno kolem, ale musel jsem na tom místě aspoň jednou být. Dále mám záznamy o skoro všech shinobi a dokonce i o tobě. Nějakou chvíli jsem ti dělal informátora, ale určitě si to nepamatuješ. Vystupoval jsem po jiný jménem a nikdy si mě neviděla. Díky tomu jsem o Akatsuki zjistil skoro vše." Jen jsem se od ní trochu odsunul, protože jsem se v její blízkosti cítil nějak divně. Pořád jsem se díval do země a můj monolog byl chladný a úplně bez zájmu.

když řekl i o měto mě trochu zarazilo

"Co o mě víš?" zeptala jsem se ho trošku vykolejená "a co mi můžeš povědět o Kagamim."

Povzdychl jsem si." Patříš ke klanu Kana, který sídlil ve Sněžné vesnici, došlo ale k nešťastné náhodě a tvůj klan byl záhadně vyvražděn. Tys je všechny otrávila a sama říkáš, že to byla jen "náhoda" že si přidala do polévky organický jed. Jediný kdo zůstal, byl tvůj bratr, kterého si od té doby neviděla. Tvým životním vzorem byla prapraprateta Guren, která spadala pod Orochimara. Za aférku s rodinou ses rozhodla přejít na druhou stranu a v těhle činnostech pokračovat. Nechala sis vytetovat na pravé předloktí malý diamant, který je i ve znamení tvojí rodiny a klanu. Doufáš, že ve zločinu najdeš uspokojení, které ti dobrá strana nemohla poskytnout. Máš ráda růžovou a fialovou barvu. Miluješ své vlasy a celkově si dáváš záležet na svém vzhledu. Ráda provokuješ kluky, kterým se tajně líbíš, ale nikdy by to nepřiznali. Jsi milá, přátelská, provokativní, místy povrchní, sebevědomá, vtipná, hádavá, cílevědomá, máš sklony k vůdcovství, nepředvídatelná, snadno výbušná, velkým bitkám se vyhýbáš, ale ráda je vyprovokováváš. Jsi prostě typická barbína..." Jen jsem se na ni tak znuděně podíval. Potom jsem se trochu zamyslel."O Uchihovi Kagamim ti toho moc nepovím. Je to nukeni, který si dává hodně záležet na tom, aby pracoval v utajení. Objevil se nedávno. Není známo, že by se z někým ještě utkal. Buď to nikdo nepřežil a nebo se snaží, aby se o něm, co nejméně vědělo. Vím akorát, že je hodně silný a vlastní Sharingan a Rinnegan. Vít ti o něm zatím neřeknu..."

''eh, oblečení zakrývalo moc velkou část těla, ale tak alespoň máš ty nejdůležitější části zakrytě'' mrkl jsem na ní ''a nebuď sprostá jak malé dítě.... mimochodem, cítíš bolest ?''

Bolesť? samozrejme že cítim bolesť kora ! zavrčala som a len som si odfrkla.. a urazene som sa na neho pozrela.. načo ťa to vlastne zaujíma? Pusť maaa !! zahundrala som zlostným a odutým tónom hlasu.

s mírně pootevřenou pusou jsem na něj koukala a pak jsem vstala a musela jsem se projít to bylo na m trochu moc.

"To teda zírám výš toho o mě docela dost, ale něco si tak trochu získal špatně, se svým bratrem jsem se již dávno setkala a taky zařídila aby se nechal napálit a nechala jsem ho Mizukage rukou zabít abych se já sama stala Lady Kana kterou jsem doteď. Uprav si trochu své informace hoooodně se toho změnilo." pousmála jsem se ale stále v sobě držela menší nervy. Tak Kagami má rinnegan i scharingan.

''jsi první jashinistka kterou jsem potkal, tak proto mě to tak zajímá a nemohu tě pustit, už jen z toho důvodu že by jsi mi utekla z operačního stolu'' vytáhl jsem si velkou zubatou pilu na dřevo, zajímalo mě jestli prožívá stejně i strach ''ale pro jistotu ti uříznu i nohy'' položil jsem pilu na její stehno ale zatím jsem neřezal

Zvedl jsem hlavu."Říkám...už je to víc, jak dva roky, co jsem přestal získávat informace a od té doby, co Akatsuki vyhlásilo válku v čele s tebou jsem už nějakou dobu svoje informace nedoplňoval, tak mi pár věcí uniká. Taky už jsem to nepotřeboval, když si zemřela..." Podíval jsem se na ni takovým divným pohledem, který jako by značil, že by bylo lepší, kdyby mrtvá zůstala.

(mimochodem, o tom že Kagami vlastní Rinnegan, neví nikdo, získal jej teprve před rokem a od té doby zatím nic nedělal ^^)

He?.. nie.. Jashinisti naozaj.. neprežívajú strach.. aspoň nie o seba. Zavrčala som nepríjemným hlasom a pomaly som začala hromadiť svoju chakru do očí. teda presnejšie do pravého oka. Naozaj som sa nebála no v momente keby mi nohu urezal tak som mu plánovala tie posledné chvíľky života hrozne znepríjemniť.

(Akihiro je dokonalý špeh...dokáže sledovat lidi, i když u nich není fyzicky xD...pár informací si doplnil, ale víc o tom už neví....taky neumí zjisti vše...)

"Aha takže opravdu všichni maj to že jsem to byla já kdo vyhlásil válku ...no jistě." ignorovala jsem jeho pohledy a spíš si potřebovala vydechnout a pročistit si hlavu ale zajímala mě ještě jedna věc

"Co výš o Hebimarovi." podívala jsem se na něj víc jak vážně

jelikož byla svázaná chakrovímy provazy které ji drželi na nízkém procentu chakry tak nyní nebyla pro mne moc velká hrozba...
odkašlal jsem si a nadzvedl jsem pilu a tu jsem položil na stůl
''a co kdybych tvé tělo spálil na popel ?'' díval jsem se na ní
''to by tě zabilo, že ?''

Hee? samozrejme že nie, moje telo sa nedá spáliť, a aj keby sa ti to nejak podarilo tak by som sa znova "zregenerovala" alebo ako to povedať.. proste by som sa hodila do Jujutsu podoby a všetko by už bolo v poho.. vieš.. to že niekto slúži Jashinovi a pravidelne pre neho obetuje ľudí.. má svoje výhody.. proste si na svoje ovečky dáva pozor.. zaškerila som sa a len som sa posnažila miknúť ramenom.. v horšom prípade by sa stalo to čo minule.. veď si to sám videl.. zamumlala som ešte.

Ignoroval jsem její poznámku a trochu se zamyslel."Taky ti o něm moc nepovím. Jen, tak se najednou objevil. Je dost podobný Orochimarovi a mám podezření, že to i on je, ale přenesl se do někoho jiného. V tu dobu, co se on objevil, odešel Assasin. Nevím jestli to má souvislost, ale asi ne. Vím jenom, že sestavuje nějaký tým. Podle toho, co mě Oioki-dono informoval, ale zatím ho sledovat nemůžu. Dostanu se k němu jen, když navštívím aspoň jednou místo, kde přebývá. Potom o něm a jeho skrýši můžu zjisti víc, ale zatím je záhadou. Taky je jeden z těch, který by mě rád dostal, ale přeběhla si ho..." Doufal jsem, že po mě nebude zase chtít, abych zase získával nové informace, protože to už bylo dávno za mnou a já se znovu nechtěl do něčeho míchat..."Jak říkám...už jsem přestal lidi špehovat..."

''zdálo se mi že jsi brečela'' dodal jsem a přitáhl jsem si k ní židli ''proč jsi brečela ?''

"Tak začneš znova. Předběhla jsemvšechny nukeninské organizace a jednotlivce. Myslím že si mě dnes urazil až dost." přešla jsem ke dveřím

"Přinesu ti pak něco k jídlu. "

Po jeho otázke mi dosť klesla nálada, dokonca ma prešlo už aj to drzé správanie.. nehovorila som však nič, len som hlavou pootočila tak aby som sa na neho nemusela pozerať. Vyzerala som o hodne.. skleslejšie a dokonca aj smutnejšie.

díval jsem se na ní a čekal jestli odpoví...
''co se děje ?''
otázal jsem, něžnějším tónem než jakým jsem s ní obvykle mluvil a posadil jsem se na židli

Řekla to, co jsem zrovna nechtěl slyšet. Jen jsem se na ni tak odporovaně podíval."Možná si je předběhla, ale to je teď jedno...není to tak jednoduchý, jak si myslíš...já k těm lidem potřebuji přístup nebo zjistit alespoň, kde je teď najdu. Když se na to místo dostanu, potom je můžu sledovat a něco o nich zjistit, ale jinak to nejde." Byl jsme už docela vytočený."A můžeš si za to sama, že tě někdo uráží. Kdyby ses nechovala jako blbá sadistická a ještě k tomu hnusná batbínka, tak by o tobě mluvili jinak." To už jsem vyštěkl docela nahlas a postavil se. Její chování mě už opravdu štvalo.

Ty.. chceš vedieť prečo som taká.. iná.. silná.. a .. nesmrtelná.. v podstate prekonávam všetkých Jashinistov ktorý kedy po svete chodili.. odpovedala som mu otázkou no stále som sa na neho nepozrela, môj hlas tiež nebol nejaký vulgárny a dalo sa povedať že som skrotla.

"To jsou jen slova. Prázdná slova." řekla jsem chladně a odešla přemýšlejíc na tím Hebimarem do svého pokoje kde jsem vzala nějaké ovoce a chleba a vodu a vrátila se zpět podala jsem mu to mlčky

V ten den kdy zmizel Assasin?? Hm...

''povídej'' pověděl jsem a opřel jsem se do židle
''zajímá mne to''

Tak ma aspoň pusť.. potom nad tým porozmýšľam... zaškerila som sa no takým spôsobom že to vyzeralo tak že sa v tomto so mnou moc nedá hádať.. nemienila som nič hovoriť v tejto.. pozícii.. pripadala som si ako moje vlastné obete..

díval jsem se na ní
''a jak ti mohu věřit, že mě za
a) nezabiješ
a za
b) nezdrhneš''