Zetsuov úkryt

First topic message reminder :

...

''když myslíš... '' pověděl jsem ''ale až za tebou přijde a zabije tě, pamatuj si ... já to říkal''

"Jen doufám že se Kagami vrátí co nejdřív tvoje nálada mě začíná iritovat kde vůbec je?"

''stačí otřít tu zlatou láhev co máš pod postelí a říci, ó velký džine Kagami, zjev se nám'' odkašlal jsem si ''tak co jsi dělala tedy ty dva dny ?''

"Pracovala." odsekla jsem mu

''podrobněji'' vzdychl jsem si

"Proč bych měla??"

Chvíli jsem ještě takto ležel, než jsem se nakonec rozhodl. Pomalu jsem vstal a rozhlédl se. Uviděl jsem nějaké dveře. Když jsem k nim došel a otevřel, uviděl jsem prostou koupelnu se záchodem. Odtud vedli roury někam dál. K jedné z nich jsem došel a napřáhl ruku. Začal jsem do ní bušit rukou, na které jsem měl prstýnek. Cinkavý a zároveň dunivý zvuk se začal rozléhat po skrýši. Nevěděl jsem, jak Reinu dostat ke mě a doufal jsem, že toto pomůže.

uslyšela jsem cinkot

"Omluvíš mě?" protáhla jsem se kolem Hiraka a šla k Akihirovi odemkla dveře a zase za sebou zavřela kdyby Hiraku chtěljí se mnou

"Co už ses rozhodl?"

Přestal jsem bušit a došel jsem až k Reině."Ano...přidám se k tobě, pokud nikomu neublížíš. Je mi jedno, co uděláš se mnou nebo jak mě využiješ, ale nesmíš nikomu ublížit, jinak bude konec. Můžeš si zabíjet ostatní jako ty, jak budeš chtít, ale nevinný z toho musíš vynechat. Pokud mi toto zaručíš, jsem jen tvůj." Mluvil jsem takovým neutrálním hlasem a přitom se ji díval do očí. Docela mě přitahovali, ale já si to nechtěl přiznat. Pořád jsem nevěděl, co se to se mnou děje.

"To od tebe ráda slyším Akihiro, zítra si popovídáme, měl by ses jít ještě propsat." us´mála jsem a odcházela

Jen jsem se uklonil a pak se díval jak odchází. Nerad jsem se jí podřizoval, ale musel jsem to udělat. Omlouvám se....omlouvám se všem... Vrátil jsem se do té sprchy a shodil ze sebe oblečení. Už dávno jsem si všiml, že jsou všechny místnosti kontrolovány, ale mě to nevadilo. Jen jsem si stoupl do sprchy a pustil na sebe horkou vodu. Rukama jsem se opřel o zeď a hlavu sklonil dolů. Nemohl jsem Reinu pořád dostat z hlavy. Vracela se mi ta její vůně a taky vzpomínka na to, jak jsem se jí dotýkal. Nechápal jsem to. Sevřel jsem ruce v pěst.

vyšla jsem z pokoje opět zamkla s pocitem že se mi opět něco podařilo jsem šla zpět do pokoje s velmi dobrou náladou

Pomalu jsem zastavil kohoutek a vylezl ven. Osušil jsem se a znovu se oblékl. Výbavu jsem sice na sebe nedával, ale masku jsem si přes obličej dal. Vracím se do starých časů... Nikdo nemusel vědět, že jsem to já a nechtěl jsem nikomu ublížit. Takže...Kitsune(Liška) se vrátil... Musel jsem se pousmát nad tím jménem. Takhle jsem se dříve nazýval a nikdo mě jinak neznal. Jen málo ninju vědělo moje pravé jméno. Získal jsem ho díky tomu, že jsem byl vychytralý, podlý, dokázal jsem se skrývat a ze všeho uniknout. Také pro mě bylo typické tiché zabití. Neměl jsem rád pozornost.
Vrátil jsem se do reality...došel jsem k posteli a tak jak byl si lehl. Všechno je tak dávno... Zavřel jsem oči a pokusil se usnout...

Byl jsem na nějaké mýtině. Přede mnou stále Reina a svůdně se na mě usmívala. Měla na sobě jen lehkou košilku, s kterou si pohrával vítr. Pomalu se ke mě přiblížila a objala mě. Já ji objetí opětoval a více si ji přitiskl. Byl jsem hypnotizován jejími oči. Její úsměv byl pro mě neodolatelný a z její vůně se mi motala hlava. Pro mě byla jen jediná. Pomalu jsem se k ní přiblížil a ona ke mě taky. Naše rty se skoro dotýkali. Nakonec jsem udělal poslední krok a vroucně ji políbil.... Vše se rázem rozplynulo a já se prudce posadil na posteli. Byl jsem celý zpocený a rychle jsem dýchal.C-co to bylo... Byl jsem celý rozklepaný. Nemohl jsem věřit, co se mi teď zdálo. Shodil jsem nohy dolů a chytil se za hlavu. Moje myšlenky se k tomu pořád vracely a k mému zděšení se mi to líbilo. Pořád jsem se snažil myslet na Lizz, ale ten její výjev na té loutce se mi stále prodíral do mé mysli. Nechápal jsem to a dost mě to děsilo. Potřeboval jsem přijít na jiné myšlenky. Stoupl jsem si a šel si opláchnout obličej, abych se trochu vzpamatoval. Potom jsem na sebe naházel výbavu a znovu se posadil na postel. Stále jsem přemýšlel nad tím snem a nevěděl jsem, jestli to byla noční můra nebo něco, co jsem si přál. Raději jsem začal uvažovat nad tím, jak to bude dál.

Byl jsem již delší dobu v mém pokoji a Atsuko jsem měl přivázanou chakrovímy pásy na operačním stole. Věnoval jsem se zkoumání jejího těla, bylo to opravdu zajímavé, jelikož to byl první Jashinista, kterého jsem potkal

vylša jsem ze svého pokoje a šla přímo k Akihirovi

Je na čase si pohovořit...

odemkla jsem jeho dveře a vešla dovnitř

"Zdravím doufám že máš dobrou náladu chtěla bych si popovídat." řekla jsem chladně

Jen jsem zvedl hlavu a zase ji hned sklonil. Posunul jsem se na posteli, aby si mohla sednout."Tak co potřebuješ..." Řekl jsem ještě víc chladněji, než ona.

Otvorila som oči, bolo to divné no celkom dobre som sa vyspala.. Uaaa Ohay.. nedokončila som keď som pocítila že sa nemôžem pohnúť.. wheee ?!?! začudovala som sa a začala som sa šialene obzerať naokolo seba.. kde to doprdele som ?!?! HEEEJ KORA !! zakričala som keď som si všimla Hiraka ako niečo skúmal.. očividne mňa.

"Nějaké informace které by se mohli hodit." řekla jsem zase tím svůdnějším tónem hlasu a posadila se vedle něj na postel a dala si nohu přes nohu

''zdravím'' pověděl jsem milím tónem a nadále jsem si ji prohlížel

Moje hlava mi zacukala, jak se chtěl otočit a podívat, ale vydržel jsem to."A co by to konkrétně mělo být?" Zeptal jsem se pořád tým chladným tonem.

"Ty jsi obchodník ty mi něco nabídni." podívám se na něj zaujatě a sleduju jak se ještě evidentně pořád potýká s následky plynu

Heee nečum na mňa KORA ! zvreskla som a hodila som po ňom taký nepríjemný pohľad, chcela som pohnúť rukami .. hroozne moc no moja sila nikdy nebola nič moc a chakrové lanká by som aj tak tak ľahko nepretrhla.. stále som bola zmätená a popravde by som bola najradšej s Rin v Kumogakure.

''ty jsi Jashinistka, že ?'' díval jsem se na ní a nadále jsem si ji prohlížel

He? Jo a.. Kde mám ku*va oblečenie ty pí*usi zas*anej !?!?! rozkričala som sa na neho a začala som zo sebou viac metať.. já chcu Onee-chaaan.. tá by mu za to nakopala .. pomyslela som si mierne nešťastne no zatiaľ ma nenapadlo použiť Itami.