Kancelář Otokageho

"Já ochranu nepotřebuju už ne." ujistila jsem ty dva vzadu

Ako to mohla počuť (povedal som ironicky)
Tak ja teda idem s Memphistom povedal som a zavrel som dvere... Po tom čo som zavrel dvere som preistotu upozornil stráže... Podme Memphsito presun (úsmev)

(Přesun)

"Tak co ?" podíval jsem se na ní do neurčíté pozice mezi hrudí a její hlavou

Teď když byli všichni pryč jsem se postavila a opřela se nedry o hranu stolu
"BUdeš mi přísahat věrnost Otogakure a mě?" podívala jsem se na něj vážně

"Nevážu se na vesnici ale tobě můžu přísahat" můj pohled slouzl zase trochu níž než měl

přišla jsem k němu a pozvedla mu bradu aby se mi díval do očí
"Mě absolutní věrnost." řekla jsem

Pokýval jsem hlavou na souhlas a díval se jí do očí

ODhrnula jsem ofinu z druhého oka a odkryla jsem tak svůj rinnegan
"Tohe potřebuju trénovat." řekla jsem mu naprosto vážně

Rozepl a sundal jsem si plášť pak si to samé udělal s košilí a nechal se pohltit pečetí "A tohle zase já"

"Výborně ty budeš mlčet o tomhle já o tomhle." dloubla jsem ho do hrudi a zakryla si oko zase vlasama.
"Nikdo se to nesmí dozvědět neví to ani ti tři co tu byli. Budeš trénovat se mnou nikdo jiný k tomu nebude mít nárok ani přístup jasné?"

"Hm...uvidíme co z toho budu těžit" deaktivoval jsem pečeť

"Cekneš o tom někde podám si tě, že z tebe nezbude nic. Vesnice se to zatím nesmí dozvědět."

"A kdyby se to náhodou dozevěli ?" trochu jsem se k ní ještě přiblížil "Hm ?"

"Pak bych musela udělat jisté opatření které by asi příjemné nebylo a oni by se mě možná začali bát o co zrovna teď nestojím, když jsem si získala jejich důvěru."

"Chápu takže ta milá přívětivá stránka je jen iluze co ?" na tváři se mi oběvilo něco jako úsměv

"Dá se to tak říct, ale leží mi u srdce dobrý chod vesnice jen si nemysli, postraní plány už jsou věci jiné."

"Změnila si se" sedl jsem si do křesla a oblkl se tak jak jsem přišel "Ty určitě výš kde zemřel můj děda nebo spoň jestli si vzal někdo jeho oči co ?"

"Vypadni z mé křesla ant ohle si potrpim pořád." a kurai shoton po mém reagování obalil jeho tělo
"Tvůj drahý děda zemřel v Kiri a já bylo u toho. Kde jsou jeho oči teĎ nevim. Při jejich cenně váhy je už někdo musí mít."

"Chci je,nemám přátele a můj bratr nevím ani jestli žije...chci sílu Mangekyou sharinganu a dokonalého mangekyou sharinganu" ucechtl jsem se "A můj drahý ?" ironicky jsem se zasmál "Snad tvůj drahý"

"není můj drahý už ne..... já ti mangekyo charingan dát nemůžu."

Postavil jsem se ,mávl na Reinu a odešel (přesun)

Nechala jsem v kanceláři klona a já odešla trénvoat (přesun)

Přišel jsem před kancelář a zaklepal.