Kancelář Otokageho

Naklonila jsem hlavu na stranu a pozvedla obočí. "To myslíš vážně? Vdáš se postele, kvůli nějaký... nevím jestli se ve svém věku dám ještě považovat za holku...?" zamyšleně jsem si přiložila prst ke rtu.

Áno. A prečo nie? Keby si sa ma neujala tak by som možno už ani nežil.. A predsa len ide o posteľ. Usmejem sa.

Pousmála jsem se. "Pak mám tedy přijmout?" Ne, že by mě vidina měkké, přítulné postele nelákala!

Tak poďme.. Zívnem si a pomaly idem k môjmu domu. Len jedna podmienka. Nebudiť ma do 11:00 dobre?

"Výborně, mě do 12ti!!" kývnu hlavou a následuji ho.

Zasmejem sa a vyjdem z kanclu.
(presun)

Objevila jsem se v kanceláři a protáhla se. S tichým remcáním o služkách a jejich nepřítomnostech jsem si udělala čaj do porcelánového, kvetovaného hrníčku se stříbrnou zdobenou lžičkou a i se stejnou konvičkou vše odnesla na svůj stůl. Posadila jsem se a začala pročítat další z mnoha Orochimarových svitků o pokusech...
Žiješ nudným životem... Nepůjdeme navštívit Mizukage a Kiri?
Ne, dnes je na pořádku dne projít co nejvíce Orochimarových svitků.
Jsi zapšklá, stará a nudná!
Och jaká pocta.
Css....
Hlas znovu zmizel a já se konečně naplno věnovala práci.

Stál som v kancelárii a bez štipky záujmu hľadel do blba. Neregistroval som naplno ani len príchod Tsukiko.
Čistejšie ako obvykle. Ale~~~~~~
Nuž, vzal som do ruky metlu a začal upratovať dostatočne ďaleko od jej stola.

došla jsem před kancelář všimla jsem si že krystal na zemi už nebyl. Zaklepala jsem

Prišiel som pred kancel a všimol som si Reiny. Dík za tie ruky.. Potreboval som na záchod!Vošiel som do kanclu a sadol som si na gauč.Kaguya.. nedri furt a daj si pauzu! Usmejem sa milo.

"Dále..." zvolala jsem od stolu, neodkládaje hrníček a nezvedaje pohled pod svitků. "Kaguyo.. dala bych si muffiny!"

Muffiny? Pauza? Záchod? Pravda, ten som ešte nevyčistil.
S porozumením som prikývol a vydal sa na cestu dlhú.

vejdu elegantně dovnitř (mám masku a kápi xD)
"Zdravím."

Zvedla jsem oči a mírně, skoro nepostřehnutelně jsem nahnula hlavu. "Já také... smím vědět s kým tu čest mám?" opřela jsem se, přehodila nohu přes nohu a tepanou lžičkou zamíchala čaj.
Cítím ji... to je ona!!
Ona se představí sama... přece ji nepředstavíš o to divadlo! Pousmála jsem se sama pro sebe.

pomalu jsem si sundala masku a dala dolů plášť
"Jsem Vám vděčná za záchranu ze včerejška." řeknu jemně i když z mého hlasu sršela čistá arogance a posadila jsem se do křesla(židli nevim co tam máš) před stolem též s ohou přes nohu a sledovala ji (a teď to přijde naše oblíbené xD)
"Jsem Kana ... Reina Kana. Leader Akatsuki." a pobaveně jsem sledovala její reakci

Usrkla jsem z hrnečku čaj, docela dlouhou dobu převalovala chu´t na jazyku, jako bych ji ani neslyšela, než jsem k ní zvedla pohled. "Dáte si také čaj?"

(nezklamala xD :-* )
"Jistě." souhlasím ale stále jí sleduju již s pobavením

"Kaguyo, ty maffíny!!" křiknu ke dveřím, než přejdu přes místnost, přinesu stejný hrníček i s lžičkou, zaliji ho zlatavou tekutinou a postavím před blondýnku. "Jsem Tsukiko Tooya, těší mě, ale to už asi víte... vidím, že jste přežila, to jsem ráda..." mluvím hlasem hlásajícím západní frontu a blížící se deště.

"Od vašeho jednoho hm ninji, který mi zachránil život tuším Kenji jsem se dozvěděla že jste šéfou Oto. Nástupce Orochimara. Nebudu se vám moc vnucovat jen jsem se přišla ujistit jestli stále platí vztahy mezi Oto a Akatsuki." vpila jsem se jí do očí

"Ach ano, Kenji..." stočila jsem na něj pohled. Propletla jsme si prsty a opřela o ně tvář. "Víte... ne, že bych byla jeho nástupkyní... s tím hadem nechci být spojována, proto vám musím položit otázku, co z toho Oto má, když je vaším spojencem..." přimhouřila jsem oči.

"To je dobrá otázka." napodobila jsem jí stejnýmm gestem a dívala jsem se jí do očí
"Oto mi sloužila ke zmínce otravovat a provokovat Orochimara, ale nějak mi svědomí radí, že s vámi to spíš bude na přátelské povídání než provokaci." usměju se

"Vypadám jako hodná přítelkyně, co bude poslouchat o vaší manželské krizi?" pozvedla jsem obočí, ale pak se znovu usmála. "Nemám v úmyslu jít proti Akatsuki." alespoň ne teď! "Jsme ženy a jistě ani jedna nestojíme o zbytečné problémy... pak tedy souhlasím, aby byla Oto jakýmsi spojencem Akatsuki. Ovšem byla bych ráda, kdyby jste mi o své organizaci podala nějaké informace. Přece jen, v tomto světě se nepohybuji tak dlouho, abych o tom věděla, navíc jsem to nikdy nepotřebovala."

"Mámna vás otázku než se začnu rozprávat o Ákatsuki. Jak víte, že jsem vdaná." usměju se se zdvihnutým obočím

Pousmála jsem se a zatřepetala prsty, těsně před ní i když na mé ruce nebyl ani prstýnek. "Kenji mě informoval... pravda ne zrovna důležitá informace, ale dost to vypovídá o vaší osobě..." pousmála jsem se.