Tréningové prostory

First topic message reminder :

Zde můžou týmy trénovat

Pomalým krokem jsem došla do tréninkové haly. Rozhlédla jsem se kolem a spatřila známé tváře. Tedy, celkem známé. Přišla jsem k nim a usmála se.
Sate, nečekala jsem, že vás tak brzo znovu potkám.

Rubínoví motýli se rozpustili a já přestala hrát. "Ohayou" Řekla jsem potichu a trochu znervózněla. Začala jsem ale hrát znovu, tentokrát jinou melodii. Kolem mě létal obrovský pramen rubínové chakry, ze které se vedle mě formoval můj klon. Vypadal ale dost.. podivně. Měl pět nohou a žádné ruce, navíc neměl hlavu. Zrušila jsem ho a začala tu techniku dělat znovu.

Prohlížela jsem si tu její techniku.
Vau, to vypadá zajímavě. Je to hmotné, když je to hotové, nebo to má nějakou jinou funkci? naklonila jsem hlavu na stranu a usmála se.

Tentokrát už se klon zformoval do dokonalosti a přistoupil k té slečně. Normální technika klonu. Zašeptal také si z výstřihu vyndal flétnu a začal hrát tu samou melodii, jako já. Za chvíli tu byli tři klonové a já. Přestali jsme hrát a klonové se rozprskli v rubínové chakře, která vjela zpět do mé flétny.

Pozorovala jsem to.
Pěkné. Takže, pokud to dobře chápu, ty vůbec nepoužíváš pečetě, se zájmem jsem se na ní podívala.

Podívala jsem se na ní. Ne. Řekla jsem a flétnu vložila do výstřihu. Proč jí to valstně říkám, když to sama poznala? Pomyslela jsem si a nechápavě zvedla oči v sloup.

Zamyšleně jsem se chytila za bradu.
Je to rychlejší? A fungovalo by to bez zvuku? přemýšlela jsem nad praktickou využitelností jejích technik.

Zamračila jsem se. Co má asi za lubem.. Proč vlastně tolik toužíš po tom to vědět? Řekla jsem docela nepřátelským tónem. A ne, nešlo by to použít bez zvuku!

Zarazil mě ten nepřátelský tón. Pokrčila jsem rameny.
No, nemám nějaký jasný důvod, prostě se zajímám o lidi. A taky je velmi pravděpodobné, že budeme někdy bojovat bok po boku, je dobré znát schopnosti tvého spolubojovníka, usmála jsem se.
A taky jsem ti chtěla nabídnout cvičný souboj, určitě by nás to obě obohatilo.
Čekala jsem na její reakci a těšila se na případný souboj.

Chvíli jsem se na ní podezřívavě dívala a pak promluvila. Promiň, ale proti Samehadě nejdu. Navíc ještě nic neumím úplně.. Začala jsem šmátrat v pouzdře a vytáhla jaký-si nástavec. Ten jsem připojila k flétně a začala hrát. Melodie byla na mnohem vyšší tónině. byla to melodie strašně vysoká a tenká. Hrála jsem a létalo kolem mě asi 25 pramínků, zatím ale nic nedělaly.

(Tomio už přišel a já musím off, tak budu chodit furt za ním ^^ pá )

Podívala jsem se na ní trochu zamyšleně, ale pak jsem se zasmála.
Fajn, tohle normálně nedělám, ale tady jde přece o to něco se naučit a jestli si proti Samehadě nevěříš, sundala jsem Samehadu a pečlivě jí opřela o zeď. Postavila jsem se zpátky k ní, rozpažila jsem ruce a usmála se na ní.
Tak co teď?
Chvíli jsem čekala, ale když jsem viděla, že je neoblomná jen jsem si povzdechla a dala si Samehadu zpět na záda.
Jak myslíš.

(Super, ještě mám čas tak na dva posty Potom mě nějak omrač nebo tak něco )

Zavřela jsem oči a pramínky přibývaly. Náhle jsem je prudce otevřela a pramínky vystřelily proti ní a po cestě se zformovaly ve věc, která jí nahání největší strach. (To si vyber sama )

Chvíli jsem ji hledal, než jsem ji spatřil na cvičišti ještě z nějakou dívkou. Jen jsem zůstal stát opodál a opíral se o berle. Šlo mě vidět, ale radši jsem se moc nepřibližoval. Nechtěl jsem ji vylekat. Byl jsem už z té cesty zničení a nejen z ní.

Všimla jsem si, že se nakonec rozhodla zaútočit. Usmála jsem se a odhodila jsem Samehadu. Najednou se na mě řítila Reina a její drak Dag. Trochu mě to zprvu zděsilo, ale pak mi došlo, že to nemůže být pravé. Ale stejně jsem zatím nevěděla, co to umí. Jen jsem poskládala pečetě a čekala.

Uviděla jsem, co na ní vlastně letělo. Když začala skládat pečetě, vypadala celkem klidně. Usmála jsem se a věc se přímo přední rozplynula. Ve skutečnosti ale nezmizela. Byla přímo pod ní, v zemi. Stačil jeden tón a vystřelila ze země. Stiskla jsem malíčkem jednu z direk ve flétně a zahrála tón. Ze země se na Roko vyřítila ta věc.( Musim off byyee )

Od vody mi bolo docela divné následovať Sayuri kedže som nevedel kam chce ísť no aj tak som nič nemal na robote prišli sme do tréningovej haly a ona začala hrať na tu svoju flauru celkom to bol príjemný zvuk páčilo sa mi to.Pribehla sem Roka a ukázala svoj meč teda aj sa to tak dalo nazvať hmmm to bude Samehada dosť som o tomto meči počul povedal som si pre seba.Pozeral som ako ju Roka vyzvala na suboj on boli tam nejaké nedorozumenia.
V tom prišiel akýsi mladík do vnutra a tak isto ich pozoroval nemal som nič na mpráci a nechcelo sa mi do ničoho miešať kedže som na to nemal ani právo tak som len ležal a na všetkých sa pozeral.

Imaginární Reina se na mě vyřítila zespodu, což jsem opravdu nečekala. Proletěla mnou, ale nic mi to neudělalo. Pousmála jsem se a přiložila ruku k ústům. Přímo na ní jsem vypustila z úst vlnu (Suiton Mizzu rappa).
Teprve teď jsem si všimla, že nás někdo sleduje. Zaostřila jsem na něj a nemohla jsem uvěřit svýd očím.
Akihiro! přihnala jsem se k němu a objala ho tak vehementně, že ho to málem porazilo.

Jen jsem se trochu zakolíbal a na tváři se mi objevil takový překvapený výraz. Čekal jsem, že mi dá do pusy, jak ke mě běžela, ale ona ne. Jen jsem ji objetí oplatil a trochu se pousmál."Rád tě vidím...Roko..."

Stále som pozeral na ne dve hm takže sa precaj rozhodli pre ten zápas pozorne som pozoroval jejich techniky.Takže takto to je pomyslel som si.
Zbadal som ako sa rozbehla k tomu chalanovi a objala ho vytiahol som vačku špáratko a vopchal si ho do ust.No ako vidím tu nemám čo robiť a vyzerá to že si maju toto čo povedať postavil som sa zo zeme a šiel preč.
(presun)

Odtáhla jsem se a usmála se.
Já tebe taky! Takže tě v Alii dokázal dát dohromady? Pomalu jsem nevěřila, že to přežiješ.
Měla jsem opravdu radost.

Dorazili jsem se Fujinem na cvičiště... Trochu jsem se porozhlédl po cvičišti a viděl nějaké holky a nějakého týpka... Došel jsem ke stěně a frajersky se opřel... Koukal jsem zkoumavě po všech na cvičišti a odhadoval jejich schopnosti... Tak tohle se nám postaví na zkouškách, jo??? řekl jsem Fujinovi a pobaveně se usmál...

Jen jsem se pousmál."Je to trochu jinak..." Tvář mi rázem zesmutněla."Musím ti toho hodně povědět, ale raději bych si šel někam sednout..." Už na pohled šlo poznat, že to nebude nic dobrého.

Došel jsem k Tascherovi a posadil se na zem do tureckého sedu."Neměl by si je podceňovat...vypadají silně...a...a ty dívka má samehadu..." Všiml jsem si toho, hned jak jsme přišli a dost mě to zaujalo. Vždycky jsem ji chtěl vidět na vlastní oči, ale teď se mi to splnilo.

Podívala jsem se na něj a taky si povzdechla.
Já, taky ti musím něco říct, skoro všichni, jsou mrtví, to poslední jsem spíš zašeptala. Dívala jsem se do země a úplně jsem zapoměla, že jsem nechala Samehadu opřenou kousek odtuď o zeď.