Tréningové prostory

First topic message reminder :

Zde můžou týmy trénovat

Reaguje úplně stejně jako já, když mi to Akihiro řekl.
Musela jsem se sama pro sebe zasmát.
"No, právě jsem se dozvěděla, že trpí ztrátou paměti, takže tak."
Koukla jsem se na něj a pak na Akihira. Vypadal vážně dost přešle.

Podíval jsem se na toho, co přišel."Já...já...našli mě v lese a měl jsem u sebe jen toto, co mám na sobě. Stratil jsem paměť a nic si nepamatuju...no a měl jsem u sebe i přivolávací svitek a tam jsem byl podepsaný...no a tak jsem to skusil, ale nečekal jsem toto...stejně mě nic neřekl, protože mu v tom něco brání a ani on sám neví, co. Myslel jsem, že se něco dozvím, kdo jsem, nebo co se stalo..." Povzdychl jsem si."A navíc jsem naštval Lizz-chan, protože jsem to tady poničil."

"Já jsem nebyl naštvaný...vážně jsem chtěl jen něco zjistit..." Znovu jsem si povzdechl."Vzpomněl jsem si na Mizuchiho a jsme dobří přátelé, ale navíc nic...jen na něj..." Držel jsem hlavu dole."Opravdu mě to mrzí..."

"Hej, no tak," podívala jsem se na tu hromádku neštěstí. " Kdyby mi mohlo nějaké přivolání pomoct zjistit kdo je můj táta, taky bych ho hned přivolala, to co jsi udělal je přece pochopitelné," snažila jsem se ho povzbudit, ale to s mým otcem byla pravda.

Podíval jsem se znovu na Roku."Ale Lizz byla tak naštvaná...." To ho asi trápilo ze všeho nejvíc, že ji vytáhl a už dost tak zničenou ji se strachovat o vesnici a ostatní věci.

"Kdo by nebyl?" rozhlížela jsem se kolem na tu spoušť, i mě to docela hnulo s žlučí, ale nemínila jsem to v tuhle chvíli dávat najevo.
Lizz je naštvaná, toho zajímá nejvíc, že? neznatelně jsem se ušklíbla při vzpomínce, jak jsem k nim nedávno vtrhla do stanu.

Už zase jsem si vzdychl."A to chtěl, abych tu zůstal...cizí člověk...nic o mě nevěděla...a teď to tak dopadlo....teď už tuplovaně neschválí, abych tu mohl zůstat....no a pokud ano...vyhodí mě lidé nebo sepíšou petici, protože jsem je teď musel pořádně všechny vystrašit a už předtím se na mě dívali jako na vraha, protože jsem byl ninja bez pásky a ještě k tomu, kterého tady nikdo ještě neviděl a producíruje si to po městě..." Vůbec mi tyto myšlenky náladu nezlepšovali. Nechtěl sjem udělat nic špatného...ten výraz, který měla ve tváři, když se objevila přede mnou...to zklamání...

Povzdechla jsem si.
"No ,to opravdu nevím, jak to s tebou bude."
Podrbala jsem se zamyšleně na hlavě.
"Ale , co takhle, kdyby ses jí šel omluvit?"

Zamyšleně jsem se na ni podíval."Já nevím...nenaštve ji to ještě víc?" Když odcházela nevypadal zrovna v klidu a šlo poznat, že se s ním nechce bavit.

"Já nevím," pokrčila jsem rameny. "Ale já to tak dělám skoro vždycky a zatím to nikoho nenaštvalo."
Ikdyž je pravda, že ona vypadala opravdu hrozivě.

Chvíli jsem se ještě rozmýšlel, než jsem si stoupli.Tak já za ni zajdu...díky Roku." Vydal jsem se směrem do hlavní budovy. Ještě na chvilku jsem se otočil."Ještě jednou se omlouvám..." Rozloučil se z Rokou a mírnou poklonou se rozloučil s tím mužem. Potom hned zamířil za Lizz.
(přesun)

"Tak Roka chan .... akože si sa mala ?
Dlho som ťa nevidel .
No a dokonca chvíľu tu niesom a ty si vždy pri niečom zvláštnom ...
Možno máš na to šťastie ."
(Prídem až večer keď tak ma ber zo sebou ak sa ti chce
Ak nie nevadí )

"No, skutečně to vypadá, jako by mě takovéhle situace přitahovali," zakroutila jsem hlavou.
" Dělo se toho hodně a většina byla podobně bláznivá, jako tohle," usmála jsem se na něj a zamyšleně se podrbala na hlavě.
"Což mi připomíná, že jsem mířila do knihovny, půjdeš se mnou?"

"Áno pôjdem .
A čo máš v pláne si vybrať ?"
Usmial som sa na ňu .

Zamyslela jsem se.
"Něco, bez vody," ušklíbla jsem se při vzpomínce na toho maskovaného ninju.
"A taky něco s vodou," zazubila jsem se na něj.
"Tomu říkám vše říkající odpověď," zakroutila Chikako trochu nevěřícně hlavou.

Zasmial som sa .
"No pravda veľa si mi povedala ...
Tak idem sa tam pozrieť stebou a uvidím tam ."

"Jasně, jasně," pokývala jsem hlavou a rozešla se směrem ke knihovně, protože jsem ani sama pořádně nevěděla, co vlastně chci.
(přesun)

Dorazil jsem na cvičiště a čekal na ně.
Tak uvidíme, jak se s tim dá pracovat !

Došel jsem až na cvičiště a zastavil se kousek od senseie."Ehm...nemohli by jsme se před tím soubojem trochu představit? No...neznám vás a vy asi mě taky ne...." Řekl jsem trochu nejistě, ale byla to pravda.

"myslíš si, že ve válce tě bude chtít protivník poznat než tě zabije ? Představování později .. hezky v klidu u jídla" podotkl jsem

Myslel jsem si své, ale vlastně měl pravdu. Povzdechl jsem si a čekal na Roku.

Přišla jsem a rozhlížela se po nějaké vodě.
Horší než v Suně to určitě nebude, vzpoměla jsem si na souboj s Yoko.
Poslouchala jsem jejich rozhovor.
Je úplně jiný než Naruto-sensei.

"Tak na co vlastně čekáte ? Pusťte se do toho, ať vím co umíte"
Posadil jsem se kousek od nich a čekal až začnou.

Nedělala jsem si s tím hlavu, s Narutem jsme bojovali pořád. Začala jsem skládat pečetě.
Mizu bunshin
Objevily se tři klony.