Tréningové prostory

First topic message reminder :

Zde můžou týmy trénovat

Když jsem uslyšel něčí hlas, podíval jsem se dolů."Jé roku...ehm...promiň...já nechtěl..." Drak se zatvářil podezřívavě."Kdo to je?" Trochu zavrčel."To nic...to je v pohodě...je to...ehm...kamarádka." Usmál jsem se, ale pak se jen provinile podíval dolů.

"Nechtěl? " v mém hlasu zaznívalo něco, co napovídalo, že bych se mohla každou chvíli začít smát smíchem šílence.
Pak jsem se trochu uklidnila. "Jak můžeš zatraceně přivolat něco takového, aniž by jsi chtěl? " teď už jsem zněla celkem normálně, ale stále jsem byla naštvaná.
"Uklidni se Roka-chan. Ty jsi se přeci také nechtěla dostat do města pod vodou," snažila se zmírnit situaci Chikako.
"Doufám, že mi nechceš namluvit, že by ho přivolal bez smlouvy," zamračila jsem se na ní.

Nad tréningovým priestranstvom sa zatiahlo.. všade vo vzduchu začali lietať blesky s jedného mraku do druhého, niektoré boli aj reťazové .. proste taká tá búrka.. ja som sa objavila na jednom zo stromov pri čom som mala obe Kiby nabité raitonom takže bol okolo nich ako keby bleskový obal.. Až po tom som si však všimla že je na tom drakovi Akihiro..trochu so mnou cuklo.. spomenula som si na jeho preškrtnutú čelenku Yukigakure a začala som myslieť na najhoršie.. v momente som sa objavila iba meter od neho, ten drak pri tom mohol pocítiť tupú bolesť na tom miestne, pri mojom shouhasou shunshin som totiž demolovala svoje okolie.. č..čo to má znamenať? spýtala som sa ho dosť "zraneným" hlasom páč som si myslela že ide zaútočiť na Kirigakure..

Objevila se tam Lizz. Vypadala rozzuřeně."No já...ehm..měl jsem u sebe přivolávací svitek z mým podpisem,,,myslel jsem, že když zvládnu někoho přivolat, řekne mi, kdo jsem...tohle jsem nečekal." Směřoval jsem to na obě dvě. Cítil jsem se provinile."Hele, tohle příště nedělej. Víš, že bez dovolení nemáš na koho lézt." Utrhl se na ni Mizuchi."Nech toho teď...už tak mám problém a dost velký...!" okřikl jsem ho."No jo no.." Odfrkl si a trochu si vzdychl.

ČO ŤA TO NAPADLO PRIVOLÁVAŤ SEM DRAKA!!!?? rozkričala som sa na neho pri čom som sa až triasla od zlosti.. Vieš vôbec o tom že mal kuchiyosen draka aj jeden člen Akatsuki? si normálny?! čo si ľudia môžu pomyslieť?! Už aj teraz to tu ničí !! ak si chcel vyvolať takéhoto giganta tak mimo KIRIGAKURE!! IBA DNES SA ZNOVA VYSTAVALA!! kričala som na neho stále pri čom sa však nad oblohou začalo vyjasňovať a energia z Kíb tiež zmizla.. stále som sa tak dosť.. nebezpečne triasla..

Koukala jsem se na ty dva nahoře.
Zatraceně, kdykoliv to vypadá na pěkný den,tak se něco semele.
Lizzy vypadala tak trochu, jako když dostane každou chvíli infarkt a když jsem si vzpoměla, že před dvěma dny skolabovala na přepracovanost, začala jsem o ní mít opravdu starosti.

Vystrašeně jsem se na ni díval."Já..já..já...já jsem nechtěl...totiž...nevěděl jsem že je to drak...teda z části podle toho nápisu, ale...ale toto jsem nečekal...p-p-promiň...." Couval jsem v sedě dozadu."Hele...nech ho na pokoji." Zatřásl hlavou a shodil Lizz do jeho tlapy."Dej ji na zem..hned!" Zakřičel jsem na něj."No tak jo..." Pomalu ji položil a pak i mě na zem vedle Roku. Sám se sklonil a jakoby si lehl."B-budete to chtít asi vysvětlit co?!" Hlesl jsem potichu. Mizuchi je jen podezřívavě sledoval.

Zacukalo mi obočí. " No, pro začátek by jsi nás mohl třeba představit."
Ten drak je obrovský.
Měřila jsem si toho draka pohledem.
Odkud asi Akihiro ve skutečnosti je?

Mieril som na toto miesto a hľadal som Roku cítil som ju no nebol som si istý .

Keď ma položil na zem .. teda skôr ešte keď ma chytil do úst tak som sa neuveriteľne rozzúrila.. okolo mňa sa začali zvedat nadzvukové vlny ktoré demolovali moje okolie.. máš na to päť sekúnd !..zakričala som na neho pri čom som len na draka namierila rukou.. technika ktorú som mala pripravenú by ho dokázala roztrhať na kúsky aj pri jeho veľkosti..

Mizuchi jen odvrátil hlavu a uraženě si odfrkl. Položil se na tlapy a dělal, že ji ignoruje."Mizuchi uklidni se..." Hned jsem se na ty dvě podíval."Já...vážně se omlouvám...snažil jsem se o sobě něco zjistit...a...nešel mi nikdo vyvolat...no a pak jsem našel jeho jméno a stalo se tohle....já to vážně nevěděl...mrzí mě to..." Sklonil jsem hlavu a cítil se nehorázně provinile."Stejně to nepomohl, protože mi nemůže nic říct a ani nikomu jinému. Něco mu v tom brání..." Dodal jsem ještě, ale pořád měl hlavu skloněnou.

Podívala jsem se na něj a pak zpět na draka.
"Nevypadá zrovna dvakrát přátelsky," pak jsem se otočila na Lizz a čekala jsem, co udělá, šel z ní docela strach.
Chikako se ke mě trochu víc přitiskla. Nebyla jsem si jistá, jestli to bylo kvůli Lizz a nebo kvůli drakovi.

Ultrazvukové vlny na chvíľu okolo mňa ustali a mne z úst len začal tiecť pramienok krvi.. nevšímala som si to.. dalo sa povedať že som si už na to zvikla.. nakoniec som si však len rukou pretrela hlavu a mierne podráždene som sa na neho pozrela.. hlavne ho .. odvolaj... povedala som unavene po čom som sa len otočila a tak "zničene" som kráčala späť do hlavnej budovy.. keď som si ešte predstavila koľko práce mám spraviť.. plus to že je celé moje kekkei genkai jedno veľké Kinjutsu takže ma začala dosť bolieť hlava a až teraz som si všimla krvi ktorá mi vyšla z úst.. zotrela som si ju a len som kráčala ďalej..

Mieril som k nim už z diaľky som tam videl že tam je niečo obrovské preto ma to dosť zaujalo a mieril som rýchlo tam .

Podíval jsem se na ni, jak odchází. To jsem to zas jednou podělal... Byl z toho nešťastný, protože ji nerad takhle viděl."Opravdu mě to mrzí..." Řekl jsem ještě hodně provinilým hlasem a otočil se k Mizuchimu. Vstal jsem a došel až k němu. Pohladil jsem ho po hlavě."Omlouvám se ti, ale teď se musíš vrátit." Rozhlédl jsem se okolo a viděl, že toho fakt natropil hodně."Já vím...taky jsem to nechtěl tady poničit...snad nebudeš mít velký problémy." Přitiskl se ke mě."Zase se uvidíme...neboj...máme si toho hodně říct a i zároveň nic." Pousmál jsem se a on taky."Určitě..." Potom se hned rozplynul ve velkém oblaku kouře. Povzdychl jsem si a ztrápeně se posadil na zem. Byl jsem rád, že jsem si na něj vzpomněl a zas jsem o krůček blíž ke své minulosti, ale naopak jsem byl zničený z toho, co jsem provedl a jak naštval všechny kolem a hlavně Lizz. Další věc byla, že jsem ho musel pak hned opustit.

Přišla jsem k Akihirovi.
"Ehm, nehodlal jsi zkoušet ještě něco podobného, že ne?" zkoumavě jsem se na něj podívala. Chikako na mém rameni se trochu uvolnila.

Jeho slová som už viac menej nevnímala páč som bola ďaleko..len som sa stratila v Kirigakure.. (presun)

Držal som sa v zadu no stále som nevedel kto mohol niečo také privolať .
Aj keď než som sem prišiel tak to zmizlo .
Dosť ma zaujímalo kto to privolal tak som šiel bližšie .

Podíval jsem se na Roku."Ne, teď rozhodně ne..." Znovu jsem se otočil tam, kde před chvíli ležel Mizuchi. Povzdychl jsem si.

"Když nad tím tak přemýšlím, jak jsi se sem vlastně dostal?" sedla jsem si do dřepu, abych byla na jeho úrovni. " Zdá se, že asi nebudeš odsud."
Nijak moc jsem před tím o tom nepřemýšlela, ale on opravdu nemůže být zdejší.

Podíval jsem se na ni."Nejsem odsud...nevím jak jsem se sem dostal. Probudil jsem se zraněný v nemocnici a nic si nepamatoval." Posadil jsem se taky, protože mě stát už nebavilo.

Dorazil som k nim .
Dokonca som zabudol aj pozdraviť .
"Čo sa to tu preboha delo ?
A čo to bolo za privolanie ?"

Sklonil jsem hlavu a jen tak zašeptal."To jsem byl já...ale...nevěděl jsem, co udělám..." Fakt mi bylo mizerně.

Podívala jsem se na něj. "Eh, Naruto- sensei, to by bylo dlouhé vysvětlování. Zdá se, že ho Akihiro přivolal omylem," pokrčila jsem rameny a usmála jsem se na něj.
A polovina Kiri z toho málem dostala infarkt.