Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

pro **Akasuna no PiliKKa** Tue 28 May - 20:11

First topic message reminder :

Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny - Stránka 5 Steinsgate

V těhle pár pokojíčcích bydlí Pilča a celá její rodina. Ano, Akasunů je vážně hodně, i když tenhle pidibyteček zase tak veliký není. Je zcela obyčejný s věcmi, které se tak různě našli po vesnici. Máme tady kuchyńku i koupelnu, větší obývák a pár postranních pokojíků. I když je to v podzemí, je tu neustále uklizeno, pěkně barevně vymalováno a často byt voní květinami. Pilikka sem taky odnosila spoustu věcí z jejich zničeného domu, hlavně fotky a věci, které zdědili.

Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny - Stránka 5 Tumblr_m4ht8tL1iT1qju1iho1_500

Ano, pořád máme Freyu a ano xD pořád máme Al-kaidu^^

Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny - Stránka 5 The-hamster-to-be-cared-for

pro **Daiki Ayme** Thu 6 Jun - 19:00

Napriek tomu že som mal nahnáno a takmer som si už naozaj do... do gatí pustil istú tekutinu, nemienil som povedať že budem poslušný. A predsa sa to po chvíli stalo, keď som už fakt nevydržal a začal som od smiechu plakať. „Budu fakt budu! Poslušný, nebudu zlobit!“ Zakričal som keď prestalo šteklenie. V momente ako sa mi uľavilo mnoho nezbedníkov by utieklo, ale ja som sa len nahol a zospodu objal maminku. Zaborený do nej som povedal. „Máš smolu, budu zlobit..“ Pustil sa, a než stihla niečo zareagovať, vystrelil som z postele a rozbehol sa z izby von! Kričiac ako budu zlý a budu zlobit! MUHEHE!

pro **Akasuna no Zen** Sun 9 Jun - 22:56

Fakt neviem, čo sa prečo a ako stalo, ale vedel som aspoň to, že skoro všetci zmizli z domu. Asi som musel zaspať alebo čo, keďže som akurát v kuchyni dvihol hlavu zo stola, a začal som sa rozhliadať. Zobudil ma nejaký tenký hlas, ktorý tu kričal a vzďaľoval sa. Zrejme jeho vlastník bežal niekde von. A to som tu asi spal aj keď tu Yo s Daikim varili! Divné... no zobudiť ma mohli! (xD) Vstal som, do pohára som si nalial vodu, nech sa trošku osviežim, a ostal som stáť pri linke v kuchyni, pozorne počúvajúc, či ten krik ešte nestihne prísť naspäť. No a samozrejme som aj zároveň rozmýšľal, čo sa presne stalo alebo kedy sa zvyšok rodinky vráti.

pro **Yoko Ayme** Mon 10 Jun - 18:37

Už-už jsem si naivně myslela, že se váýně uklidnil, když mě objal, ale jak už jsem se poučila. V tomhle tomu čertovi nikdy nesmím věřit. Dokonal si budu opakovat.
Babičko, byla v dětství taky takhle strašně hyperaktivní?
Krátce jsem se ušklíbla, když utekl ven, zavrtěla jsem hlavou a prudce vstala. Prošla jsem kolem kuchyně, nikde nikdo nebyl, takže Daiki musel vyběhnout ven, jen to ne, s křikem a voláním jeho jména jsem vyběhla ven.
Kam to trdlo malý šlo? V těhle časech se prostě nesmí jen tak toulat! Jenže to mu nikdo vysvětlit nedokázal a já měla strach, hrozný.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 13:57

Okamžite ako som opustil domov, ostal som stáť na ulici.. Ak sa to dalo nazvať tento komplex podzemných chodieb ulicou. Vždy boli opustené, ale tentoraz som sa postavil na schody vedúce vonku zo záhrady, sledoval som pri tom niečo.. v diaľke. Keď dobehla maminka aj ona mohla pocítiť, že tu samý nie sme. Niečo viselo vo vzduchu, keď v tme a diaľke sa niečo pohlo a zmizlo ako tieň..

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 16:03

"Daiki zpomal, nemůžeš takhle utíkat, jen počkej až tě najdu, já ti..." Vyběhla jsem ven, křičela jsem, protože jsem si navině myslela, že tady dole, existuje alespoň jedno místo, ve kterém jsme v bezpečí, no evidentně jsem se spletla.
Ve chvíli, kdy se Daiki zastavil a já k němu došla, jsem se zamračila a porozhlédla. Prudce jsem vzala Daikiho za ruku a stáhla zpátky do tmavé chodby, aby na nás nebylo tak vidět. Přiložila jsem si prst ke rtům. můj výraz naznačoval, že tohle není hra a ani legrace. Vyčkávala jsem.
Je snad možné, aby nás tu našli?

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 16:07

Nechal som sa bez slova vtiahnuť maminkou znova späť do nášho domu, ktorý v týchto večerných hodinách neosvetlený pripomínal nejaký hororový kúsok z filmu. Priložila mi svoj prst k ústam, ale ja som ho stiahol keďže ticho som ostal. Možno mi bolo 6 ale vedel som kedy bolo potrebné mlčať, žil som v časoch kedy už mier neexistoval a bojovalo sa o holý život. „Mami, niekto tam bol.“ Zahlásil som, alebo skôr pošepkal mamke, aj keď hlas bol vystrašený v očiach som nebol, v očiach som videl maminku a bezpečie! Som v bezpečí, som s maminkou..

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 16:18

Moc dobře jsem věděla, že tam někdo byl. Už jen díky písku, který má i tady dole v podzemí Pili jako pojistku a už jen díky těm stínům. Může to být někdo od nás, ale i tak, v těhle časech musíme být víc než opatrní. Znovu jsem mu naznačila ať je potišeji a pousmála se na něj, aby se nebál. Byla jsem tu s ním a ochráním ho stůj, co stůj! Nic se mu nestane, to bych nikdy nedovolila, aby mu někdo byť jen vlásek na hlavě vytrhl. Nakoukla jsme do tmavé chodby a Daikiho poslala hned za mě, přičemž jsem mu svírala drobnou ručku. Přemýšlela jsme, v hlavě mi to šrotovalo. Může snad ta tohle ten svitek?

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 16:21

Pomaly som sledoval maminkin obranný postoj a sám som ho napodobil, to ale skončilo v momente keď cez okno k nám dopadol kunai. Kunai sám o sebe by nič nespôsobil, ale na ňom sa objavil divný znak. Znak začal svietiť a v tom momente celé sídlo Akasuna zatriaslo v základoch keď bomba o sile C4 prerazila polovicu domu.

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 16:36

Dopadl jsem kunai, tím pádem nás museli odhalit, v tunelech už nadále bezpečno nebylo. Ne teď, ještě že tu nebyla Pili ani ostatní, musím jít všechny varovat, ale nejdřív.. V tu chvíli to bouchlo, Daikimu ani mě samotné ani bomba o téhle síle nemohla nic udělat, protože se před nás postavil písek, který okamžitý výbuch a tlakovou vlnu utlumil, takže Daiki neviděl nic jiného než kouli písku ve které byl na malou chvíli schovaný, on musel být v pořádku.
Hned se ale zeď rozplynula, já ho vzala za ruku a namísto předními dveřmi, jsem se ven vydala jednou tajnou chodbou v zadních pokojích. Pokud by na Daikiho někdo něco hodil, nemá šanci, jeho vlastní písek by všechno vyblokoval, v případě ohrožení byl štít na maximum. Odtud jsme rychle procházeli chodbami, museli jsme ven a to rychle, tady se zdržovat déle nesmíme, u většiny Shinobi, co tu byli, musel už i samotný výbuch vyvolat poplach.
"Drž se u mě a nikam jinam nechoď.." Pronesla jsem k Daikimu vážně, nesměl se vzdalovat.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 16:41

Poznala ma tak nemohla ani očakávať že naozaj s ňou ostanem. Bol som známy svojou nešikovnosťou ale obrovským šťastím, počas behu k úkrytu na nás dopadali ďalšie a ďalšie bomby, tentoraz som sa ale ja mamke z ruky vytrhol popri výbuchu neďaleko nás, nakoniec po všetkom som sa rozbehol polozničenými schodmi späť hore do našej izby, kde som sa zo všetkých síl pokúšal niečo nájsť. Tatkov kunai, môjho macíka, a mamkinu fotku so mnou a tatkom! Tieto veci mi nesmú zničiť! Avšak keď sa Yo pokúsila dostať sa k schodom, tie vybuchli posledný krát a všetky prístupové cesty hore zavalilo. O chvíľu sa ozval tlmený výkrik spoza obrovských sutín, načo moja čakra začala pomaly ustupovať, akoby som ju naraz veľa príliš míňal..

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 16:47

"Daiki!" Než jsem stačila cokoliv udělat, už běžel zpátky, pro věci, které miloval. Byl malej kluk, nechápal to, ale nemůže takhle riskovat! Člověk neví, jaké je nejhorší utrpení pro mámu, vědět, že je vaše dítě v nebezpečí a nemůžete se k němu dostat. Přesně to jsem cítial ve chvíli, kdy se mi zavalil vchod k Daikimu a já zaslechla zvuky boj a cítila, jak mu ubývá chakra! Ale nelenila jsem skoro okamžitě jsem poskládala pečetě.
"Fuuton: Kamaitachi!" Jednoduchá céčková technika spojená s pískem měla za účinek proboření stěn a já se dál pokoušela dostat k Daikimu, jelikož písek nepřestával odsouvat sutiny. Netrvalo to moc dlouho, ale ani ne chvilku, než jsem vpadla do místnosti za ním a hledala ho, svého chlapečka.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 16:54

Našla ho, dôvod prečo sa mi ubývala tak rýchlo čakra a prečo som kričal bolo, že som sa snažil neovládateľne piesok donútiť aby ma podvihol k poličke na ktorej bola položená fotka. Našla ma v polovici miestnosti, asi v dvojmetrovej výške, ako sa počas výbuchov ktoré ustávali snažil sa rúčkou načiahnuť k malej fotke.

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 17:36

Když jsem se k němu dobila, ulevilo se mi, že chakru neztrácí kvůli napadení nukeninů, ačkoliv výbuchy se ozývaly kolem dokola stále. Ulevilo se mi jen na chvíli, to, že donutil písek udělat něco takového mě také překvapilo na chvíli, nebyla jsem schopná to nějak vstřebat díky vlně strachu a adrenalinu, takže jsem šáhla na poličku, vzala fotku, krátce se na ní zadívala, dala mu jí do ruky, macíka také a sehla se i pro Raikenův kunai, který jsem Daikimu strčila do brašničky na boku. Tady nebylo bezpečno zůstávat, už ne.
"Daiki pojď, musíme, tohle je nebezpečné zlato.." Tentokrát jsem ho ale nekompromisně vzala za ruku a odvedla pryč. Byl statečný, ale byl ještě moc malý, aby takhle riskoval.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 17:40

V momente ako sa ma dotkla, pocítila silný nával elektriny a až potom pochopila čo sa stalo, keď zistila že Daiki je len obyčajná lútka. Obyčajná bábka v rukách človeka neďaleko stojaceho, držal malého Daikiho v jednej ruke a druhou mu mieril na krk. Ako že ho nechránil piesok? Zmyla ho voda.. "Ale, ale.. Tento chlapček je príliš odvážny, niekto by ho mal naučiť ako sa chovať ak na neho zaútočia že?" Spýtal sa s výrazom úplného šialenca, pritlačil mu kunai ešte viac ku krku a nebezpečne sa zasmial.

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 17:45

Že já jsem se nechala zmást, něco se dělo a nebyl to písek, který by ovládal on sám. Prudce jsem sebou trhla a otočila se za tím hlasem. Rty jsem semkla do úzké linky a nenávistně se na něj podívala.
"Dej z něj ty svoje hnusný pracky pryč a okamžitě ho pusť jinak neskončíš dobře.." Poradila jsem mu nejdřív, měla jsem strach, hrozný, vidět ho, vědět, že na mě spoléhá, vědět, že mu někdo ubližuje.. Ne, ten nukenin si koleduje.
Písek nefungoval, Suiton, jak překvapivé.
Krátce jsem se ušklíbla, proti uživatelům Suitonu jsem už dřív bojovala. V ruce jsem dřímala kouřovou bombičku, ani nepostřehne a Daiki bude u mě.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 17:47

Než ale stihla niečo urobiť, nukenin sa aj s Daikim presunul k oknu, odkiaľ by dym nemal škodiť. Pomaly zaklepal prstom na nesúhlas a nespokojne zatskal. "Tse, hele holčinko, ak chceš aby ten tvoj malý parchant prežil, mala by si poslúchať na slovo a nie sa ešte vyhrážať.." Kunai stlačil ešte viac, vtedy som pocítil ako mi po líci tečie teplý pramienok mojej krvi, kedy som trochu vydesene vyvalil oči, ale ostal som pevne a nepohnuto, odvážne stáť na mieste. Nukenin sa pousmial a naklonil hlavu na stranu, aby mu potvrdila čo jej práve oznámil.

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 18:36

Ve chvíli, kdy jsem viděla, že se přesouvá k oknu, jsem bombičku zase sklidila sledovala, jak Daikimu stéká pramínek krve po krku. To jsem nemhola dovolit, aby mu ubližovali. Bylo mi nanejvýš proti srsti to, co řeknu, ale pro svého chlapečka bych udělala všechno, naprosto všechno, aby byl v pořádku.
"Fajn. Co chceš, co mám udělat, abys ho pustil?" Uklidnila jsem a vrhala po něm vražednější pohled, odhodlaný, abych nedala najevo strach, který mi svíral žaludek.

pro **Daiki Ayme** Tue 11 Jun - 18:42

Nukenin sa naklonil ponad okno a úsmevom odhalil nerovné žlté zuby, ktoré vyceril v nepeknom úsmeve na Yoko, keď zvieral zraneného Daikiho v náručí. „Je niečo čo by ti mohlo toho bastarda zachrániť..“ Znova nepekný a pološialený úsmev, po ňom nasledovala ďalšia rana na Daikim, ktorý tentoraz vyhŕkol slzy ale bez výkriku! Budem ako táta! Avšak to už znova prehovoril nukenin. „Zabiješ.. Pilikku..“

pro **Yoko Ayme** Tue 11 Jun - 19:27

Ublížil mu.. Dotkl se ho, ublížil mu až tak, že začal brečet. Přísahala jsem, že nedovolím, aby mu někdo ubližoval. Přísahala jsem, že mu přinesu svět, ve kterém bude vládnout mír. Ne tohle, tohle rozhodně nechtěl. Ani já to nechtěla a dívat se na Daikiho s těma vyděšenýma očima, to pekelně bolelo.
Probodla jsem nukenina odhodlaným pohledem, ale to, co z něj vypadlo mi sebralo vítr z plachet. Beze slova jsem zírala před sebe. Proč se to muselo dít? Proč když si konečně myslím, že můžu být šťastná, se objeví někdo, kdo ním všechno, co jsme si budovali zase sebere?
Rozhodovat se mezi Pili a Daikim bylo strašně těžké. Každá vzpomínka na ně, na jejich úsměvy. Byli to osoby, které jsem milovala nejvíc na světě. Zavřela jsem oči.
Gomene..
"Dobře. Udělám to, pokud mi dáš slib, že Daikiho pustíš a necháš na pokoji.." Pronesla jsem, sice trošku rozklepaně, ale stále s odhodláním. Věděla jsem, že Pili to pochopí. Nebudu schopna ji porazit, nějak se to vyřeší. Ale pro záchranu Daikiho, pro jeho budoucnost bych udělala všechno. Úplně všechno..

pro **Daiki Ayme** Wed 12 Jun - 13:26

Nukenin sa len škaredo pousmial a v ten okamih Daiki zmizol. Priamo sa vyparil pred ňou v bielom dyme, následne čoho zmizla aj postava záporáka, postava ktorá práve zobrala Yoko syna priamo z náruče. Jediné čo po nich dvoch ostalo bol odkaz. Odkaz na cintorín..

pro **Yoko Ayme** Thu 13 Jun - 18:08

Jen jsem sledovala, jak zmizel, jako pára nad hrncem. Zůstala jsem tam sama, vyděšená, vystresovaná. Měla jsem strach, hrozný, o Daikiho, o to, co s ním bude, co mu ten nukenin udělá. Nesmí mu nic udělat! Bude v pořádku.. Sama sebe jsem se snažila přesvědčit. Přála bych si teď vedle sebe Raikena, ten by určitě věděl, co dělat. Jenže ten tu teď nebyl a zbývalo to na mě. Půjdu své dítě zachránit. Odkaz jsem zzmuchlala a zahodila. Nahodila odhodlaný výraz, do kpes si nandala jedovaté jehlice, výbušné lístky, všechno, co jsem našla ve zbrojnici a mohlo by se mi to hodit. Hned potom jsem se vydala pryč, na hřbitov.

(Přesun.)

pro Sponsored content

Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny

Re: Podzemní obydlí Kazekage a její rodiny