Severní brána

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 22:53

First topic message reminder :

Severní brána - Stránka 4 Macross-frontier-s1e01-gate-1

I do téhle vesnice musíte někudy přijít a také ona tvoří jistou část obranného systému vesnice. Jako tomu bývalo kdysi, i tady v budkách hlídají stráže příchody a odchody do vesnice, no nečekejte, že vás mile přivítají a nabídnou čaj, tady to chodí trochu jinak..

pro **Nukenin** Sun 23 Jun - 19:14

Konečně Konožany mohla spatřit. Mokuton, co jí obmotal krk vypařila obrovská záře, která obklopila okolí, které na chvíli všechny přítomné oslepilo. Horko, šílené horko se rozlilo před bránou, nukenunka strhla pohled k Shirovi.
"Budeš tam stát dál nebo chceš zmalovat xicht do modra? Shiro?" Ušklíbla jsem, odskočila na bránu a v tu chvíli si všimla Hokage, která po ní střelila senbony, které lehce vyblokovala. Ale neměla se k ní přibližovat moc blízko. .
"Sayonara.." Kaori obklopilo horko, nukeninka začala pomalu ruku svírat do pěsti. Jakmile to udělá, sebere Kaori během sekundy všechen kyslík a vodu z těla. O nukeninech bylo jasné jedno, s nikým neměli slitování.

pro Shiro Ochita Sun 23 Jun - 19:21

"Samozrejme.." Prehovoril som, v rukách som vytvoril obrovské čepele na boj na blízko, čo muselo prísť súperom podľa môjho postavenia vzadu divné, avšak prv než stihli sa ubrániť technikám ktoré na nich dvojica Nukeninov vyslala, zradil som Kagetsu a oboma čepeľami som prebodol ako Kunoichi so Shakutonom, tak aj muža s jeho Taijutsu poznatkami. Pocítili ako im úplne prebodol hruď, kde som im zanechal obrovskú dieru, a nechal ich telá nehybné a mŕtve dopadnúť bez nejakej emócie na zem. V tom momente som sa postavil do stredu brány a čakal, kým ku mne prídu. "Vitajte v Kagetsu.." Rukou som im naznačil, aby veselo prešli ďalej. Nebola to pasca, a prečo? Ak som niečo neznášal viac ako Konohu, tak to bola Kagetsu. Ostal som stáť na mieste, pre ich prípadné otázky na inú obranu Kagetsu, zdalo sa že som im pomáhal.

pro **Nukenin** Sun 23 Jun - 19:25

Tuhle zradu nukeninka nečekala, těsně předtím, než odešla na věčnost, se ještě stačila ušklíbnout.
"Zrádce.. Až se to Tsu..Tsukikage dozví, nedožiješ se rána. Ani ty, ani tvá sestra. Tsukika-ge neodpouští.." S těmi slovy konenčě umřela, ale měla pravdu, nejsilnějšího muže tohohle světa nebylo radno štvát!

pro **Raiken Namikaze** Sun 23 Jun - 19:56

V podstate som v tejto časti plánu a pohybu nemal žiadne využitie, len som behal za ostatnými až k bráne, kde nás čakalo prekvapenie. Bola ním prítomnosť už iba jedného nepriateľa, ktorý nás, zdá sa, vítal v dedine? A svojich spoločníkov zlikvidoval? Nie, to sa mi fakt nezdalo. Vyzeralo to až príliš ako pasca, rozhodne som nehodlal dôverovať mu. Ostal som stáť na mieste, bez slova či skutku. Toto bolo všetko teraz len na Hokage, čo podnikne. Mňa skôr trápilo to, že som na Hidea nedal žiadnu značku... bolo by to jednoduchšie...

pro Rokuro Uchiha Sun 23 Jun - 19:59

Za ten celý čas som počúval a potom bežal za nimi. Videl som ako ten z Kagetsu tú nukeninku prepichol. Nevedel som čo to malo znamenať ani som sa nepýtal. Pekne som prešiel pomedzi lístky v zemi. Prešiel som cez bránu a čakal na rozkazy.

pro **Kaori Senju** Sun 23 Jun - 20:04

Skôr než som čokoľvek stihla urobiť na svoju obranu, onen mladý chlapec prepichol tú kunoichi, ktorá sa ma práve snažila zabiť a toho druhého shinobiho. Ostala som prekvapene stáť, div mi sánka nepadla k zemi. Absolútne som nechápala, prečo to urobil. Prečo zabíjal vlastných druhov?
Pfúú, aspoň že tá teplota ustúpila. Vzala som si zo zeme svoje senbony a vrátila ich do taštičky, pričom som nenápadne vyplazila jazyk na onú kunoichi. Otočila som sa na toho chlapca. Prečo si to urobil? Nadvihla som jemne obočie. Každopádne som bola rada, mali sme o prácu menej. Vytiahla som si fľaštičky s nervovým jedom, zároveň senbony, ktoré som si do nich postupne namáčala. Stačil jediný škrabanec od týchto senbonov a nepriateľ skončil. Jed ho síce nezabije, ale za to sa nebude môcť pohybovať. Vôbec. Kým jed nevyprchá.
Nahodila som neutrálny výraz. Tomu chlapcovi som neverila. Že by to celé bola pasca?

pro Shijin Hyuuga Sun 23 Jun - 20:14

Založila jsem ruce na hrudi. Vrány se mi třepotaly kolem hlavy. Vůbec se mi nelíbil. Neměla jsem ho ráda. Měla jsem z něj špatný pocit. Byla bych ráda viděla do ostatních, abych věděla, co si o tomhle myslí oni. Odevzdaně jsem povzdechla a držela jsem se dál. Čtyři z pěti vran zmizely, pátá mi přistála na rameni. Nechtěla jsem deaktivovat Byakugan, dokud budeme zde. Za žádnou cenu. Zatím to byla jen chvíle, takže jsem věřila, že to zvládnu.
Pokud se to příliš neprotáhne.

pro Shiro Ochita Sun 23 Jun - 20:25

Pohľadom som premeral po každom zo zúčastnených, každého Konožana som si obzrel od hlavy k päte. Nemali mi prečo dôverovať, som sám vyzeral ako chorý, červené bielka, špicaté zuby, napriek tomu som sa potmehúdsky usmieval, keď som ešte raz nahnevane kopol do mŕtvej Nukeninky. "Ale nehovor.." Odvetil som už jej mŕtvole a znova pretočil pohľad na ostatok, pričom za hlavu sa mi vytvorila anime kvapka. Rozmýšľal som ako musia byť degenerovaný keď nechápu, že im človek pomáha sa dostať do dediny, a určite aj späť von. "Svojím vniknutím ublížite Kagetsu.." Okamžite som odpovedal druhú otázku Hokáge a znova na nich otočil svoj pohľad zo slnka. "Myslím že by ste si mali pohnúť, onedlho sa menia stráže, takže ak mienite ísť do vezenia, čo isto chcete, čo som počul, koho sme to chytili.. Pohnite si, títo dvaja im totiž mali priniesť správy.." Upozornil som ich a otočil sa im chrbtom, na dôkaz, aby mi verili. Že som im ukázal chrbát je najvyšší skutok dôvery, tým že som im odhalil slabinu.

pro **Raiken Namikaze** Mon 24 Jun - 14:49

Pozrel som sa po každom z nás, vrátane aj toho, čo sa postaral o nášho nepriateľa, načo som na ňom tým pohľadom aj skončil.
Nebral by som to na ľahkú váhu, mohla by to byť pokojne pasca. Lenže ak tu hodláme strácať čas rozmýšľaním, pamätajte, že toľko času nemá každý, Hideo už vôbec nie. Beztak nám to už dosť trvá. Prehovoril som, stále hľadiac na chrbát Shira. Napriek tomu, ako vyzeral, zdal sa mi, že moc v tejto dedine rád nieje. Prečo by inak vpúšťal nepriateľa ďalej? Ale mohlo za tým byť všeličo. Preto som už iba postával, až mi zrazu do hlavy niečo vpichlo. Bola to... jedna myšlienka, kľúčová... na ktorú som fatálne zabudol. A kur.. Preglgol som, sakra, na toto zabudnúť?! No nič, aj tak ešte počkám kým tadiaľto prejdeme, a až potom toto využijem... snáď to nebude neskoro.

pro **Kaori Senju** Mon 24 Jun - 17:11

Chvíľu som si ho premeriavala pohľadom od hlavy po päty, nedôverovala som mu. No kto vie, aké mal úmysly. Raiken však mal pravdu. Meškali sme a do väzenia sme sa museli dostať čo najskôr. Nech už boli chlapcove úmysly akékoľvek.
Neostávalo mi nič iné, než mu začať veriť. Tak teda poďme, nesmieme strácať čas...Prudko som sa rozbehla a keď som prebehla okolo oného chlapca, potichu som šepla...Arigato...Ak však mal za lubom niečo iné, ak nás mal priviesť do pasce, tak si môže začať kopať hrob, pretože si z neho narobím fašírky.
Pousmiala som sa pre seba a zamierila k väzeniu...(presun)

pro Rokuro Uchiha Mon 24 Jun - 17:39

Bez jediného slova som bežal za Hokage-sama a ostatnými.
Hlavou mi kolovali myšlienky ohľadom uchihov, ak by som nejakých stretol, ako by som sa mal zachovať.
*Je jasné, že si zaslúžia smrť, ale ak tu bude môj brat. Čo potom? Ako to zvládnem?
Túto otázku som nechal radšej otvorenú a pokračoval som v ceste.

Presun

pro Shijin Hyuuga Mon 24 Jun - 17:41

Pro mě za mě...
Zahodila jsem na chvíli nedůvěru a rozběhla jsem se za ostatními.
Stejně není jiná možnost. Hurá do jámy lvové.

//Přesun

pro **Raiken Namikaze** Mon 24 Jun - 17:54

Všetci sa vydali ďalej, len ja som zostal stáť na mieste, sledujúc už iba to, ako miznú v diaľke počas behu. Keby som si len na to spomenul skôr. Povzdychol som si, zhlboka som sa nadýchol, pripravujúc sa na všetko, čo ma môže čakať, a len som odrazu zmizol preč.

Presun

pro Kaomi Mon 24 Jun - 18:09

Po delší době chození po vesnici jsem se dostala z druhé strany až k bráně. Bylo to jedno z oblíbených míst...Teda co to kecám, já neměla oblíbené věci, teda spíš místa, prostě jsem se tu cítila víc svá, taková volná a né furt pod zámkem v této vesnici. Když jsem sem ale došla, cítila jsem menší záznamy neznámé chakry, ale byly velmi slabé. Pak jsem tu spatřila Shira. Samozřejmě že jsem ze sebe dělala milé děvče, snažila jsem se působit mile. "Ahoj Shiro." Pochychotla jsem se a mile jsem se na něj usmála. Netušila jsem jestli mě zná, jestli zná tu hnusnou mrchu jakou jsem byla, ale něco mi vlastně jen říkalo že jsme se viděly jen párkrát, takže jsem mu mohla ukázat tu milou stránku když už jsem se hodně nudila!

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 18:16

Sledoval som ako ich chrbty miznú v diaľke, a usmieval sa pri poďakovaní. Ani nevedeli, ako pomohli skôr oni mne, tým že ublížia tejto prekliatej dedine. Dedine ktorú som tak neznášal, až to bolelo. Okamih ma len delil od príchodu novej osoby, preto som sa postavil k strážnej búdke, akoby som bol len na obyčajnej stráži. Otočil som sa ku Kaomi, ale nie celkom milo som ju pozdravil.. "Ahoj.." Znelo to ani nie že podráždene, ale skôr unavene, nudne, moja bledá pokožka a krvavé bielka, bolo jasné že som buď dlho nespal, alebo som bol dosť chorý.

pro Kaomi Mon 24 Jun - 18:28

Severní brána - Stránka 4 Yunooooooooooooooooooooo

Když mě tak pozdravil, podívala jsem se na něj docela dost...no podivně, trošku jak cvok. Proč...Proč mě tak škaredě zdraví! Skousla jsem zuby, když jsem viděla ten jeho výraz. Takto škaredě mě ještě nikdo nikdy nepozdravil a bylo to pro mě poprvé a když mi toto udělal zrovna on!...Musela jsme zůstat v klidu. Svůj výraz jsem zrušila a znovu se na něj mile pousmála. "Je ti nějak zle?...Shiro-kun?" Znovu jsem se tak nějak pochychotla. Znělo to docela dost zlostně, jako bych byla nějakej magor...No hodně lidí to říkalo, ale co už člověk nadělá...nic.

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 19:17

Takmer až vôbec akoby ma ani netrápilo ako sa na mňa zazrela, ak chcela psychiatriu, mala by navštíviť mňa doma, tomu sa hovoril blázinec na n-tú! Preto som nijako neodputával pohľad od jej očí, nebál som sa ich, len som na ňu hľadel, vyzerala zaujímavo o to vo väčšom nebezpečenstve som po zrade tu bol. Možno by bolo dobré odísť kým sa vrátia, ale ako im odstrániť pri úteku pasce pred ňou? "Ani nie, Kaomi~chan.." Oslovil som ju rovnakou príponou ako ona mňa a pousmial sa. Pousmial sa čo som už dlho neurobil, krvavé oči a bledá pokožka ale nezmizli. "Čo tu robíš?" Spýtal som sa, nervozitu som najavo nedával ale vo vnútri som bol v úplnom napätí z prezradenia, a úplnej eutanázii z nového úlovku predo mnou.

pro Kaomi Mon 24 Jun - 19:28

Byla jsem moc ráda že ignoroval můj pohled. Toto se nestávalo denně aby se mě někdo nelekl, ale já moc dobře věděla že on na tom není dvakrát lépe...Taky to je cvok, toužící po krvi a to mě přímo fascinovalo. I na to že mi bylo jen 14 jsem dokázala poznat jeho chtíč. Samozřejmě známí klan Ochita, tak nějak jsem jim záviděla. Bohužel já zdědila obranu před nimi a to jsem nesnášela.
Když mi řek že mu není zle, jen jsem přimhouřila oči s takovým podivným výrazem v obličeji. No nebyl to nijaký psycho, spíš takový milý až lákavý. "Co? Líbí se mi tu." Naklonila jsem hlavu mírně na bok a zhoupla jsem se na patě, při čemž jsem se pomalu přibližovala. "A co ty tu děláš?...Tak nebezpečně sám?" Znova jsem se na něj tak mile podívala, jakoby to měla být má kořist, i když se on tak koukal na mě, ten pohled jsem mu oplácela s velkým chtíčem.

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 19:33

Okamžite som si spomenul kto to bol, že ja blbec.. Tá Chunínka ktorú som stretol na skúškach! Ach, moja hlava! Vedel som pridobre čoho je schopná ak sa neovládne, a bál som sa pretože isté odvetvie, ktoré ovládala, som mal ako fóbiu. Teraz som tu nemal sestru. Pri jej odpovedi som sa zľahka pousmial a ukázal na dve mŕtvoly v krvi. "Ja som bol hladný.. A zatiaľ mi nič nehrozí.." Nevinne som sa zasmial, následne čoho som trochu povolil na obrane, stále som bol však ostražitý pred nebezpečenstvom. "Nepôjdeme?" Okamžite som navrhol niekam sa prejsť, ak nás tu objavia s mŕtvolami, riešiť to nebudú, ale ak zistia že tadiaľ len tak prešli, asi umriem..

pro Kaomi Mon 24 Jun - 19:55

Shlédla jsem k těm dvoum mrtvolám na zemi a jen jsem se sama pro sebe ušklíbla a zase svůj pohled zaměřila na něj. Chvilku jsem se na něj jen tak koukala a pak jsem si položila ukazováček a prostředníček do kaluže krve. Zvedla jsem se a prohlížela si jí, pak jsem jí jen tak letmo olízla a nadzvedla obočí. "Že se tohoto najíš..." Poznamenala jsem protože já bych se tohoto rozhodně nenajedla. Když nabídl odchod, jen jsem ho spražila pohledem. "Půjdeme? Právě jsem přišla..." Zamračila jsem se asi ale jen na dvě vteřiny a pak jsem se zase jak andílek usmála.

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 20:26

Pri pohľade na už zoschnuté mŕtvoly, som sa pousmial. Narozdiel od nej, ja som k životu čakru nepotreboval, stačila mi krv, a kde ju inde zohnať ako v tele iných? Môj jazyk vyšiel z úst a olízal si spodnú peru, na ktorej ostalo ešte trochu zaschnutej krvi. Ak tu bol niekto divný, tak určite ja viac ako ona. "Ver mi že áno, aj keď, títo dvaja, nemali veľa krvi, a pri tom chutila tak hnusne, táto Kagetsu, je plná zhnitej krvi.. A myslím že bude lepšie ak nás tu nenájdu, ak nechceš problém mať.." Napravil som si golier pri krku, napravil si aj dlhý plášť a krvavé bielka ešte viac zhustli. Aj keď som vedel aké nebezpečné je hľadieť jej do očí, vytrvalo som jej očiam vzdoroval a hľadel do jej zreničiek svojimi.

pro Kaomi Mon 24 Jun - 20:53

Pozorovala jsem ho a při tom jak si olízl ret jsem přimhouřila oči a pousmála se. Dala jsem si ruce za záda a trošku se protáhla, fakt jsem byla celkem utahaná, nebo spíš znuděná. "Hnusná krev...Zajímavé, mě chutnají všechny stejně." Pokrčila jsem rameny. Samozřejmě že on byl takový nebezpečně bezpečný upírek a mě dokonce začalo vadit to že mou krev nikdy nikdo neochutnal. Samozřejmě jsem nebyla až takový psycho abych mu jí nabídla, to zase ani v nejmenším! Když se mi ale díval do očí, trošku mě to fascinovalo. Zatím nikdo kdo mě znal neměl tak moc kuráže aby se mi do nich koukal tak dlouho. Rozhodla jsem se této situace trošku využít.
Dala jsem si vlasy do drdolu, upravila jsem si zase svůj plášť a přistoupila jsem k němu s milým úsměvem, i když jsem měla chuť ho do genjutsu fakt dostat a nějak si s ním pohrát, tak jsem to neudělala, ale udělala jsem to tak aby si to fakt myslel.
Nahla jsem se k němu a foukla mu mírně do jeho pootevřených úst, že jsem k němu měla tak blízko, abych ho nepolíbila, ale místo toho jsem se jen do široka usmála a pak jsem se zase kousíček oddálila. "Ale ne...Tebe by byla až moc škoda." Pousmála jsem se, upravila si čelenku a pak na něj znovu hodila ten milý až trošku děsivý výraz.

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 21:00

Bez mihnutia oka som sledoval ako sa priblížila naozaj blízko, naozaj až tak príliš blízko, znova som pocítil chuť. Znova chuť hladu po novej krvi. Jej krv bola ale špeciálna, tým že som sa jej bál, jej schopností, o to viac ma burcovala. Moja fóbia na Genjutsu, už od skúšok som mienil ochutnať jej krv, ale ešte neprišiel čas. Musel som počkať, kým jej krv bude tak .. čistá a vrelá. "Neprovokuj.. Neudržím sa a zle to dopadne.." Pousmial som sa, na chladnej pokožke, bielej ako čerstvo napadaný sneh sa mihol krátky, úprimný úsmev, načo som ho okamžite nahradil jemným, ironickým. Tak ako vždy, lačne som si znova prešiel jazykom po perách a očami som trochu mihol, čo jej muselo ukázať, že jej Genjutsu, je niečo čo na mňa až príliš platí.

pro Kaomi Mon 24 Jun - 21:16

Když jsem zacítila to jak moc chce krev, jen jsem se pousmála. Šlo to poznat z jeho méně pravidelného dýchaní, ani si to neuvědomoval ale čím víc se ovládal tím víc i zatajoval dech. Když mě tak nějak varoval, hodila jsem na něj poker face. "Snaha o kousnutí se ti jaksi nepovede, jestli si tedy nechceš vylámat zoubky." Mrkla jsem na něj a prohrábla jsem si vlasy. Už mě nebavilo se pořád usmívat jak sluníčko, ale tak herectví není nikdo dost. Chvilku jsem se mu dívala se zájmem do očí, jako bych mu v nich něco hledala, ale pak jsem je zase odtrhla k těm mrtvým. "Ale i tak...Neumíš se moc ovládat co?" Musela jsem se tomu znovu tak nějak snad nenápadně pochechotnout. Já byla bohužel ta co provokovala moc ráda, což se ověřilo i na chuuninských zkouškách. Stále jsem u něj byla blízko a naklonila jsem svou hlavu k jeho krku, na který jsem mu zatím jen dýchala. "Už ti někdo pil kréév?" Pousmála jsem se, zatímco mé ruce kolovaly po jeho zádech a nehty spíš směřovaly ke krku. Samozřejmě že tak ostré zuby jsem neměla jako on, ale nehty...To byla jedna z mých specialit.

pro Shiro Ochita Mon 24 Jun - 21:26

Pocítil som ako mi zabrnelo celé telo, prešla mi ním obrovská triaška, ktorá ma donútila samého vyceriť dlhé špicáky, špicáky s ktorými som bol schopný prekusiť za pomoci pridania čakry aj železo a kovy, tie tvrdé tiež samozrejme. To však nevedela, zahrávala sa z mojou túžbou, a niekedy sa hrať z ohňom moc nevyplatí. "A čo tebe?" Spýtal som sa, keď sa moje ostré špicáky vďaka jej nakloneniu na môj krk, dotkli jej pokožky, ale neprepichli kožu, zľahka akoby som len chcel poštekliť som jej podráždil pokožku a trochu zuby odtiahol, no naďalej ostali blízko pokožky. Cítil som ako jej dych, tak aj môj prerývaný od neskrotnej túžby presiahnuť tú hranicu, napiť sa.. Napiť sa konečne krvi, ktorá bola chutná, poriadna.. Konečne.. sa poriadne nasýtiť. No zatiaľ som sa ovládal. Sama cítila ako kvapká moja vlastná krv na jej pokožku, aby .. aby som ju podráždil, aby sa ľahšie zakuslo. Nebol som k tomu naozaj ďaleko. "Povedal som, nezahrávaj sa.." Znova ľahký úsmev, pričom sám som naklonil hlavu smerom k nej, čakajúc i vážne sa pokúsi mne poškodiť krk.

pro Sponsored content

Severní brána

Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána

Re: Severní brána