Severní brána

Nebola to zas taká dlhá cesta sem. Nepáčilo sa mi síce, že zasa musíme vstúpiť do nejakého blbého mesta no následovala by som Mayu hocikam. Pomaly som si zložila kapucu z hlavy a prezrela som si bránu, ktorá tu stála ako aj búdku, v ktorej boli nejaký shinobi, asi strážnici. Musela som sa uškrnúť a pomaly som pokračovala ďalej. Bola som zvedavá či sa nás pokúsia zastaviť, teda mohli ale.. ak by to prehnali tak.. by som im asi musela dolámať každú jednu časť v tele.

Maya

Natsuki. Sme neutrální. Žádné akce dokud neřeknu. Slastně jsem se procházela. Myslím že je na čase najít náš cíl. Prošla jsem dál do vesnice. (přesun)

"Hai Maya-sama. Sľubujem že nebudem robiť problémy." Povedala som a poslušne som kráčala za ňou. Stále som však pokukávala po okolí ako aj po všetkých možných nebezpečenstvách od všetkých možných strán a ľudí, okolo ktorých sme prechádzali. Nepáčilo sa mi tu.. moc moc moc sa mi tu nepáčilo.
(presun)

Maya

Já. Olízla jsem si rty a hlavu namířila směrem k jednomu z mužů. Maya Kissu. Shiren Leader. Shiren měl ve světě pověst neutrality. Byli jsem najímáni. Nikdo nás nezajímal pokud něco nepotřeboval a onás se nikdo nezajímal pokud po nás něco nechtěl. Technika mi i vykreslila obrysi postav takže jsem věděla s kým nebo s čím luvím. No, vlastně mi to bylo jedno. Když to tak vidím, otočila jsem se k Natsuki. Já myslela , že tě zvířata mají rádi.

Pozrela som sa na tých päť opíc s úsmevom na tvári no ich.. slovník sa mi naozaj nepáčil.
"Musím vás poprosiť aby ste si dávali pozor na ústa pane." Napomenula som toho jedného ako keď nejaká matka karhá svoje dieťa. Následne som sa trocha nervózne zahmírila a nohou som opísala na zemi menší oblúčik.
"Maya-sama.. urážate ich.. zvieratá." Šepla som a trocha nepríjemne som sa na nich zamračila.
"Smrdia.. ako v ten deň.." V očiach mi prebleskla chuť niekoho z nich zabiť no rýchlo som to potlačila a znova som sa len postavila po bok Mayi.

Maya

Sem na výletě. Usmála jsem se na něj. A hlavně. Pokud semnou chceš o něčem mluvit, sjednej si audienci u mé segretářky. Rukou sem naznačila aby se klidily z cesty.

Maya

A ty by jsi chtěl ženu viď. Tentokrát sem dostala opravdu široký úsměv ve tváři. To by šlo.

Len som sklopila hlavu a s povzdychom som si prezrela mužov, ktorý nás obklopili. Nehovorila som nič, v podstate som ani nič nerobila. Len som sa trocha nervózne pozrela na Mayu-sama ktorá bola očividne vo svojom živle. Nedalo sa povedať, že by som mala v láske rovnaké zábavky ako ona no čo sa dalo robiť? Ruky som si založila do vreciek plášťa a pohľadom, ktorý nenaznačoval absolútne žiadnu emóciu som si znova prezrela týchto kvázi strážnikov.

Maya

Natsuki. Snaž se je nezabít. Určitě mají podstatu. Než mě stihl chytit pod krkem, dostal letmí polibek na tvář. To by mělo způsobit jeho paralizaci.

//Tady vzniká problém že nevím rank . . . 3 posty E-C, 2 posty C-B, 1 post A-S

Trocha ma striaslo. Nebolo to od strachu ale skôr od toho, že mnou zasa raz prešla tá nepríjemná chuť, ten pocit.. keď by som najradšej všetko v mojom okolí roztrhala na malé kúsky. Na vonok som sa ale zatvárila sklúčene.
"Uhm.. to znamená že.. etoo, môžem?" Vedela na čo myslím. Stále ma viazal jej prvý príkaz a v tomto som bola doslova ako nejaký vycvičený pes. Vyzeralo to tak, ako keby som si tých mužov vôbec nevšímala. Ako keby mi bolo urkadnuté čo idú spraviť.

V momente ako ho pobozkala, pocítil úplnu paralýzu a všimli si to aj ostatný muži. Tí ktorý sa zhŕkli pri Natsuki, otočili pohľad na Mayu a rozbehli sa na ňu, ale než stihol niečo čokoľvek urobiť, medzi všetkými sa objavila divná postava v plášti, pohľadom zapreným na mužov. Tí keď ho zočili, vystrašene chytili svojho paralyzovaného vodcu a utiekli ako banda sráčov kade ľahšie, pričom muž ktorý ich odohnal si zložil masku a odhalil mladú tvár s úsmevom. „Prepáčte za komplikácie, táto dedina nie je príliš príjemná.. ráčte vstúpiť..“ Odvetil, predklonil sa a rukou im naznačil že majú voľný prechod do dediny.

Maya

A my si chtěli užít. Smutně jsem pronesla nevšímajíc si ho. Dál už sem jen prošla do vesnice. (přesun)

Keď sa otočili a chceli asi zaútočiť na Mayu, pohla som sa krok vpred s úmyslom ich všetkých sundať skôr, než ju stihnú vyrušiť. Niekto sa tam však objavil a v podstate ich zachránil. Len som sa na neho pozrela no následne som len vkročila do dediny popri ňom, pri čom som sledovala Mayu. Každopádne som si zapamätala, ako týto piati smrdia.. teda dúfala som že mi dá Maya zvolenie si v noci trocha zaloviť.

Po několika dnech tréninku a čekání jestli se naskytne nějaký fajnová příležitost na boj nebo něco podobného, jsem tu snahu vzal, a řekl si, že si někde odpočinu. Nejlepší místo pro mě byla brána. Člověk mohl v úplném klidu prostě pozorovat nebe nebo popřípadě lidi, kteří bránou procházeli. Bylo to také místo, kde se mohla naskytnout příležitost boje. Byl odtud dobrý výhled i na město, kdyby náhodou neútočili předem, ale třeba ze vzduchu nebo tak. Vyskočil jsem na bránu a lehl si. Chvíli jsem měl otevřené oči a pozoroval jsem nebe, ale pak jsem je zavřel a okolí pouze poslouchal.

" To že má někdo zavřené oči, neznamená, že polevuje v ostražitosti... " ušklíbl jsem se pod maskou a ještě chvíli tak v klidu ležel, vnímal jen zvuky okolí, než jsem otevřel oči a podíval se na muže stojícího u mně. " Hmm... taky ANBU... fajn vidět podobný lidi i v téhle vesnici... A proč jsi se vlastně zastavil zde u mně? Neměl jsi náhodou namířeno někam jinam? " optal jsem se, ačkoliv mi to bylo jedno. Hold nějak ta konverzace musí začít, možná že se mi podaří s nim někam vypadnou a najít někoho na kom bychom se mohli vyřádit. Boj bok po boku s někým jiným mě vždy bral víc než 1 proti 1, popřípadě já sám proti několika dalším. Plus už podle postavení nevypadal na slabého, což by mohla být ještě větší zábava.