Hokage monumenty

To jsem už pochopil od začátku když jsem vás potkal.Podíval jsem se na Shira
Ty ovládáš myslím vítr,ale u Taschera nevím.

Nic až tak zvláštního neumím. Tak to nemá cenu řešit.
Usmál jsem se tajemně.

Když se vás teda nemůžu dotknout tak proč si semnou nedáte ten cvičný souboj? zeptám se

Přesně. Navíc by jsme tě museli zabít. Kdyby si viděl naše skutečné schopnosti v akci.
Usmál jsem se jako Orochimaru.

Vzdychnu.No nic půjdu za hokage-sama

No tak to asi půjdeme s tebou. Přeci jen máme s tím staroušem něco k projednání.
Usmál jsem se.

Ale jako první udělám to,že půjdu do nemocnice a nechám si ošetřit tu ruku. usměju se a běžel jsem tam.(přesun)

My půjdeme za Hokagem. Nebudeme se s tím klukem pořád zdržovat. Co myslíš?
Podíval jsem se tázavě na Shira

"Tak ja som za ním nechcel ísť ... len poďme ."
presun

Tak teda domluveno. Jdeme. (přesun oba)

I když jsem je ignoroval tak se mi stejně velká část jejich hovoru zaryla někam do hlavy.* Chmmm...myslím že už bylo dost čtení....dlouho jsem nebyl trénovat...a rána už ani nebolí...takže....po dlouhé době asi začnu se svým obvyklým tréninkem * pomyslel jsem si a vstal jsem.Svitek jsem schoval a oprášil jsem se.Poté jsem skočil z hlavy dolů a pomocí chakry se přilepil na kameny a seběhl jsem dolů.Pak jsem vyrazil ke cvičišti.

Přesun

Stál jsem na monumentech celý zahalený šli mi vydět jenom červené oči. Tak tady to vše skončilo ?....přísahal jsem že zesílím a vrátím se t ě pomstít...svůj slib dodržím ale né hned ještě můžu zesílit Sledoval jsem dění ve vesnici

Otočil jsem se zády k vesnici a naposled zavzpomínal na PiliKKu.Pomalu jsem se rozešel pryč z vesnice a zamířil k Otogakure (přesun)

Sedel som niekde nad hlavou Sandaime hokageho a pozeral na oblohu. Na oblohu posiatu nekonečným množstvom hviezd. Sedel som tam sám ako prst, ale vyhovovalo mi to tak. Raz za čas som sa ľavou rukou, na ktorej som mal rukavicu, poškrabal na nose a pritom stále skúšal zrátať tie malé svietiace bodky. Hviezdy.

Začul som slabý výbuch, teda, aspoň z mojej vzdialenosti sa zdal byť slabým, no nič som si z toho nerobil. Len som prevrátil oči a ďalej sa venoval hviezdam. Avšak, sedel som tam už dosť dlho a tak som vyskočil na nohy a natiahol sa. Prešiel som na hlavu Sandaimeho a pozrel dole. Uškrnul som sa a skočil.
Šmýkal som sa po celej jeho tvári a za mnou sa víril jemný prach. Odrazil som sa od nosa a potom skočil na Yondaimeho.
Takto som sa dostal až na zábradlie schodov, odkiaľ som už normálne odišiel. (presun)

Tu som prespal celú noc. A preležal celý deň. Teraz som sa zodvihol a postavil a rozmýšľal čo teraz. V ruke som stále držal Sanbitanu zabalenú to látky. Nakoniec som sa rozbehol na cvičisko (Presun)

Po dlouhé době co jsem zde nebyl jsem sem zase došel.Sedl jsem si na Itachiho hlavu.To vlastně díky němu jsem tam kde jsem.Udělal jsem Kuchiyose a přivolal Okiho.Začali jsme vymýšlet taktiku na různé situace.

Shirayuki-hime

Za Katashim se zezadu začala shromažďovat smečka.
Chvíli jim trvalo, než ho vystopovali až sem, ale nakonec byli tady a to dokonce i s Exem. Sehnal jsi to? Promluvila jsem jako správná vůdkyně a postavila se do čela tlupy.
Kdyby se Katashi teď otočil, asi by ho čekal menší šok.
V pořadí z leva z jeho pohledu stáli vedle sebe seřazeny šelmy různých druhů a velikostí.
Já stála uprostřed. Z mé pravé strany stál Tenshi, jak bylo zvykem, kdyby na mém místě stála Ayame. Z leva ode mne se nacházel Ran'na. Vysoký gepard upíram na ANBU své zářící smaragdové oči. Vedle něj stál Subarashii a levý kraj zakončoval Kota, jehož srst momentálně planula jasným plamenem.
Na Tenhiho pravé straně se nacházel Tayio a vedle něho Iseul, která stranu zakončovala stejně rázným způsobem, ačkoliv místo ohně kolem ní létaly blesky.
Ex se nacházel někde za námi.
(Z pohledu Katashiho: Iseul, Tayio, Tenshi, Shi, Ran’na, Subarashii, Kota ^^)

" Jo...říkal že by měly být zítra.... " řekl jsem a otočil se na ně , avšak nic mě nezaskočilo.Maximálně Ex." Oni všichni jdou s námi? " zeptal jsem se udiveně.Zpoza mých nohou vylezl malý , černý pejsek s bílým bříškem a bílým Z na levém rameni." Tak to bude problém...nepočítal jsem s tolika......zvířaty... " řekne a zase se otočí k otevřenému svitku co je za námi.

Shirayuki-hime

To jsem neřekla. Ale je pro mne těžké být stále ve společnosti lidí. Potřebuji někoho své...rasy. Popošla jsem k němu. Ostatní kočky si dávaly obezřetně pozor na malého psíka, občasně na něj zavrčely, nebo zamumlaly něco na ten smysl: Kdo je u tebe zvíře.
Nakonec Tenshi došel až k nim a posadil se před svitek. Aby se k němu dostal, musel trochu vyšoupnout toho pejska. Zadíval se na plán a ačkoliv neuměl mluvit, jeho pozornost byla ohromující. Něco zavrčel a pak se obrátil na Katashiho.

Postával jsem kousek za těmi majestátními zvířaty a trochu nejistě se usmíval. Nepřipadalo mi, že bych tam tak úplně patřil. A ten ANBU na mě taky nepůsobil kdo ví jak uklidňujícím dojmem. Nepoznal jsem v něm Katashiho, ale on si mohl všimnout, že mi přibylo pár pečetí. Především mi přibyli dva složité znaky na dlaních. Nejistým hlasem jsem pozdravil a čekal, co bude.