Hokage monumenty

Má sharingan? Kso.. Mířila mě vodní vlna, tak té jsem se jen tak vyhnout nemohla. Přestala jsem hrát a flétnu schovala, aby se mi nedostala z rukou. Vlna mě zaplavila a kamsi odhodila. Tím démoni zmizeli. Snažila jsem se ve vodě postavit, což šlo docela ztěžka. Tsukiko-sama...

Ako som videl že démoni zmyzli chcel som vode ešte pridať na štáve tak som spravil pačate a na tu vlnu som poslal Gian-falošná tma.
čo na vodnom utoku priadlo ešte vačšiu silu.

Počkal jsem až voda přestala elektrizovat po Isasově útoku a hned na to jsem přiskočil rychle na vodu a poskládal pečetě. ,,Suirou no jutsu." Chytl jsem Oto do vodního vězení. Podíval jsem se na Isase. ,,Mohla by se hodit pro informace."

Podskočil som dole a kráčal som k nemu.
"Ano učite b sa od nej zistolo vela možno aj dokonca kde sa nachádza Reina len aby ju to vazenie udržalo"
Pozrel som sa na neho.

Dívala jsem se skrz vodu na ty dva. Docházel mi kyslík. Nemám ráda vodu.. Nechala jsem aktivovat pečeť. Rozlezla se po těle. Následně mi ztmavla kůže, vlasy se prodloužily a na hlavě vyrostlo 5 rohů. Tolik síly, díky které jsem vězení zrušila.
,,Tak snadno se mě nezbavíte." ušklíbla jsem se a znovu začala hrát. Opět jsem na ně poslala všechny démony.

Pri pohlade na vezenie sa tvár toho dievčaťa ak sa to tak dalo nazvať začalo meniť aj vazanie začalo praskať.
Odskočil som od neho a pozrel som sa na tu bitosť ktorá nemala tak celkom ludsku podobu opať pristupi démoni"ale nie už zase"
Urobil som pečať a opať sa objavili klony ktoré na nich začali utočiť kedže som teraz potreboval čas na skladanie pečatí.
Hm ta jej píštalka s tým musí mať niečo dočinenia musíme ju zničiť medzi tým sa klony rutili a ja som skladal pečate.

Poskládal jsem rychle pečetě a vyhýbal se démonům. ,,Takže, to nebude takové lehké." Chidori eisou. Našel jsem skulinu mezi démony a kopí jsem mířil na tu její píšťalku.

Usmála jsem se v duchu. Přišli na to.. Zahrála jsem ten nejvyšší tón a použila Mateki: Mugen Onsa. Oba najednou jsem chytila do genjutsu. Oba měli roztažené ruce a nemohli se hnout. Jakoby byli svázáni. Mezitím se jejich těla začala rozpouštět. Odtud se jen tak nedostanete..I když způsob tu je...

S ničoho nič som sa zobrazil na nejaom divnom mieste kde som bol sputaný moje telo sa ako keby začalo rozpuštať chvílu som zmetkoval.
Takže genjutsu povedal som v nom bolo to hrozostrašné a čím dalej som v nom bol zdalo sa mi to ešte horšie no na genjutsu som bol pomerne špecifikovaný tak som vedel čo robiť začal som zastavovať tok mojej chakry po chvíli genjutsu ustupilo lenže nie moc vela ale pomohl som aspon vo skutočnom svete svoje telo trochu ovládať čo to je jakto ťe neskončilo to neni možné.Dalej som sa snažil zastavovať prívod lenže stále to isté a genjutsu zosilnovalo.
Tak potom jedine v skutočnom svete som pomali a trasuc sa vytiahol z vačku kunai a rýchlim švihom som si ho zaboril do pravej nohy.
V tom iluzia skončila ešte chvílu sa moje telo nevedelo spametať no prestali sa mi triasť ruky aj telo a bol som v normlále opať teda až na tu nohu.
"Tvoje genjutsu neni zlé no pomerne celkom prehliadnutelné"

Genjutsu. Ale tohle genjutsu je v něčem jiné. Sharingan se mi roztočil a já se z toho snažil dostat. Docela to šlo, ale musel jsem soustředit a taky tomu trochu pomoct. Vytáhl jsem kunai a lehce se s ním řízl, tak abych byl zase v reálu. Podíval jsem se na ni a rychle poskládal pečetě.

Tak ještě něco vyzkoušíme.. Změnila jsem melodii. Doki se začali formovat v divné potvory. Každá potvůrka na ně zaútočila. Vlastně jakoby nimi procházela, ale...Brala jim čakru.
,,Živí se vaší energií, vaší fyzickou silou. Tudíž i vaší čakrou. Čím více čakry má, tak sílí." pousmála jsem se. Byla jsem už unavená. Stojí mě to čakru a pečeť ještě víc.

Hned první potvora co mě zasáhl, tak jsem se změnil na pařez a objevil se kousek za Oto. Uvidíme jak je rychlá. Poskládal jsem rychle pečetě. Chidori senbon. Poslal jsem na ni jehly tak, aby se jí těžko uhýbalo.

Medzi tým ako začala opať krať na tu svoju píšťalku som si obviazal nohu a postavil sa.
Vzrástla nejaka velka príšera a ktorá začala prechádzať cez nás cítil som ako moje telo slábne a strácam energiu dokončil som pečate a a vyuťil toho že ju zamestnával ten s konohy položil ruky na zem"hebi no ago!"a zo zeme sa k nej bleskovou rýchlostou začali ťahať hady ktoré jej obmotali nohy a začali paralizovať telo"ty s konohy teraz jej znič tu jej flautu!"

Hadi mě spoutali a paralyzovali. Kso..nemohu se hýbat... Nemohla jsem použít flétnu, bylo mi k ničemu, že tu mám démony, když jsem je nemohla ovládat. Najednou jsem však ucítila bolest. Do zad se mi zabodalo několik jehel. Vykašlala jsem krev a pramínky se mi táhly od úst a stékaly po bradě. Chtěla jsem zvýšit sílu pečetě, ale nemohla jsem. Když jsem to zkusila, projela mnou bolest. Vykřikla jsem bolestí. PečeŤ mě začala trhat. To ne..

Pomalím krokom som pristupil k nej vidle osm že je skoro na dne ako sa povie bez misloti som chytil jej flautu do ruky.
"Je koniec" a pred nou ju zlomil.

Díval jsem jak ji Isas vzal flétnu. Tak to je konec. Stál jsem vzadu a pozoroval to. Ještě jsem si radši dával pozor, kdyby nějak explodovala. Dneska by nebyla první.

Gome nasai, Tsukiko-sama...gomene okaasan, otousan.. Znovu jsem se pokusila zesílit pečeť. Povedlo se, ale..Vzápětí mi to doslova roztrhalo vnitřnosti. Než jsem stihla vykřiknout bolestí, padla jsem bezvládně na zem. Bylo po všem...

Rozprchla sa na všetky strany a na mna letelo cšať jej krvi po tvári oblečení.
Na tvári sa mi vyronil ako keby Démonov usmev"další dole".
Otočil som sa smerom na toho shinobi s Konohy."dobrá práca zvládly sme to no ešte ako to vyzerá s daleka neni koniec".
Bez nejakch dalšich rečí som sa pomohol smerom dalej cítil som ako po suboji bolo moje telo dosť vyčerpané takmer bez chakry.
(presun)

Taky jsem odešel pryč.(přesun)

Přišel jsem na monumenty a stoupl si Assasinovu hlavu. Odsud je nejlepší výhled. Pozoroval jsem noční Konohu a užíval si klid.

dál jsem běžela kam mě to táhlo a pak mě to trklo že monumenty bude dobrý výhled cesta mi zabrala trošku víc času ale vyběhla jsem nahoru a uviděla tam koho jsem hledala vylezla jsem na jednu větev stromu a usadila se tam a zkoumavě ho pozorovala

Ja ako som bežal keď sa konečne veverička zastavila tak som po nej skočil a schmatol som ju do rúk bol som v ságe móde takže by mi len tak veverička nezdrhla .

Co si o sobě sakra myslí?

snažila jsem se mu nějak utýct tak jsem ho i kousla do palce

"Au .. au ..stačí .. hej ."
Aj keď ma to bolelo ale nie zas tak žeby sa to nedalo vydržať preto som ju držal aj naďalej .

Já ti dám stačí...

zapojila jsem i drápky a víc na něj zvířecím způsobem útočila xD