Hokage monumenty

Dál jsem zaujatě pozorovala oblohu a že si Allii přisedl jsem skoro nevnímala.
"Mise byla neúspěšná, ale všichni jsme přežili. Nemám důvod proč být ustaraná. Splnila jsem co se ode mě očekávalo. Ale příště už nechci vidět tolik raněných..." povzdechla jsem si. Je otázka, co tomu ale řekne Hokage.

"Ach tak," vzdychl jsem potichu, "to se občas stává, hlavně, že jsou všichni v pořádku. V mezích v pořádku.." dodal jsem neutrálně.
"Jsou v nemocnici? Neměl bych se na ně pro jistotu jít podívat?" pohlédl jsem jejím směrem na oblohu a pozoroval souhvězdí.

"Lékaři se už o ně postarali. Nic vážného, jen vyčerpání a bezvědomí. Prý se trochu prospí a budou v pořádku." pravila jsem stále tím stejným, zamyšleným tónem.
"Jen doufám, že už mě Hokage nikdy nepošle na misi do Amegakure."

"Hmm? Amegakure, Hanzou Salamandr?" mluvil jsem stále ztichlým hlasem a toto pronesl spíše jako řečnickou otázku.
"A tobě je tedy dobře? Určitě?"
Proč musí prožít další takhle hrozný zážitek. Někdy mi přijde, že se na ni tyhle nepříjemnosti sami lepí.

"Uhm, ano Salamandr a ano je mi skvěle. Nechal nás jít, i když nás mohl dorazit, možná si budeš myslet že jsem blázen, ale v něčem jsme si podobní." řekla jsem poněkud zmateným tónem.
"Doufám, že to Hokage-sama pochopí. Já jsem určitě pro mír. Nechci další válku."

Podobní? Nechal je jít.. v duchu jsem se udivil, dál jsem ale rychle přemítl k dalším větám.
"Teď je vše hrozně zmatené," Assasin... "další válku si ani nemůžeme dovolit. Určitě ne teď."

Podívala jsem se na Alliiho. Konečně jsem se jakž takž vzpamatovala z toho zážitku v Amegakure. Cítila jsem se, jako kdybych se podruhé narodila.
"Správně. Ani teď, ale ani nikdy jindy." začala jsem se tvářit, jako kdybych byla poněkud víc při smyslech než před chvílí.
"Co jsi vlastně dělal ty celou dobu?"

Nikdy víc, kéž by..
"Umm? No- já- byl jsem si něco zařídit v Suně a jinak nic zajímavého, nic zajímavého.." nějak jsem ze sebe vyhrkl. Při pohledu na její klasický výraz trouby se mi roztáhl úsměv trochu víc do široka.
Když jsem si uvědomil, že na ni divně civím, rychle jsem odvrátil pohled zpět na oblohu.

"Hm... v Suně povídáš." ušklíbla jsem se a zavzpomínala na staré časy.
"To je ti podobné, místo toho abys pracoval na lékařských technikách nebo trénoval.." větu jsem nedokončila a nechala ji vyznít do prázdna.

"Asi tuším, na co myslíš.. ale právě to jsem tam byl ukončit.." zamumlal jsem se zrakem na jejích nohách.
K těm technikám se nebudu vyjadřovat.. přeci jenom je to ještě moc čerstvé.

Vševědoucně jsem se ušklíbla a poplácala Alliimu po rameni.
"Chápu, máš někde minimálně pět dalších v záloze. No, to už mi může být jedno, neznám je, co je mi do nich." ale zkusí se motat kolem některé z holek kterou znám a zadupu ho do země.

"No vlastně.."
Položil jsem jí ruku na tělo a jemně zatlačil, aby se položila na zem. Jakmile se její lopatky pomalu dotýkaly chladného kamene, naklonil jsem se nad ni a pomalu se přibližoval.
Pokud teď dostanu juukenem... ostatně bych si to za minule zasloužil.

Něvěřícně jsem si ho prohlížela. Jeho drzost nezná hranic. Co si vůbec myslí že dělá? Trochu sarkasticky jsem se pousmála a ležíc pozorovala oblohu. Neměla jsem v plánu mu to vůbec ulehčovat.

"Promiň. Máš tu na čele nějakého brouka," cvrnkl jsem do prázdna nad jejím čelem a zase se oddálil, "to máme ale krásný večer."
Odvrátil jsem od ní pohled a zlomyslně se šklebil.

Hodila jsem si nohu přes nohu a dala ruce za hlavu. Je to srábek přesně jak jsem čekala.
"Opravdu nádherný večer. K dokonalosti ale přece jen něco chybí."

"Fajn, tak 1:0 pro tebe," opět jsem se přes ni položil a přiblížil se k jejím rtům, "ten brouk byl ale sakra velkej." Pousmál jsem se a políbil jí ústa.

Do polibku jsem se jen spokojeně pousmála. Jednu ruku jsem mu vpletla do vlasů a přitáhla si ho ještě blíž. Zaplavil mě vcelku příjemný, neznámý pocit. Nepatrně jsem se nadzvedla a otřela se o jeho tělo. Bylo příjemné mít ho tak blízko. Když byl duchem naprosto mimo, napřáhla jsem se a uštědřila mu pořádnou juukenovou facku.
"To máš za to, cos mi udělal tenkrát v sídle. Sám dobře víš." pravila jsem a postavila se na nohy.
"A také za to, že si myslíš, že jsem nějaká nána, která se nechá využít a odkopnout. Smůla. To já jsem právě využila tebe. Díky, bylo to příjemné dobrodružství, ale teď už musím jít." ušklíbla jsem se a seskočila kamsi do tmy. Najednou mě nebylo.
Přesun.

Do té facky jsem se cítil vážně skvěle, ale bohužel právě ta facka mé snění přerušila.
Postavil jsem se a hleděl za jejím stínem, který zmizel ve tmě. Když na mě mluvila, nevěděl jsem, co bych k tomu mohl dodat nebo namítnout. Když jsem se vzpamatoval, stále jsem si mnul místo, kam mě uhodila.
2:0 pro tebe, Mikomi.. Hezky se vyspi.
Usmíval jsem se a ještě si před odchodem dopřával pohled na hvězdy. Pak jsem se mlčky vydal pryč. Domů, pořádně se prospat.
.Přesun.

Došla jsem na sochy Hokage a dívala se na vesnici. Byla v prachu, všude panovala panika, křik, výbuchy. Usmála jsem se. Tohle sem ještě neviděla, ale líbilo se mi to. Spokojeně jsem vše pozorovala a doufala, že Tsukiko-sama bude v pořádku.

Protože si mě nikdo nevšiml, zahrála jsem pár melodií a všichni tři Doki začaly sochy měnit na prach. Kusy skály se řítily do ulic vesnice a ubližovaly vesničanům, kteří zatím přežili.

Doskákal jsem na monumenty a podíval se na tu holku. ,,Jsi buď hodně odvážná a nebo blázen". Podíval jsem se na ni a připravoval se na útoky.

Podišiel som k monumentom no teraz som nič neriešil čo sa stalo a zbadla som nejaké obludy predomonu a nejaké dievča s flautou.
Zadíval som sa na nu a pozoroval ako sa to dalej bude vyvyjať.

Na chvilinku jsem flétnu od úst oddálila. ,,Možná obojí." pousmála jsem se a znovu začala hrát. Démon s cepem s ostny mířil na Seita a démon s kosou na Isase.

Viděl jsem to sharinganem, takže nebyl problém uhnout. ,,Měla bys jen vědět, že Kazekage a ta vaše bohyně světa před chvíli bouchly, takže už vás tu moc není." Poskládal jsem pečetě. ,,Suiton Suishouha." Poslal jsem na ni vodní vlnu.

Pozeral som na nu v tom niekdo na mna vibehol čože ako mohla?
Začal som sa uhýnať postave s kosou jej pohyby boli celkom rýchle teda až moc rýchle len tak tak som sa im stihol vyhnuť.
Podarilo sa mi ju trocha odkopnuť a medzi tým som spravil pečate"kage bushin no jutsu" a spravilo sa 20 klonov a pozeral som sa na démobna skosou.