Hokage monumenty

Dal by sis semnou cviční souboj? zeptám se

Dál se dívám na Konohu.
Co máš pořád s tím bojem? Život shinobiho není jen na bojišti fyzického světa. Je i v rovinách mysli a ducha. V tom ty, ale asi na neštěstí nevynikáš.
Řenku s klidem a zavřu oči. Užívám si paprsky slunce.

Já vím,že by jsi vyhrál,ale já chci dokázat,že nejsem slabý shinobi. řeknu

A to chceš dokázat nám a nebo sobě? Máš evidentně nízké sebevědomí. Já osobně nemyslím, že si až tak slabí, jen my jsme prostě o chlup lepší. To je celé. Prohrát se mnou a nebo Shirem není až tak velká ostuda.
Otočil jsem na něj hlavu a trochu na něj mrkl, potom jsem se zase dál díval na Konohu před sebou.

Pořád jsem se usmíval.O chlup? zasměju se

Postavil jsem se a protáhl se.
Tady ta vesnice je snad víc problémová než Suna. No můj úkol byl krom rozmluvy s Hokagem. Zeptat se, co si myslí i obyčejní obyvatelé o Suně a celkově zemi Větru. Jaký je tvůj názor?

No já v zemi větru ještě ani nebyl. řeknu trochu jsem se za to styděl.

No. Je pravda, že já jsem v Konoze taky podruhé a poprvé to bylo jen na skok, když byli chuuninské zkoušky. Takže se nijak nedivým.
Řekl jsem když jsem si všiml jeho studu.

Nic jsem neodpovídal pořád jsem se styděl za svoji slabotu a za to,že jsem v suně snad nikdy nebyl.

Zavřu na chvíli oči.Taschere nebo mam říkat pane Taschere?

Té jeho otázce jsem se pod maskou usmál.
Mě je to jedno. Říkej mi jak chceš.

Vy jste silnější tak to řekněte vy. začal jsem mu vykat

Dorazil jsem k monumentům a Atsushi (pes) , jenž mi celou dobu klidně seděl v kapse nějak zblbnul.Popošel jsem o kousek dál a uviděl nějaké 3 ninji.Přešel jsem ještě blíž a zjistil že 2 jsou ze Suny a jeden od nás z Konohy.Ten měl taky na hlavě psa.* Atsushi...doufám že neuděláš nějakou blbost.... * pomyslel jsem si.Nebly jsem moc blízko , takže je možné že si mně ani nevšimli.Otočil jsem se od nich a namířil si to za jeden ze stromů.Sedl jsem si tam , sedl si do tureckého sedu a na chvíli jsem se dostal do stavu hluboké meditace , takže jsem okolí vůbec neslyšel ani nevnímal.

Klidně mi říkej Tascher. Nepotrpím si tolik na formálnosti. Potom bych si připadal jak Ti staří hlavouni, (vysoce postavení lidé) kteří si vyvalují břicho za stolem, ve svých úřadech.
Trochu jsem se polohlasně zasmál.

Zacítil jsem něčí přítomnost.Trochu mě to znervoznilo.Díval jsem se tam odkud pach šel.Kinomaru(pejsek) to ucítil také.Tak dobře Taschere

Copak??? Hledáš svého kolegu, který sedí tam na tom stromě???
Ukázal jsem směr kde byl pouze pohledem očí.

Ne. řeknu a díval jsem se pořád na něj.Docela mi to bylo blbý stát před ninjou který o proti mě byl silný,ale to byli snad všichni.Nemohl by jsi mi nějak pomoct abych byl silnější?

Když jsem ho slyšel málem jsem vyprskl smíchy, ale nedal jsem to na sobě znát.
Pomoci stát se silnější? Není žádná zkratka na cestě shinobiho. Alespoň ne opravdu účinná. Musíš tomu dát čas. Jinak by to s tebou nemuselo dobře dopadnout. Znal jsem takové, ale ti už jsou dlouho 2 metry pod zemí.

Můžu se zeptat kdo to byl? zeptám se

Kleknu si před něj a hlavu dám na zem.Prosím pomoc mi.

A jak se mam stát silnějším?Někdy jsem i přemýšlel,že odejdu z vesnice a najdu někoho silného kdo mi pomůže se stát silným! řeknu

Seděl jsem tam pořád , ale už několik minut jsem je poslouchal.* Zoufalec...prosit o pomoc ninji z jiné vesnice místo toho aby si zašel za svým senseiem...nebo si sám zatrénovat...bože.... * pomyslel jsem si a poté tiš povzdechl.Vstal jsem a oprášil se.Pomalým krokem jsem vyšel zpoza stromu a stejně rychle jsem šel k hlavě Godaime a na tu jsem si sedl do tureckého sedu.Ty ninji jsem ignoroval a vytáhl jsem svitek který jsem si začal pročítat.