Jezero

Tak jsme dorazili k jezeru.Rei a já.
Schodil jsem ze sebe batoh i podružné věci a vrhl jsem se na postavení stanu "Zkus najít trochu dřeva a rozdělej oheň..pokud budeš tak hodná" mrknu na ni,ona se usměje a jde hledat dřevo na pdopal.
Já se mezitím morduji se stanem...
Rei se vrátila se dřevem a snaží se rozdělat oheň.Pobaveně ji sleduji...po chvíli,už stan stojí a já do něj dávám spacáky a vše co by nemělo zůstat venku.
Oheň už plápola a já si přisednu k Rei.

Obejmu si kolena a koukám zamyšleně do ohně, takovejch emocí co mnou teď probíhalo se ani nedalo spočítat, napadla mě otázka, kterou jsem musela říct nahlas.
"Co když právě emoce mě dělají tak slabou? Neměla bych se jich zbavit?" promluvím do ticha

Zašklebím se "Emoce dělají člověka...pokud se jich zbavíš budeš jak kus chladné skály" přihodím kus dřeva do ohně "Nevím jaký by byl život bez emocí...asi naprd..." koukám do ohně "A myslím,že bys asi těžko hodila city jen tak za hlavu" usměju se

"Jenže pak si ze mě dělaj všichni dobrý den, všichni pak moc dobře vědí, co si můžou dovolit, protože bych jim to prominula." zapřemýšlím nad jeho slovy
"Sho řekni, hodím se na tuhle rpáci vůbec na tohle postavení, společnost ..."

"Podívej všichni v organizaci jsou dost silné osobnosti a Ty těžko zkrotíš..." usměju se "Řekni mi kdo se na takovou práci hodí...já bych to nezvládl...nejsem typ který umí rozhodovat,jsem jen pěšec kterým někdo posunuje po šachovnici" klackem zaštourám v ohni "Mno a prozatím jsi Král na šachovnici Ty tak se snaž a neboj se,naučíš se vládnout" usměju se na Rei

"Vůbec se tak necítím." podívám se na něj, "udávat rozkazy může leckdo. Pořád mám pocit že mi něco brání dělat zlé věci"

Reina Kana napsal:"Vůbec se tak necítím." podívám se na něj, "udávat rozkazy může leckdo. Pořád mám pocit že mi něco brání dělat zlé věci"

"To něco je svědomí....holt nejsi ještě prohnilá jako my ostatní...My,už jsme dávno za pomyslnou branou...Ty máš ještě možnost zůstat před ní.." usměju se a koukám do tančících plamenů ohně "Teď se jen rozhodnout zda-li ten krok učiníš a staneš po boku nás...kteří,už jsme davno pohlcení tmou" lehce se usměju a dám dlaň nad plameny a pochvíli ji stáhnu zpět

"Co nebo jak se nakopnu zpátky? Jednou jsem zabíjela a bylo to úžasné, ale teď mám chuť ničit lidem životy, ale ne je zabít. Jen trpět." lehnu si na trávu a dívám se na nebe.

Reina Kana napsal:"Co nebo jak se nakopnu zpátky? Jednou jsem zabíjela a bylo to úžasné, ale teď mám chuť ničit lidem životy, ale ne je zabít. Jen trpět." lehnu si na trávu a dívám se na nebe.

Usměju se "Ty chceš nechat lidi trpět...začínaš mi připomínat někoho z historie..." poškrábu se na bradě "Mno Ty musíš rozhodnout jak sama ze sebou naložíš...i kdybych Ti stokrát řekl ne...tak na Tobě je konečná volba" přihodím pár větví do ohně "Ale rozhoduj se dobře...uvaž vše..protože někdy,už není možnost vzít vše zpět..." Směju se a koukám na nebe.

stále mi ale v hlavě zůstávala otázka jestli se vůbec pro tuhle stranu hodím. Mrcha se ze mě stala už od okamžiku co jsem zabila prvního člena mé bývalé party, když mi chtěl pomoc. Zrazovat lidi bylo na mém denním programu stejně tak jim i dávat falešné naděje. Tak proč mi to teď dělá problémy. Udělal to Sasuke? To kvůli němu se mi nechce dělat zlé věci a promíjím všechno ostatním?
"Sho?" odmlčím se na chvíli a přemýšlím co říct.

procházel jsem se po jezeře

Reina Kana napsal:stále mi ale v hlavě zůstávala otázka jestli se vůbec pro tuhle stranu hodím. Mrcha se ze mě stala už od okamžiku co jsem zabila prvního člena mé bývalé party, když mi chtěl pomoc. Zrazovat lidi bylo na mém denním programu stejně tak jim i dávat falešné naděje. Tak proč mi to teď dělá problémy. Udělal to Sasuke? To kvůli němu se mi nechce dělat zlé věci a promíjím všechno ostatním?
"Sho?" odmlčím se na chvíli a přemýšlím co říct.

Přikládám do ohně a dloubu se klackem v řeřavých uhlících "Copak?Něco máš na srdci?" usměju se a klacek,kterým jsem šťoural v ohni,vrhnu do plamenů "Jestli Ti něco leží v hlavě,ven s tím" mrknu na Rei

"S tím mi ani ty nepomůžeš, s tím mi pomůže jen jeden člověk a moje svědomí." usměju se na něj "Ale díky."

Reina Kana napsal:"S tím mi ani ty nepomůžeš, s tím mi pomůže jen jeden člověk a moje svědomí." usměju se na něj "Ale díky."

Přejedu si rukou vlasy a usměju se "Každý si své vnitřní boje musí vybojovat sám" pokývu hlavou "Jde jen o to,jestli má onen člověk podporu od blízkých...je to tak lepší...hlavně se moc neuzavřít" usměju se

byl jsem u prostřed jezera nudil jsem se tak jsem začal trénovat a protože všude byla voda tak trénovat katon kolem sebe bylo zbytečne skusil jsem to tedy do vzduchu "Kton:gokakyu no jutsu"

jak jsem tak ležela začal mě zžírat podivný pocit něčí přítomnosti a tu mi hned potvrdil plamen na obloze, prudce jsem se posadila a zamžourala na jezero. Jako by na mě zase spadl balvan. Jen někde vedle sebe nahmatám Shoovu ruku a poklepu mu na ní a následně ukážu na...... Sasukeho.

Reina Kana napsal:jak jsem tak ležela začal mě zžírat podivný pocit něčí přítomnosti a tu mi hned potvrdil blesk na obloze, prudce jsem se posadila a zamžourala na jezero. Jako by na mě zase spadl balvan. Jen někde velde sebe nahmatám Shoovu ruku a poklepu mu naní a následně ukážu na...... Sasukeho.

Zamžourám do dálky "Je to on?Blbě vidím...." zaostřuji a mrkám "Ale,ale,že by to byl náš milý odpadlíček" strojově se zazubím "Co budem dělat?Zabijem ho?" otočil jsem se k Rei a odlesk plamenů v očích dodal mému obličeji démonický vzhled,který ještě umocňoval můj široký úsměv

"Já......já nevím." řeknu a podívám se zase do ohně a obejmu si kolena.
"Jsem slaboch." zašeptám

složil jsem pečetě na chidori a do skály kousek odemě jsem narazil pěstí s blesky skála se rozletěla na kusy

Reina Kana napsal:"Já......já nevím." řeknu a podívám se zase do ohně a obejmu si kolena.
"Jsem slaboch." zašeptám

Podívám se na Rei a pohladím ji po vlasech "Tak ho půjdu zabít sám" usměju se "Jednou tuto epizodu v Tvém životě musíme uzavřít" vstanu a podívám se na jezero "Když bude třeba vysuším celé jezero,jen aby už byl klid" zasměju se a otočím se na Rei

sklopím oči, nevím co mu na to říct, to jak se Sasuke zachoval mě rozpaluje, ale zase se mi ho nechce zabít, pořád ho mám ráda.
"Sho neměla bych si s ním spíš promluvit?" zadívám se na něj

Reina Kana napsal:sklopím oči, nevím co mu na to říct, to jak se Sasuke zachoval mě rozpaluje, ale zase se mi ho nechce zabít, pořád ho mám ráda.
"Sho neměla bych si s ním spíš promluvit?" zadívám se na něj

Kleknu si k ní a prstem odhrnu pramen vlasů z jejího čela a usměju se "Jsi šéfka...klidně si s ním promluv,ale budu na dohled" zamračím se "Jestli se mi nebude něco líbit,tak na něj vletím a nebudu ho šetřit.." mrknu na Rei "Nezapomínej,že však zradil naši organizaci" usměju se

"To vím, sama jsem ho vyhodila." zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla, 'tohle jestli psychicky přežiju, budu dobrá.' pomyslím si. podívám se na Sho a pohladím ho po vlasech
"Díky." vstanu a podívám se na Sasukeho a pak na Shoa a mírně kývnu

Reina Kana napsal:"To vím, sama jsem ho vyhodila." zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla, 'tohle jestli psychicky přežiju, budu dobrá.' pomyslím si. podívám se na Sho a pohladím ho po vlasech
"Díky." vstanu a podívám se na Sasukeho a pak na Shoa a mírně kývnu

Mírně zrudnu a vzpřímím se "Není zač...budu za Tebou...kdyby něco jsem u Tebe ve vteřině" usměju se na Rei a stoupnu si za ní a nakloním se jí k uchu "Nezapomeň...musíme to vyřešit jednou provždy" a lehce se dotknu rty jejího ucha.

naskočí mi husí kůže snad po celém těle, při jeho doteku a otočím hlavu na něj.
"Doufám."