Kancelář Hokage

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 19:51

First topic message reminder :

Hokageho kancelář se nachází prakticky uprostřed Konohy.
Jje to velká kulatá budova, snad ještě majestátnější než Hokage monumenty.
Vyřizují se zde odměny za mise, zadávají se tu mise, jsou tu uschovány určité techniky a všechny informace o každém ninjovi z vesnice.
Za velkým stolem většinu dne sedí Hokage, který vyřizuje papírování...
Také si tu za určitý poplatek můžete půjčit nějaké ty svitky s technikami.

pro Hiroshi Senju Wed 2 Jan - 21:43

Dostavil jsem se asi do ulic vescnice na Kori. Slezl jsem z ní a v tašce měl několik lístečků s nápisem: Dnes večer bude Hokage zpívat pro celou vesnici, na počest nového roku! Přijďte, zveme každého! Byl to super plán jak zase to tu trošku rozvířit a udělat si srandu. Letáčky jsem házel všude po vesnici a lidé se začali pomalu shromažďovat před sídlem Hokage, až tam nakonec stála skoro celá vesnice, čekající na Hokage a její famózní operu (xD). Já seděl na jednom z domů a čekal až nám tu všem zazpívá! Kori jen kroutila hlavou a lehla si vedle mě. "Hiroshi je ti jasné že po tomto se už asi neuvidíme?" řekla a vzdychla já se jen smál a čekal až nám sestřička zazpívá. Kori pořád kroutila hlavou, asi cítila zlo!

pro **Kaori Senju** Thu 3 Jan - 13:24

Keď sme sa s Mai objavili pri budove, čudovala som sa, prečo tu je toľko ľudí. Žeby prišli proti niečomu protestovať? Nie, nie, to by tu už vrieskali ako paviány. Priamo pred očami mi preletel lístoček, rýchlo som ho schmatla a prečítala. Div som nepukla od jedu. JA HO ZABIJEM! Zatla som ruky v päsť a rýchlo vošla do budovy. Vzala som si Mai do náručia a vybehla som tie schody hore. Dvere do kanclu som vykopla a Mai som položila na stôl. Chcela som si vybiť zlosť, ale nemala som na kom. Môj šibnutý braček sa kto vie kde skryl. Podišla som k oknu a dívala sa na ten dav ľudí. Čo teraz?! Nemienim spievať! Keď som sa pozrela na strechu jedného z domov, koho som tam nevidela?! Môjho "milovaného" bračeka! Však on za to zaplatí! Schmatla som svoje kreslo a prehodila ho cez okno tak, že letelo priamo na Hiroshiho. Mai sa na mňa udivene dívala, ja som len pokrčila ramenami. Raz budeš taká aj ty. Uškrnula som sa na ňu a preliezla som cez puklinu v okne na strechu. Ľudia si začali čosi šepkať. Prižmúrila som na nich oči. Nič sa tu konať nebude! Toto bol len nevydarený vtip môjho šibnutého bračeka, však ho poznáte. Zvolala som na nich a oni na mňa len vrhli namrzený pohľad. Pokrčila som ramenami, vrátila som sa späť do kancelárie a sadla si na stôl. Prúdil tadiaľ studený vzduch kvôli oknu a navyše prišla som o svoje kreslo, takže som si musela zavolať jedného ANBU, nech mi prinesie ďalšie. Keď tak nad tým rozmýšľam...Koľko kresiel za život som už prehodila cez okno? Však to sa už ani nedá spočítať!

pro Satsuki Aizawa Thu 3 Jan - 13:52

Pomalými kroky jsem se blížila k budově Hokage. Dlouho jsem tu nebyla, nějak jsem si potřebovala urovnat myšlenky, které pořád někam utíkaly. Za mým týmovým kolegou, který vězel bůh ví kde a já o něj měla starost.
Potřebovala jsem na vzduch a pro misi nebo trénink, abych nemusela myslet na pochybné myšlenky o ještě pochybnějších existencích.
Zavrtěla jsem hlavou, byl to jen omyl, jeden velký omyl!
Cestou se mi do ruky ani už nevím odkud dostal letáček, to už jsem stála přesně pod budovou. Přelétla jsem ho očima, zastavila se a zvedla oči nahoru. Zahlédla jsem právě Hokage, jak všechny okolo rozhání, já si říkala proč tu tak všichni postávají a po tváři mi přelétl krátký úsměv.
Chudák sensei, tolik starostí a k tomu tyhle žertíky. I když tenhle byl vážně vydařený! Když ven letělo křeslo, už jsem radši vešla do budovy a vyšla i schody nahoru. Před kanceláří jsem na chvíli přemýšlela, jestli bych spíš neměla chvilku počkat než Hokage vychladne, ale nakonec jsem to riskla a zaklepala.

pro **Kaori Senju** Thu 3 Jan - 14:03

Netrvalo dlho, vysedávala som si už na novom kresle a spokojne sa usmievala. Čakala som na Hiroshiho, však on sa tu raz dotrepe a dostane takú nakládačku, že nabudúce, keď si bude chcieť zo mňa robiť zase dobrý deň, tak si pekne rozmyslí, či mu to za otras mozgu a vybité zuby stojí! Kao? Prečo si taká k Hiroshimu? Opýtala sa ma Mai a ja som sa len uškrnula. Budeš staršia, pochopíš! Už som sa tešila na to, ako budem Mai trénovať! Taktiež ju naučím techniky, ktoré učil Majster mňa. Odrazu niekto zaklopal. Rýchlo som si napravila ofinu tak, aby som zakryla zelený kosoštvorec na mojom čele a s milým úsmevom som povedala. Ďalej! Myslela som si, že to bude Hiroshi...A už som si pripravovala hrubú a ťažkú knihu, ktorú po ňom hodím.

pro Satsuki Aizawa Thu 3 Jan - 14:19

Nakonec jsem dále přece jen zaslechla, proto jsem prsty jela na kliku, stiskla ji a tahem od sebe dveře otevřela. Nakoukla jsem dovnitř, nebezpečí nejspíš nehrozilo, tak jsem vešla dovnitř. Porozhlédla jsem se, stejný chaos jako naposledy.
"Dobrý den Hokage-sama.." Nejdříve jsem formálně pozdravila i lehkou úklonu přidala, ale měla jsem spoustu otázek.
"Chtěla jsem se vás zeptat, jestli nemáte nějako nové zprávy o Naovi. Od té doby co použil to Kuchyiose se ještě neobjevil, mám jen starost" Podotkla jsem, to byla první otázka.
"Ale hlavním důvodem proč jsem tady je nějaká mise nebo trénink. Vím, že nemáte teď moc času.." Zbytek jsem nechala jen doznít ve své mysli. Nabízela se možnost jiného senseie. Ale koho? Hokage jsem měla ráda, i když jsme neměli ještě společný trénink.. Možností bylo spoustu, ale nemůžu už jen nečinně sedět.

pro Hiroshi Senju Thu 3 Jan - 14:21

Když ségra vyhodila křeslo přímo na mě, jen jsem zařval a rychle uhnul. Málem mě trefila! Když začala lidi rozhánět, jen jsem trošku posmutněl, chtěl jsem slyšet její zpět, to byla byl super dárek do nového roku! Pak se na mě Kori jen fakt vystrašeně podívala a jen řekla. "Mám takový pocit, že by jsi měl jít za ní Hiroshi." Když to dořekla, jen jsem tak trošku sebou škubnul a povolil si trošku u krku tričko. Pak Kori zmizela. "Hééééé?! Ty srabe!" Zařval jsem na ní, byla podělaná jak nějaké kotě, teda ani se jí nedivím, kdo by se ségry nebál když je naštvaná! No, jen jsem přeskákal k rozbitému oknu, zase mě něco cvaklo v hlavě. "Tak co ségra, co bude s tou operou? Došel ti dech hééé?" Zasmál jsem se jako pako a čupěl na parapetu okna, měla tam nějakou holku, neznám! Jen jsem se pak juknul na Mai a udělal na ní srandovní obličej.

pro **Kaori Senju** Thu 3 Jan - 14:36

Milo som sa usmiala na Satsuki a knihu, ktorú som chcela hodiť po Hiroshim, som rukou odsunula nabok. Však on tu ešte príde! Keď spomenula Naa, len som pokrútila hlavou. Nie, nemám o ňom žiadne nové správy. Musíme len dúfať, že je v poriadku. Pokrčila som ramenami. Ešte stále som nechápala, ako mohol byť tak ľahkomyselný a použiť techniku Kuchyiose no Jutsu bez podpísanej zmluvy. Viem, je pravda, že sme ešte nemali prvý tréning, ale...Nao tu nie je a Gats sa kto vie kde fláka. A je pravda, že veľa času nemám... Chcela som dopovedať, ale niekto sa za mnou ozval. Ten hlas som spoznala okamžite, naskočila mi žilka na čele a otočila som sa k nemu na stoličke. Ty šmejd jeden! Pomaly som vstala a približovala sa k nemu. Nakoniec som sa zastavila, niečo ma napadlo. Čo keby sme si dali tréning my traja, hm? Vy dvaja proti mne, keď už tu nie je Nao. Stále to bolo lepšie ako vysedávať nad papiermi. Máš šťastie, že ma to napadlo, inak by som ti rozbila držku! Šepla som smerom k Hiroshimu a zamračila sa naňho. Však čo?! Rozbijem mu hubu pri tom našom tréningu! Keď si Mai všimla ten jeho xicht, rozosmiala sa na celé kolo a tými svojimi malými ručičkami udierala do stola.

pro Satsuki Aizawa Thu 3 Jan - 14:45

Jne jsem si povzdechla při zmíňce o žádných nových zprávách. Nao byl prostě trdlo, vždycky vymýšlel bláznivé plány, ten se neztratí, určitě ne.
Poslouchala jsem Hokage, když v tom se v okně někdo objevil. Přetočila jsem na něj zrak a zaslechla Hokage. Podle všeho to byl on, co způsobil ten rozruch před budovou, hněv Hokage bych na vlastní kůži pocítit nechtěla. Jenže to už navrhovala souboj.
Heh? Já s ním proti Hokage? Vždyť ho neznám ani nevím, co dokáže. Pfu, no aspoň se protáhnu a trochu potrénuji, zapalovat lesy jen tak pro nic za nic mi už nebaví.
Nezbývalo mi nic jiného než přikývnout.
"Ten nápad nezní špatně.." Podotkla jsem a úsmála se. Jen jsem doufala, že Hokage nebude mít Suiton ani že ten souboj nebude na jezeru.

pro Hiroshi Senju Thu 3 Jan - 14:56

"Hééé? Já proti tobě s ní?!" Nastavil jsem fakt děsnej výraz. Toto bude horší než normální dělo! Stékla mi kapka po čele a kouknul jsem se na tu osobu, která stála spolu semnou u ségry. Mai se začala řehňat na celé kolo, to mě trošku rozesmálo a vešel jsem dovnitř, byla mi docela zima. Chytil jsem Mai a vyzvedl jsem jí do vzduchu něco jako "letadýlko" (xD). Pak jsem jí položil zpátky na zem a trošku rozcuchnul vlásky. Pak jsem přistoupil k té osobě a s plných plic jsem se chtěl pustit do souboje. "Budu s tebou sestřičko bojovat, ale jen pod podmínkou že si můžu vzít Kori, bez ní jsem jak jak bez tebe! (xD). Chabeeeej!" Zasmál jsem se stále byl nadčenej, že i já jí někdy můžu nabančit, teda doufal jsem že se mi to povede!

pro **Kaori Senju** Thu 3 Jan - 15:07

Prižmúrila som naňho oči a dala som mu pohlavok. Snáď sa ma nebojíš, braček? Založila som si ruky na hrudi a oboch som si premerala pohľadom. Síce sa nepoznajú, ale snáď budú spolupracovať. No, jednu nakládačku som mu odpustila...Čakajú ho ešte ďalšie dve, jedna za toho šmolka a druhá za toho švagra. Ale to až po zápase! Škodoradostne som sa usmiala. Pre mňa za mňa si vezmi aj Svätého Petra, mne to je jedno. Uškrnula som sa naňho. Kiara, ktorá celý čas drichmala v pelechu, unavene zdvihla hlavu a premerala si pohľadom tu prítomných. Oblizla si ňufák, hlavu si oprela o stôl a spala ďalej. Dobre, tak poďme! Zavelila som, vyšla som na chodbu a počkala dokým výjdu aj oni. Mai šla samozrejme tiež, musela predsa vidieť, ako v dnešnej dobe bojujú shinobi. Nakoniec som dvere zamkla a vybrala som sa k tréningovému priestoru. (presun)

pro Hiroshi Senju Thu 3 Jan - 15:20

"Já a bát setebe, není Apríl ségra!" Zasmál jsem se a juknul na ho děvče tam. Když mi dala ségra pohlavek, zase jsem vytasil svůj nafouklí výraz a vyšel pryč. Na chodbě jsem si pěkně přivolal Kori, na kterou jsem posadil Mai, aby nás stíhala. Kori se jen podívala na ségru a její poněkud strašidelný výraz a už se rychle rozběhla na cvičiště. Pak jsem si i já vydal na cestu a docela jsem se těšil!

~Přesun~

pro Satsuki Aizawa Thu 3 Jan - 18:32

Jen jsem je pozorovala, nic jiného ani dělat nešlo. Byli jako voda a oheň. Ačkoliv jsem nechtěla, aby to nebylo neslušné, cukaly mi koutky a docela neúspěšně jsem potlačovala smích. Nakonec jsem z nich pohled přesunula na tu malou, připomínala mi Tami, hodně mi jí připomínala. Musela jsem se pousmát, nakonec jsem jen ale vrazila ruce do kapes a vydala se za nimi.
Tohle bude ještě zajímavé.
(Přesun)

pro **Akasuna no PiliKKa** Fri 18 Jan - 21:13

Písečná holubice vlétla Hokage do kanceláře a přistála na stole jako kopeček zlatavého písku.

Spoiler:

pro **Kaori Senju** Fri 18 Jan - 22:00

Objavila som sa na parapete okna, ktoré som rýchlo otvorila a vkĺzla dnu. Prudko som ho za sebou zatvorila a povzdychla si. Na ďakšiu kávu som už chuť nemala, tak som si urobila môj obľúbený čučoriedkový čaj.
S pohárom v ruke som si sadla do kresla a veselo si popíjala. Odrazu som mala dosť dobrú náladu...No neviem...Nemyslela som si, že som až taká náladová. Že by to bolo prácou...? To som teraz ale radšej neriešila. Pred sebou som si všimla kopu piesku a list, ktorý som okamžite otvorila a prebehla očami. Jemne som sa usmiala. Niekedy tú Sunu pôjdem navštíviť...Až teda budem mať viac času. Teraz som taká zaneprázdnená, že viac to asi ani nejde. Povzdychla som si a list aj s kópiou zmluvy strčila do skrinky. Potom som sa miesto pracovania rozvalila na stole a dívala sa do blba.

pro Hiroshi Senju Sat 19 Jan - 10:09

Bĕžel jsem rovnou za ní. Doufal jsem že to okno zůstane otevřené, ale ona ho hned zavřela! Nemĕl jsem na vybranou, ale při mé rychlosti jsem už nemohl zastavit. Nechtĕnĕ jsem prorazil okno a narazil do stolu, nĕkteré papíry spadly. Stoupnul jsem si a vipadal jsem fakt naštvanĕ. Došel jsem k ní blíž a natáhnul ruku, jakobych jí chtĕl zase vzít. Když jsem jí k ní však natahoval, vidĕl jsem kapku krve kapat z mé ruky. Dal jsem jí zpátky a podíval jsem se na ní. Ta byla ale celá od krve, když jsem se kouknul na hruď, tak oblečení bylo na kusy a tekla mi krev snad všude. Nejdřív jsem si myslel že jsem padl do genjutsu, ale toho bych si určitĕ všimnul. Pomalu se mi začínali zavírat oči, ale nezavřeli. Když jsem mĕl i trošku poslední síly poskládal jsem pečetĕ.
Suiton: Sai no jut... Nestačil jsem to doříct a padnul jsem na zem. Na zádech jsem mĕl zapíchlé 3 kunaie. Vůbec jsem netušil kde jsem je schytal. Ale, hlavnĕ že jsem si nikoho nevšimnul, bylo to divný. Pečetĕ se zrušily protože jsem je nedodĕlat.

pro **Kaori Senju** Sat 19 Jan - 11:35

Vzala som si pero do ruky a už už som sa naťahovala po papier, keď v tom zrazu niekto prerazil okno a ja som sa tak zľakla, že som sa s tým kreslom prevrátila na zem. Šokovane som sa dívala do stropu a pomaly sa zdvihla. A kto predo mnou nestál? No predsa Hiroshi! Chcela som mu streliť, ale keď som si všimla v akom stave je, zbledla som ako stena. Hiroshi? Odrazu padol na zem ako vrece zemiakov. Na jeho chrbte som si všimla tri kunaie, odkiaľ ich preboha nabral? Hiroshi! Kľakla som si k nemu a jemne som s ním potriasla, ale on nič. Po tvári mi stiekla slza, jemne som mu tie kunaie vytiahla a ruky, obalené zelenou chakrou, som mu pritisla na rany. Najhoršie na tom bolo, že som nemohla liečiť všetko naraz...Takže vlastne prichádzal o veľa krvi. Hiroshi, braček... Šepla som a keď sa mi podarilo čiastočne vyliečiť rany na chbte, pretočila som ho, aby som mu mohla začať liečiť rany na hrudi. Zrejme boli spôsobené sklom...A mohla som za to ja! Keby som sa išla vyspať, tak by bolo všetko v poriadku! Je to moja vina...Je to moja vina...Je to moja vina... Šepkala som si stále dookola, pritom mi slzy tiekli po tvári a padali na Hiroshiho tričko. Odpusť mi... Sklonila som hlavu, ale neprestávala som ho liečiť.

pro Hiroshi Senju Sat 19 Jan - 19:52

Ucítil jsem jak mi kunaie vytáhla z hrudi a já jsem pořádně vydechnul a dýchal rychleji a zároveň pomaleji. Její chakra byla velmi silná a rány na zádech se mi zacelovaly. Měl jsem al všude po těle střepy.
"Ne, ne, to ty mi odpusť, místo toho abych byl nějak užitečný dělám jen potíže a přiděluji práci. Heh, asi je to můj osud, být jen na obtíž..." Na tváři jsem měl stále úsměv, ale pomalu mizel. Nemohl jsem moc dýchat, navíc jsem stále přemíšlel nad tím kdo by mě mohl zasáhnout aniž bych si toho všimnul. No, teď jsem se ale rozhodl to neřešit. Její slzy mě trošku znepokojovaly.Nátáhl jsem svou ruku, která byla poněkud od krve, ale i tak jsem jí utřel slzy. Jen jsem ležel a snažil jsem se dýchat, i když se mi stále víc a víc zavírali oči, snažil jsem se je držet otevřené.

pro **Kaori Senju** Sat 19 Jan - 20:09

Uprela som naňho vystrašený pohľad a prudko pokrútila hlavou. Nie, nehovor tak...Si môj malý braček...Najlepší, akého som si kedy mohla priať a neviem si predstaviť, že by si bol iný. A... Na chvíľu som sa odmlčala. Je to moja vina, keby som šla spať, nebolo by sa to stalo. Pridávala som viac a viac chakry do techniky, do nemocnice som s ním ísť nemohla, možno by to nebol vydržal. Zelená vrstva okolo mojích rúk sa zväčšovala a zväčšovala a cítila som, že mi i ubúda viac chakry než zvyčajne. Keď mi utrel slzy, zanechal mi krvavú stopu na líci, ale i napriek tomu som sa smutne usmiala. Ty to zvládneš... Jednu ruku som na chvíľu uvoľnila a dala som ju do pečate. Cez okno sa do miestnosti začali rvať drevené chápadlá, ktoré vyťahovali Hiroshimu črepy z tela. Riadiť ich a sústrediť na techniku bolo dosť namáhavé a ťažké, ale zvládla som to. Verila som, že ho vyliečim...Musela som!

pro Reizo Hoozuki Sat 19 Jan - 20:46

Prišiel som do budovy, kde Hokage úraduje, a začal som stúpať po schodoch hore, až ku kancelárii. Ako som si na svoje šťastie všimol, nikto pred kanceláriu nečakal. Pristúpil som teda k dverám, a zaklopal som. O situácii v kancelárii som nemal ani potuchy, takže som sa milo usmieval a čakal som na pokyn, nech môžem vstúpiť...

pro **Kaori Senju** Sat 19 Jan - 21:05

Prudko som zdvihla hlavu, keď niekto zaklopal. Rýchlo som vzala Hiroshiho do náručia a vošla som s ním do vedľajšej miestnosti...Teda do kúpeľne. Poskladala som pečate a vyslovila názov techniky : Moku Bunshin no Jutsu! Vedľa mňa sa objavil môj klon, rozkázala som mu, čo mám robiť a pokračovala som v liečení Hiroshiho. Chápadla dokončili svoju prácu, tak som ich nechala zmiznúť. To Kekkei Genkai bolo fakt užitočné!

Klon

Vypočula som si rozkazy originálu, vrátila sa späť do kanclu a sadla si do kresla. Tvárila som sa, ako keby sa ani nič nedialo a pokojným hlasom som zvolala : Ďalej! Bola som zvedavá, kto to vlastne prišiel...

pro Reizo Hoozuki Sat 19 Jan - 21:58

Začul som Hokage, takže som otvoril dvere a vstúpil dnu. Pristúpil som už aj pred stôl, a len jemne som sa uklonil, a než som spustil ešte som si z vrecka vytiahol poslednú obálku, ktorá bola teraz smerovaná práve Hokage...
"Dobrý deň, Hokage-sama. Prišiel som z Iwy, nesúc Vám od Tsuchikage toto..." Na stôl som položil list v obálke, no a zvyšok bolo už iba na Hokage...

LIST::

pro Hiroshi Senju Sat 19 Jan - 22:03

Jen jsem se pousmál nad tím co řekla a ještě víc jsem si uvědomil že jsem k ničemu. Když takto využila Mokuton jen jsem se fakt divil. Ale docela dost to bolelo. Navic, když někdo zaklepal hned jsem zareagoval, myslel jsem si že to ten co po mě hodil ty kunaie. Když mě však přenesla do koupelny nestačil jsem cokoliv udělat. Nakonec byly všechny střepy pryč z mého těla a to mi ještě víc začala téct krev. Měl jsem ale to štěstí že mi uzdravila důležité rány na těle. Snažil jsem se stoupnout ale při prvním pokusu jsem spadnul a vykašlal jsem krev, pak jsem věděl že se jen tak nezvednu.
Kaori kdo je to? Kdo je v kanceláři? Působil jsem docela dost vystrašeně. Ty kunaie patřily někomu z Konohy. Když jsem ležel opět jsem vykašlal krev a snažil se normálně dýchat.

(Omlouvám se, píšu z mobilu xD)

pro **Raiken Namikaze** Sun 20 Jan - 21:16

Na stôl, za ktorým sedel klon Hokage, len tak z ničoho nič dopadol zvitok aj s upevneným odkazom...

Odkaz:

pro Katashi Aokawa Mon 21 Jan - 19:59

Pomalým krokem jsem se dotrmácel až ke kanceláři Hokage. Konohou jsem se toulal už asi 3 dny, ale nevěděl jsem kam jít tak jsem si řekl, že půjdu za Hokage se zeptat na tým nebo alespoň na nějaký trénink, nebo něco v tom smyslu. Pomalým krokem jsem kráčel do patra kde měla kancelář Hokage. Před dveřmi nikdo nebyl - díky bohu - ale ještě stále byla malá šance že někdo je uvnitř. Zaklepal jsem a čekal na reakci.

pro **Kaori Senju** Mon 21 Jan - 20:11

Kaori

Pozri...Ber to tak, že sme už zjavne poslední užívatelia Mokutonu. A vieš, že Mokuton patrí k silným vrodeným schopnostiam. Zabrblala som. Kto vie, kde je ešte Assassin...Nič som o ňom už dlho nepočula. Teraz som sa však ním nezaoberala, musela som saplne sústrediť na techniku. Ty to zvládneš, ty to zvládneš! Vravela som si v duchu. Shōsen Jutsu bola dosť namáhavá technika, ale ja som zatiaľ bola v poriadku...Mala som dosť veľkú zásobu chakry, takže mi to zatiaľ problém nerobilo. Ruky som znova premiestnila na jeho hruď, teraz bolo hlavné poriadne vyliečiť jeho pľúca, ktoré boli zasiahnuté tými kunaimi.

Klon

Milo, ale nedôverčivo som sa usmiala na toho shinobiho z Iwy. Čo len môže odo mňa Tsuchikage potrebovať? Opýtala som sa v duchu a prevzala si od neho obálku, ktorú som zatiaľ neotvárala. Dáte si niečo na pitie? Máme tu v Konohe teraz celkom zimu, určite ste zamrzli...Myslím, že teplý čaj vám urobí dobre. Vstala som a podišla ku kávovaru, ktorý mimochodom robil aj teplý čaj. Vybrala som dva poháre, ťukla tlačítko a poháre sa začali plniť teplým, krásne rozvoňavajúcim čajíkom. Vzala som oba poháre do rúk, jeden som mu podala a vrátila sa k stolu, kde som otvorila obálku a prečítala list v ňom. Hmm... Na tvári sa mi rozhostil spokojný úsmev. Takže, mierová zmluva...Výborne! Vzala som okamžite papier a pero a začala som písať.

List:

Strčila som list späť do obálky a podala ju onému poslovi. Kde sa vzal, tu sa vzal, na stole mi odrazu ležal zvitok aj s odkazom, ktorý som rýchlo prečítala a jemne sa pousmiala. No výborne...Konečne sa tú techniku naučil, ešte stále mám však pochybnosti, či to bol dobrý nápad. Jediným použitím tejto techniky by mohol zomrieť... Zvitok som skryla do zásuvky, potom ho do Archívu odnesiem. Na klopanie som zatiaľ nereagovala, čakala som len na reakciu toho posla.

pro Sponsored content

Kancelář Hokage

Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage