Kancelář Hokage

"Tak paní Hokage-sama..jsem tady z toho důvodu, protože jsem zde chvíli nejsem obeznámen se stavem Uchiha čtvrti..je volně průchozí ? ..nebo je tam vzstup zakázán ?" Zeptal jsem se jí a poměřoval jsem jí pohledem

Chvíli jsem se topila v myšlenkách, ale nakonec jsem se z hlubokého přemýšlení probudila a zase se začala soustředit na okolí. Zatím se tu udály nějaké ty čachry, ale jinak nic zajimavého. Koukala jsem se kolem a tak trochu se ještě probouzela.
Zaznamenala jsem, že se na mě někdo usmívá, nějaký kluk, nejspíš taky genin. Hmm, známe se? pozvedla jsem jedno obočí a lehce se usmála na oplátku. Nebyl mi nijak povědomý a ani jsem si nemyslela, že bych ho někde snad jen míjela v ulici. Ale on očividně znal mě, nebo to tak tedy vypadalo. Hodila jsem na něj takový tázavý pohled a při něm si pomyslela; Kdo ty seš?
Sensei se zatím celkem činil a nakonec se jeho pole alespoň částečné pozornosti obrátilo na jeho dvě třetiny týmu. Kočka si¨jak se zdálo lebedila v Killuniině klíně a neměla v plánu zdrhnout. Kdyby se o něco takového pokusila, stejně bych ji chytila. Byla jsem stále připravená po ní kdykoliv hodit stín.
Nakonec se ona osoba, která se na mě ještě před chvílí usmívala, pustila do hovoru s naším senseiem. Ty schopnosti. . . snad ne? ještě jsem po něm se zájmem hodila očkem, ale nějak jsem byla líná nad tím přemýšlet. Zbytečný úbytek energie.

Konečne som našiel budovu Hokageho. Veď je tak obrovská, ako som ju mohol minúť 5 krát! Vojdem dnu a pomaly vychádzam po schodom. Zajtra by som mohol začať trénovať byakugan. Už na schodoch vedúcich do chodby som zistil, že je tu nejaká zápcha. Vošiel som do chodby a ako som videl nemýlil som sa. Na chodbe bolo asi 5 ľudí, nechcelo sa mi počítať, takže som detaily nechal tak. Podídem k Yashiovy, ktorého som pred pár minútami stretol na tréningovom parku." Ahoj Yashio. Čo sa deje, že ste všetci na chodbe?" Chytím kľučku a čakám, kým mi Yashio odpovie, či môžem otvoriť. "A čo tu robia toľký ľudia? Ešte nikdy som nevidel, aby tu bolo toľko ľudí naraz." Vyzerá to zvláštne. Akoby sa všetci niečoho báli. Ale čoho by sa mali báť? Hm zvláštny ľudia toto.

"Aha. Takže podozrivý. Tento tu vedľa teba vyzerá ako dosť skúsený, asi to nebudú len podozrivý." Poviem a ukážem na Raikena."Ak chceš, môžem ich skontroľovať byakuganom, ale pochybujem že ti to pomôže..." Dopoviem, pustím kľučku a začnem sa pozerať cez kľúčovú dierku. Nič ale nevidím, pretože je v nej kľúč, tak to nechám a čakám na Yoshiovu reakciu.

"Dobře... jak myslíte..." Zase tak zářivě se Yoshio usmál a pak se tak lehce poškrábal na temeni hlavy...
"No... asi bych vám teda měl nechat soukromí... přeci jen... do vašeho týmu nepatřím a myslím, že už jsem tu teď tím přebytečným článkem, když jste zde všichni.
Určitě máte už nějaký plány, tak... rád jsem vás tedy poznal a ještě jednou děkuji..."
Jemně se Namikazemu ukloní a pak se znovu tak zářivě usměje. Samozřejmě, že teď už na všechny...
Pak už jen popojde o kus dál a posadí se na chladnou zem a opře se o zeď...
Teď už jen stačilo, až se otevřou dveře kanceláře, aby se Yoshio mohli jít také ohlásit...
Nezbývalo mu však nic jiného, než jen čekat...
Ach jo... já si umím vybrat vždy chvíli...
Následně však vzhlédne ke Gatsovi a jen tak s úsměvem přikývne...
"To asi jo... ale víš co, myslím, že toto teď asi není naše starost. Pokud s tím nic nenadělá ani Hokage-sama, my také ne,,," Znova se tak mile pousměje...

"Mám tam schovaného něco co mi patří od dob kdy jsem tam kdysy bydlívávoval" Sladce jsme skomolil slovo a v očích se mi pomalu oběvil sharingan

"Hej!" Skríknem na Yoshia. "To akože podcenuješ môj byakugan?" Poviem už tichšie. Vypúlim jedno oko, snažím sa vyzerať čo najstrašidelnejšie, zložím pečať tigra a poviem : "Byakugan!" Pozerám sa na Yashia a snažím sa mu nahnať hrôzu. V tom si za sebou všimnem 5 ľudí v Hokageho kancelárii. Otočím sa k dverám a hrôza, ktorú som chcel nahnať Yoshiovy, akoby smerovala naspäť ku mne. Naskočila mi husia koža od obrovskej a temnej čakry dvoch ľudí. To sú asi tí podozrivý. Keď sú to ale oni, tak sa z podozrivých menia na hlavných podozrivých. Pomyslím si. "Yashio?? Myslím, že tí podozrivý postúpili na vyšší stupeň. Majú obrovsky temnú čakru. A z očí jedného vychádza tmavá čakra. To sa mi nepáči. A myslím že tam je shinobi z listovej. Vyzerá to ako keby odovzdával informácie." Usúdim tak podľa toho, že kľačí na zemi a hlavu má sklonenú. " Podľa toho čo vidím sú na oveľa vyššej úrovni ako obyčajný jounin... Toto je problém." Dopoviem a čakám na reakciu ostatných na chodbe. Mám pocit, ako keby som sa bál. Ako keby som dúfal, že ma niekto ochráni a pritom som si sám sľuboval, že ochranovať budem ja...

"Keď si to myslíš, nebudem ti mať za zlé. Ale jas som zvedavý už len pre to, lebo si potrebujem niečo vybaviť a zaujíma ma kedy odídu. Dopovedal som, sadol si 2 metre od dverí a sledoval diane vo vnútri. A ak sa ti to nepáči, tak ti nič nepoviem. A ak by sa aj strhol boj, myslíš si že Hokage je najsilnejší shinobi v Konohe? Ja si to nemyslím. Najsilnejší ninja v celej Konohe sme všetci dokopy. Takže určite Hokage-sama nezvládne všetko, ale ak jej pomôžeme dokážeme odvrátiť aj zemetrasenie, možno. Čo znamená, že to čo nezvládne Hokage-sama máme mi veľkú šancu zvládnuť aj bez nej. To je len môj pohľad na vec.Dopoviem a tvrdohlavo sedím pred dverami a sledujem čo sa deje vo vnútri.

"Dost.." Zastavil jsem Hidea a sharingan nechal zmizet Hokage-sama..chci být zdvořilý, protože jsem uchiha jsem hned špatný ? ..přišel jsem si pro pár osobních věcí z mého domu, včetně katany mého otce a to vás ohrožuje ? ..nemyslím si že ste hloupá ale vy ze mě prosím ntaky nedělejte hlupáka" Upozornil jsem ji, nedívatse mi do očí ano to pomůže ale pravé síle sharinganu se nějaké nedívání do očí nemohlo rovnat.

Dopis: