Cvičiště 2

(aj ja AHoj sensei)

" Hmmm...jak to tak vidím tak tebe nepřesvědčím...no nic..říkej si mi jak chceš...ale prosím...používej mé krycí jméno...hlavně když jsme mezi lidmi... " řekl jsem a podíval se zase na situaci na bojišti.
" Hmmmmm...ale já tě chci poznat takovou jaká jsi.....už teď se mi zdáš strašně milá...i když máš někdy výkyvy nálad....Reina??O té bychom nemuseli mluvit...nechci si kazit dobrý den.... "

Když vidím že na mě letí Hizashi vyskočím a přelétnu ho když jsem u Senseie zaútočím svou katanou na jeho bok ale zároveň se přetočím stranou abych nebyl hned na ráně.

Hmm...jaké je tvé krycí jméno? Trochu jsem se zavrtěla a převalila se na záda, abych na něj viděla.
Ale ty to nechápeš. Reina je opravdu milý člověk. Občas je s ní vážně dobrý pokec. Minule se nám tam rozbrečela...a pak mě nakazila a já skončila v nemocnici. Poslední větu jsem zavrčela s trpkostí. Tohle byla doba, na kterou jsem nerada vzpomínala.
Nicméně...ta ženská se vážně dobře štve. Stačí znát pár triků...Tuhle vlastnost máme vlastně společnou s Ayame. Kdybys jí poznal předtím, než skončila v kanceláři, nikdy bys neřekl, že tak někdy může dopadnout.

Jakmile se na mě všichni tři nahrnuli, Hizashi šmatlal po rolničce, udělal jsem jednoduchou pečeť a objevil se u kunaiů, které jsem hodil úplně prvně.
Donutili mě použít hiraishin a to jsou obyčejní Geninové!
"Lekce Druhá, Genjutsu," zatlačil jsem si mírně na břicho a zvedl hlavu. Pomalu otevřel ústa a vylezl mi z nich velký meč Kusanagi. Uchopil jsem jej a začal kolébat ze strany na strana.
"Konoha Ryuu: Yanagi"

Za několik sekund měli by být všichni z paralyzování. Mezitím jsem zmizel v lesíku.

" Hmmm...tys asi nebyla v kanceláři když jsme se o tom bavili s Assasinem...Jsem Ryuu...těší mně " řekl jsem a zasmál jsem se.Když se převalila tak jsem jí začal drbat na bříšku.
" No...je pravda že já jí znám jenom jako Otokage...takže nevím jaká je uvnitř..nebo jaká byla před tím než se jí stala....takže...vlastně bych jí neměl posuzovat..když jí ani neznám... " nad tím co jsem řekl jsem se vážně zamyslel , ale pak jsem se vrátil do reality.Pořád jsem jí drbal a už raději mlčel.

Zatiaľ čo sme čakali na Hokageho som napísal odkaz pre Mizukage a po ninja holubovi som ho poslal do Kiri.

Shirayuki-hime

Zaklonila jsem hlavu a začala hlasitě vrnět. Po chvíli jsem začala hravě chňapat packami po jeho ruce, dosud se zataženými drápy.
Budu ti říkat...Dráčku. Po tváři mi bleskl spokojený stín s hravým podtextem.

Když nás vyřídil pomocí své rychlosti udiveně se zastavím a podívám se jeho směrem, z úst vytáhne velký meč a řekne mé neoblíbené slovo genjutsu. Poté když se na něj podívám vidím několik mečů a kleknu na jedno koleno, Je to jen Genjutsu jen genjutsu dostaň se z toho dostaň říkám si v duchu a soustředím se na to co vidím, za chvíli zavřu oči a otevřu je. Genjutsu je pryč ale spolu s ním i sensei. Kam asi zmizel?... pomyslím si a pomalu se rozhlížím jestli ho někde nezahlédnu ale pořád jsem v obrané pozici aby mě nemohl překvapit.

* Drá-čku??Co...je...to??Já...nejsem...drak.... * pomyslel jsem si docela zmateně , ale navenek nedával nic znát.
" To...by bylo vážně milé... " falešně jsem se usmál a rukou vždy ucukl pryč aby jí to víc bavilo.

Mohl si všimnout, že mi upadla rolnička. Spíše, jsem ji nechal naschvál upadnout. Skrčil jsem se, co nejvíc k zemi a přilepil na ni čakrová vlákna, použil loutkovou techniku, kterou jsem se naučil v Suně. Chvíli mi trvalo, než jsem udělal vlákna neviditelné, ale v tu dobu byl v Genjutsu.
Uvidíme, jestli se chytíš..

Nespokojeně jsem zavrčela. Špatná odpověď. Nemám ráda, když mi někdo lže. Vytasila drápy a lehce mu se je zasekla do ruky. Možná neumím číst myšlenky, ale moje schopnost nejen-komunikace mi umožňuje spoustu věcí. A v tvé hlavě je spousta zmatku.
Pustila jsem ho a naprázno otevřela tlamu, jako bych chytala kapky deště.
Mimochodem...tvoje krycí jméno...je drak, Dráčku. Zapředla jsem.

Náhodou se podívám pod nohy a všimnu si jedné rolničky. Paráda, je to doma... zaraduji se a skrčím se pro ni. Když už jsem kousek od ní zarazím se. Sakra, je to Hokage, přece by se mu nestalo že by ji takhle jednoduše ztratil, to by bylo moc jednoduchý...
Zvednu se a nechám jí ležet, doufám že to nebyla chyba. Sensei? Myslím že takhle jednoduché by jste nám to neudělal...

" No jo..promiň promiň....jen mě to..překvapilo...ale vcelku mile " znova jsem se usmál , ale tentokrát už vážně." V mé hlavě je plno zmatku...protože toho je na mně za poslední dobu mnoho....a já to prostě nestíhám zpracovat... " řekl jsem a podíval se na nebe." A myslíš že nevím co jsem si vybral za krycí jméno??Já jen řekl že já nejsem drak...ale mé krycí jméno ano... "

Pak by sis na to měl zvyknout. Protože tvé krycí jméno jsi ty, jestli to chceš jako maskovaný muž někam dotáhnout.
Pohodlně jsem se uvelebila a zavřela oči.
Pak mi řekni, jak ten souboj dopadl. Zapředla jsem tiše.

Skrčil jsem pravý ukazováček a rolničku jsem přitáhl k sobě.
"Ne, to ne," usmál jsem se v keři.
"Lekce třetí, Ninjutsu.." udělal jsem tři pečetě a natáhl ruku.
"Senei jashu!"

" Takhle jsem o tom vůbec nikdy nepřemýšlel...díky za nápad.... " pousmál jsem se a asi naposledy jí podrbal na bříšku." Jestli se toho dočkám...tak ti to řeknu...ale...asi za chvíli usnu...zase jsem 3 dny nespal..a musím před záchranou Tsukikage být odpočatý " řekl jsem docela ospale.Uvelebil jsem se u stromu , zavřel oči a po chvíli usnul a ruku jsem pořád měl na bříšku Shi.

Když rolnička zmizí. Neodpustím si nepatrný úšklebek ale pak na mě vyletí z lesa čtyři hadi. Ninjutsu? pomyslím si a vytáhnu nejrychleji co umím katanu, snažím se je zasáhnout. Všechny jsem je zasáhl ale posledního ne dost dobře takže mě lehce škrtl ruku, naštěstí pravou ve které nedržím katanu, trochu mě šoupl dozadu ale téměř hned jsem zastavil. Je to pořádný záhul...ale nic jednoduchého jsem nečekal...

"Jak se říká, když hřebík čouhá, vemte na něj kladivo, cha cha cha.." byl docela dobrý, v používání meče.
přitáhl jsem ruku k sobě, udělal pečetě a opět ji natáhl.
"Mokuton: Daijuurin no jutsu!"

Sakra Mokuton pomyslím si když na nás vystřelí pomocí mokutonu z ruky. Pánové musíme s tím něco udělat...zkusíme kunai s výbušnými lístky...hodíme najednou...teď.. když to dořeknu všichni tři hodíme naráz kunaie a ozve se výbuch. Zvedne se oblak prachu, čekáme co se stalo...

Už přicházejí na to, co je důležité.. Půjdu ještě blíž a trochu je vylekám..
Dřevo díky nárazu rozpadlo a má ruka se změnila zpět. Vyběhl jsem z keře a v běhu skládal další ruční pečetě.
"Katon: Housenka no jutsu!"

Zaujimavy suboj , ze Ataru . Povedal som s takou chutou sa pripojit .

,,Hm,, odvetil som príliš nezaujato a pri tom som pozeral do neba
,,Majú sa ešte čo učiť,,

To hej , neviem ci by ma porazili , neovladaju moc technik. Povedal som.

Sakra on na nás použil Katon? zamračil sa a rozbehol sa oproti plameňom a začal skladať pečate "Katon: Housenka no jutsu" a vyslal som tu istú techniku proti nej plamene to zastavilo Uf... a začal dýchať zhlboka stále to neovládam ...