Údolí konce

Neodpustil som si mierne pousmiatie.
"Zdá sa, že nebudem mať na výber, než to začať brať vážne," moje oči sa rázom rapidne zmenili.
Žiaril v nich totiž rinnegan.
"Uznávam, i napriek tvojmu vzhľadu si stále vo forme. Vonkoncom si po Sasukem zdedil jeho chakru, chladnejšiu a nebezpečnejšiu než je tá moja, každopádne," všetky šípy sa vzhľadom na techniku shinra tensei rázom roztrieštili.
"Ešte stále nemáš na to, prekonať žijúcu legendu."

Sám jsem se neubránil úsměvu. Boj začínal gradovat...
"Musím využít dobu obnovení, je to krátký čas, ale musím toho využít co nejlépe..."
Susano opět vzal 3 šípy, ale tentokrát je střelil sice najednou, ale vypadalo to, že šípy se daly ovládat, jeden se dral dopředu, zatím co druhý byl v těsném závěsu za ním a třetí trošku ztrácel na rychlosti.
"Musím ho donutit to využít a pak ho překvapit, je to jediná možnost jak tuhle absolutní obranu prolomit..."

"Patetické. Ako keby si si mohol myslieť, že to na mňa bude fungovať viac krát."
Prostredníctvom kuchiyose som vyvolal obrovského nosorožca, ktorý sa rozbehol oproti Kagamimu a susanu, vzhľadom na čo schytal zásahy namiesto mňa.

"Podívej se na sebe, jak se neustále schováváš za ostatní. Je mi z tebe španě, jsi jen Parazit! Vyhni se tomuhle!"
Zaměřil jsem svůj zrak na Madaru a poslal na něj Amatarasu a ne pouze jednou. Hodlal jsem Amaterasu využívat tak dlouho, doku jej nezasáhnu. Žádné jednoduché odražení pmocí Shinry, tentokrát ne. Narozdíl od něj jsem mohl Amaterasu využívat neustále, zatímco on měl dobu obnovy...

"Patetické, počuť to od zradcu vlastnej krvi," oponoval som jeho slovám a namieril ruky pred seba.
Pohlcoval som všetky plamene amaterasu zaradom, dopĺňajúc si tak chakru.
Je jedno, nakoľko je to jutsu silné, stále ide o techniku, čo je v mojich silách pohltiť.

"Chytrý chlapec, umí si hrát s vlastními hračkami..."
Okamžitě jsem přestal využívat Amaterasu a zvažoval, jak dále pokračovat...
Jakoukoliv techniku nyní může pohltit... To znamená, že musím být opatrný, sám mám ještě pár triků v rukávu, ale... On taky a pořád nevytáhl ten nejlepší... Takže je to asi na mě...
Pomalu jsem se rozešel směrem k Madarovi i s pohybujícím se Susanem.
Jakmile jsem byl asi 10 m od něj zadíval jsem se mu do očí.
"Pořád jen utíkáš, tak už něco ukaž!"
Můj Susano se proti němu rozehnal vší silou co mohl, když už mu nemohl ublížil pomocí ninjutsu, mohl mu ublížit fyzicky.

V tom čase už ale ubiehali posledné sekundy z interválu, ktorý som musel čakať.
"1, 0," vyslovil som vo chvíli, keď bol jeho útok sotva pár centimetrov pred mojim telom.
Prostredníctvom shinry som ho tak odhodil i so susanom do vzduchu. Následne som i ja, so svojim vlastným, nanovo vytvoreným susanom, vyskočil rovnakým smerom a ešte v čase, kým bol vo vzduchu, ho všetkými 4 rukami pôsobením čo najväčšej sily, akej bola moja technika schopná vyprodukovať, zrazil pod vodnú hladinu.

Procházel jsem lesem,cítil jsem se nespoutaný,po tom dlouhém..Velmi dlouhém pobytu v přírodě.Konečně jsem z hlavy vyloudil vzpomínky na vesnici a bývalé kamarády,i na mého bratra.Pomalinku,krátkými krůčky jsem rozhrnoval hínu a čichal ten jemný duch lesa a přirody kolem,dokud jsem neucítil něco,nebo spíše někoho s chakrou větší než měl můj bratr..Zrychlil jsem nakroku nevěděl jsem ani přesně kde jsem,dokud jsem nevyšel z lesíka nedaleko od velkých soch.Takže údolí konce?Usmál jsem se a opřel se o strom,přičemž jsem poslouchal šumivou vodu.Zaostřil jsem daleko před sebe a poznal tu podivnou techniku.Susanoo?!A..Ta chakra to je ten zamaskovaný muž tenkrát v Konoze..Co si hraje na mého otce Uchihu Madaru..S kým to bojuje?V očích se mi objevil Sharingan,potiše jsem sledoval boj a neměl ani v úmyslu se tam přibližovat,tihle ninjové..Byli na jiné úrovni než jsem byl já.

Jakmile mne odrazil, má tvář zůstala v nepopsatelném šoku a já vyletěl daleko do vzduchu. I se Susanem a najednou nademnou byl Madara se svým Susanem a uštědřil mi obrovskou ránu.
Ale na mé tváři šel vidět letmý úsměv. Jakmile jsem doletěl do vody, najednou jsem se celý rozložil na vrány a zmizel.

Hlas, který zněl ze všech stran začal mluvit.
"Rinengan má jednu slabinu, genjutsu. A toho využívá Sharingan... Tím, že začneš využívat silnější hračky neznamená, že budeš mocnější!"
Najednou jsme stáli opět proti sobě, stáli jsme naproti sobě, bylo to pár vteřin před tím, než mne Madara v iluzi odrazil pomocí shinry.
Susano už se napřahoval, ale najednou zmizel a mé oči se změnily.

"Shinra Tensei!"

"Argh," z ilúzie som sa bol schopný dostať, ale shinra ma prekvapila. Dostal som teda poprvýkrát za náš súboj zásah, po ktorom som odletel a zastavila ma až najbližšia socha.
Takže k tomu došlo i uňho. S tým sa dalo počítať. Blahoželám, Kagami. Bol si sa ako jediný človek na svete schopný mi vyrovnať. Nanešťastie pre teba, ja som sa pripravil tiež.
Tasil som zvitok a hodil ho pod seba. Na pečať s názvom "hebi" som následne položil svoju nohu a previedol privolanie.
"Izanagi," prehovoril som tichým, no stále pomerne hrubým a hlbokým hlasom. V tú istú chvíľu som utvoril pečate, rovnako ako ich utvorilo i moje susano.
Z nebies sa z ničoho nič vyrútil meteorit.
"Získal si eternal mangekyo sharingan, získal si rinnegan, ale toto je technika, ktorej mocou oplývam jedine ja sám. Pohliadni na kombináciu oboch mojich síl, jak EMS, tak rinneganu, ultimátna božská technika, ktorá toto miesto raz a navždy i s nami zrovná so zemou."

Tak tohle je vážně už moc..Začal jsem utíkat od toho místa,rovnou do toho lesa a shunshinem se probleskával stále dopředu a dopředu.Šlo mi jen o to abych se vyhnul přímo meteoritu,bylo mi jasné že se té vlně co přijde pak nevyhnu,ale byl jsem dost daleko na únik.Co to kur*a je ?Stále jsem utíkal dál a dál,a čekal na dopad toho neurčitého obrovského tělesa.

"Došel jsi až tak daleko... A přesto tě ubohý stařík jako já dokáže překvapit...
Zamysli se nad sebou Madaro!"
Jakmile jsem uslyšel slovo Izanagi, bylo to nejhorší, co se mohlo přihodit...
"Tak to nakonec přišlo..."
Zadíval jsem se na nebesa a blížící se "kus oblohy"
"Taková síla... A přesto využívána tak amatérsky...
Tohle místo se stane symbolem velkých činů, už se jím dokonce stalo a
já ti nedovolím zničit ho..."
Okamžitě jsem spojil ruce dlaněmi k sobě a musel jsem se velmi soustředit, obyčejně bych potřeboval čas, ale meteorit se neúprosně blížil.
Udělal jsem to, jak nejrychleji jsem mohl.
Pootevřel jsem dlaň a z té vyletěla malá černá kulička, která se rychle rozletěla k nebesům.

"Chibaku Tensei!"
Veděl jsem, že to nebude stačit, gravitace je sice velmi mocná, ale meteorit padal velmi rychle...
Proto jsem opět chytil Bashosen a tentokrát jsem jej chytil oběma rukama. Zahnal jsem se jak nejvíce jsem mohl... Vytvořil jsem takovou větrnou vlnu, že by to smetlo několik lesů během vteřiny, vzdušná vlna se rozletěla proti meteoritu a začala klást odpor. Meteorit začal zpomalovat a navíc začal měnit směr, jelikož na něj působila gravitační síla mé techniky. Když už nebude možno ten meteorit přitáhnout pomocí mé techniky, dokázal jsem tímto výrazně změnit směr meteoritu... Vedlejším efektem mé techniky bylo to, že začaly k malé černé kuličce poletovat kusy dřeva, některé stromy a i voda, na které jsme stáli.
"Pokud vlastníš takovou moc, neměl bych pro tebe představovat hrozbu. Ale já tady pořád stojím! A jediný, kdo tady dostal zásah, jsi byl prozatím ty..."

Nevím co to bylo ale dopad meteoritu určitě ne..Z ničeho nic letělo obrovská tlaková vlna,která sebou porážela stromy.Jsem tak daleko a sem až to dolétlo?''Chidori Nagashi!''Vykřikl jsem a ve velkém kruhu okolo mě začala létat blesky,které rozdrtily stromy,aby mě nemohly zavalit,ale nestačilo to tak úplně..Vlna mě odmrštila několik metrů vzduchem a já vlétl do třísek a větví,do místa kam mé chidori nedosáhl.S těží jsem vstal a vytáhl ze zad zapíchlou větev.Trochujsem se oklepal a sledoval své odřené tělo.Kousl jsem se do rtu a odkopl kus tromu,který mi ležel na ruce,pravděpodobně jsem měl tu ruku zlomenou.Zasyčel jsem bolestí a podíval se ještě jednou za sebe.Ne .. o tohle zájem nemámRozutekl jsem se někam do dálky,hlavně daleko od nich..(přesun)

"Heh, chceš vedieť, prečo tomu tak je? I napriek tomu všetkému, čo sa stalo, stále v tebe mám istý druh rešpektu. Mohol som na tento trumf dojsť hneď na začiatku, ale otázkou ostáva, bola by to tak veľká sranda? Je možné, že sa už viac krát nebudem tak dobre baviť, preto som si ju nemohol nechať ujsť. Boj je pre mňa všetkým."
Keď už to vyzeralo, že môj meteorit odkloní, stalo sa niečo nečakané. Druhý meteorit, umiestnený hneď za prvým, doňho vrazil a zmenil tak smer naspäť na Kagamiho.
"Nikdy ale, opakujem, nikdy, nebudeš schopný prekonať túto ohromnú silu. Chibaku Tensei, ale i Bashosen, to sú obe techniky Rikudo Sennina, kdežto táto okrem iného obsahuje i Uchiha stránku. Nie je najmenšia šanca, aby si ju odvrátil," pritvrdil som čo najviac ako to len šlo.

"Svi*ě!
Tohle odvráti nedokážu, ne bez toho, abych využil vše co mi zbývá najednou... A to si nemohu dovolit... Odpusť Hashimaro, ale tohle místo se zapíše do dějin pod jinou podobou..."
Mé tělo se projednou opět obalilo již známou barvou dokonalé formy Susana. Najednou se nad mou hlavou objevil štít, pokrytý plameny Amaterasu a a já už se připravoval na nejhorší.
"Tohle místo se alespoň pokusím ochránit. I když to asi nevýjde... Pokud přežiju tohle, moc sil mi už nezbyde...
Ale alespoň jsem donutil Madaru využít to nejlepší, pokud toho teď vesnice využijí, mají nějakou šanci..."
Rozkročil jsem se a připravoval jsem se na to nejhorší...
Meteority se neúprosně valily ke mne a už ani má technika moc nepomohla... A najednou to přišlo, obrovská, ne gigantická síla, která mě začala drtit a já najednou začal klesat pod hladinu vody spolu s meteority, která na mě tlačily...
Ač jsem nechtěl, musel jsem uznat, že proti něčemu takovému jsem neměl šanci. Snažil jsem se odvrátit vše co šlo, ale má kolena vypověděly službu... Jakmile jsem narazil na dno jezera, meteority mě začaly zarážet hluboko do země a já slyšel, jak něco v mém těle pěkně křuplo... Místo, které jsem se snažil ochránit už neexistovalo... jediné, co zde zbylo, byly 2 mohutné meteority zaražené hluboko v zemi a obrovská spoušť...
Mé tělo začalo pomalu vyplouvat k hladině a já se divil, že mi to vyšlo s dechem. Pomalu jsem se vynořil nad hladinu a už jsem se ani nechtěl pokoušet vstát... Ale musel jsem, musel jsem přeci dokončit to, s čím jsem tu přišel...
Pomalu, opravdu pomalu jsem se překulil na břicho a začal jsem se zvedat. Z úst mi tekl proud krve, tělo jsem měl dodřené až do krve a pravou nohu jsem měl rpavděpodobně zlomenou...
"CHhm... Madaro... Po.. Pořád stojím! Ani.. Ani tvá dokonalá... ehm... síla, mě nedokázala zabít...
Co mi na to řekneš?"

Zásah pochopiteľne zabil i mňa, no vďaka Izanagi som sa znova objavil na mieste, hneď pred Kagamim.
"Úprimne. Je mi takmer ľúto, že tak mocný shinobi ako ty, musí padnúť podobným spôsobom. Získal si si môj obdiv, rovnako ako kedysi Hashirama Senju. Každopádne..."
Pritiahol som si ho zo zeme do svojej ruky, pevne ho schmatol a vrazil s ním o zem s jediným úmyslom, rozdrtiť mu hrdlo a pripraviť ho tak definitívne o život.
"Uchiha Kagami, toto meno si rozhodne zapamätám. V novom svete sa staneš legendou, ktorá mala ako jediná dostatok odvahy vzpierať sa bohu."

Jakmile mě Madara chytil pod krk, věděl jsem, že je konec... Ale musel jsem udělat ještě poslední věc...
Musel jsem to udělat rychle, dříve, než mi rozdrtil hrdlo...
Musel jsem se ještě naposledy obětovat...
Okamžitě jsem vystřelil rukou ke svému obličeji a třemi prsty zajel do očního důlku...
Bolest už jsem téměř ani necítil, byla rovnoměrně rozmístěna po celém mém těle... Mé levé oko jsem vyhodil vysoko do vzduchu a s ním i Bashosen a Kusanagi no Tanken... Jakmile jsem měl volnou ruku, roztáhl jsem prsty a rychle špitl.
"Kuchioyse no jutsu!" Objevil se dikobraz, jakmile uviděl, kde se objevil, kývl na Kagamiho a skočil po věcech, které uviděl ve vzduchu, i když jedna z nich bylo jeho oko a jakmile měl věci v náručí, okamžitě zmizel v obláčku dýmu...
Byla to otázka několika sekund...
Pak mě Madara doslova pohřbil za živa a to tak, že jsem si svůj hrob i sám vytvořil.
Rozdrtil mi hrdlo... Nebyl jsem schopný mluvit...
S poslední pohledem naplněným odporem, jsem se zadíval pravým okem do Madarových očí a levou rukou jsem odhrnul kimono ze své hrudi.
Udělal jsem poslední pečeť a poté jsem aktivoval pečetící techniku,..

Tímto jsem zabránil tomu, že Madara ode mne získá jakékoliv cennosti...
Zemřel jsem tak, jak jsem si vždy přál, v boji, bránící správnou věc a navíc jsem odkázal něco i budoucí generaci...
Někomu se to mohlo zdát zbabělé, takhle na někoho předávat závazky, ale něco takového nemůže vyřešit jeden člověk ať je sebesilnější...
Zemřel jsem s úsměvem na rtech...

Nijak zvlášť som sa nad tým nevzrušoval. Bashosen som kvôli rinneganu nepotreboval a vedel som, že k tomu, aby z oka, ktoré Kagami odovzdal, niekto prebudil opakovane rinnegan, bude potrebovať i Uchiha i Senju DNA, čo je nepravdepodobné. Každopádne, jeho záverečná technika mi urobila menšie starosti. Čo najrýchlejšie som vzlietol a len tak tak sa vyhol pečatiacemu jutsu.
"Ako sa dalo čakať," poznamenal som a pohliadol na privolanú Orochimarovu hlavu vo zvitku. Práve sa mi na nej zavrelo jedno oko, následkom čoho som okamžite deaktivoval izanagi.
Zdá sa, že mám ešte na jedno použitie. Každopádne ti musím nechať, Uchiha Kagami, že si mi narobil väčšie problémy, než som si myslel. Česť tvojej pamiatke.

,, Zrazu okolie pocítilo jemný chlad a mráz, ktorý sa preháňam po celom okolí " Na ,, zrúcanine " hlavy sochy Uchihy Madari sa začala zhmotňovať postava v čiernom plášti, maskou na hlave a kapucňou prehodenou cez hlavu... ,, Tobi sedel na hlave sochy Uchihy Madari " Avšak som bitku nezastihol celú, iba jej vyvrcholenie bol to súboj na úrovni ultimátnych schopností a ultimátnych shinobi... presne ako vtedy.. / Tobi sa zamyslel na boj Uchiha Madara versus Hashirama Senju / V tom ako sa Tobi zamýšľal nad tým bojom videl telo, ktoré ležalo na zemi, bol to nikto iný ako Uchiha Kagami... * Takže on mu vzal jedno oko? Alebo oň prišiel v boji? * Madara vyzerá to tak, že máš teraz veľkú silu keď si dokázal poraziť niekoho takého ako je Uchiha Kagami... ,, Tobi vyskočil do vzduchu tak, že ihneď dopadol na zem pri telo " Uchiha Kagami bez jedného oka, to už nie je to čo mohlo byť no stým nič nenarobím.... ,, Tobi sa zohol pri telo " Aj keď si bez oka ešte mi môžeš poslúžiť a preto teraz pôjdeš so mnou. * Tobi použil časopriestorovú techniku a poslal telo Kagamiho do svojej dimenzie *
Takže toto miesto doslova ,, zničil " človek, ktorý tu bol vyobrazený ako monumentálny obraz našej minulosti... Aká irónia... ,, Tobi sa dal pomaly na odchod "

PRESUN

(nechci rušit,ale Uchiha Kagami se sám odbouchl,tudíž žádné tělo a údolí konce je pohřbeně takže jsi leda na sutinách .. )

( Áno viem, že je zničené veď tak som aj popisoval ,, zrúcaniny ", a Kagami sa neodbuchol podľa obrázku vidím, že použil Ura Shishō Fūinjutsu a to iba zapečatí všetko v nejakom okruhu do jeho tela... táto technika bola použitá pri smrti Danzoua. Srry za spam )

Došel jsem k něčemu, co jsem si pamatoval jako pěkné údolí, ale z čeho momentálně zbyl jen ošklivý kráter, který pomalu zaplavovala voda. Světlo jsem nepotřeboval. Byl jsem za těch patnáct let, co jsem žil v divočině zvyklí pohybovat se ve tmě. Teď jsem ale překvapeně zamrkal.
A takové pěkné sochy tady byli. Dokonce na nich bylo i pár znaků, mumlal jsem si pro sebe. Na tohle jsem se přeci jen chtěl podívat líp. Co kdyby se nějaký ten znak dal ještě zachránit? Šáhnul jsem do jedné z kapes a vyndal pečeť. Sotva jsem jí rozvinul, zaplavilo mě i blízké okolí světlo, které vydává měsíc za úplňku. Byla to pečeť měsíčního světla, kterou jsem vyvinul jako vhodné osvětlení pro Tsuki, jednu nebo dvě jsem ale vždy nosil sebou. A tak jsem tam teď stál a rozhlížel se po svém blízkém okolí, osvětlen svým "soukromým" měsíčním světlem.

Přiletěl jsem ve stínu noci nad bývalé údolí konce..''Tak tady..Musíme najít nějakou stopu po Madarovi.''Aktivoval jsem sharingan a všiml si nějaké bytosti podemnou.Udělal jsem krok mimo jestřába a snesl se volným pádem směrem dolů,asi 200 metrů.Poukázal jsem ještě na nawakiho s Kisukem aby za mnou prozatím nešli.Druhý,nevyužitý jestřáb mě pět metrů nad zemí podletěl,počemž jsem se od něj odrazil a dopadl těsně od neznámého.Podíval jsem se na něj z blízka a zjistil o koho jde.''Ale ale...To ty jsi ta chodící knihovna..Že?To je náhodička..''

(P.S.:Táhni na skype baka! xD)