Údolí konce

Bol som trochu ďalej .
"Ahoj ... umm čo tu robíš ."
Ako som šiel bližšie všimol som si že je to Reina môj úsmev sa trochu zmenil na vážny výraz .
Ale potom som si aj všimol že aj jej pohľad je o niečo iný taký smutnejší sa mi zdal.
Nehovoril som ale ďalej nič .
Prezeral som si ju .
"Takže ... je to tak si naozaj nažive ."
Povedal som nakoniec .
Nepovedal som to z hnevom ja som bol skôr rád lebo ja som ako vždy aj v tedy dúfal že sa ona zmení no nepodarilo sa to .

uslyšela jsem hlas a podívala se tím směrem, rychle jsem si setřela ty dvě neposlušné slzy a nic jsem neříkala.

"člověk by si myslel že uř tu dávno nebudeš." řekla jsem tišeji než jsem chtěla a vzpomněla si na okamžik kdy pro mě skočil, když se mě Nibi snažila zbavit.

"Tak vieš je veľa vecí čo je treba urobiť no nedarí sa mi to .
Je to iné ako kedysi ."
Sklopil som hlavu .
"Teraz sú samé boje ... samé nepokoje ... ale načo to ?
To už sa ľudom nechce žiť pekne v pokoji kde sa môžu mať všetci dobre ?"
Pozrel som k nej a potom som sa usmial aj keď bola asi nepriateľ .
"Nechcela si tak niekedy žiť aj ty ?
Pekne v pokoji bez bojou ?
No a vlastne čo ty tu na tomto mieste robíš ?"
Neplánoval som na ňu zaútočiť .
Nerobila nič zlé aj keď som počul čo urobila no nechcel som na ňu hneď vybehnúť stranil som sa niečomu takému stále .

"Chtěla i jsem v tom doufala, společnost mi to ale zakazuje a nedovoluje aby někdo jako já žil v klidu." nedívala jsem se na něj jen stále do dálky a nevím proč ale s ním se mi v hlavě začínali zjevovat myšlenky které jsemměla když jsem byla se Shoem, on chtěl abych nechala Akatsuki a šla s ním ode všeho pryč, a pak se vše zbortilo...

"Vzpomínám na chvíle kdy jsem byla s Tsukiko..." pronesla jsem po chvíli ticha

"Takže to znamená že sa jen niečo stalo však ?
A aj keď ti to možno spoločnosť nedovolí .
Sú ľudia ktorý by ti s tým pomohli .
A nenechali by ťa v tom .
Ja som už v tedy sa snažil to nejako vyriešiť bez boja a ... zomrela si .
Nakoniec to dopadlo tak ako som nechcel .
Je to pre teba ťažké to určite ... "
Chvíľu som mlčal .
"Ale keď si to tak zoberieš dostala si druhú šancu .
Prečo pokračovať v niečom čo sa kedysi nepodarilo ?
Skús ... to zmeniť .
Aj ten pohľad na teba ukáž iným že ty niesi len to čo v tebe vidia podľa mňa keby bolo lepšie a keby sme sa stretli v inej situácii možno by sme vôbec neboli ani nepriatelia ba naopak .
Len okolnosti si vždy vedia zahrať z ľudmi .
No a tá Tsukiko asi si ju mala rada však ?"

delší dobu jsem mlčela vstřebávala jeho slova

"Tsuki jsem milovala jako svou přítelkyni i sestru. To co ty ale říkáš pro mě není možné. Lidi si mě pamatují a kdykoli někde někdo řeknu moje jméno ihned se v nich vzbudí nenávist. Je to celoživotní útěk. Dostala jsem druhou šanci protože jsem byla předurčená k něčemu do čeho se mě samotné ani nechtělo. Měla jsem jiné plány, okolnosti se mění a mě nezbývá než poslechnout. Nevím proč ti to tu vykládám. Beztak tě poslali aby jsi mě poslal na onen svět." porpvé jsem se na něj podívala

"Nie ... ja som sem prišiel lebo toto miesto ... je miesto kde som bojoval zo svojím najlepším kamarátom .
Je tu veľa spomienok aj keď negatívnych .
A nie neposlali ... a nechcem ťa zabiť ani v tedy som nechcel .
Hnusí sa mi len tak zabíjať mohla si spraviť čokoľvek no smrť nieje to čo by sme mali dostať .
No a v tom máš pravdu .
Je v nich teraz veľa nenávisti .
No a čo ? Predurčená ?
Ty nechceš bojovať za svoje šťastie ty sa chceš riadiť osudom ?
Ktorý sa ale dá zmeniť len treba chcieť .
A čo tak sa tomu postaviť a neutekať ?
V tom by som ťa kľudne podporil !
Veriť mi nemusíš , ale viem že v každom človeku je niečo dobré len to musí niekto nájsť .
Preto viem že aj ty ... niesi zlá .
Len by si potrebovala niekoho kto by ti pomohol mal ťa rád a ostatný aby ťa prestali nenávidieť ale je to možné ... len to musíš zobrať tak ako je a zmeniť to ."
Ja som na ňu pozeral celú dobu .
Ani raz som pohľadom neuhol .
Môj pohľad nebol vôbec nahnevaný , skôr bol v jemnom úsmeve takom súcitnom .
Vedel som že to má ťažké bola zločinec no pripomínala mi v tomto tak trochu Nagata .
Aj keď sa to zdalo asi ako hlúposť

natočila jsem se na něj abych proti němu stála tváří v tvář

"Ostatní mě mají rádi jen proto jak vypadám, nikdo snad krom Shizuky neví jaká jsem byla když jsem neudělala to co jsem udělala." zadívala jsem se mu do očí tak trochu jsem v nich viděla Shoovo přesvědčení o míru a klidu

"Ty by jsi mě podpořil a oni by tě odsoudili že mi pomáháš." řekla jsem už s chladem v hlase.

"To ti za to přece nestojí."

"Tak by ma odsúdili !
Ja som si aj tak vždy robil všetko tak ako stále moje presvedčenie ."
Usmial som sa .
"Ja som si toho už veľa prežil a viem že keď si nepôjdem za svojím cieľom tak môžem len trpieť alebo budú trpieť len ostatný .
Preto ti chcem pomôcť a teraz si to možno sama priznala jedna osoba vedela aká si .
A bola stebou aj tak .
Bol by som ale rád keby si to vyskúšala viem že to zo začiatku bude ťažké budú ťa chcieť odsúdiť no v tomto sa im postavím .
Niekedy by to tak nebolo no čo ma ožiili viem že sa veľa vecí zmenilo strašne veľa preto to chcem napraviť .
Ale nie z povinnosti ale preto lebo to chcem ja ."
Nadviazal som aj očný kontakt .
"Už v tedy keď som stebou bojoval som chcel bojovať tak aby si nezomrela ... chcel som aby si sa potom umúdrila no stalo sa to že si zomrela .
A to ma tiažilo až doteraz .
No teraz keď si teda zasa na žive nechcela by si teda skúsiť tú inú možnosť života ?"

hledala jsem v jeho očích cokoli co by nenaznačovala že to všechno co mi řekl nemyslí vážně ale nebyla jsem tak úspěšná.

"Proč mě chceš tolik změnit?"

"Utrápila bych se kdybych byla jak ty říkáš na vaší straně. Já potřebuju svobodu a vaše zákony by mi jí nemohli dovolit." sklopila jsem hlavu a pevně stiskla víčka k sobě a otočila se zády k němu. Ne nechci na to myslet......možná proto ode mě odešel chtěl po mě to co teď Naruto.

"Zákony ?
A ktoré myslíš ?
Keď si to tak zoberieš dva roky už žijem tak že tie zákony v podstate nedodržujem.
A vidíš nikto mi nič nerobí už bol jeden konflikt ale aj ten prešiel .
No ale vidím to tak je možné aby si bola slobodná bez tých zákonou žeby ťa nikto neobmedzoval .
Len by si musela aj ty sama chcieť .
To je všetko ."
Pozeral som na jej chrbát .
"Takže keď to všetko zhrniem .
Je možné aby si žila v podstate mimo zákonou , a pritom by ti nikto nič nerobil lenže jediné čo by si musela zmeniť je asi okrem zabíjania nič .
Môžeš byť aká si alebo mohla by si byť potom taká aká si bola .
Proste buď taká aby bolo tebe dobre zasa nútiť ťa aj tak nikto do ničoho nemôže ."

"Mlč už..." řekla jsem prudce nelíbilo se mi kam to směřovalo, kam se moje myšlenky zaměřovali,zavrtěla jsem hlavou abych je zahnala.

"Proč by si byl rád?" otočila jsem na něj "Vůbec mě neznáš!"

"Nevím třeba by si očistil zemi od takových jako jsem já a dovedl ji tak k míru?"

"Myslíš si...nebo spíš troufáš si na někoho tak skaženého jako jsem já, hm?" založila jsem si ruce na prsou

"Tak to budeš mít se mnou hodně prác jen tak se totiž ani já nevzdám." řekla jsem a skočila na Madarovu hlavu.

"Zkusit to můžeš bránit ti nebudu i já mám své tajné sny." mrkla jsem na něj

Skočil som k nej .
"No a asi mi nepovieš čo sú to za sny keď sú tajné že ."

vzhlédla jsem k němu s vážnějším výrazem v obličeji

"Ne, protože bys toho okamžitě využil."

"Ale , to myslíš žeby tom tvoje sny len tak využil ?
No dobre veď keď tak ich možno zistím aj bez toho žeby si to ako povedala ."
Zasmial som sa .
"No a kamže teraz máš tak namierené ?"