First topic message reminder :

Ale...... jakmile mě obejmula tak jsem se na ní podíval.Kso takže to neuděláte ani jeden z vás? zeptám se

Pohyboval som sa potichu bol som stále od nich ďaleko. ,,Suiton: Yoroi - Vodné brnenie,, povedal som v duchu a okolo celého teľa sa mi sformovala voda ktorá na mne ostala ako brnenie. Videl som jej techniku predtým bolo mi jasné že použije niečo s Fuutonom. V hlave sa mi začali rodiť plány "Počkám čo urobí potom zvážim obidve možnosti ako ju zabiť? Nie je to iba tréning" Musel som svoje myšlienky ukľudnovať lebo moja lovecká časť za začínala prebúdzať. Musel som ju potlačiť nemohol som si dovoliť zabiť dievča a ešte k tomu niekoho zo spojeneckých dedín.

Klidně vydechnu a řeknu "Fūton: Daitoppa ..." To je relativně jednoduchá technika, která vytváří náhlý poryv větru , ale jeho rozsah se mění v závislosti na uživateli. Pokud je použita nadřízeným shinobi, že má dost ničivou sílu strhnout velký strom. Vítr z bouře může odfouknout všechno v uživatelské úhlu pohledu. Nýbrž jsem si všimla, že na protivníkově pachu se něco změnilo, musela jsem se vypracovat jinak. Použila jsem vodu, kterou jsem tak trochu zmrazila a nechala jí letět v poryvu.

Zrazu sa začal na mňa valiť vietor. Kedže som hmlu už nepotreboval prestal som dodávať chakru a tým pádom je možné že sa vďaka vetru hmla začínala rozplývať.
Myslel som si že to použila aby rozfúkala hmlu ale to čo nasledovalo mi bolo jasné že to nebol jediný zámer. V poslednej chvíli som stihol siahnuť po meči a cencúľ letiaci priamo na mňa som rozsekol. A následne som sekol mečom do zeme aby ma som mal lepšiu stabilitu proti ďalšiemu vetru. Chcel som vyskúšať tú techniku a jej účinok lebo odkedy som sa ju naučil nevyskúšal som ju ani raz. Zložil som pečate ,,Hijutsu: Kirisame,, nad Hikari a v jej okolí sa začínali zbiehať mraky a začalo pršať, neviem či to mohla poznať hneď jedine žeby začínala pociťovať že technika slabne bez jej vedomia.

Jak jsem viděla, že se začal pohybovat, tak jsem nechala techniku technikou a spolu s Yuusukem jsme se rozeběhli rozdílným směrem. Obklíčili jsme ho z obou stran a oba po něm vrhly proud větrné chakry. "Ju Hasho..." zašeptala jsem a střílela on něm. Yuusuke žádné ruce neměl zato ocas ano. Takže dělal to samé co já ale ocasem.

Videl som ako vyrazila ku mne nechal som dážď dažďom. Ako zaútočili proti mne, neviem prečo ale jednoducho som si povedal že nič neurobím. Zatvoril som oči a čakal čo tá ich technika so mnou spraví.

Došel jsem na společné území a z dálky uviděl Hikari. Bojovala s nějakým ninjou a já hodlal spozorovat situaci. Nevím jestli to byl jen tréning nebo vážný souboj, ale byl jsem kdykoliv připraven vyrazit do boje, kdyby se jí něco mělo stát.

S Yuusukem jsme běželi dokola a vrhali proudy chakry. Které trefovali ho, protože se nijak nesnažil se tomu vyhnout. Později mohl pochopit, že to nebyl dobrý nápad. Každý proud ho vymrštil, někam jinam a tak mohl být vážně zraněný. Já jsem přestala a ve vzduchu vycítila přítomnost mistra. Raději jsem jen rychle zamávala a dávala pozor na Atara. Byl přeci jen hodně silný. Musela jsem být v pozoru.

Hádzalo to pekne so mnou a niečo mi to aj urobilo ale to som si nevšímal zranenia neboli až tak vážne kedže Vodné brnenie stačilo nato aby to zmiernilo na škrabance.
Rýchlo som poskladal pečate ,,Suiton: Suiben,, z oboch rúk vystrelili vodné biče. Jeden mieril na Hikari a druhý na chlpáča. Na chlpáča letel voľne čiže kybeže ho zasiahne tak ho to zviaže a na Hikari smeroval taký ktorého koniec som držal pevne v ruke.

Skočila jsem na strom a přidržela se ve vodorovné poloze a běžela dál výš a výš. Zůstala jsem na v koruně a skryla se v listí. *Yuusuke zmizni od tamtaď!!!* Yuusuke běžel jak jen mohl, ale zakopl a upadl. Ještě jednou mrskl ocasem směrem proti biči. Hodila jsem tam jehlu, abych mu získala dost času na útěk.

Videl som ako sa skryla v strom. Tak som odskočil o kus ďalej a poskladal poskladal pečate. ,,Suiton: Mizurappa,, vypálil som prúd vody a držal som ho stále. Hoci to nieje silná technika v mojom podaný sa voda tlačila na strom, keby ju ti odtiaľ nevyhnalo tak mám ešte pár trikov v rukáve. A čakal čo urobí.

Voda stačila na strom a dostala se i na mě. A tak jsem byla mokřejší než dříve. V zákrytu dvou a více větví jsem skočila na jiný strom a promýšlela Ressenpū. Počkala jsem, až Yuusuke odběhne do bezpečí, vyskočila jsem výše do vzduchu a začala techniku.

Spoiler:

"Prečo práve vietor?" pomyslel som si zrušil Mizurappa a ešte som stihol skočiť k Hiramekarei. Tak som sa jej chytil a čakal kedy príde ten moment keď budem môcť použiť techniku ktorá to mala ukončiť.

Gravitace nakonec přeci jen vyhrála a já sklesla k zemi. Vyndala kouřové bomby z pouzdra a čekala na chvilku, kdy je použít.
Oběma rukama jsem sevřela vějíř a máchla jím. "Kamaitachi..." Yuusuke přiběhl ke mě a čekal na svou příležitost.
Ani já ani Yuusuke jsme nevěděli, co se bude dít teď.

Moj 3 denný tréning na meč a predávkovanie chakra pilulkami sa mi nepekne vrátilo aj z úrokmi. Padol som na kolená ale vietor ma odhodil kamsi do preč ako kus handry.

Zůstala jsem zírat jako ret*rd. Dala si vějíř na záda a běžela k Atarovi. "Sumimasen..." se skloněnou jsem se omluvila. Rychle jsem sklonila hlavu tak, aby jsem jí měla nad Atarovou pusou a poslouchala jestli dýchá. Pak jsem prsty ohmatávala tep. Nevěděla jsem přesně jestli je při vědomí nebo ne. Ale jestli ano, tak to vypadalo hodně zvláštně.

Stále som mal zavreté oči a potichu som povedal ,,N...nič mi..nieje....a nebola....to tvoja chyba,, pokúsil som sa postaviť cítil som ako je moje telo zničené.

"Huf..." setřela jsem si pot z čela. Viděla jsem jak má problémy, a tak.."Ehm... řeknu to raději přímo... nevypadáte, že byste byl v pořádku...víte co?" po chvilce přemýšlení mě něco napadne a usměji se. "Částečně to moje vina je, takže vás vezmu k sobě a ošetřím vás!" ťuknu se do dlaně a čekám co mi na ten úžasný nápad řekne Ataru.

Chcel som jej to hneď zamietnuť ale potom som zvážil že takto by som so sídla nedošiel. A na nemocnicu som ani nepomyslel. Nahodil som odovzdaný výraz lebo iná možnosť nebola ale to neznamenalo že sa som s tým zmierený. ,,Dobre teda ale prosím ťa nevykaj mi nie som zas tak starý,, ako tak som sa postavil na nohy ,,A podaj mi prosím ťa meč,, jednou rukou ukážem kde je meč zapichnutý v zemi.

"Hai...!" odpověděla jsem na obojí jedním slovem. Vytáhnu meč ze země a podám ho Atarovi. Podepřela ho, aby nemusel nést tak těžkou váhu a šla domu. Yuusuke šel za námi a jen se šklebil. Byl hodně šťastný z toho, že jsme alespoň trochu uspěli. Pomalu jsem se tedy soukali k domu. (presun)

Meč som si upevnil na chrbát a hoci nerád som kráčal k nej domov. Vyčítal som si že som sa tak prepracoval a nehľadel som do budúcnosti na následky. Kráčal som a popri tom som sa opieral o Hikari. (Presun)

Došla jsem do tréninkových místností.
Jsem tu sama? Ah, tak...
Poupravila jsem si popruh u tašky přes rameno, začínala mi vadit při chůzi. Zřejmě jsem zase o kousek vyrostla, ale není divu. Bylo mi málo na to, abych přestávala růst. Posadila jsem se na zem a pustila jsem se do pročítání jednoho ze svitků.
Ještě pořád jsem zkoumala teorii.

Doletel som priamo sem a ako som dopadol vietor v celom okolí sa zmiernil .
Aj keď tu možno niekto bol tak ja som to ani nevnímal a začal som vlastne trénovať koncentráciu takže som sedel vo vzduchu nad zemou zo zatvorenými očami snažil som mínať čo najmenej chakry .

"Ani nevieš, akú prácu mi dalo nájsť ťa." S úsmevom na tvári som zastal pred vznášajúcim sa Shirom. Oprášil som svoj plášť od piesku a rozopol ho. Okolo mojej pravej ruky sa už točil dvojhlavý had. "No nie je to symbolické? Práve na tomto mieste som chytil člena klanu Iwatsuchi. Myslím, že si s ním bojoval na chuuninských skúškach." Pohľadom som prešiel po okolí, aby som sa uistil, že nás nikto nesleduje. "Zdá sa, že nás dnes nikto nebude rušiť."

Zahvízdal vítr a už jsme stáli s Yuusukem na kraji cvičiště. Já byla pořád mimo z toho, jak jsem přemýšlela nad sebou a Shirem...Najednou do mě mrskla Yuusume ocasem a já se vrátila do realu. Zpozorovala jsem Shira a zamávala jsem na něho. Šla jsem blíže a pak si všimla nějakého kluka co říkal něco o chycení člena klanu Iwatsuchi. Zarazila jsem se a zůstala stát na místě, kde mě vidět nemohl. Co se tu děje? Pozorně jsem naslouchala a Yuusuke mi zase někam utekl. Syčivě jsem vydechla a pozorovala Shira a toho kluka.

"Hikari ... prosím teraz uteč ... "
Ja som vlastne bojovať s ním zasa nechcel lenže teraz ma napadlo že keď už tu je a ja by som zdrhal zaútočil by po nej ja som zoskočil na nohy .
"Takže ... nakoniec si zasa došiel kradnúť schopnosti ?"