Ale...... jakmile mě obejmula tak jsem se na ní podíval.Kso takže to neuděláte ani jeden z vás? zeptám se

"Myslíš si že niekomu sa chce na tebe špiniť ruky ?
Nikto nieje idiot a chce byť vrahom možno sme ninjovia ale nie vrazi to si teda mýlíš ty to vážne nemáš v hlave v poriadku ."
Stál som na nohách .

Ale když jsem nukenin tak je to vaší povinností! řeknu

Já nechci do basy chci po vás něco jiného!

"A prečo by sme ťa ako mali počúvať ?
Sám si hovoril že si dokonca nukenin a ak niesi tak neviem čo tu melieš .... no a prečo to mám opakovať kto by si stebou ako špinil ruky ?"
V hlave mi zašumelo .
"Rád ti to ale splním ak chceš ... "

Tak to,ale udělej! řeknu mu.A pak jsem se podíval na Hikari.

´´Pšššššššššššššš....´´ sykla jsem na Shira...
´´Fanj můžeš zůstat klidě tady Shiki... pujdu s tebou klidně za zástupkyní..´´
povídam mu..

Ne nechci.......asi budu muset udělat toho čeho jsem se bál nejvíc řeknu.

Ja som teraz nerobil nič ale v hlave som už čul hlasy nedal som na sebe nič poznal a bol som ticho .

Když to nikdo nechce udělat tak to udělám sám. řeknu a začnu si vytahovat kunai.

´´ Nonononono.... takhle to teda nepůjde chlapečku...´´
zavrtěla jsem hlavou a chytla ho za ruku ve které držel kunai...

Pusť mě tu ruku. snažil jsem se tu ruku nějak vyndat,ale nešlo to.

"Ako som ti povedal ja ti kľudne laskavosť spravím ."
V duchu som sa diabolsky usmial akokeby som to nebol ja šiel som bližšie k nim no snažil som sa to zahnať .

Tak to udělej! řeknu mu.

Hikari tak prosím uhněte a nechte to na něm. řeknu jí.

´´Hele Shiro.. !´´ .. řekla jsem...´´Pokus se a uvidíš...´´ zašeptala jsem na něj...

Nech ho prosím. řeknu a díval jsem se na ní v očích jsem měl skoro slzy.

´´D-dobře...´´ smutně jsem řekla a pustila Shikiho šla dál...

Vytiahol som svoj drevený meč ktorý obalila chakra z fuutonu ktorá ho tak naostrila že ako som s ním prešiel u zemi aj v tej bola čiara po tej chakre bolo to naozaj ostré.
"Takže teda chceš vážne zomrieť ?"
Povedal som inak než normálne tak temne .

Šel jsem pomalu k Shirovi u něj jsem se zastavil a zavřel jsem oči.Ukáplo mi tentokrát už několik slz.

Ja som mal meč pripravený , a stačilo len seknúť chcel som len vidieť či si to chce rozmyslieť či nie nebol som to ani vlastne teraz ja tak trocha som mal načernalé oči stalo sa možno to čo som v tedy nechel a prečo som chcel odísť .

Bolí to?Ucítím to? ptal jsem se sám sebe na otázky.Začal jsem se klepat strachem.