First topic message reminder :

Ale...... jakmile mě obejmula tak jsem se na ní podíval.Kso takže to neuděláte ani jeden z vás? zeptám se

Veľmi sa mi nedarilo a nemohol som sa vôbec sústrediť. Tak som sa nato vykašlal a ľahol som si a odpočíval.

Po dlhom dlhom odpočinku som cítil potrebu konečne niečo robiť. Zaujímalo by ma či sa už Mizukage vrátila a kedy mi asi tak dá prístup k Hiramekarei. Predsa len naučiť sa ju plne ovládať chvíľku trvá a keď sa blíži zraz piatich kagov to nieje príliš radostné znamenie. "Niečo sa chystá len neviem čo ale dobré to nebude ". Postavil som sa ponaťahoval a pomalým krokom som sa pobral naspäť do Kiri. (Presun)

Sabaku no Riko (Hiashi)

Šla jsem celou tu dobu za ním . Ruce jsem měla v kapsách a pohrávala si v jedné ruce se svitkem s technikou. Na zádech mi vysela tykev plná písku na kterou jsem si již začínala dosti zvykat. V dálce jsem viděla jezírko. První co mě napadlo byla chůze po vodě. Ale to mohlo ještě chvíli počkat

Sabaku no Riko (Hiashi)

Stála jsem kus od něj. ,,Hmmmm" pronesla jsem a koukla se kolem sebe. Teprve poté jsem se koukla na něj. ,,A já tvoje?" pozvedla jsem jedno obočí a popošla kus od něj směrem k jezírku. Koukla jsem se na svůj odraz ve vodě. Jako kdybych se ani nepoznávala.,,Riko" odpověděla jsem nakonec. Ale jakmile jsem řekla své jméno nedívala jsem se na něj. Ani jsem neuvedla svoje příjmení. Zjěvně z nějakého důvodu.

Ja Jsem JayJaz_Washi_Sennin. Riko a Jak Dal? Zeptal jsem se a pomalu pristupoval k ni ale tak aby videla ze nemam v planu ji nic udelat Kdyz jsem k ni dosel videl jsem odraz ve vode.Vis ze jsi moc hezka.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Jakmile se mě zeptal jak se jmenuji dál hluboce jsem se nadechla a chtěla cosi říct ale po té co prohlásil že jsem ,,Hezká" jsem ztratila řeč. Okamžitě jsem se odvrátila od vody a popošla někam kde nebyl vidět můj odraz. Netušila jsem jestli si ze mě dělá srandu nebo co. ,,Je to tak důležitý?!" optala jsem se ohledně mého příjmení. Nechtěla jsem to říct. Protože kdykoliv jsem to řekla všichni si akorát vzpoměli na mého dědečka Gaaru. Všichni pak viděli jeho a ne mě . Sice byl dědeček mím velkým vzorem ale nechtěla jsem se chlubit tím že jsem potomek jednoho z největších Kazekage vesnice.

Tak dulezite to je i neni. Zalezi jak se to vezme.Tve prijmeni dava vedet kdo jsi Ale pokud jej nechces prozradit Tak nemusis netrvam na tom proc ci nesundas te satek z obliceje? Jsi hezka mas mily hlas a Taky tvuj pohled mnohe prozradi mirne jsem se pri tech vetach usmival.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Koukla jsem se na něj svým lhostejným pohledem. ,,Příjmení akorát odhaluje tvé předky " promluvila jsem. Lehce jsem zvedla ruku a jedním tahem sundala šátek. ,,Sabaku no Riko" oznámila jsem celé své jméno. Pokud ten hoch věděl alespoň trochu jak vypadal Kazekage Sabaku no Gaara mohl ve mě rozpoznat určité rysy co jsme měli společné. Nebyli to jen oči a vlasy ale jakási identita ve tváři. Větřík lehce zavlál a mě trochu rozfoukal vlasy ale to mi bylo jedno. Nedívala jsem se na toho kluka ale kamsi do dálky . Jako kdybych tam něco nebo někoho hledala .

Sabaku no Riko (Hiashi)

Jen lehce jsem přikývla.,,Nevím ale proč vedeš tyhle hezký řečičky" pokrčila jsem rameny a jednou nohou se pokusila postavit na hladinu vody. Ovšem než jsem došlápla na hladinu ještě jsem se vrátila a sundala si tykev ze zad. Pak jsem jen lehce našlápla. Díky tréninku chuze po zdi jsem alespon trochu stabilitu udržela.,, Víš na mě tohle neplatí" zašklebila jsem se . Ne tak ovšem že bych se usmívala. Nějak jsem ten usměv neměla ve zvyku. Pak jsem na vodu položila i svoji druhou nohu a snažila se soustředit abych se nevykoupala .

Sabaku no Riko (Hiashi)

Jedním odražením jsem vyskočila do vzduchu a se saltem dopadla na zem. Narovnala jsem se v zádech a koukla mu zpříma do očí svým chladným výrazem. ,,Nevěřím nikomu koho znám sotva 5 minut!" odpověděla jsem vcelku stručně aby to pochopil. Tykev jsem si nasadila znovu na záda. ,,Pamatuj si to" dodala jsem ale stála jsem na jednom místě. Dosti jsem pochybovala o tom že by někdo jako on mi dokázal udělat víc než jen škrábanec. Protože po tom škrábanci bych mu dala co proto.

No dobre tak nemusis mi verit uplne proste zavri oci podejmi sve ruce a nech se mnou vest. vim ze to zni divne ale funguje to. Teda jestli se nebojis? Mrknul jsem na Riko.

Sabaku no Riko (Hiashi)

,,Tse" zavřela jsem tedy oči a dala před sebe ruce. Nebála jsem se. Nebylo totiž jak by mi mohl ublížit. Oplatila bych mu to dříve než by se stačil vzpamatovat

Chitil jsem ji za ruce a chvili jsem se sni tocil kolem do kola aby stratila orientaci po chvili jsem ji vedl ze mnou a uz jsme byly uprostred jezirka. Riko poslouchej pomalu se zhluboka nadechni a otevri oci ale nelekni se.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Moje orientace byla více v pořádku než by si mohl myslet. A ke všemýu když jsem stoupla na vodu slyšela jsem jak lehce voda narazila na podržážku mé boty takže mi mohlo být hned jasné že mě táhl po vodě. Otevřela jsem oči a koukla se na svůj odraz. ,,Hmmmm" to bylo to jediné co jsem na to řekla. Snad to bylo tím že jsem ani netušila jak se chovat v přítomnosti mladíka jenž se mě vědomě snaží zbalit. Koukla jsem se na nebe a pak jsem přešla opět na okraj jezírka kde jsem se posadila a kouaka se na modrou plochu před sebou

Sabaku no Riko (HIashi)

Lehce jsem nad tim zakroutila hlavou. CHtěla jsem protestovat ale pak jsem si uvědomila že jedna technika měš stejně nezabije.Stoupla jsem si a složila pečetě . ,,Suna Shuriken" hlesla jsem . Z písku se okamžtě zformoval shuriken kterým jsem ihned mrstila do nejbližšího terče. S přesností jsem se trefila do středu.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Protočila jsem oči. Sama jsem se sebrala a došla až do prostřed jezírka kde jsem se zastavila a koukla se na nebe pak začala skládat pečetě znova udělala jsem Bunshin no Jutsu. Nepochybovala jsem o tom že i on tuto jednoduchou techniku ovládá ale to mi bylo jedno. Nemínila jsem mu ukíázat více technik které měli co dělat s mím talentem k písku ale i bez něj.