Kancelář Kazekage

First topic message reminder :

Zabezpečení

Kancelář a budova:
Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!

Před budovou stojí stráže a uvnitř je vždy přítomno několik Jouninů včetně rady starších.

Zbraně:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.

Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí (V celé budově, ve zdech)
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu)- Možnost vystřelit i ven.
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

Aiko Naihi

,,Ou ste vy ale nenároční." zasmiala sa a inštinktívne otvorila šuplík.,, Tak teda asi nemám na výber a musím sa zmieriť s úlohou banky." dodala veselo a na stôl položila všetky požadované zvitky.,, Ale včas mi ich vráťte, aby si ich potom mohli vypožičať aj iní shinobi čo prídu po vás." zdôraznila pre istotu.

´´Wakarimašita...´´ salalutuju a usměji se na novou kazekage.
´´Když dovolíte já už půjdu.´´ ukloním se a vyjdu z kanceláře.
´´Tak Yuusuke teď budeš odpočívat!´´
(presunú

Aiko Naihi

,, No super, práca dokončená." potešila sa Aiko keď odložila posledný papier.,, Taaaakže mám technickú pauzu." usmiala sa a vstala.,, Joki prosím ťa, postaraj sa o všetko kým budem preč." dodala ešte a šťastná z prestávky vybehla na chodbu a rovno preč.

Přišel jsem před dveře a zaklepal. Nebyl jsem si jistý jestli je Kazekage v kanceláři, ale pro jistotu jsem na ní chtěl počkat, ale venku jsem uslyšel zvuky a tak jsem tal šel.

Aiko Naihi

Aiko sa konečne dotrepala rovno do kancelárie kde sa zvalila rovno do koženého kresla a vyložila si nohy na stôl.,, Obedná siesta." oznámila a spokojne zavrela oči pričom krásne oddychovala.

Přišel jsem a zaklepal na dveře.V kanceláři bylo nějaké podívné tichu .Skoro až děsivé."Asi tam není."Povzdechl jsem."Takže žaden Nunoshibari no Jutsu nebude?"Zamyslel jsem se ,ale potom ještě dořek."Ne ja to tak nenechám.Počkám."Opřel jsem se o stěnu vedle dveří hlavou jsem se díval do praveho kouta a čekal než Kazekage dorazí."A možna tam někdo je?"Ještě jednou jsem zaklepal a čekal či někdo neodpoví.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Pomalu ale jistě jsem šla ke kanceláři Kazekage-sama. Trochu mě udivovalo jak to tam všechno vypadá. Představovala jsem si to trochu jinak. Jakmile jsem stála u dveří na chvíli jsem se zarazila. Uhm,jaká asi je? napadlo mě ale to moje ruka již lehce zaklepala na dveře a já čekala jestli se někdo ozve. Přeci jen jsem nechtěla vstoupit pokud by byla Kazekage-sama nějak zaměstnaná. Teprve až potom jsem si všimla mladíka jenž stál také u dveří. Ale nijak jsem na něj nereagovala. Tak jako vždy jsem jen pokývala hlavou mlčky na pozdrav a více jsem se nestarala.

Aiko Naihi

,, Aaaaaa mám siestu." povzdychla si smutne Aiko keď začul klopanie a posadila sa poriadne do kresla a ruky si položila na stôl.,, Tak teda dobre, poker face." napadlo jej v duchu a trochu sa upravila.,, Vstúpte." prehovorila nakoniec a čakala kto vstúpi nakoniec do miestnosti.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Jakmile jsem zaslechla ten hlas lehce jsem vzala za kliku.
,,Omlouvám se za vyrušení Kazekage-sama" při těchto slovech jsem lehce poklonila hlavou protože jsem si neustále pamatovala jak se mám chovat k vysoce postaveným lidem. Jestli tady sedával i dědeček? Napadlo mě ale to jsem se již Kazekage dívala do očí.

Když zaklepala ta holka kyvl jsem ji na pozdrav a dal ruce na dveře ."Jestli dovolíš byl jsem tu dřív."Pak jsem uslyšel že zavolala vstupte.Čekal jsem chvíli než odstoupi od dveří a otevřel je."Dobrý den Kazekage."Muj pohled ji směřoval přímo do očí.

Aiko Naihi

,, No super ale vás tu zrazu je." usmiala sa pokojne Aiko a pohľadom prešla po obidvoch.,, Čo len dvoch shinobi privádza do mojej skromnej kancelárie?" spýtala sa zo zvedavosti ale jej pohľad zastal na tvári toho dievčaťa, ktoré neustále pozorovala.

Ruce jsem si dal zahlavu a na tváři se mi oběvil menší usměv."Žeby svitky?"Vypadlo ze mě."No jo Kazekage chtěl bych vás poprosit o Nunoshibari no Jutsu."

Sabaku no Riko (Hiashi)

Couvla jsem trochu stranou a naznačila jsem tomu mladíkovi že klidně může první. Přeci jen i já jsem si uvědomovala že jsem tam byla ta druhá. Mohla jsem klidně počkat. To co jsem chtěla já nijak nebylo naléhavé a ani nespěchalo. V hlavě mi kolovaly myšlenky a vize jak asi vypadal dědeček když zastával tuto zodpovědnou funkci.

Vstoupil jsem do kancelare a Poklonil jsem se Dobry podvecer Kazekage-sama Ale tvaril jsem se Uplne klidne a bez emoci.

Aiko Naihi

,, Hmmm ale vás tu skutočne je až až." povzdychla si a pozrela na toho prvého. Rukou siahla autoamticky do šuplíka a hodila po ňom zvitok.,, No padaj." usmiala sa a pozrela na tú dievčinu.,, No a teraz ty." pokývla jemne hlavou.

Kdyz vešel další shinobi do kancelaře bez toho ,aby se mu řeklo vstupte chytil jsem se zahlavu."Další nevychovany?"pomyslel jsem si a pka se na něj podíval "Jay?No nic děkuji Kazekage"Usmal jsem se a svitek uchopil do ruky.Přišel ke dveřím které bylo otevřené když je Jay nezavřel. Potichu jsem je zavřel a odešel."Nashledanou."

Sabaku no Riko (Hiashi)

Chvíli jsem přemýšlela co vlastně řeknu. Přeci jen to bylo poprvé co jsem s ní mluvila a nechtěla jsem si to hned pokazit. Ale zase na druhou stranu se mi chtělo mluvit otevřeně.
,,Mé jméno je Riko" začala jsem. Svoje příjmení jsem snad naschvál vynechala. Stačilo mi to na akademii když jsem řekla to Sabaku no tak se na mě všichni dívali jaksi jinak než jsem chtěla. Viděli ve mě snad něco co jsem nebyla.
,,Vystudovala jsem Akademii tak jsem se Vás chtěla optat jestli bych nemohla mít senseie" vysypala jsem to ze sebe.
,,Ale pochopím když nikdo z nich nebude mít čas" přikývla jsem. Dávalo mi to smyl. Ve vesnici bylo tolik shinobi že bych se dokonce až divila kdyby některý z nich se ujal mého vedení.

Aiko Naihi

Aiko si prezrela papiere a jedným uchom ju počúvala čo rozpráva. Keď zbadala v papieroch jej zložky dôkladne si ju prezrela a dosta dejavu. Akoby sa pozerala na svoju vlastnú zložku kedysi.,, Takže ty máš špecifickú schopnosť?" spýtala sa jej zo zvedavosti Aiko aby si overila fakty.

Sabaku no Riko (Hiashi)

Byla jsem trochu překvapena z její otázky ale nedala jsem to na sobě nijak znát.
,,Hai,ovládání písku" přiznala jsem se a sledovala ji jak si prohlíží nějaké dokumenty. Myslela jsem si že je to beztak moje složka z Akademie. Hned na to jsem si vzpoměla na těch pár přečinků když jsem se porvala se spolužáky. Heeeeh, fajn..jestli je to to co myslím mám utrum..... Stála jsem docela klidně.Ani jednou jsem neuhnula pohledem. Tedy ano ale to jsem si jen prohlížela místnost a snažila se domyslet si jak to muselo být v jiných dobách.

Aiko Naihi

,, V tom prípade tu mám obmedzený počet senseov ku ktorým by som ťa mohla priradiť. " povzdychla si.,, Mám tu síce jedného ale ten je dočasne mimo preto ťa k nemu priradiť nemôžem, ale vzhľadom na to, že oplývaš rovnakými schopnosťami ako ja samotná." nadýchla sa.,, Ťa môžem pokojne trénovať aj ja, pokiaľ s tým nemáš žiaden problém." dodala.

Sabaku no Riko (Hiashi)

To jsem skutečně nečekala. Jednu chvíli jsem netušila co na to mám odpovědět. Na chvíli jsem se koukla na svoje ruce a pak znovu na Kazekage.
,,Problém? Ne,to ne.Je mi ctí" přikývla jsem a v hlouby duše jsem byla jaksi šťastná. Snad budu moci otci konečně dokázat že jsem k něčemu dobrá. prolétlo mi hlavou jako vánek před písečnou bouří.

Aiko Naihi

,,Tak v tom prípade mi je cťou." usmiala sa.,, Chceš prejsť k tréningu alebo chceš nejaký čas na spoznávanie vesnice?" spýtala sa jej.,, Samozrejme nemusíš hneď v prvý deň ako genin trénovať ale môžeš pokiaľ chceš. Voľba je na tebe a Suna ti je plne prístupná tvojich potrebám." dodala s anjelským výrazom.

Sabaku no Riko (Hiashi)

,,Velice ráda bych trénovala pokud dovolíte" přiznala jsem se. Byla jsem trochu zvědavá jak bude můj trénink vypadat. Těšila jsem se na to. Byla to další etapa mého života. Byla jsem odhodlaná dřít až do konců mích sil.Ostatně to jsem dělala pokaždé a nijak mi to nevadilo.