Kancelář Kazekage

First topic message reminder :

Zabezpečení

Kancelář a budova:
Pokud je kancelář prázdná, respektive pokud je Kazekage mimo ni, je tato místnost přísně střežena a zabezpečena. Bez doprovodu Kazekage je zakázáno vstupovat do kanceláře!!
Vstup na vlastní nebezpečí!!

Před budovou stojí stráže a uvnitř je vždy přítomno několik Jouninů včetně rady starších.

Zbraně:
-Chakrová vlákna natažena přes místnost (Včetně oken, dveří a stolu s dokumenty) – slouží ke spuštění skrytých zbraní, ale také k informování Kazekage o přítomnosti nezvaného hosta.

Schované zbraně
1. U okna a dveří plynové trubice s jedovatou substancí (V celé budově, ve zdech)
2. Ve všech rozích místnosti jedovaté jehlice (25 ks v každém rohu)- Možnost vystřelit i ven.
3. Výbušné bomby ve stole – nemají nijak velký rozsah, slouží jen
k drobnému poranění nepřítele, ale především ke zničení dokumentů
uložených ve stole. K jejich aktivaci dojde při násilném vstupu do
šuplíku, který je jinak na klíč.

No dobře ještě tomu dám šanci. Říkala jste, že by jste měla nějakou misi. Daleko od vesnice předpokládám. O co by vlastně šlo?
Řeknu klidným hlasem a podívám se na ni svýma smaragdovýma očima.

"Ano, velmi daleko. Chtěl jsi zjistit, kam patříš, když ne sem?" byla to spíš řečnická otázka.
"Sama si nejsem jistá, jak jsme na tom teď s ostatními vesnicemi. Všechny si projdeš. Zeptáš se Kage, jak to vypadá s naší vesnicí. Spojenectví. Zjistíš mi, jaký názor mají na Sunu obyvatelé určitých vesnic..."

To je trochu neurčitá mise. Navíc tohle může dělat i obyčejný genin... To už i geninů je v Suně málo. Za tu dobu co jsem byl pryč? No nevadí, když mi řeknete více detailů klidně to udělám. Bude se to týkat i té nové vesnice?
Řeknu s naprostým klidem.

"Ne a tuto práci má dělat někdo, kdo bude Sunu dobře reprezentovat. Je to nudné, ale nutné. Tobě dávám zrovna toto z prostého důvodu. Abys viděl, jak je jinde. Cestuj, projdi si svět. Ale Sunu si nech v srdci a jednoho dne se vrať." mírně jsem se pousmála.
"Není to lepší východisko, než navždy odejít?"

Takže to pro mě má být jistá forma svobody? Řekněme nezávislosti na vedení Suny?
Usmál jsem se trochu.
Takže se mám tedy sejít s Kage a vůdci jednotlivých vesnic. Jednat jako jmenovaný vyslanec Suny. Ptát se na to co si myslí o Suně a potom se možná vrátit zpět do Suny?

"Byl takový člověk. V Konoze. Jmenoval se Jiraya. Stal se Senninem, procestoval svět. I tak dlouho po jeho smrti ho uznává celý svět." pousmála jsem se.
"Přesto však zůstala jeho vesnice centrem jeho srdce. Na Suně mi záleží a pokud si mám vybrat, zda jednoho z jejích členů zabít nebo mu nabídnout jinou možnost než zjistí, kam patří.. Volba je jasná."

Teď už jsem se opravdu usmál.
Takže jsem na tom jako Jiraya? No to je lepší než jsem čekal. Volnost jako mají nukenini a přesto mi nepůjde Suna po krku. Ok, kdy mám vyrazit??? Nebo jsou ještě nějaké dodatky k misi???

"Ne, nejsou. Pokud chceš něco těžšího, zkontroluj mi ty dva až budou v Konoze." rozesmála jsem je.
"Věř mi, že to samo o sobě dá zabrat i když jsou v této vesnici." šibalsky jsem mrkla.
"Ale to jen, pokud chceš."

Já ty dva moc dobře znám jak se chovají. Už jsem je párkrát od sebe trhal a několikrát oběma zachránil život.
Mile jsem se usmál.
No možná se ještě někdy uvidíme a možná taky ne. Kdo ví co osud přichystá. Pokud se vrátím tak vás pozvu na rámen nebo co vlastně ráda jíte. Něco mi totiž říká, že pod to formální slupkou jste skvělá osoba. Tu bych tak chtěl poznat.
Mrknu na ni a roztomile se usměji.

"V tom případě se ale budeš muset vrátit. A není třeba mi vykat. Tato formální funkce skončí hned, jak se Kazekage-sama vrátí... Nebo nastoupí nový." poprvé jsem otevřeně přiznala své obavy.

No, tak já jsem čekal jako správný gentleman, až mi to slečna sama nabídne.
Šibalsky na ni mrknu.
To je to až tak zlé s tím kagem? No pokud by si ho dělala ty, je možnost mého návratu do Suny reálnější.
Usměji se.

"Ne, raději ne. Mám talent maximálně na vyplňování dotazníků ohledně zásob a vybavení vesnice. Někdo to dělat musí." pousmála jsem se.
"Ale nejsem silná. Osobně si myslím, že bys mě porazil."

Já taky nejsem až tak silný. Vynikám převážně v taktice, logice a znalostech. Jinak na mě nic tak extra není. Rozhodně se, ale nepodceňuj. Já si myslím, že si ve všech ohledech lepší než současný Kazekage. Neříkám, že jsi lepší než byla Pilikka. Protože to byl někdo, koho si jako člověka vážím. Ať už to s ní dopadlo jakkoli.
Usmívám se na ni mile.

"Ne, to nejsem a nikdy nebudu. Dokud nedosáhnu úrovně bývalých Kage, nehodlám toužit po takovémto postu. Je to až příliš velká zodpovědnost." jen jsem k jeho slovům kývla. Mohla bych se pod ně podepsat.

No ani já bych o něco takového nestál. V to jsme si podobní.
Mile jsem se na ni usmál a podíval se jí svýma smaragdovýma očima přímo do očí.
Tohle je vlastně poprvé kdy vám, chci říct tobě vidím do obličeje. Protože si měla vždy kápi. Musím poznamenat, že je to opravdu půvabný obličej.
Roztomile se usměji.

"Vážně poprvé?" odhrnula jsem si blankytné vlasy z očí.
"Ale děkuji, pochvala potěší."

Hai, viděl jsem tě zatím jen párkrát a pokaždé to bylo tady v kanceláři. Takže jsem k tomu neměl příležitost. Rád pochválím nějakou dívku, když je doopravdy hezká, nebo se někomu něco podaří. V tom nemám nejmenší problém.
Šibalsky na ni mrknu a mile se usměji.

"V tom případě máš podle zvěstí s Jirayou víc společného než jsem myslela." vrhla jsem letmý pohled ke dveřím.
"A já doufám, že to tak zůstane. Potřebuješ ještě něco vyřešit?"

Ne myslím si, že už je to vše. Jen mě nějak upoutal rozhovor s tebou.
Usmál jsem se a mírně se začervenal.

"To mi imponuje." šibalsky jsem na něj mrkla.
"Už dlouho mi nikdo takhle nelichotil."

No, pokud ti to vadí, můžu s tím přestat. Já osobně lichotím jen v momentě, kdy k tomu mám důvod.
Mile se na ni usměju.

"Nevadí, líbí se mi to. Pokud tak nevypadám je to vlivem starostí, které se mi poslední dobou jen hromadí." odvětila jsem.

Ani, to se dá pochopit. Člověk musí občas vypnout a uvolnit se. Nejlépe s někým zajímavým, s kým se dá dobře uvolnit.
Mile se na ní usměji.

"Ano, to je pravda. Ale mě už dnes čeká jen spánek!" pousmála jsem se.
"Pokud vyrazíte až zítra, ještě se uvidíme." počítala jsem s tím, že kancelář za mnou zamkne někdo z přítomných a zamířila ke dveřím.
"Pokud ne, pak džana." zmizela jsem.

(Přesun)

Na viděnou.
Řekl jsem něž odešla a potom se vydal taky ke dveřím. Sešel jsem schody a mířil pryč z budovy. Nakonec jsem se vydal do víru nočních ulic Suny.