Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

Kosti i kunaie se neškodně odrazily od chakrových vran.
Kosti s chakrou je trochu poškodily, ale víc ne.
Znovu se před nimi poskládala má podoba. A vrány zmizely.
Přivolala jsem dalšího chakrového havrana a naskočila jsem na něj.
Útočila jsem ze vzduchu.

(Promiňte, ale už na boj s Nawakim nemám nervy XD )

Směrem k bráně jsem se podívala ještě dřív, než Nawaki promluvil. Ta čakra je prostě vidět ať chce nebo ne. Pochopitelně jsem sledovala pouze jeho tělo od ramen dolů.
"Vsadím se, že jsi nezůstal pozadu. Ale oba máme ještě fůru es v rukávu hm?" hodila jsem po něm několik kunaiů a sledovala jak se vyhne.

Hodil som kunaie naproti jej a zrazili všetky dohromady.
"Takýto boj nemá zmysel."
Sme úplne rovnaký na Tento štýl

Jen jsem stála a pozorovala spadlé kunaie.
"Hyuugovská krev mi hodněkrát zachránila život. Zdalipak je to stejné i Uchihů? Hm?" ušklíbla jsem se a stále byla ve střehu.

(sakra, jedno stěhování, nemám čakru a ještě tady musím bojovat!?) "Ukážu vám techniku prvního Hokage! Konoha Hidden....Mokuton Hijutsu: Jukai koutan!!!" Snažil jsem se pod nepřáteli vytvořit co nejvíce stromů a větví, které je pevně svázaly, tak, že se nemohli ani pohnout.

"Ano aj mne zachránil sharingan už vela krát život...a ešte aj moja Katana."
Obzrel som si svoju katanu.

Stočila jsem pohled ke kataně. Na první pohled obyčejná, ale uvnitř... moje oči nedokázaly rozeznat o co přesně jde.
"Myslíš, že tvá katana je lepší než můj Juuken?" ušklíbla jsem se a prohlédla si svou dlaň. Čakra která vycházela z mých prstů se spojovala do malé špičky. Dokáže toho víc než si někteří myslí.

"POmocou mojej katany viem vyvolat jutsu ktoré bypri zásahu hned zabilo....ale neholdám to použit je to nebezpečné"
POzrel som sa na Mikomi.
"VIem aký je tvoj Juuken sám so to posítil.."

"I Hyuuga umí zabít jedním jediným úderem. A není to moc nebezpečné, je to přesné a rychlé." na chvíli jsem se zarazila... o kus dál... Hokage-sama? Ranění... Musím jim pomoci.
"Volají mě povinnosti, takže tě opustím. Příště bude případný souboj vypadat jinak." pravila jsem neutrálním hlasem. Oťukávali jsme se oba, ale on ještě zdaleka neviděl všechno. Otočila jsem se k němu zády a dala se na odchod.

Nepřátele které Assasin svázal napadli moji pavouci a vysávali jim čakru. Já se toho však neúčastnil přímo. Pobíhal jsem mezi zraněnými a léčil je, seč mi síly stačily. Tohle byl setsakra perný den a to nejhorší nás teprve čeká...

Dneskam som sa ani nezapotil.
(presun)

Přišla jsem blíže tam kde bojoval Hokage. Co to je do čerta za bordel? Viděla jsem jak Hine léčí co mu síly stačí a poskládala pečetě na kuchiyose. Objevilo se několik orlů, kteří převáželi těžce raněné do tábora mediků.

Probíhající boje jsem dá se říct přehlížel,v tuhle chvíly mi šlo spíše o pomstu než o válku...Udělal jsem rychle pečetě.Katon: Gōryūka no Jutsu ,velký ohnivý drak letěl na nepřátelskou armádu.Hned poté jsem udělal další pečetě...Katon: Gōkakyū no Jutsu ,velká ohnivá koule vylétla hned za drakem...Uskočil jsem zase zpět do zádu a vyčkával co se bude dít...Dnešní boj asi skončil...Deaktivoval jsem sharingan a udělal pečetě.Kuchiyose no Jutsu ,přivolal jsem Jestřába a vylétl nahoru za Kazekage(xD).

Přistála jsem na jedné z věžiček a rozhlédla se okolo. Zamračila jsem se. Nebyla tu! Stáhla jsem křídla zpět a postavila se. Prohlížela jsem okolí, co bych vlastně měla dělat? Spíš jsem obhlížela situaci.

Přilétl jsem na jestřábovi k jedné z věžiček za PiliKKou ^^.''Tak Pako?''Zakřenil jsem se a vyskočil za ní...

"Jo a pořádný!" založila jsem ruce na prsa a mírně stočila hlavu. "Copak to se dělá?! Zrovna v takové chvíli a takové společnosti?" stočila jsem pohled na něj a upřela na něj oči. "Vůbec pak nepůsobím jako vážená Kage!" nafoukla jsem tváře a naštvaně si odfoukla vlasy z čela. "A vůbec se nezkoušej takhle smát!" píchla jsme ho prstíkem do břicha.

Vážně velevážený kazekage?Zakřenil jsem se provokativně jako před tím a chytl jí tu ruku.''Když opomenu válku a to šílenství,není to tu mno...romantické?''Usmál jsem se a nepouštěl jí ruku čekajíc na její reakci.

Objavila som sa kúsok pri Hitomi, bola som úplne bez škrabanca.. vlastne som sa zatiaľ ani nezúčastnila boja takže som tu bola asi najoddýchnutejšia. Sate.. pozdravila som ju a milo som sa na ňu usmiala.. myslím že pre dnešok to končí da? aspoň že ste všetci v poriadku.. Kana sa dnes ani neukázali, teda.. žiadny kryštál ani tak.. začínam mať obavy že ma pri ďalšom strete shinobi z jednotky neposlúchnu a vyrazia do boja.. je na nich vidieť že majú dosť čakania keď ich priatelia bojujú.. dodala som ešte trocha kyslejšie pri čom to bolo venované aj Assasinovi..

Vyprskla jsem smíchy i když jsem to neměla v plánu. "Velmi! Ty usekané končetiny a kaluže krve tomu dodávají noblesu!" ušklíbla jsem se. "Už zase mi ničíš styl!" vzdychla jsem a udělala krok k němu. "Právě mám někde bojovat a ne házet cukrbliky!"

,,Lizzy.." usmála jsem se na ni. ,,Uvidíme...Reina se objevila pouze přes projekci..Musíš je ještě udržet, než se objeví i ona sama..Jste důležití.." pousmála jsem se a dívala se kolem. Povzdychla jsem si a ruku si položila na bříško. Znovu jsem v něm pocítila křeč, jako dopoledne. Myslím, že těch starostí je až až..Už má toho dost, viď, broučku?

Uhm.. prikývla som pri čom som len pribehla k nej, si v poriadku? poď si oddýchnuť.. posadiť sa.. ľahnúť si... prosím.. pousmiala som sa na ňu a snažila som sa ju aspoň podoprieť aj keď som nevedela či je až tak moc unavená.. bolo vidieť že mám o ňu naozaj starosť..

''Myslím že už pro dnešek boj skončil a to sem stihl udělat jen dvě techniky...''Usmál jsem se a podíval se pod nás.Hmm,s těma končetinama to vystihla...Trochu jsem se zamračil a pak jsem se k ní také přiblížil,až jsem se jí dotýkal.''Doufám že se ti nic nestane,i když u tebe je to méně pravděpodobné než u mě'',zasmál jsem se a chytl jí i druhou ruku...''Rád bych v tom ničení stylu pokračoval...''Přiblížil jsem se k ní,až jsem se téměř ústy dotýkal jejích úst...

,,Jsem v pořádku, Lizzy, vážně." pousmála jsem se. ,,Jen od rána cítím křeče, to je normální..Asi je na dost starostí. Nejsem unavená." usmála jsem se a pohladila ji po tváři.

"V pohodě?" zeptal jsem se Mikomi a přestal s Mokutonem. Téměř bez čakry jsem si klekl na zem.

"Nemysli si, že tohle něco znamená!" broukla jsem a spojila naše rty v jemném polibku. Pak jsem se odpojila, ale oči nechala zavřené. Lehce jsem si rty olízla. "A tohle taky ne!" naklonila jsem se k němu znovu. Cítila jsem v sobě zvláštní hřejivé teplo, takové, jaké jsem necítila už hodně dlouho...
Podruhé jsem se odtrhla, ale tentokrát už definitivně. "Mě se rozhodne nestane nic vážného..." zamumlala jsem. "Ale jak jsi řekl ty, dej na sebe pozor!" vyhledala jsem jeho oči.