Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

"To nebyla odpověď na mou otázku. Naopak to pořád vypadá, že si z nás jen děláte legraci." zamyšleně jsem se opřela o kmen stromu a natáčela si na prst pramen tmavých vlasů.
Opravdu mi vadí, když někdo uráží Hyuugy...
"A smím alespoň vědět, proč jste opustil Konohu?"
Na jeho místě bych se spíš snažila netvářit tak sebevědomě a arogantně.

Probrala jsem se, když jsem zaslechla obvyklý ruch připravujících a probouzejících se Shinobi. Já vážně usnula.. První myšlenka mi bleskla hlavou a já se protáhla. Pak jsem se postavila a spatřila svou divizi. Pomalu jsem k nim došla, zeptala se na situaci v noci, jak probíhalo hlídkování a když odpověď byla kladná, jen jsem přikývla.
Zajímalo by mě co dál. Možná bych se měla zeptat jednoho z Kage. I když, stejně se to brzo dozvíme.. S nic neříkajícím výrazem jsem se vrátila ke stromu, opřela se o něj zády a sledovala trosky zničené vesnice. vyčkávajíc další rozkazy.

Prišiel som ku nej bližšie.
"Išli po mne Akatsuki a vraveli že ked sa ku ním nepridám zabiju moju rodinu tak to je podlateba zrada!"
ODvrátil sompohlad a pozrel sa na Brata

Vstala jsem ze země, na které jsem seděla, nechala Akiho spát a šla obhlédnout situaci. Vypadalo to, že Nawaki je tam, kde má být a vše je v pořádku. Klid před bouří... vzdychla jsem. Muselo se to povést, nic jiného te´d nemělo smysl.
Došla jsem k Yo a sedla si vedle ní. "Dobré ráno..." broukla jsem. Nastala chvíle ticha. "Myslíš... myslíš že to vyjde?! Najdeme ji a..." otočila jsem se na ni.

Povzdechla jsem.
"Přála bych si, abych se nebála vám věřit." sarkasticky jsem se ušklíbla.
"Zrada... Má mnoho tváří. Můžete mluvit pravdu a také nemusíte. Ale tím, že budete urážet klany z Konohy a tvářit se jako arogantní idiot si ničí důvěru nezískáte."

O nejaký čas som takým pomalším krokom prišla na miesto kde bol Nawaki.. za mnou stáli štyria shinobi, dvaja z klanu Aburame a dvaja z klanu Kamizuru.. zvyšok jednotky sa roztrúsilo po celom tábore armády.. Etoo.. dobré ráno? pozdravila som takým trocha divným spôsobom Nawakiho.. no na Shijin som sa milo usmiala..

Zastal som pred skupinkou, ktorá obklopovala Nawakiho.
"Zdá sa, že za jeden deň v tábore si populárnejší ako všetci Kage."

Všimla jsem si příchozí PiliKKy. "Dobré.." Prohodila jsem a pak při její další větě se zahleděla kamsi do dálky, než jsem odpověděla.
"Víš.. Nemůžu ti říct, jestli to všechno bude dobré. Sama to nevím.." Odmlčela jsem se a po chvilce se na ní otočila.
"Ale hlavní je, že se budeme snažit, ne? Musíme věřit v to, že přijde lepší zítřek. Najdeme Rukiho i Reinu, všechny. Stejně jako když jsme byli malé, babička nám zakazovala stát se kunoichi. Ale vzepřely jsme se její vůli a splnili si dětský sen." Pousmála jsem se na ní a pak svůj pohled stočila znovu kamsi před sebe.

Lizzy jsem kývla na pozdrav, Tsuchikageho pozdravila mírnou úklonou.
"Rozebíráme skryté významy slova ´zrada´" ušklíbla jsem se.
Můj hlas přitom zněl až nepřirozeně sladce.
Nesnáším války...

"Jenže dětský sen... nedá se srovnat se ztrátou mého dítěte..." povzdechla jsem si. "Jako malá jsem chtěla být taky modelka a zpěvačka... jenže Ruki není sen, je to moje realita... musím ho najít, bezpodmínečně!" vzdychla jsem.

S námahou jsem otevřela oči. Spala jsem trhavým spánkem, navíc posed na stromě není zrovna pohodlný. S povzdychem jsem seskočila mezi ostatní, co se probouzeli a pomalu sklízeli stany a vše kolem. Pomohla jsem své divizi a pak už jen čistě vyčkávala, co se bude dít dál. Teď je to na Pilice a Nawakim. Tentokrát se do toho plést nebudu. Opřela jsem se o trosku poblíž ostatním a čekala, než někdo vyřkne rozkazy.

Zvedla jsem hlavu. Vypadalo to, že už je čas.... pousmála jsem se na Yo a zvedla se ze země. Došla jsem až k Nawakimu. "Můžeme...?" pohlédla jsem na něj a čekala na odpověď.

Přikývla jsem a pozorovala její odcházející postavu. Nakonec jsem se jen pro sebe pousmála, opřela se znovu zády o strom a pozorovala ruch kolem Nawakiho.
Tak, co asi tak bude dál? I s tou myšlenkou jsem vstala. Zřejmě už to brzy přijde. Závěrečná bitva.. Došla jsem poblíž své divize a čekala jako generál na rozkazy.

"O Rukiho sa báť nemusíte je o neho dobre postarané Reina mu neublíži...videl som to na vlastné oči sama ho trenovala...."
POmaly som sa vydal na cestu.
"TAk ideme?"

Len som prikývla.. niečo som prehodila jednému z klanu Aburame a o chvíľku sa už moja jednotka "zmobilizovala" a spolu s ňou sme vyšli za Nawakim.. bude tam klan Kana.. takže je to nevyhnutné.. pousmiala som sa..

"Hai..." kývla jsem. "Takže všechny jednotky... PŘESUN!" Vykřikla jsem a sama se zařadila do Yokoiny divize. Začínala jsem pociťovat neklid.

-------

https://nsgoon.forumczech.com/viewtopic.forum?t=1265